Křičící vojáci a otevřená vzpoura: Jak jedno video odhalilo vnitřní mocenský boj v Izraeli

Článek Screaming soldiers and open revolt: How one video unmasked Israel’s internal power struggle vyšel na serveru Middleeast Monitor 29. dubna 2025

Stovky demonstrantů s transparenty a plakáty se shromáždily před soudem na protest, když izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijel k okresnímu soudu v Tel Avivu 10. prosince 2024 [Mostafa Alkharouf/Anadolu Agency]

Vzhledem k obvyklému dodržování přísné a často nepřiměřené vojenské cenzuryČesky ze strany izraelských médií to vyvolává vážnou otázku: co vedlo k rozhodnutí zveřejnit tak ponižující portrét vlastních vojáků?

Odpověď spočívá v otevřené válce mezi izraelskými politickými institucemi, reprezentovanými vedením premiéra Benjamina Netanjahua na jedné straně, a zbytkem země na straně druhé. „Zbytek země“ se může zdát být nepolapitelným pojmem, ale není. V současné době je Netanjahu ve válce s vojenskými institucemiČesky, vnitřní zpravodajskou službou Šin Bet, justicí, velkou částí médií a většinouČesky Izraelců, kteří chtějí konec války a propuštění izraelských zajatců.

To vysvětluje bezprecedentní a otevřenou kritiku bývalých vysokých izraelských představitelů, kteří Netanjahua obviňují z hrozby nejen pro izraelskou armádu a izraelskou společnost, ale i pro budoucnost samotného Izraele.

Dne 21. dubna porušil šéf služby Šin Bet Ronen Bar veškerý protokol, když izraelskému Nejvyššímu soudu předložil dva dokumenty, z nichž jeden byl zveřejněn. Podle izraelských médií Bar v neutajovaném čestném prohlášení uvedl, že byl premiérem odvolán „protože odmítl splnit očekávání loajality“, zejména „pokud jde o vyšetřování premiérových asistentů“ a „pro své odmítnutí pomoci Netanjahuovi vyhnout se svědectví v jeho trestním řízení“.

Barovy komentáře představují zásadní historický posun v tom, jak izraelské mocenské síly přistupují k extrémně citlivým bezpečnostním záležitostem.
Bývalý šéf Šin Bet, Nadav Argaman, byl stejně hlasitý, ačkoli byl první, kdo hovořil o Netanjahuových přestupcích, a naznačil jasnou koordinaci mezi různými složkami nechvalně známých a mocných izraelských zpravodajských služeb. „Pokud premiér bude jednat nezákonně, řeknu všechno, co vím,“ řekl minulý měsíc televizní stanici Channel 12.

Koordinace sahá hlouběji, bývalý izraelský ministr obrany Yoav Gallant, kterého spolu s Netanjahuem hledá Mezinárodní trestní soud, se 23. dubna sám pustil do akce. Kromě přímých útoků na Netanjahua, ve kterých jeho politiku označilČesky za „morální ostudu“, se zdá, že znevážil samotnou izraelskou armádu, když odhalilČesky, že Izrael v srpnu loňského roku zfalšoval fotografie údajného tunelu Hamásu, aby zablokoval dohodu o příměří.

Izraelská vláda tuto konkrétní epizodu využilaČesky jako zdůvodnění pro udržení kontroly nad Filadelfským koridorem v jižní Gaze, což bylo ospravedlnění, které se objevilo přibližně ve stejnou dobu jako trapné video izraelských vojáků, jak v hrůze utíkají před osamělým palestinským bojovníkem. Vrstvy ponížení se nadále hromadily.

I když Gallantovy činy mohou armádu a jeho vlastní vedení zdiskreditovat, jeho hlavním cílem se zdá být ovlivnění Netanjahua, o kterém mnoho Izraelců věří, že prodlužuje válku v Gaze kvůli osobnímu politickému zisku.

Dalším klíčovým bodem jsou skutečné válečné ztráty Izraele. Jedním z historicky nejlépe střežených tajemství okupačního státu jsou jeho ztráty v bojích proti arabským armádám nebo skupinám odporu.
Ačkoli se izraelská armáda od začátku války 7. října 2023 snaží počet obětí minimalizovat, čelí mnoha únikům informacíČesky, z nichž některé iniciovala samotná armáda. Cíl? Vyvinout na Netanjahua tlak, aby válku ukončil, zejména s ohledem na nové informace, že nejméně polovina izraelských vojenských záloh se odmítáČesky vrátit na bojiště.

Je zajímavé, že to byl Eyal Zamir – Netanjahuem osobně vybraný náhradník za náčelníka generálního štábu Herziho Haleviho – kdo všechny ve svém projevu krátce po svém jmenování v únoru překvapil. Zamir prozradilČesky, že v roce 2024 „na seznam pozůstalých přibylo 5 942 izraelských rodin“. Už dříve prohlásilČesky, že rok 2025 bude „rokem války“, ale nyní se zdá být méně nakloněn její eskalaci nad hranice izraelských možností.

Válka mezi izraelskými politickými, vojenskými a zpravodajskými elitami nebyla nikdy tak ošklivá, natož otevřená, jako by obě strany dospěly k závěru, že jejich přežití – a přežití samotného Izraele – závisí na porážce druhého tábora.

Po určitém váhání a relativně opatrné volbě slov se Gallant nyní připojil k mocnéČesky skupině bývalých úředníků, kteří chtějí Netanjahua všemi dostupnými prostředky odstavit od moci, včetně občanské neposlušnostiČesky.

Tento vnitřní konflikt uvnitř izraelské elity představuje odklon od dlouhodobě budovaného obrazu Izraele. Izrael se po celá desetiletí prezentoval jako maják demokracie a civilizace uprostřed toho, co vykresloval jako své méně kultivované sousedy. Genocida v Gaze však tento falešný narativ rozbila.

Současné vnitřní boje mezi strůjci této izraelské fantazie proto nyní nabízejí bezprecedentní příležitost odhalit hlubší pravdy nejen o probíhající válce v Gaze, ale také o historii Izraele, od jeho založení na území historické Palestiny až po probíhající genocidu téměř o osm desetiletí později.

Dr. Ramzy Baroud je novinář, autor a editor The Palestine Chronicle. Je autorem šesti knih. Jeho nejnovější kniha, kterou vydal společně s Ilanem Pappém, je „Naše vize osvobození : Hovoří angažovaní palestinští vůdci a intelektuálové“. Mezi jeho další knihy patří „Můj otec byl bojovník za svobodu“ a „Poslední země“. Baroud je dopisující Senior Research Fellow v Centru pro islám a globální záležitosti (CIGA). Jeho webová stránka je www.ramzybaroud.net