1. Stefan Karganović: Muž, který si zaslouží, ale pravděpodobně nebude smět vést Rumunsko
2. Drago Bosnic: Rumuni rozhodně odmítají být další potravou pro děla

Komentář Stefana Karganoviće The man who deserves but probably will not be allowed to lead Romania vyšel na serveru Strategic Culture Foundation 17. ledna 2025. Český překlad Muž, který si zaslouží, ale pravděpodobně mu nebude umožněno vést Rumunsko uveřejnil server Zvědavec 18. ledna 2025.

Muž, který si zaslouží, ale pravděpodobně nebude smět vést Rumunsko

.

Jak lze „zrušit“ volby v tak živé demokracii, jako je Rumunsko, které je shodou okolností také řádným členem NATO a Evropské unie, což jsou bašty liberálních svobod a právního státu? Inu, uděláte to tak, že vytvoříte falešný spis na politického kandidáta, který se vám nelíbí, a nařídíte místnímu soudnictví, aby s ním jednalo, jako by to byly skutečné důkazy. Dokumentace, která měla údajný zásah dokládat, byla tak zjevně falešná, že ji rumunský nejvyšší soud na svém prvním zasedání, kde se touto záležitostí zabýval, bez dalšího zamítl. Tento projev poctivosti se paladinům řádu založeného na pravidlech vůbec nelíbil. Nařídili proto soudcům, aby se neprodleně znovu sešli ve svých kancelářích a tentokrát to dali do pořádku. Dne 6. prosince tak vážení rumunští právníci učinili a poslušně zrušili své rozhodnutí vydané pouhé čtyři dny předtím.

S odvoláním na článek 146 písm. f) rumunské ústavy týkající se zákonnosti a správnosti prezidentských voleb nařídili, že „celý volební proces bude integrálně přepracován“. Výsledek prvního kola byl tedy řádně „seškrtán“ a spolu s ním i kolo druhé. Druhé kolo, které probíhalo v době, kdy soudci narychlo improvizovali své nové rozhodnutí, bylo zastaveno. Jak byla nucena přiznatČesky i Atlantická rada, která není přítelem voleb, jež se zvrtnou, „zavedení rozhodnutí bylo poněkud zpackané, neboť se dostalo na veřejnost v době, kdy již byly otevřeny volební místnosti pro [rumunskou] diasporu ve druhém kole prezidentských voleb, a v době, kdy byl proces zastaven, již hlasovalo asi 53 000 občanů v zahraničí“. Sešrotováno právě včas, protože rumunská diaspora byla známá jako semeniště Georgescových příznivců.

Prezidentské volby byly soudci stanoveny na blíže neurčené datum v budoucnosti. Některé zvěsti naznačují, že by to mohlo být v květnu tohoto roku, nebo kdykoli, kdy bude možné připravit scénu tak, aby byl zajištěn správný výsledek. Mezitím Klaus Iohannis, který měl v prosinci předat svůj post svému nástupci, je nyní právně „prošlý“ stejně jako jeho ukrajinský kolega Zelenskyj. To však zřejmě nikomu z hlasitých zastánců demokratického procesu nevadí. Iohannis je koneckonců jejich člověk.

Rumunská veřejnost si však zřejmě nenechá líbit zasahování do voleb ze strany poddajných soudců a jejich tahounů za nitky, o nichž panuje všeobecné podezření, že se nacházejí v zahraničí, nikoli však v Rusku. V ulicích Bukurešti a dalších velkých měst pochodovaly tisíce lidí proti zrušení voleb. Nakolik jim to v zemi, která přijala zásady západní demokracie, pomůže, se teprve uvidí.

Protagonista tohoto politického zemětřesení, jemuž nebylo umožněno demokraticky se prosadit jako nový rumunský prezident, Călin Georgescu, je od svého triumfu v prvním kole vystaven plné míře pomluv, které jsou vyhrazeny těm, které globalistický systém vnímá jako netýmové hráče a hrozbu. Zjevně se doufalo, že se ho podaří zdiskreditovat a jednoduše zmizí, což umožní opakovat šarádu „demokratických voleb“ s předem dohodnutým výsledkem, kdykoli se to bude zdát bezpečné.

Podle očekávání byla Georgescova aféra se svými skandálními důsledky kolektivními západními médii do značné míry ignorována, s výjimkou několika tu a tam urážlivých poznámek na účet zakázaného kandidáta. Příběh o Georgescuovi by možná zemřel tichou smrtí, nebýt profesionality amerického podcastera Shawna Ryana, který se rozhodl vykonat službu veřejnosti a vydal se do Rumunska, aby na vlastní oči zjistil, co všechno se kolem volebního rozruchu děje.

