Moskevské ekonomické fórum

První, zahajovací plenární zasedání „Nová industrializace a reprodukce obyvatelstva“ v podstatě udalo tón všem následujícím.

Čas pro začátek dynamického rozvoje nám neustále utíká, vzdaluje se

„Jsem hluboce přesvědčen, že naše země má vše, aby se dynamicky rozvíjela v ekonomické, sociální oblasti,“ prohlásil sebevědomě Konstantin Babkin, prezident sdružení RosspecmašČesky, když dnes (1. 4. 2025) zahajoval Moskevské ekonomické fórum (MEF). Akce, na níž se scházejí přední ruští patrioti, se již druhým rokem koná v Digitálním podnikatelském prostoruČesky, v samém centru hlavního města. Tentokrát bylo fórum věnováno klíčovému tématu „Demografie: tradice a industrializace“. O tom, proč se Rusko jako země bohatá na zdroje a talenty pomalu rozvíjí a reprodukuje své obyvatelstvo, budou odborníci IEF diskutovat po dva dny. První plenární zasedání, které fórum zahájilo, „Nová industrializace a reprodukce obyvatelstva“, vlastně udalo tón všem následujícím.

„Čas pro začátek dynamického rozvoje nám neustále utíká, vzdaluje se a my vidíme, že naše země v porovnání s mnoha jinými zeměmi světa v tempu rozvoje zaostává,“ postěžoval si Babkin. Podle jeho názoru je hlavní příčinou to, že ti, kdo nyní v Rusku určují hospodářskou politiku, uvažují v kategorii peněz a domnívají se, že ekonomika je sférou vydělávání peněz, zvyšování HDP. „A my mluvíme o tom, že ve skutečnosti v ekonomické soutěži nevyhraje společnost, nevyhraje stát, který má více peněz, ale ten, kdo na svou stranu přitáhne více lidí. Zvítězí ta společnost, která vytvoří lidem příležitosti, aby ukázali svůj talent, a bude je stimulovat k tvůrčí činnosti,“ vysvětlil moderátor.

Je přesvědčen, že to zásadně odporuje logice vydělávání peněz, kterou se řídí ekonomové u moci. Například ministerstvo financí se snaží vybrat co nejvíce daní, aby stát měl peníze. Podle Babkina jsou v důsledku toho nadměrně zdaněni ti, kteří pracují v průmyslových podnicích, protože od nich je snazší daně vybrat. Proto tito lidé platí 53 % ze svých příjmů na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, které mají pouze 6 % daň z příjmu. „A my říkáme: ‚Potřebujeme rozvoj‘. A ti ekonomové, kteří měří úspěch penězi, říkají: ‚Rozvoj je druhotný, potřebujeme peníze. Takže budeme vybírat hodně daní.“ A je jedno, že rozvoj a průmysl se zbrzdí,“ pokračoval Babkin.

Stejný soubor rozporů je v dalších sférách. Místo měnové politiky, která stimuluje tvorbu, je tu politika, která zajistí finanční stabilitu. Místo technologického pokroku a zdravé společnosti, která by zachovávala kontinuitu a tradice předků – snaha „přeměnit lidstvo v homogenní šedou masu, která je vhodná k prodeji standardizovaného zboží“. „Ze strany státních struktur se takové pokusy neodrážejí. Vidíme očerňování ruské historie, propagandu individualismu, vnucování cizích kulturních standardů, cizích představ, podněcování migrace,“ zdůraznil Babkin.

Je přesvědčen, že Rusko potřebuje „pestrobarevný svět“, který se neobléká do stejných šatů a neposlouchá stejnou hudbu. „Pestrobarevný svět má mnohem větší možnosti harmonického rozvoje bez konfliktů. Naše národy, civilizace, společenství se mohou vzájemně obohacovat. To je pro zachování lidstva stejně důležité jako rozmanitost druhů pro rozmanitost života na Zemi,“ řekl Babkin.

Devalvace rublu je hlavním faktorem inflačních vln

Ekonom Sergej Glazjev, akademik Ruské akademie věd, se domnívá, že příčiny demografické katastrofy jsou tři: obludná sociální nerovnost, nízké mzdy velké části pracujících a kult konzumu. „To vše dohromady ničí rodinu, nedává možnost zakládat velké rodiny většině občanů“, – řekl přednášející. Východisko vidí v politice nové industrializace.

