1. Caitlin Johnstone: „Co měl Izrael dělat po 7. říjnu?“ je špatná otázka
2. Caitlin Johnstone: Genocidní záměry Izraele byly zřejmé po celou dobu
3. Philip Weiss: Mezinárodní izolace Izraele začala
4. Jasim Al-Azzawi: Hladovění jako strategie: Netanjahuovy válečné zločiny a hanba Ameriky
5. Michael Snyder: V OSN se právě stalo něco OPRAVDU VELKÉHO

Co měl Izrael dělat po 7. říjnu?“ je špatná otázka

Vzhledem k tomu, že Izrael a jeho příznivci nadále ztrácejí kontrolu nad světovým veřejným míněním a stále více lidí si uvědomuje, že v Gaze dochází k genocidě, pozoruji oživení tématu, které západní obhájci Izraele zkoušejí prosadit od začátku těchto masových zvěrstev.

„Co měl Izrael udělat v reakci na 7. říjen ?“ ptají se sebevědomě, přičemž považují za samozřejmé, že na tuto brilantní šachovou otázku neexistuje jiná odpověď než „Zasypat obrovský koncentrační tábor plný dětí obrovským množstvím vojenských výbušnin a úmyslně vyhladovět civilní obyvatelstvo pomocí obléhací války“.

Skutečným problémem však je, že kladou špatnou otázku.

Mnohem užitečnější a zajímavější otázka než „Co měl Izrael udělat v reakci na 7. říjen?“ je „Co měli Palestinci udělat v reakci na všechny izraelské zločiny před 7. říjnem?“

Nikdo mi nikdy nedokázal dát seriózní odpověď na tuto otázku, která by neobsahovala hory lží a/nebo dehumanizující očekávání, že Palestinci by měli přijmout podmínky, které by nikdo z nás dobrovolně nepřijal.

Proto mě nikdy neuvidíte kritizovat Hamás. Kdyby mi někdo mohl říct, co konkrétně měli Palestinci udělat v reakci na izraelskou tyranii, co ještě nezkusili, aby dosáhli skutečné materiální spravedlnosti, ráda bych řekla, že Hamás měl zvolit tuto možnost místo násilí. Ale kdyby taková možnost skutečně existovala, Hamás by nikdy nevznikl. Proto mi nikdo nedokázal bez lži říct, jak by taková možnost vypadala.

Co měl Izrael udělat po 7. říjnu? To samé, co měl udělat před 7. říjnem: zrušit apartheid, dát všem rovná práva, zaplatit obrovské reparace a napravit všechny křivdy minulosti. 7. říjen byl reakcí na tyranii a zneužívání ze strany Izraele; správnou reakcí, když se situace nakonec vyhrotila útokem Hamásu, bylo odstranit veškerou tyranii a zneužívání, které k tomu vedly.

To měl Izrael udělat. Samozřejmě, že to Izrael nikdy neudělal, ze stejného důvodu, proč po desetiletí vraždil, vyháněl a utlačoval Palestince, od svého vzniku. Izrael by nikdy nedovolil spravedlnost a rovnost po 7. říjnu ze stejného důvodu, proč nikdy nedovolil spravedlnost a rovnost před 7. říjnem: protože Izrael byl vždy kolonialistickým projektem, který může být udržován pouze neustálým násilím, tyranií, krádežemi, zneužíváním, lžemi a ohromující nemorálností.

To je důvod, proč se 7. říjen udál, a je to problém, který se všichni slušní lidé na světě snaží právě teď řešit.

Ti, kdo tvrdí, že vše, co Izrael dělá v Gaze, lze vysvětlit událostmi 7. října, to chápou přesně naopak: vše, co vidíme v Gaze, vysvětluje, proč k událostem 7. října vůbec došlo.

Sadismus a psychopatie, které jsme svědky v Gaze, se neobjevily jako mávnutím kouzelného proutku před 22 měsíci; všichni obyvatelé Gazy zažívají izraelské násilí v různých podobách po celý svůj život.

Izrael byl vždy takový. 7. říjen mu jen dal záminku, aby zcela uvolnil své genocidní impulzy.