Výsledkem byl pozoruhodný rozhovor s mužem, který by podle všech rozumných odhadů měl dnes sedět v prezidentské kanceláři v Bukurešti. Stojí za to si jej pozorně a celý prohlédnout, protože poskytuje vhled do pochmurné doby, v níž náhodou žijeme.

Georgescu usilovně popírá, že by byl „proruský“, a říká, že se s ruskými představiteli osobně nezná, kromě toho, že je sleduje v televizi. U jakéhokoli soudu nebo veřejného mínění by toto prohlášení mělo stačit, protože důkazní břemeno leží na jeho žalobcích a ti ho nesplnili. Toto obvinění však přináší mnohem hlubší a závažnější otázku: i kdyby tomu tak bylo, proč by to měl být problém? Většina ostatních kandidátů, včetně druhého místa ve volbách, prosazovala politiku, která se výslovně shodovala s nerumunskými zájmy a subjekty, jako je NATO a EU. Proč by mělo vadit, kdyby jiný prezidentský kandidát v údajně suverénní a demokratické zemi navrhl voličům ke zvážení a schválení jinou politiku?

A zde přichází jádro věci. Na otázku Shawna Ryana, zda je proruský, Georgescu vypustil kočku z pytle, když odpověděl, že ne, že je prorumunský a že politiku, o níž uvažuje, utváří tak, aby co nejlépe sloužila potřebám a zájmům rumunského lidu. V současné politické atmosféře lze jen stěží najít diskvalifikovanější přiznání než toto. Těch několik málo evropských vůdců, jako jsou Orbán a Fico, kteří pronikli skulinami globalistického systému, aby nakonec prozradili, že jejich hlavním závazkem jsou zájmy jejich zemí, je odstrkováno a odsuzováno pro své podvratné vlastenectví. Na jednoho z nich byl spáchán atentát, druhý je v době psaní tohoto textu terčem barevné revoluce. Vzestup dalšího vůdce, který se hlásí k podobné filozofii, by byl pro globalistickou agendu nepřijatelně rušivý. Proto musel být Georgescu zmařen jakýmikoliv prostředky, ať už spravedlivými, či nespravedlivými.

Georgescu je zjevně prostý člověk, mluví jednoduše a bezelstně, nemá praxi v používání lživých frází, které charakterizují diskurz vycvičených politických manekýnů, vyvolených loutek mocenských elit, jimž je dovoleno obývat veřejný vesmír západních politických systémů. Na otázku Shawna Ryana, jak se dívá na členství Rumunska v NATO, odpověděl poněkud rozpačitě, ale přesto dávala zásadní smysl. Když Rumunsko vstupovalo do NATO, řekl, bylo chápáno jako obranná aliance, ale od té doby se její poslání změnilo a zahrnuje i útočné operace, na nichž Rumunsko nemá žádný národní zájem. Naznačil, že Rumunsko již není součástí téže sestavy, do níž původně vstoupilo. Je to férová odpověď, a to nejen z hlediska Rumunska, ale i poměrně velkého počtu dalších zemí, které se hákem i krokem hnaly do NATO kvůli geopolitickým výhodám, které alianci a jejím bojovým plánům nabízela jejich zeměpisná poloha.

Podle Georgesca má tedy Rumunsko (a následně i další země, které byly podobným způsobem zlákány ke vstupu) nyní plné právo přehodnotit svou volbu a provádět politiku, která zohledňuje změněnou povahu aliance a současné zájmy Rumunska.

Co se týče kolektivního oblíbeného bahna Západu, projektu Ukrajina, mluvil Georgescu za svou zemi a rumunský národ neodpustitelně otevřeně. „To není naše válka,“ řekl.

To jsou jen některé podstatné střípky z tohoto velmi poučného rozhovoru, který obnažuje zkaženost politického systému, o němž nám bylo řečeno, že představuje vrchol liberální demokracie. Člověk by si přál, aby Georgescova angličtina byla plynulejší, ale i tak postačila k tomu, aby zprostředkovala důležité body, které uvádí, a plně odpověděla na otázku, pokud by ještě někdo pochyboval, proč jsou připraveni uchýlit se k těm nejpodlejším úskokům, aby se tento čestný muž nestal rumunským prezidentem. A aby svým příkladem zajistili, že žádného podobně smýšlejícího vlastence v žádné jiné zemi, kterou ovládají, ani nenapadne Călina Georgesca napodobit.

