Komentář Germany could be headed for political stalemate and instability just as Trump takes back the White House vyšel na serveru Remix News 7. listopadu 2024

Průzkumy ukazují, že CDU/CSU by se v Německu v nových spolkových volbách mohla vynořit jako největší strana, má však omezené možnosti ke koaličním rozhovorům. Mohla by se znova přitulit k SPD, nebo konečně přivítat nechtěnou AfD?

Němečtí voliči by brzy mohli využít příležitosti zvolit si novou spolkovou vládu, když ve středu [6. listopadu] pozdě v noci došlo ke kolapsu spolkové vládní koalice.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) vyhodil vůdce koaliční strany FDP Christiana Lindera z funkce ministra financí a ve spolkovém kancléřství svolal tiskovou konferenci, během níž zdůrazňoval potřebu „vlády schopné jednat“ tak, aby si poradila s naléhavými finančními problémy země.

Poslední průzkum od Forsa provedený tento týden vytváří zajímavý materiál k úvahám o tom, co z předčasných voleb vzejde.

Ukazuje, že nejvíce hlasů získá středo-pravicový blok CDU/CSU, tj. 33 procent, následovaný vládnoucí Sociálně demokratickou stranou (SPD) a pravicově nacionalistickou Alternativou pro Německo (AfD), které mají obě 16 procent.

Oproti 26 procentům v roce 2021 se SPD propadla o deset procent, přičemž oba její koaliční partneři, Strana svobodných demokratů (FDP) a Zelení, utrpěli značné ztráty – FDP se propadla z 11 procent na 3 procenta, Zelení se z předchozích 16 procent sesunuli na 10 procent.

Podobně se strana Levice propadla z 5 na 3 procenta. Nemálo z její podpory pro sebe vysála Aliance Sahry Wagenknech (BSW), nová strana, kterou letos pod jejím jménem vytvořili odštěpenci od Levice a má v současném průzkumu 6 procent.

Jiný průzkum od Insa pro deník Bild klade AfD o kus výše na 18 procent, CDU/CSU maličko níže na 32 procent a FDP se s 4,5 procenty potácí na prahu vstupu do parlamentu.

Co by to tedy mohlo pro novou vládu znamenat?

První, čemu je třeba věnovat pozornost, je, že německé vlády jsou díky volebnímu systému této země téměř vždy koaliční. Naposledy, kdy nějaká politická strana získala úplnou většinu, to bylo roku 1957, kdy CDU/CSU získala 50,2 procenta hlasů.

Druhý ohled v hypotetických úvahách týkajících se parlamentní aritmetiky musí být na fakt, že strana v německých spolkových volbách typicky potřebuje překročit práh 5 procent hlasů, aby se dostala do Bundestagu – což se podle současných průzkumů ani Levici ani vládní FDP nemusí podařit.

K tomuto pravidlu existuje jedna důležitá výjimka, když strana přímo získá tři nebo více křesel v jedněch – druhých – a pak dalších následných přímých hlasováních. Levice se roku 2021 dostala do parlamentu, když získala tři přímá hlasování, i když se propadla pod 5 procentní práh. FDP však nezískala ani jedno přímé křeslo, ale kvalifikovala se do parlamentu získem 11,5 procenta hlasů.

S tím, jak se popularita FDP propadá, předpokládáme pro tyto odhady, že se do parlamentu nedostane, a tudíž se nebude moci rozhovorů o koalici zúčastnit. Předpokládáme, že koncentrovaná podpora Levice by mohla zajistit jejich vstup do Bundestagu podle toho, co se nazývá „klauzule základního mandátu“.

V takovéto hypotetické situaci se nám může vynořit několik scénářů koalic.

CDU/CSU + SPD

Ač průzkumy ukazují, že koalice CDU/CSU-SPD na magických 51 procent nedosáhne, redistribuce křesel po hlasování pro malé strany, kterým se nepodaří práh překročit, by možná podle tohoto průzkumu přece jen mohly parlamentní většiny dosáhnout.

Bude-li tomu tak, mohlo by se zase zformovat to, co je známé jako „velká koalice“ mezi dvěma historicky největšími německými stranami, tj. scénář, k němuž v poválečné éře došlo mnohokrát.