Zpět na obsah

Genocidní záměry Izraele byly zřejmé po celou dobu

Liberální IzraelciČesky se pomalu začínají připojovat k zbytku světa a přiznávají, že to, co se děje v Gaze, je genocidaČesky – což je fakt, který byl jasný každému, kdo má oči a základní smysl pro morálku, od samého začátku této noční můry.

V říjnu 2023 bylo zřejmé, že Izrael má v úmyslu vyhubit všechny Palestince v Gaze, mimo jiné proto, že takhle by se nikdy nezacházelo s obyvatelstvem, pokud by se chtělo nechat u svých hranic někoho naživu. Protože by se později pomstili.

Říkejte tomu problém Inigo Montoya – pokud někomu přímo před očima zabijete otce, můžete si být jisti, že zbytek života se bude snažit vás zabít. Pokud máte v úmyslu jednat tak monstrózním způsobem, že malé děti naplníte myšlenkami na pomstu, musíte se zbavit dětí a musíte se zbavit žen, které je porodí. Jinak jen vytváříte problém pro své vlastní děti a vnoučata v budoucnu.

Nacisté to pochopili. Heinrich Himmler proslul výrokemČesky: „Neměl jsem pocit, že mám právo vyhladit muže – tj. zabít je nebo nechat je zabít – a zároveň nechat děti vyrůst a pomstít se na našich synech a vnucích. Museli jsme přijmout těžké rozhodnutí, že tento národ zmizí z povrchu zemského.“

Brutalita izraelského útoku po 7. říjnu byla od samého začátku tak hrůzná, že bylo jasné, že nemají v úmyslu nikoho v Gaze nechat naživu. Bylo jasné, že chtějí zabít co nejvíce lidí a přinutit všechny přeživší k odchodu, protože by se nemohli chovat tak sadisticky a krvežíznivě, kdyby měli v úmyslu nechat přeživší v dosahu.

A přesně tak se to také stalo. Úmyslně proměnili Gazu v neobyvatelnou pustinu a vytvořili živoucí noční můru smrti a nepředstavitelného utrpení, a Trump a Netanjahu otevřeně prohlašujíČesky, že to neskončí, dokud nebudou všichni Palestinci nějakým způsobem odstraněni.

Pokud chcete znásilnit a mučit dítě, pravděpodobně ho po tom, co s ním skončíte, neodvezete do nejbližší nemocnice, protože víte, že druhý den vám bude klepat na dveře policie. Pokud chcete zavraždit manželku a děti svého nepřítele před jeho očima, pravděpodobně nemáte v úmyslu nechat ho naživu, aby se vám později mohl pomstít. Jakmile se jednou rozhodnete spáchat dostatečně hrozný čin, často musíte zabít ještě někoho dalšího, abyste se ochránili před následky svých činů.

To je jeden z mnoha důvodů, proč bylo vždy jasné, že záměry Izraele vůči Gaze jsou genocida a etnické čistky. I kdyby izraelští představitelé nevydávali otevřeně genocidní prohlášení a i kdyby se genocidní nálady nerozšířily v kolektivním vědomí apartheidového Izraele po mnoho let – sakra, i kdybyste nevěděli absolutně nic o Izraeli a Palestině a jen se podívali na realitu v Gaze – bylo by vám stále jasné, že Izrael nemá v úmyslu tam nikoho z těch lidí nechat. Jen kvůli tomu, kde se nacházeli a jak s nimi Izrael zacházel.

Když tedy lidé v této pozdní fázi tvrdí, že s neochotou docházejí k závěru, že Izrael páchá v Gaze genocidu, těžko jim tomu věřím. Každému, kdo má základní znalosti o lidské povaze, bylo jasné, že Izrael neměl v úmyslu nechat na svých hranicích přežít nikoho z obětí tohoto masového zvěrstva. Lidé si jen kryjí záda a snaží se zbavit viny za svou spoluúčast na holocaustu 21. století, který se odehrává posledních 22 měsíců.

Zpět na obsah

Komentář Philipa Weisse autora Israel’s international isolation has begun vyšel na serveru Mondoweiss 1. srpna 2025

Mezinárodní izolace Izraele začala

Benjamin Netanjahu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu, 25. ledna 2018. (Foto: Světové ekonomické fórum / Valeriano Di Domenico)

.

