Arménská svatá apoštolská církev
Arménský východní liturgický obřad, liturgie v klášteře Tatev. Surb Poghos-Petros. Arménská apoštolská církev. Tatev (klášter), Arménie.
Úvod
Konflikt mezi církví a státem v Arménii nabral dramatický obrat. Arménský premiér Pašiňjan nedávno prohlásil, že Arménská svatá apoštolská církev bude fakticky převzata státem.
Vztahy mezi Pašinjanovou vládou a církví jsou od doby nastoupení k moci v roce 2018 napjaté. Vztahy se ještě zhoršily po porážce Arménie ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020 a následných územních ústupcích Ázerbájdžánu v letech 2023–2024.
Vůdce církve, Katolikos Karekin II., kritizoval selhání vlády v zahraniční politice.
Vláda přitvrdila proti tomu, co považuje za nesouhlas. Přibližně polovina biskupů církve byla údajně zatčena. Jeden z nich, arcibiskup Mikael Ajapahyan, byl v září odsouzen na dva roky vězení za údajné povzbuzování ke svržení vlády nedemokratickými prostředky.
Připomínám, že nikdo ze zmíněných představitelů neřekli, že konflikt mezi státem a církví v Arménii prakticky začal již v roce 1997. V té době už existoval připravený americký plán vyprovokovat zástupnou válku s Ruskem přes Ukrajinu. Plán zahrnuje oslabení církve a pokud možno odstranění jakéhokoli politického vlivu církve jako takové.
Současný stav věcí
Arménští žalobci odůvodňovali uvěznění arcibiskupa tím, že poukazovali na řadu jeho prohlášení, která prý vyzývají k převratu. V jednom případě News.am mimo jiné řekl: Volal jsem po převratu, abych zachránil zemi před tímto šílencem, on ji nezachraňuje…
Robert Amsterdam, právní zástupce Samvela Karapetjana, miliardářského filantropa, který podporuje církev a je momentálně v domácím vězení, řekl: On [Pašinjan] otevřeně přiznává, že si církev přivlastňuje, protože její zástupci nepodporují jeho vládu. To je čin diktátora, který nenávidí svobodu. A dále uvedl: Tento krok by měly všechny západní vlády odsoudit. Jedním úderem Pašinjan veřejně říká, že ukončuje náboženskou svobodu, svobodu projevu a veškeré předstírání udržení postavení Arménie jako demokratického státu.
Souhlasím s hodnocením právníka Amsterdama, kterého jsem poprvé viděl a slyšel během video konference 16. ledna. Robert Amsterdam nezastupuje arménskou církev, ale Ukrajinskou, proto je proti němu vedeno trestní řízení na Ukrajině. Pro lepší pochopení toho, co mám na mysli, přidávám následující:
1) Není na premiérovi Pašinjanovi, aby veřejně obvinil katolikose všech Arménů Karekina II ze zrady Ježíše Krista a Arménské apoštolské církve. Azernews uvedlo po vládním jednání: Ktrich Nersisjan [Karekin II] zradil Ježíše Krista, zradil svatou apoštolskou arménskou církev, její následovníky a své věřící. Není nejvyšší patriarcha, je to obyčejný zrádce, který zradil Ježíše Krista. Tak myslí a mluví premiér, který se nemůže dočkat členství v EU a kterému nestačí miliardové podpory Západu.
2) Tento konflikt se dotýká arménské identity. Pašinjan prosazuje sekulární autoritu a odpovědnost, prezentuje ji jako reformní hnutí, zatímco kritici varují, že hrozí hlubší politická krize a podkopávání národní identity. To vše představuje základní prvek toho, čemu říkám antropologická válka.
3) V kontextu antropologické války bez konce v nedohlednu představují kognitivní změny a deficity drtivé většiny obyčejných lidí a zkorumpovaných politiků nezvládnutelné riziko nejenom pro arménský stát a Arménskou svatou apoštolskou církev. Oba, Arménie a církev, podobně jako Ukrajina a ruské pravoslaví mohou v dohledné době fakticky zmizet.
Antropologická válka
Dostávám poměrně často dotazy, co je to antropologická válka, protože ani AI o ní prý moc neví. Proto nabízím krátké vysvětlení tohoto staro-nového typu války. Kořeny a koncept tohoto procesu se dají identifikovat v domácích protiteroristických snahách spojených s americkými vládními snahami potlačovat politický nesouhlas v 60. letech. Zvláštní obavy vzbudily militantní skupiny jako Black Panthers. Akce byly založeny na systému zvaném Human terrain systém (HTS): využívání a zneužívání práce antropologů a dalších sociálních věd.
Později, během války ve Vietnamu, tato iniciativa dala vzniknout nechvalně proslulému programu Phoenix, neutralizační kampani, která vedla k vraždě asi 26 000 Vietnamců.
Zmiňuji HTS, americký původ a tvrzení, že vojenský systém Human Terrain System může zachraňovat životy tím, že využívá sociální vědce k tvorbě etnografických map, čímž prý umožní neletální alternativy k bojovým misím, protože Americká antropologická asociace oficiálně odsoudila program jako nepřijatelné využití antropologické expertízy.
Současně připomínám, že program etnografických map porušuje primární etickou povinnost antropologů chránit své informátory před újmou. Proto existují etická a další dilema, včetně lidských práv.
Druhým důvodem zmínky o HTS a antropologické válce je, že bez Spojených států nelze v dnešní Arménii nic vyřešit, včetně konfliktu mezi vládou Pašinjana a Svatou apoštolskou arménskou církví.