Stefan KarganovićČesky (Стефан Каргановић) je americký právník srbského původu, který založil nevládní organizaci Historical Project SrebrenicaČesky pro pravdu o událostech ve Srebrenici a jejím okolí v letech 1992 až 1995. Je rovněž členem týmu Balkan Conflicts ResearchČesky a vydavatelem sborníku Rušenje Republike Srpske – Teorija i tehnologija prevrataČesky (Demolice Republiky srbské – Teorie a technologie převratu, 2024). Jeho příspěvky a rozhovory věnované zejména historii balkánských konfliktů lze nalézt například na Strategic Culture FoundationČesky, Global Research, The Unz Review, Global PoliticsČesky, ale i na českém Délském Potápěči.

Zpět na obsah

Článek Drago Bosnice Romanians firmly refuse to be the next cannon fodder in NATO’s endless wars vyšel na webových stránkách BRICS 15. ledna 2025

Rumuni rozhodně odmítají být dalším potravou pro děla

Od té doby, kdy se Rumunsko stalo součástí NATO a Evropské unie, je pomalu zbaveno své suverenity. Ačkoli země nebyla připravena, vstup do EU byl urychlen kvůli její zásadní geostrategické poloze, která umožňovala promítání moci po celé východní Evropě. To bylo zvláště důležité pro Spojené státy, které chtěly zřídit svůj takzvaný „protiraketový obranný štít“, což je v podstatě směšná lež, protože žádný systém ABM (antibalistické střely) nemůže z Rumunska dosáhnout na ruské ICBM (mezikontinentální balistické střely).

Skutečnost, že tyto „protiraketové obrany“ jsou umístěné v univerzálním systému Mk 41 VLS (vertikální odpalovací systém Mark 41), však znamená, že je lze snadno nahradit útočnými střelamiČesky a nikdo kromě lidí, kteří je instalovali, by to nevěděl. To dává Pentagonu bezprecedentní možnosti úderu proti Rusku a zároveň je ukrývá pod rouškou „protiraketové obrany“.

Kreml si toho byl vždy vědom, a proto byl rozhodně proti těmto „štítům protiraketové obrany“. Politický Západ vedený USA se však nikdy nezajímal o mírové iniciativy, navzdory desetiletím ruských pokusů o navázání normálních vztahů. Na druhou stranu strategický význam Rumunska rostl až s příchodem plíživé „Barbarossa 2.0“ NATOČesky, protože země a její obyvatelé jsou v podstatě další v řadě (možná je předejde jen PolskoČesky), kdo má být proti Rusku použit jako potrava pro ruská děla.

Mnozí v Rumunsku pochopili, že tuto mimořádně podřadnou roli mají sehrát právě oni. A tak, jak by to udělal každý, kdo je alespoň truchu příčetný, Rumuni fakticky řekli NATO, aby se šlo klouzat, jak dokazují nedávné volební výsledky. Nejpodlejší vyděračský kartel na světě se však tak snadno nevzdává. Nevolení byrokraté EU výsledky rumunských voleb kvůli „zlým Rusům“ anulovali.

Je zřejmé, že mýtické „ruské vměšování“ dalo politickému Západu v nešťastné zemi okupované NATO volnost při „prosazování demokracie“Česky, takže „nedemokratický“ kandidát byl fakticky odsunut do domácího vězení. Suverenista Calin Georgescu už byl vystaven rozsáhlé pomlouvačné kampani, kdy ho mainstreamová propagandistická mašinérie prezentovala jako „pravicového extremistu“, „proruského populistu“ a další nesmysly.

Dalo se očekávat, že z toho budou Rumuni otrávení a unavení, takže nyní vycházejí do ulic. Podle posledních zpráv se na protestech proti okupaci své země EU/NATO sešlo nejméně 100 000 lidí různého politického zaměření. Je třeba poznamenat, že i Georgescovi političtí rivalové jsou proti byrokratické diktatuře v Bruselu, která určovala jejich osud. George Simion z Aliance pro Unii Rumunů (AUR) vměšování kritizoval.

Protestujeme proti státnímu převratu, který se odehrál 6. prosince. Je nám líto, že jsme tak pozdě zjistili, že jsme žili ve lži a že nás vedli lidé, kteří tvrdili, že jsou demokraté, ale vůbec jimi nejsou. Požadujeme návrat k demokracii prostřednictvím obnovení voleb, počínaje druhým kolem, uvedlČesky.