To jsou kroky, o kterých si zastánci Palestinců mysleli, že budou provedeny až za několik let. Dnes je však svět šokován izraelským vyhladověním Gazy a mainstreamový tisk konečně informuje o obvinění z genocidy.

Začala mezinárodní izolace Izraele.

Tyto politické změny byly popoháněny ulicí. Po léta klesala popularita Izraele v globálním mínění i v USA mezi demokratickými voliči. Vedoucí představitelé strany se však tomuto posunu vzepřeli – a pak minulý měsíc v newyorských primárkách na starostu zvítězil Zohran Mamdani ve vlně, která Cuomovy negativní reklamy v hodnotě 25 milionů dolarů přehlušila. Průzkum ukazuje, že téměř čtyři z pěti demokratů v New Yorku tvrdí, že Izrael páchá genocidu. A Trumpova základna je dohání. „Moji lidé začínají Izrael nenávidět,“ varoval Trump údajněČesky „židovského dárce“.

Levice by si měla vzít několik ponaučení.

Nátlaková práce

Vždycky jsme říkali, že způsob, jak zastavit izraelské válečné zločiny, spočívá v tom, že západní země Izrael opustí nebo na něj uvalí sankce. Změna oficiálního tónu to dokazuje. Izrael se nyní snaží svou brutalitu zmírnit a zprávy z Izraele uvádějí, že se někteří Izraelci za zpravodajství o hladomoru na titulních stranách stydí. Západ mohl okupaci ukončit už dávno.

Naše média nás zklamala

Až přijde zúčtování genocidy, postihne všechny hlasy, které ospravedlňovaly děti pohřbené v troskách americkými bombami. Liberální hlasy v Times, v kabelových rozhlasových stanicích a NPR se chovaly, jako by to v Gaze bylo normální – pak se lidé zvedli.

„Upřímně řečeno, sahá to desítky let zpět,“ píše Donald Johnson. „Izrael je státem apartheidu už dlouho, a to i podle liberálních sionistických měřítek. Jimmy Carter měl v roce 2006 ohledně apartheidu pravdu a tisk ho nechtěl poslouchat.“ (Cartera ve skutečnosti pranýřovali Wolf Blitzer a Terry Gross a vyloučili ho z Demokratické strany.)

Izraelská lobby je odhalena

Biden, Harris, Blinken a Power neudělali nic pro zastavení genocidy, jen posílali další bomby – proč? Demokraté projekt nelegálního osídlení po léta podporovali a Obama v demokratickém programu v roce 2012 trval na formulaci „nedílného Jeruzaléma“ – proč? Vedení demokratů v New Yorku Mamdaniho ani týdny po jeho vítězství nepodpořilo – proč?

Existuje pouze jeden faktor, který udržuje přední demokraty „věrné“ Izraeli, jak to formuloval James Carville, a to jsou proizraelské síly uvnitř stranyČesky, ztělesněné DMFI[1], AIPAC[2] a velkými dárci.

Dobrou zprávou je, že je korupce nyní zřejmá. „Podpora zastavení dodávek bomb Izraeli, uznání izraelské genocidy v Gaze a volání Izraele k odpovědnosti za porušování zákona není jen názorem většiny demokratických voličů, je to názor drtivé, drtivé většiny, a každý demokrat, který stojí na straně AIPAC místo svých vlastních voličů, se vystavuje skutečnému riziku, že bude z funkce odvolen,“ říká Margaret DeReus z IMEU[3].

Bývalý Obamův poradce Tommy Vietor ve svém podcastu prohlásil, že politika demokratů týkající se objímání se s Netanjahuem je selháním, přiznává se k vině a – „není cesty zpět k Demokratické straně před 7. říjnem“.

Lobby po léta tvrdila, že USA jsou na straně Izraele, protože Izrael slouží americkým zájmům, a protiizraelští aktivisté tvrdili, že kdyby jen Američané věděli, Izrael by opustili. Protiizraelští aktivisté měli pravdu. Američané nemají zájem na rasovém útlaku. Američané nemají zájem vyzbrojovat zemi, která bombarduje jednoho souseda za druhým a vytváří nestabilitu po celém světě.