Glazjev připomněl, že podle výsledků roku 2024 se v Rusku hovoří o vysokých tempech růstu, kterých bylo dosaženo nikoliv díky, ale navzdory současné makroekonomické situaci. V důsledku toho ekonomický blok jednoduše podceňuje možnosti hospodářského rozvoje. Jako příklad uvedl Centrální banku, kde je jisté, že Rusko je na hranici výkonnosti. Sám Glazjev se domnívá, že „příležitosti jsou obrovské“, neboť využití výrobních kapacit nepřesahuje 65 % a ve strojírenství je ještě nižší. Přitom vývoz kapitálu za posledních 15 let dosáhl zhruba 1 bilionu dolarů. „Kdyby se tyto peníze vložily do investic, míra akumulace by byla 1,5krát vyšší, mohli bychom se rozvíjet rychleji,“ domnívá se ekonom.

Centrální banka se zároveň domnívá, že ekonomika funguje na hranici svých možností, protože země má nízkou nezaměstnanost. Řídí se přitom Phillipsovou křivkou, kterou „ekonomická věda před 50 lety zavrhla“. Její podstatou je, že údajně existuje zákonitost: čím nižší nezaměstnanost, tím vyšší inflace. „Bojuje se tedy proti zaměstnanosti, ale ve skutečnosti bychom měli mluvit o nadměrném vykořisťování práce. Náš dělník vyprodukuje na jednotku mzdy třikrát více produkce než v Evropě. Mzdy jsou dnes dokonce nižší než v Číně,“ vysvětlil Glazjev.

Výsledkem je, že tento rozpor byl v posledních letech vyřešen růstem státních zakázek, který je podpořen překotným růstem investic v řadě odvětví. „Potenciál pro růst existuje, je to minimálně 8 procent ročně. Mohli bychom vyrábět o čtvrtinu více, než vyrábíme, kdybychom zajistili, že všechny dostupné zdroje budou vázány ve výrobním procesu,“ říká ekonom.

Kapacity však nelze zatížit ještě více, protože úvěry, bez nichž není možný hospodářský rozvoj, nejsou k dispozici. Pokud není úvěr, nemohou být ani investice, které jsou nereálné pouze na provozní kapitál. Rusko proto potřebuje zvýšit úvěry a investice a také zvýšit výdaje na zavádění nových technologií. „Stále investujeme o polovinu méně než v posledních letech Sovětského svazu. Tempo akumulace kapitálu nestačí ani na prostou reprodukci, natož na rozvoj,“ upozornil Glazjev.

Podle něj peněžní autority jednoduše vehnaly zemi do začarovaného kruhu, když bojují proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb a stlačováním poptávky. V důsledku toho vyšší úrokové sazby vedou k omezení investic, důsledkem je technologické zaostávání, které vede k poklesu konkurenceschopnosti, za což musí platit devalvací rublu. „Devalvace rublu je hlavním faktorem inflačních vln. Tento začarovaný kruh znemožňuje dosažení cílů inflačního cílování. Již více než deset let se zabývají cílováním inflace a od inflačního cíle ve výši 4 %, který je jejich symbolem, jsme stejně daleko,“ upozornil Glazjev.

Podle jeho názoru lze inflaci snížit pouze prostřednictvím vědeckotechnického pokroku, protože ten umožňuje snižovat náklady, vyrábět produkty, zvyšovat produktivitu práce, zlepšovat kvalitu a zajišťovat dlouhodobou stabilitu. „Proto, abychom dosáhli pokročilého rozvoje s tempem alespoň 8 procent ročně, je nutné prolomit bludný kruh měnové politiky a dosáhnout kruhu ekonomické prosperity,“ zdůraznil ekonom.

Nyní je jedinečný případ, kdy oni chtějí jako my, my chceme jako Trump

Filozof Alexandr Dugin uvedl, že Andrej Bělousov uspořádal strategické zasedání o rozvoji Ruska, když byl prvním místopředsedou vlády. Tehdy došli k závěru, že je třeba definovat předmět rozvoje. Pro globalisty je to světová ekonomika. Tento přístup převládal až do začátku SVO / speciální vojenské operace. „Prezident už tuto verzi, že existuje jediný globální subjekt rozvoje, odmítl,“ je si jistý filozof.