To by pro CDU/CSU mohlo být politicky problematické, když poslední čtyři roky strávili kritikou vládnoucích stran, snad by ale mohli tento krok svým potenciálním voličům ospravedlnit skutečností, že tentokrát budou dominantním koaličním partnerem oni. Takový krok by byl riskantní a potenciálně vést k deziluzi těch už znechucených tím, jak pořád ty stejné staré strany establishmentu vytlačují příznivce na okraj.

CDU/CSU + SPD + Zelení

CDU/CSU by mohli přibrat Zelené, aby zkusili spolupracovat za účelem vytlačení Alternativy pro Německo (AfD), tj. pravicové anti-imigrační strany, kterou německé mainstreamové strany považují za příliš nepřijatelnou, než aby s ní mohli na úrovni spolkových zemí spolupracovat.

To však znamená řadu problémů. Zaprvé by jak Zelení, tak SPD ztratily značnou podporu a stejně tak i z hlediska optiky CDU/CSU, která vítězí ve volbách kampaní za změnu, jen aby čistě kvůli získání moci do koalice přibrala dvě ze tří současných koaličních stran, což by bylo nesmírně poškozující.

Zadruhé, tak široká koalice by se nevyhnutelně potýkala s vnitřními ideologickými odlišnostmi, zvláště ohledně sociálních, hospodářských a environmentálních politik. Jak SPD, tak Zelení by od CDU/CSU nejspíš požadovaly značné ústupky, aby podpořily jejich politiky, což by nevyhnutelně vedlo k porušení volebních slibů.

CDU/CSU vedly tvrdou kampaň o imigraci, aby odrazily konkurenci čím dál populárnější Alternativy pro Německo, ale žádný z těchto přístupů tvrdé linie by žádná ze stran perspektivní koalice nepřijala.

Slon v obýváku: AfD

Dalším způsobem, jak by DCU/CSU nejspíš dosáhla fungující většiny, je přibrat zavrhovanou AfD. Pokud nevznikne „velká vládní koalice“, bude možné pozici AfD považovat za klíčovou, aby poprvé vstoupila do spolkové vlády.

Je to však politika a to, co je teoreticky nejfunkčnější řešení, jen zřídka uspěje v praxi. CDU/CSU spolupráci s AfD na úrovni spolkových zemí neustále vylučují a vypadá to, že strany establishmentu mají v úmyslu sanitární kordon kolem této populistické skupiny účinně udržovat ze strachu, aby nepřišly o svou věrohodnost.

CDU/CSU by spolu s AfD podle současných průzkumů po redistribuci křesel získaly asi polovinu hlasů, nejspíš dost pro potenciálně funkční vládu. Mohly by potenciálně zkoušet spolupracovat i s jinými stranami případ od případu, potenciálním dalším přírůstkem by mohla být BSW, která se s nimi shodne přinejmenším na sociálních a konzervativních tématech, ale dalece se liší, pokud jde o ekonomiku.

Ač by koalice CDU/CSU, AfD a BSW technicky měla pohodlnou většinu, je značně nepravděpodobná kvůli politické izolaci AfD a značnému vnitřnímu i vnějšími tlaku uvnitř CDU/CSU a BSW na odmítání jakékoliv spolupráce s ní.

Politický mat

Pokud bude tento průzkum odpovídat výsledku dalších spolkových voleb, bude tím nejpravděpodobnějším scénářem politický mat a předčasné volby, což Německo v časech ekonomické nestability a na frakce rozdrobeného geopolitického klimatu během války na Ukrajině a na Středním východě dále paralyzuje.

Přidáme-li si do tohoto mixu, že Donald Trump opět vstoupí do Bílého domu, může si Evropská unie sotva dovolit dopustit, aby její největší ekonomiku postihla fragmentace v dobách, kdy by ráda předvedla sílu a dělala na novou republikánskou administrativu ramena.


Thomas Brook je kmenový autor Remix NewsČesky. Jeho příspěvky lze nalézt také na Global Research. Specializuje se na témata EU a středoevropských postkomunistických zemí.

[MP]