Zranitelná je i liberální sionistická větev lobby. Více než rok popírá, že dochází ke genocidě – stejně jako v minulých letech popírala apartheid, etnické čistky a válečné zločiny. Liberální sionisté plnili pro lobby zásadní roli, když progresivní demokraty udržovali na palubě. Za tímto účelem podporovali bludy – že skutečný tlak na Izrael je špatná politika a antisemitismus a že Izrael je „demokratický židovský stát“.

Liberální sionisté se dnes v této otázce usilovně snaží získat před měnící se demokratickou politiku náskok, ale je třeba je zpochybnit. Například JJ Goldberg říká, že by Američané měli sympatizovat s Izraelci a s jejich „strachem z vyhlídky na přijetí nové struktury plné rovnosti a integrace, jako by století palestinského hněvu jen tak zmizelo“. Podobné obavy panovaly i na jihu za vlády Jima Crowa[4] a v Jižní Africe.

Židovská komunita je v chaosu a měla by být

Americká židovská komunita je v Demokratické straně v otázce izraelského apartheidu nejreakčnější silou. Přední židovské organizace se snažily srazit každého politika, který by se odchýlil od linie. Tato politika mezi nejliberálnějším a vysoce vzdělaným voličským blokem v USA měla už dávno vyvolat vnitřní židovskou krizi. Ano, hrůza z izraelských akcí vyvolala před 10 a 20 lety Židovský hlas za mír[5] a KdyžNeTeď[6], ale dnešek je revolučním okamžikem. Jak píše Arielle Angel: „Genocida v Gaze jasně ukázala to, čeho se mnoho levicových Židů dlouho obávalo: že prakticky celý judaistický podnik – a téměř každá organizace pověřená jeho řízením – je nakažená nenasytnou hnilobou.“ (Tato hniloba se bohužel rozšiřuje i na Bernieho Sanderse, přední morální hlas demokratů, jehož odmítání nazývat genocidu genocidou je jistě odrazem jeho mládí, kdy se dobrovolně angažoval v izraelském kibucu.)

Je pochopitelné, že mnoho Američanů se tak bojí nálepky antisemitismus, že se o roli židovských organizací v utlačování Palestinců nechtějí zmiňovat. Židé to ale mohou svobodně dělat – a mladí Židé musí establishment podporující genocidu svrhnout.

Základní příčinou izraelsko-palestinského konfliktu je sionismus

Ideologie, která Židům poskytuje větší práva na půdu a občanské svobody, je ze své podstaty nenávistná a vždycky bude vést k takové revoltě, jaké jsme byli svědky 7. října (hrozné válečné zločiny proti civilistům se odehrály i v Alžírsku a Jižní Africe).

Je skvělé, že se evropští politici konečně snaží dát Palestincům suverenitu. Snaha je sice příliš pozdní, ale ukazuje pravdu, že politická svoboda je to jediné, co zemi zaručí bezpečnost.

Poznání a odsouzení sionismu se musí urychlit. Sionismus mohl dávat smysl před 100 lety (nebo dokonce 80) jako osvobození od evropské perzekuce. Ale sionisté se s postupným získáváním moci opakovaně vydali špatnou cestou. Zvolili etnické čistky, okupaci a apartheid. Zvolili opovržení vůči svým sousedům ve prospěch velmocenské politiky. Chlubili se svou „vilou v džungli“ – rasistickou fantazií o židovské nadřazenosti, kterou propagovali i liberální sionisté jako JStreet[7].

Lze Izrael reformovat? Nevím. Ale sionismus reformovat nelze. Poznejte ho podle jeho plodů. Je to genocida, apartheid a hladomor a americký lid se probudil.

Zpět na obsah

Článek Jasima Al-Azzawiho Starvation as strategy: Netanyahu’s war crimes and America’s shame vyšel na serveru Middle East Monitor 3. srpna 2025

Hladovění jako strategie: Netanjahuovy válečné zločiny a hanba Ameriky

Palestinci se shromažďují u distribučního místa pomoci poblíž hraničního přechodu Zikim v zoufalé snaze získat omezené zásoby mouky v Gaze, Gaza, 29. července 2025. [Ali Jadallah – Anadolu Agency]

