Ludvík Kavín

Blaho mezi bombami

Je jaro 2025. Před jedenaosmdesáti lety jsem začínal mluvit. A podle svědectví mých rodičů mým prvním slovem nebylo „máma“ nebo „táta“, ale „bombom“. Ne, nevyslovoval jsem nedbale nebo špatně slůvko bonbón, ale reagoval jsem tak na bomby, které dopadaly na Brno.

Před osmdesáti lety skončila druhá světová válka. A od té doby na střední Evropu nepadaly bomby. Ale dodnes se s téměř železnou pravidelností stává, že se většinou při nějakých stavebních pracích najdou nevybuchlé mnohakilové bomby. A následuje alarm, evakuace občanů z blízkého okolí, odjištění a odpálení železné stvůry z doby, kdy jsem se já učil vyslovovat první slůvka. Naposledy se tak stalo dnes v Brně, nedaleko brněnského hlavního nádraží, tisíc lidí bylo evakuováno, vlaky (ani ty mezinárodní) nesměly Brnem dlouhé hodiny projíždět, a objet po železnici se Brno de facto nedá.

Položit na stůl „peníze a zbraně“

„Klid a nohy v teple“ anebo „klídek“ slýcháme, jsme-li nervózní, nevíme-li si s něčím rady, atd. A v poněkud jiných situacích se dozvídáme třebas „nebudem se bát vlka nic“. A začneme-li příliš dávat najevo, že jsme z něčeho vyvedeni z míry, ozve se třebas „nešil“. Myslím, že dnes by se tyto dobře míněné rady měly ozývat opravdu často.

Je to pravda. Žijeme dnes v Evropě v převratné době. V době zlomu. Mnohé z nás nepříjemně zasahuje, že nemáme klid, na jaký jsme si v posledních mnoha letech zvykli. To, že ekonomickou krizi následovala pandemie a pak přišla válka a dokolečka dokola jsme slýchali, že snad i na nás mohou padat bomby.

Že by v osmdesátých letech věděli…?

Ludvík Kavín | 24. 1. 2025 | Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 373 přečtení | ČR, Historie, Politika, Rusko, Ukrajina

Lékař a dřívější český olympionik Lukáš Pollert medituje na stránkách Život v Česku. Myslí si, že „komunisté u nás, teď lidé, kteří byli v KSČ před rokem 1989, tak tu jsou pořád, jen nejsou v současné KSČ, ale jsou v hnutí ANO, klidně i ODS, ve STAN a podobně, jsou v každé straně a nějakým způsobem se projevují jako za normalizace. Všimněme si novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontraverzní trestný čin ‚neoprávněné činnosti pro cizí moc‘. To je typický zákon z pera nějakého komunisty“. Několik Pollertových řádků navozuje větší počet připomínek, otázek a problémů, než by se na první pohled zdálo.

Blaho mezi bombami

Položit na stůl „peníze a zbraně“

Že by v osmdesátých letech věděli…?

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře