Předkrm k obědu mocných

Článek Předkrm k obědu mocných vyšel na blogu Zdeňka Jemelíka 2. ledna 2026

Životy politiků se často odvíjejí přes poněkud bizarní situace. Jednou z nich bude oběd na Hradě dne 7. ledna 2026, na který pan prezident Petr Pavel pozval pana předsedu vlády Andreje Babiše. Novoroční obědy prezidenta s předsedou vlády patří k ustáleným zvyklostem, které nenařizuje zákon. Není ale obvyklé, že by spolu obědvali bývalí soupeři z boje o úřad prezidenta republiky, tedy vítěz jako hostitel a poražený jako host. Po tom, co jsme na politické scéně zažili v minulosti, bychom se nemohli divit, kdyby pan prezident pana předsedu vlády nepozval, nebo naopak, kdyby se Andrej Babiš vymluvil na chřipku.

Ale pánové Petr Pavel a Andrej Babiš se chovají kulturně. Mají za sebou již několik jednání, jimž se nemohli vyhnout kvůli zachování procesních pravidel ustavení nové vlády. Obědu by se vyhnout mohli. Skutečnost, že možnost nevyužijí, je dobrým znamením: přijatelnost společenských styků bývalých soupeřů je příznakem politické kultury vyšší úrovně. Proti nekulturním projevům, jež provázely různé   předvolební a povolební střety, to je příklad hodný následování.

Připomíná mi to ducha 1. republiky, jejíž demokracii „kazil“ institut „parlamentní pětky“: pravidelných porad vůdců pěti hlavních demokratických stran, na nichž si vládní a opoziční politici vyměňovali názory a nemuseli se pak chovat nekulturně na veřejnosti. Kdyby ovšem měl duch 1. republiky ovládnout oběd 7. ledna, musel by se zúčastnit i Petr Fiala. Tak daleko ovšem ještě nejsme.

Některé čtenáře určitě popudí představa, že připouštím možnost, že by spolu mohli sedět u jednoho stolu vůdce vítězné vládní koalice a představitel poražených, který přece zavinil úplně neuvěřitelné nepřístojnosti. Ale pokud si vzpomeneme, co se vyčítalo Andreji Babišovi, když jím vedená koalice kdysi prohrála volby, a dnes Petru Fialovi, zdá se neuvěřitelné, že stát v jejich postupné péči dosud nezkrachoval. A je pak nepochopitelné, že pan prezident v novoročním projevu navzdory těm hrůzám hovořil o šťastné zemi, která je na vzestupu. Můj pohled devadesátníka se ale od jeho neodlišuje.

V souvislosti s ději, které provázejí ustavení nové vlády, jsem na internetu zaznamenal poznámky, že Petr Pavel si možná tím či oním krokem připravuje příznivou atmosféru pro druhé zvolení prezidentem republiky. Kupodivu ale dosud nikdo nepřipomněl, že příští prezidentské volby by mohly být novou příležitostí pro Andreje Babiše. Jako kdyby jeho obdivovatelé nabyli dojem, že získáním postavení předsedy vlády již dosáhl maximálně možného a o nic víc nemá usilovat. Netuším, zda by oba zmíněné skutečně mohla pokoušet myšlenka na zvolení prezidentem republiky, nicméně jejich další utkání by bylo velmi zajímavé. Oba jsou silné charismatické osobnosti.

Oběma pánům přeji, aby jim spolu chutnalo. A doufám, že uklidňující vjem z jejich vzájemné snášenlivosti nenaruší Motoristé rozbitím koalice, pokud by výsledkem jejich rozhovoru „mezi sýrem a hruškou“ nebylo bezpodmínečné uznání osudového nároku poslance Filipa Turka na jmenování ministrem úplně čehokoli a za každou cenu.