Morální pobouření a politická tsunami

Pièce de résistance politické tsunami, která se přehnala přes parlamenty, ulice světových metropolí a pódií a vyvrcholila kaskádou uznání Palestiny, byla izraelská kampaň hladomoru. Úmyslné odepírání životních potřeb protrhlo závoj diplomatické neutrality. Když se na obrazovkách po celém světě objevily obrazy vyhublých dětí a rodin s propadlýma očima, ticho se rozplynulo. Od Madridu po Brasílii, od Pretorie po Dublin, vlády, které se kdysi k této otázce stavěly opatrně, našly svůj hlas. Chile, Španělsko, Norsko – každá z těchto zemí vystoupila ne z politické vypočítavosti, ale proto, že morální cena nečinnosti se stala neúnosnou. Kampaň nebyla jen humanitární krizí – byla to morální zlomenina, která svět donutila vybírat si: spoluvinu anebo svědomí.

Tato zlomenina nevznikla izolovaně. Následovala po měsících narůstajících důkazů od agentur OSN a organizací pro lidská práva, že izraelská blokáda Gazy překročila všechny červené čáry mezinárodního práva. Úmyslné útoky na zásoby potravin, bránění humanitární pomoci a využívání hladomoru jako zbraně nejsou jen morálně odporné – podle Římského statutu se jedná o trestné válečné zločiny. A přesto Spojené státy, dlouho považované za nepostradatelnou mocnost v globální diplomacii, zvolily mlčení. Ještě hůře – zvolily podporu.

Podpora USA izraelské blokády Gazy, která vede k hladomoru, není jen politickým omylem – je to groteskní morální zrada, která bude pronásledovat duši národa a odkaz prezidenta Trumpa navždy poznamená hanbou. Podporovat úmyslné vyhladovění dětí znamená stát na špatné straně lidskosti. Trýznivé obrazy vychrtlých palestinských batolat vybavují nejtemnější kapitoly historie – děsivé připomínky židovských dětí v nacistických vyhlazovacích táborech. To, že se takové hrůzy nyní odrážejí v americké spoluvině, je skvrna, kterou nelze smazat žádným manipulováním nebo mlčením. Nejedná se o nadsázku – je to historie, která se opakuje v groteskní imitaci. Právě ten národ, který kdysi slíbil „nikdy více“, nyní používá ty stejné taktiky, které kdysi odsuzoval. A mužem v centru tohoto morálního kolapsu je Benjamin Netanjahu.

Netanjahu, opojený svou lstivostí, věří, že může přelstít spravedlnost a prodlužovat válku v Gaze jako kouřovou clonu, aby se vyhnul smyčce, která se kolem něj doma stahuje. Ve své zoufalé snaze o přežití nejen pohřbívá Gazu pod troskami a smutkem, ale táhne také reputaci Ameriky bahnem nasáklým krví a špiní ji hanbou a kriminální spoluvinou. Každý den, kdy tato válka pokračuje, je dalším dnem, kdy jsou Spojené státy svázány s mužem, který zachází s lidským utrpením jako s politickou šachovou figurkou.

Jako moderní Macbeth se Netanjahu drží moci s rukama od krve, přesvědčený, že jeho mistrovství v manipulaci dokáže osud přelstít. Válku v Gaze nekonečně protahuje, ne kvůli strategii, ale kvůli přežití, v naději, že mlha války zakryje zúčtování, které na něj čeká doma, kde se smyčka s každým obviněním a protestem stahuje. Tím se podobá tyranům z historie, kteří věřili, že si brutalitou mohou koupit čas – Milošević na Balkáně, Pinochet v Chile – muži, kteří si mylně vykládali krveprolití jako prostředek k udržení moci. A zatímco organizuje toto obléhání, vtahuje Spojené státy do bahna a pošpiní jejich odkaz spoluvinou, hanbou a morálním selháním, na které historie nikdy nezapomene. Gaza hoří a s ní i iluze, že je tato válka něčím jiným než zoufalým tahem zoufalého muže.

To, co činí tento moment obzvláště nebezpečným, je poloticho amerických institucí. Co by bylo zapotřebí, aby rostoucí nesouhlas v americkém Kongresu, médiích a občanské společnosti dosáhl kritické masy, která by prezidenta Trumpa přesvědčila, aby vyvinul tlak na Netanjahua, aby konflikt v Gaze ukončil? Kde je morální zřetelnost, která kdysi americké vedení definovala? Odpověď spočívá v toxické směsi politické setrvačnosti a strategického klamu – přesvědčení, že podpora Izraele, bez ohledu na cenu, je geopolitickou nutností. Ale tento výpočet se hroutí. Svět sleduje a morální účet se píše v reálném čase.

Trump, Netanjahu, třída dárců a smrtící past GHF

Prezident Trump si musí uvědomit nebezpečí Netanjahuovy války lží. Nejedná se o boj státníka, ale o zoufalé divadlo muže, který je obklíčen skandály a drží se moci prostřednictvím ničení. Pokud se Trump bude i nadále vázat na Netanjahuovy intriky, riskuje, že ho Netanjahu vtáhne do morální a politické propasti, ze které možná nebude návratu. Historie je nemilosrdná k těm, kteří stojí po boku tyranů v jejich posledních činech. Krveprolití v Gaze není jen humanitární katastrofou – je to past. A pokud se od ní Trump nyní nedistancuje, zjistí, že jeho odkaz bude spoután válkou, která nikdy nebyla jeho, ale jejíž hanbu bude muset nést.

Proč prezident Trump dovoluje Netanjahuovi, aby ho obcházel a pošpinil jeho reputaci zradou? Odpověď je jednoduchá: peníze a vliv. Sionistická lobby a třída dárců, kteří Trumpův vzestup financovali, nyní požadují neochvějnou loajalitu k Izraeli, i když je jeho vlastní základna MAGA stále více zklamaná. „Můj lid začíná nenávidět Izrael,“ varoval Trump údajně prominentního židovského dárce. Finanční tlak však zůstává přísný a Trumpovo mlčení je vykupováno za cenu jeho odkazu. Gaza Humanitarian Fund (GHF), soukromý dodavatel pomoci bez předchozích zkušeností s humanitární pomocí, se stal groteskním symbolem selhání a krutosti. Navržen jako alternativa k agenturám OSN, se jeho distribuční místa proměnila v smrtící pasti.

Jasim Al-AzzawiČesky, (arabsky: جاسم العزاوي), je irácký moderátor.  V letech 1996–1999 byl redaktorem dvou úspěšných pořadů MBC v Londýně, Dialogue with the West a Agenda. Od září 1999 do června 2006 byl jedním z hlavních moderátorů zpráv v televizi Abu Dhabi TV. Sedm let moderoval hlavní večerní zprávy v Abu Dhabi, Al-Madar. Moderoval také Muwajaha, neboli Konfrontaci, jeden z nejúspěšnějších, nejkontroverznějších a nejsledovanějších programů typu cross-fire v arabské televizi. Od roku 2006 uváděl pořad Inside IraqČesky na stanici Al Jazeera EnglishČesky. Je ženatý s další moderátorkou Al Jazeera, Lailou Al Shaikhli. Píše především pro Middle East Monitor, ale také pro Gulf NewsČesky a má vlastní anglicko-arabský YouTube kanál.

Zpět na obsah

Komentář Something REALLY BIG Just Happened At The UN, And It Appears That “The New York Declaration” Could Potentially Change Everything publikoval Michael Snyder na serveru End of The American Dream 31. července 2025.

V OSN se právě stalo něco OPRAVDU VELKÉHO

Hlavní média většinou ignorovala to, co se tento týden [28. července] stalo v OSN, ale je to obludný příběh. Jsme doslova svědky největšího mezinárodního tlaku na uznání palestinského státu, jaký jsme kdy viděli. „Mezinárodní konference pro mírové urovnání palestinské otázky a implementaci dvoustátního řešení“ skončila ve středu a přinesla plán pro mír na Blízkém východě s názvem „Newyorská deklarace“. Následující informace o ní pocházejí z oficiálních webových stránek OSNČesky …

Mezinárodní konference na vysoké úrovni pro mírové urovnání palestinské otázky a provedení dvoustátního řešení se konala v New Yorku od 28. do 30. července.

Spojené státy a Izrael se neúčastnily.

Francie a Saúdská Arábie, spolupředsedové konference, vyzvali všechny členské státy OSN k podpoře deklarace naléhající na kolektivní akci s cílem ukončit válku v Gaze a dosáhnout spravedlivého, mírového a trvalého urovnání izraelsko-palestinského konfliktu.