Dugin navrhl dva modely. Za prvé je možné za subjekt rozvoje považovat suverénní stát, který se snaží vše dohnat nahrazováním dovozu. Rusko to již dělá: přebírá sféry a oblasti, které se rozvíjejí na Západě, a snaží se najít jejich ekvivalent, vlastně se snaží nahradit západní civilizaci. To znamená, že je třeba se zabývat nejen náhradou dovozu západních technologií, ale „najít si vlastní cestu k vytčenému cíli“.

Dugin zároveň připomněl, že Vladimir Putin nemá rád koncept „autarkie“ a mnohokrát řekl, že země takovou cestou nepůjde. „Pokud však hovoříme o suverénní civilizaci, měli bychom přijmout teorii Friedricha Lista o autarkii velkých prostorů,“ domnívá se filozof. Dodal, že Rusko je právě velkým prostorem.

Dugin zdůraznil, že stejnou cestou se nyní vydávají i Spojené státy, které zjistily, že globalismus je slepá ulička. „Je to potvrzení toho, že máme pravdu. Amerika si nyní chce vybudovat vlastní stát-civilizaci,“ řekl filosof na okraj fóra korespondentovi ‚BUSINESS Online‘. – Amerika opouští globalismus a vrací se k tradičním hodnotám. Ve skutečnosti působíme jako vzor pro Trumpa. Trumpisté přicházejí a říkají: „Chceme být jako vy“. Toto je jedinečný případ, kdy oni chtějí být jako my, my chceme být jako Trump. V zásadě se můžeme navzájem stimulovat a podporovat v odhodlání a vůli skoncovat s globalismem a liberalismem“. Filosof si je proto jistý, že sblížení Ruska s trumpovskou Amerikou jen posílí touhu a snahu států-civilizací vybudovat multipolární svět.

Pro autarkii a suverénní rozvoj potřebuje Rusko podle filozofa dramaticky zvýšit své demografické ukazatele, konkrétně počet rodin s mnoha dětmi. K tomu je zapotřebí jednak návrat k tradiční společnosti, kde je plození dětí posvátnou povinností, jednak rozptýlení megaměst. „Země sama tlačí lidi k tomu, aby rodili děti, aby je vychovávali, a to ve velkém počtu. Vytvoření jednopatrového Ruska bude impulsem pro technologický rozvoj,“ je si jistý Dugin.

Znárodnění Ruské banky a 20% daň pro bezdětné muže

Nikolaj Kolomejcev, poslanec Státní dumy za KPRF (Коммунистическая партия Российской Федерации / Komunistická strana Ruské federace), pohotově zkritizoval vládní ekonomický blok, konkrétně Elvíru Nabiullinovou, kterou označil za „hyperliberálku čubajsovského typu“, a Antona Siluanova, který „kromě ministerstva financí nikdy nikde nepracoval“, ale prošel školou Anatolije Čubajse a Alexeje Kudrina. Jak šéfka centrální banky, tak ministr financí podle náměstka hlásají „princip Washingtonského konsensu“.

Kolomejcev dále hovořil o dvojkolejnosti, kdy statistiky vykazují kladné výsledky v roce 2024, ale ve skutečnosti jsou podniky v předbankrotním stavu. Na jedné straně roste počet početných rodin, ale zároveň 50 milionů Rusů má půjčky, z toho třetina má tři až pět půjček a dalších 8 milionů má půjčky od mikrofinančních organizací. Výsledkem je, že jen v loňském roce byl vyhlášen bankrot na 431 000 Rusů a od zavedení bankrotu na více než 1,5 milionu lidí. „To ukazuje, že trend zbídačování společnosti je evidentní,“ zdůraznil Kolomejcev.

Banky však „tloustnou“ – na rok 2024 vydělaly 4 biliony rublů, zatímco 19 odvětví ekonomiky má ziskovost pod 13 % a 10 odvětví pod 10 %. To naznačuje, že klíčová sazba vyplavila investiční touhu všech bank. „Proč investovat do rizikových podniků, když mohou vložit a získat peníze z vrtulníku?“ – rozhořčil se poslanec a poukázal na to, že tímto způsobem „projídáme budoucnost“.