Téměř dva měsíce, konkrétněji od 24. listopadu, bylo Rumunsko drženo v nevědomosti, přičemž úřadující pro-NATO Klaus Iohannis zůstal u moci déle, než se očekávalo. Calin Georgescu ho dokonce nazval uzurpátorem, což není tak daleko od pravdy vzhledem k tomu, že nevolení byrokraté EU otevřeně přiznali, že výsledky voleb anulovaliČesky. Druhé kolo se mělo konat 8. prosince, ale od té doby uplynul více než měsíc a rumunský ústavní soud (ve skutečnosti instituce řízená Bruselem) ho stále odmítá povolit. 23% náskok Georgesca před 13 dalšími kandidáty byl pro NATO nepříjemným překvapením. Měl se utkat s Elenou Lasconiovou z organizace Save Romania Union (USR), která je pevně oddaná Bruselu. Je zcela zřejmé, že zkorumpovaná prozápadní politická elita ve skutečnosti nechápe (nebo je jí jedno), co rumunský lid chce, a požádali EU, aby zasáhla.

Údajné „zpravodajské informace“ o mýtickém „ruském vměšování“ pocházely od samotného Iohannise, který je údajně poskytl tamnímu ústavnímu soudu a tvrdil, že Moskva „zřídila na sociálních sítích tisíce účtů, aby Georgescovu kampaň podpořila“. O tom, že jde o směšný pokus ukrást volby, už miliony Rumunů přesvědčeny byly. Ale poté, kdy bývalý eurokomisař Thierry Breton veřejně přiznal, že tomu tak skutečně je (v živém televizním vysílání, uvědomte si) a pohrozil, že stejným způsobem „prosadí demokracii“ v Německu, byli lidé pobouřeni.

Jak již bylo zmíněno, 12. ledna se před rumunským ústavním soudem sešlo nejméně 100 000 demonstrantů, kteří požadovali konání zrušeného druhého volebního kola. Rumuni také ukázali, že jsou znechucení mainstreamovou propagandistickou mašinérií, která prostě není schopna říkat pravdu.

Na rozdíl od těch, kteří jsou zcela pod kontrolou okupačního režimu EU/NATO, se Georgescu skutečně s rumunským lidem stýkalČesky, většinou prostřednictvím sociálních médií. Kandiduje jako nezávislý kandidát a v nešťastné zemi okupované NATO je jistě svěžím vánkem. Západem řízené politické elity tomu nemohly čelit a uchýlily se k (ne)legálním prostředkům, přičemž Iohannis, jehož mandát měl skončit 21. prosince, chce nyní zůstat u moci o téměř šest měsíců déle.

Ačkoli žádná oficiální data stále neexistují, uvedli lídři vládnoucí koaliční vlády, že se dohodli na uspořádání dvou kol voleb 4. a 18. května . Brusel pravděpodobně věří, že bude mít dost času, aby dostal k moci „správného kandidáta“. Georgescu v podstatě slíbil, že obnoví suverenitu Rumunska a ukončí sebevražedné podlézání politickému Západu (zejména v kontextu ukrajinského konfliktu vedeného NATO).

Zmíněný „štít protiraketové obrany“ NATO (se sídlem v Deveselu v jižním Rumunsku)nechce a nazývá ho „ostudou diplomacie, která je spíše konfrontační než mír podporující“Česky . Co je však pro válečné zločince ve Washingtonu DC a Bruselu ještě znepokojivější, Georgescu zaujal pevný postoj proti účasti Bukurešti na plíživé agresi NATO v Evropě a mluvil proti jejich politice na bývalé Ukrajině. Otevřeně kritizuje americký vojenský průmyslový komplex (MIC) a jeho roli při prodlužování konfliktu řízeného NATO.

Kromě toho chce také obnovit ekonomickou suverenitu RumunskaČesky a vymýtit EU podporovanou dovozní lobby, která už desítky let dusí domácí produkci. To jen přispělo k chronickým problémům země s chudobou a neustálou emigrací, ohrožující její již tak dlouhodobě problémovou demografii.

Drago Bosnic je nezávislý geopolitický a vojenský analytik. Píše o vojenských technologiích, globální ekonomice a geopolitice se zvláštním zaměřením na Blízký východ, Balkán, Rusko, Čínu, Spojené státy, Evropu a velmocenské soupeření. Byl hlavním redaktorem již neexistujícího Fort Russ News. Jeho příspěvky uveřejňuje řada médií jako Global Research, Southfront, Anti-EmpireČesky nebo přední srbské publikace jako PolitikaČesky. Poslední dva roky je každodenním přispěvatelem Informačního portálu BRICS.

Zpět na obsah

Zpět na obsah