Newyorská deklarace o mírovém urovnání palestinské otázky a dvoustátním řešení nastiňuje politické, humanitární a bezpečnostní kroky, které mají být podniknuty neodkaldně a nevratně.

Spolupředsedové země naléhavě vyzvali, aby deklaraci schválily do konce 79. zasedání Valného shromáždění, začátkem září, pokud si to přejí.

Ukončení války v Gaze je jen prvním krokem v plánu.

Jakmile k tomu dojde, je cílem předat kontrolu nad Gazou palestinské samosprávě a poté aby palestinský stát oficiálně uznalo co nejvíce zemí.

Následujícím způsobem shrnul plán uživatel na X známý jako „Maranatha777“ …

🎙️Po dvou intenzivních dnech přinesla konference OSN o Palestině „Newyorskou deklaraci“ – konkrétní, postupný plán pro vytvoření nezávislého, demilitarizovaného palestinského státu po boku Izraele.

📄 CO JE NEWYORSKÁ DEKLARACE?

👉🏼 Sedmstránkový akčně zaměřený plán, jehož spoluautory jsou Francie a Saúdská Arábie – hostitelé konference – a který podporuje více než 90 zemí, včetně Ligy arabských států, EU a desítek dalších členských států OSN.

👉🏼 Obsahuje časově omezené a vymahatelné kroky k vyvíjení tlaku na Izrael i Hamás k dosažení konečné dohody.

👉🏼 Je strategicky načasován k prosazení KLÍČOVÝCH ROZHODNUTÍ na 80. Valném shromáždění OSN v září (2025).

 

🔥 ANO – JE TO URČENO K AKCI, NE JEN K DEKLARACÍM:

👉🏼 Bylo zřízeno 8 implementačních skupin – zaměřených na bezpečnost, správu věcí veřejných, propouštění rukojmích, rekonstrukci Gazy a další.

👉🏼 Naléhavě vyzývá ke globálnímu uznání demilitarizovaného palestinského státu do zářijového zasedání Valného shromáždění OSN nebo během něj.

To je obrovské.

Už více než deset let píšu o vznikajícím palestinském státě. Psal jsem o tom ve své nové knizeČesky a psal jsem o tom v mnoha svých dalších knihách. Toto je doslova jedna z největších událostí, na kterou jsme po všechny ty léta čekali.

Před konferencí v New Yorku 25. července francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země formálně uzná palestinský stát na Valném shromáždění OSN v záříČesky …

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil, že Francie uzná Palestinu jako stát, a to uprostřed rostoucího globálního hněvu kvůli hladovějícím lidem v Gaze.

Macron v příspěvku na X uvedl, že rozhodnutí formalizuje na Valném shromáždění OSN v září. „Dnes je naléhavé, aby válka v Gaze skončila a civilní obyvatelstvo bylo zachráněno,“ napsal.

Francouzský prezident nabídl Izraeli podporu po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 a často se vyjadřuje proti antisemitismu, ale z izraelské války v Gaze je čím dál frustrovanější, zejména v posledních měsících.

Oznámení vyvolalo šok po celém světě.

Poté 29. července britský premiér Keir Starmer oznámil, že jeho země také formálně uzná palestinský stát na Valném shromáždění OSN v září, pokud Izrael nepodnikne „podstatné kroky“Česky ke změně situace v Gaze…

Spojené království uzná Palestinu jako stát v září, pokud Izrael nepodnikne „podstatné kroky“ k ukončení „otřesné situace v Gaze“, prohlásil v úterý britský premiér Keir Starmer.

V projevu k novinářům na Downing Street uvedl, že Spojené království uzná Palestinu jako stát na Valném shromáždění OSN v září, pokud Izrael nepodnikne řadu kroků – včetně zavedení příměří v Gaze, závazku zastavit anexi území na Západním břehu Jordánu a závazku pracovat na mírovém procesu zahrnujícím řešení založené na existenci dvou států.

„Mezitím je náš vzkaz teroristům Hamásu nezměněný a jednoznačný. Musí okamžitě propustit všechny rukojmí, podepsat příměří, odzbrojit se a akceptovat, že nebudou ve vládě v Gaze hrát žádnou roli,“ dodal Starmer.