„Je třeba znárodnit Ruskou banku!“ dodal Kolomejcev, což vyvolalo v sále nepříliš přátelský potlesk. Nejprve by však podle něj měla být centrální banka zodpovědná za hospodářský růst. Klíčovou sazbu ve výši 21 % označil za „zabíjení ekonomiky“ a pokus „bojovat ohněm proti naftě“. A tak je jako komunista přesvědčen, že politika cílování inflace není determinována ničím jiným než snahou přiškrtit ekonomiku. Kolomejcev zároveň slíbil, že frakce KPRF vznese otázku nedůvěry Nabiullinové, až se bude zodpovídat ve Státní dumě.

„Tradice je to nejsprávnější, co nás může oživit. Musíme přejít od ekonomiky čerpání prostředků k ekonomice řešení problémů. Pak vyřešíme mnoho problémů a zahájíme oživení země, a ne skokovou stagnaci od krize ke krizi,“ zdůraznil Kolomejcev.

Stanislav Naumov, poslanec Státní dumy za LDPR, byl znepokojen migrační politikou, kdy místo zvyšování produktivity práce Rusko otevřelo dveře nelegálním pracovním migrantům. „To je největší riziko a hrozba pro řešení demografických úkolů,“ domnívá se. Proto podle něj Státní duma v roce 2024 přijala 14 zákonů zaměřených na boj proti nelegálním přistěhovalcům. Vláda Michaila Mišustina však stále nepředstavila novou koncepci migrační politiky. „Je důležité neopakovat chybu z roku 2000, nenamlouvat si, že s pomocí levné pracovní síly a nízkokvalifikovaných cizinců můžeme vyřešit úkoly nové industrializace. Je třeba hledět do budoucnosti a podporovat rodiny s mnoha dětmi a někde i narození prvního dítěte,“ je přesvědčen Naumov.

Viktor Taranin, generální ředitel společnosti Daškovka, měl na řešení demografických problémů svůj vlastní kuriózní pohled. Zaprvé navrhoval vyplácet přídavky ženám ne do jednoho a půl, ale až do tří let. Za druhé, aby se vyřešil problém potratů, je podle Taranina nutné otevřít dětské domovy a dát ženám možnost si odtud děti odvést. Zatřetí zavést dvacetiprocentní daň z bezdětnosti a rozšířit ji na svobodné muže ve věku 25-45 let.

– Ooooh! – zareagoval mladý muž v první řadě.

– Mladý muži, proč se neoženíte? – Taranin se na něj obrátil.

– Ženy chtějí diamanty, Dubaj… – začal odpovídat muž v publiku.

Ale řečník mu zřejmě nerozuměl a usoudil, že mladík sám chce diamanty a cestu do Dubaje. „Do budoucna nemáš nic a tvé příjmení bude zapomenuto!“ ‚To je pravda,‘ odpověděl. – Taranin reagoval rozhořčeně, že je možné se rozvést „z pohovky“ (nejlépe pomocí mobilní aplikace, poznámka redakce).

– Veškerá přístupnost a povolnost vedou k tomu, že naše porodnost je špatná,“ lamentoval řečník.

– Proč se nezdaňují ženy, ale muži? – Opět rozhořčený mladík v první řadě.

– Protože jste muž, – usmál se Taranin za smíchu a potlesku publika. – Muž by měl být vždy veden ženou.

Pak jsme přešli k otázkám, které řečníci dostávali. Dugin například dostal otázku, co by měla být skutečná elita a odkud se vezme. Filozof odpověděl, že Putin vidí novou elitu v hrdinech SVO. „Hegel svého času řekl, že stát vytváří třídu statečných lidí. Tato třída statečných mužů jsou hrdinové, přinášejí svému lidu vítězství. Pak jsou to budovatelé, tvůrci. A pak se začnou vzdalovat. Ve skutečnosti si lidé války, lidé vítězství, lidé odvahy zaslouží být elitou,“ vysvětlil Dugin. Elitou podle něj mohou být i nadšenci, kteří „dělají stokrát víc než ostatní“. Nyní elitu podle Dugina tvoří nahodilí jedinci a prospěcháři.

„Rusko je nejlepší místo na světě, kde se dá tvořit, vytvářet. Projevovat talenty, vyrábět technologie, vypouštět drony a dobývat Mars,“ shrnul Babkin plenární zasedání. – Aby drony mohly naše přání a sny dopravit do různých končin vesmíru. Rusko je výchozím bodem. Ale musíme uvést hospodářskou, demografickou a kulturní politiku do souladu s požadavky modernosti, a pak budeme mít všechno“.

Elena Kolebakina-Usmanova, BUSINESS Online.ru