Také 29. července vydalo 15 zemí společné prohlášeníČesky, v němž vyzvalo k mezinárodnímu uznání palestinského státu…

Patnáct zemí se připojilo k rostoucímu úsilí o uznání palestinské státnosti. Jejich výzvy odrážejí postoj zemí, jako je Rusko, které již Palestinu uznávají a považují dvoustátní řešení za jediný způsob, jak válku v Gaze ukončit.

Ve společném prohlášení vydaném v úterý večer po konferenci v New Yorku ministři zahraničí Andorry, Austrálie, Kanady, Finska, Francie, Islandu, Irska, Lucemburska, Malty, Nového Zélandu, Norska, Portugalska, San Marina,

Slovinska a Španělska naléhali na globální uznání Palestiny a na okamžité příměří v Gaze.

„Již jsme uznali, vyjádřili jsme nebo vyjádřujeme ochotu nebo pozitivní zvážení našich zemí uznat Stát Palestina jako zásadní krok k řešení dvou států,“ uvedli ministři a zároveň vyzvali k propuštění všech rukojmích držených Hamásem.

Následně 30. července kanadský premiér Mark Carney naznačilČesky, že je jeho země připravena formálně uznat palestinský stát na Valném shromáždění OSN v září…

Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že Kanada uzná Palestinu jako stát v září na Valném shromáždění OSN, a to na základě podobných oznámení Spojeného království a Francie.

„Prohlubující se utrpení civilistů nenechává prostor pro odklad koordinované mezinárodní akce na podporu míru, bezpečnosti a důstojnosti veškerého lidského života,“ uvedl Carney ve středečním prohlášení.

Trumpova administrativa nebyla Carneyho oznámením vůbec potěšena.

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová vysvětlila, že se prezident Trump domnívá, že mezinárodní uznání palestinského státu před skončením války by bylo „odměnou pro Hamás“Česky …

Tisková mluvčí Karoline Leavittová důrazně poznamenává, že prezident s lídry Spojeného království, Francie a Kanady a s jejich rozhodnutím uznat palestinskou státnost nesouhlasí, pokud se Izrael v nadcházejících měsících nedohodne na příměří.

„Má pocit, že to Hamás odměňují v době, kdy je skutečnou překážkou příměří a propuštění všech rukojmích,“ řekla.

Jakmile však válka skončí, Trumpova administrativa je velmi otevřená tomu, aby se uznání palestinského státu stalo součástí komplexní mírové dohody na Blízkém východě. Prezident Trump má v úmyslu rozšířit Abrahamské dohody tak, aby zahrnovaly i Saúdskou Arábii, a ví, že Saúdská Arábie na ně nepřistoupí bez „věrohodné cesty k palestinské státnosti“Česky …

Saúdská Arábie dala jasně najevo: Bez důvěryhodné cesty k palestinské státnosti nedojde k rozšíření Abrahamských dohod ani k normalizaci vztahů s Izraelem. Korunní princ Muhammad bin Salmán, nyní nejvlivnější hlas v arabském světě, stanovil hranici.

Pravidla hry se změnila. Bez přímého řešení palestinské státnosti nelze dosáhnout žádného skutečného míru.

Uvědomuji si, že jsem vám v tomto článku poskytl spoustu informací.

Sečteno a podtrženo, chystá se vzniknout palestinský stát.

A jakmile se k tomuto bodu dostaneme, všechno se změní.

Michael T. SnyderČesky je absolventem McIntire School of Commerce na University of Virginia a má dva právnické tituly na University of Florida. Je právník a pracoval pro některé z největších a nejvýznamnějších právnických firem ve Washingtonu D.C. Nyní sídlí poblíž Seattle, Washington. Je velmi aktivním bloggerem a také uznávaným výzkumníkem, spisovatelem, řečníkem a aktivistou. V roce 2007 založil blog The Economic CollapseČesky a má rovněž blog na na SubstackuČesky. Je autorem řady knihČesky, m. j. The Beginning Of The EndČesky (Začátek konce, 2013) a ChaosČesky (2023). Jeho poslední knihou je 10 Prophetic Events That Are Coming NextČesky (Předpověď 10 událostí, které nás čekají, 2025).

Zpět na obsah