Věřím, že někdo odpovědný v komplexu americké ambasády, který zabírá plochu 90 469 m², což z něj činí druhou největší americkou ambasádu na světě co do rozlohy, hned za americkou ambasádou v Bagdádu, bude ochoten a schopen přijmout zástupce příznivců Svaté apoštolské arménské církve a zvážit připravující se petici.
Ačkoliv je Arménie velmi podporována EU, podle mého názoru se žádost o spolupráci při záchraně Svaté apoštolské arménské církve nejeví jako oportunistická. Jeví se mi, že by bylo lepší obrátit se na například na velvyslance EU ve Vatikánu nebo přímo k vládě ve Francii, kde žije velká arménská diaspora.
Další institucí, kterou lze považovat za odpovědnou za žádost o pomoc a spolupráci, se zdá být Svatý stolec. Instituce pečuje o všechna hlavní náboženství světa: křesťanství, islám a judaismus. Jelikož církev jako taková čelí již několik desetiletí vážným výzvám, možná stojí za to s ním mluvit i proto, že náboženství působilo napříč královstvími a kulturami a církev často měla větší vliv než jednotliví králové.
Na osobní úrovni zvážím arménskou otázku integrovat do svého referátu, který mám přednést ve Francii během plánovaného mezinárodního semináře o lidských právech v Evropě a Asii a o rozdílech mezi nimi na začátek druhé poloviny tohoto roku.
Abychom lépe pochopili, co je antropologická válka a jaká rizika jsou s ní spojená, je třeba vědět a akceptovat, že povaha války může zůstat stejná, ale z operačního hlediska kognitivní akce mění tři základní aspekty vojenských misí, a to:
Cílové publikum se rozšiřuje z jednotlivých platforem nebo zpráv na lidské kognitivní a sociální systémy.
Bojiště se stává nepřetržitým, funguje ne-kineticky pod prahem ozbrojeného konfliktu, kombinuje strategii, hybridní tlak a manévrování ve válce.
Kritérium efektivity se posouvá od krátkodobého pronikání informací k trvalým změnám kognitivních vzorců a chování. Téměř každý to může pozorovat na sobě: vnímání rizik, hodnocení hrozeb, občanská soudržnost a ochota podpořit vojenské akce.
Dnes musíme brát v úvahu také neurotechnologie a umělou inteligenci (AI), které se stále více stávají nástroji dvojího využití pro kognitivní interakci, umožňují biologickou (tedy schopnost manipulovat), psychologickou (tedy manipulaci interpretace), a sociální úrovně dopadu (tedy manipulaci koheze).
Tyto úrovně se nevylučují, ale měly by být vnímány jako doplňující, posilující oblasti a dimenze zranitelnosti, dopadu a příležitostí k dopadu na sociální úrovni tím, že vytvářejí jak psychobiologické, tak biopsychologické efekty.
Závěr
Hlavní poslání církve, často označované jako Velké poslání (Great Commission), spočívá v šíření evangelia (radostné zvěsti) o Ježíši Kristu, vytváření učedníků a službě světu. Služba světu obsahuje i povinnost účastnit se aktivně proměny společnosti: Transformace nespravedlivých struktur, prosazování spravedlnosti, pokoje a usmíření.
Sociální přínosy, které mohou depolitizované církve přinést chudým komunitám, zahrnují: pomoc chudým a zranitelným jedincům, zlepšení manželských vztahů, snížení násilí mezi ženami, zvýšení morálních povinností vůči komunitě a podobně.
Důležité také je uvědomit si, že členství v církvi z člověka nedělá křesťana. To platí také pro arménskou pravoslavnou církev. Ale nelze přehlížet, že právě východní pravoslaví je důležité pro svou hlubokou kontinuitu s raným křesťanstvím a že pravoslaví věří, že křesťanská víra a církev jsou neoddělitelné.
Proto nabízí bohatou, historickou cestu k prožívání Trojice, zdůrazňující lásku, krásu a sociální spravedlnost vedle osobní svatosti. Na druhé straně nabízí komplexní pohled na svět, integrující víru, kulturu, umění a každodenní život do komplexní cesty do budoucnosti.
Proto doporučuji zapojit se a podpořit nejen Arménskou svatou apoštolskou církev, ale i další církve pod tlakem satanistických sil oblečených v liberálně demokratickém obleku. Souhlasu není potřeba. Praha, 16. ledna 2026
Post scriptum
Arménská svatá apoštolská církev je jednou z nejstarších křesťanských církví na světě. Přijala křesťanství jako státní náboženství již v roce 301 díky svatému Řehoři Osvětiteli. Hlavou církve je Katolikos všech Arménů, který sídlí v Ečmiadzin (Vagharšapat). Církev je součástí Orientální pravoslavné církve. V Česku působí pod názvem Církev Svatého Řehoře Osvětitele, a je registrovaná od roku 2013.
Role církve pro Armény je nanejvýš významná, především co se týče národní (arménské) identity, protože udržuje tradice, jazyk (liturgie ve staro-arménštině) a hodnoty. Jako duchovní vůdce, církev hrála zásadní roli v udržování arménského národa v obdobích útlaku a pronásledování. Církev má miliony členů v arménské diaspoře po celém světě, zejména v Evropě, Rusku, USA, na Blízkém východě a v Jižní Americe.
V květnu 2025 se konfrontace mezi arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a hlavou Arménské svaté apoštolské církve Karekinem II. vyostřila. Pašinjan vyzval prvního hierarchu, aby rezignoval na svou funkci kvůli porušení celibátu a označil Karapetjana za rozmařilého filantropa. Podnikatel na to reagoval slíbením, že zasáhne po svém do proticírkevní kampaně. Brzy poté byl jeho dům prohledán a bylo zadrženo několik desítek příznivců Karapetjana.
V arménském parlamentu byla vznesena obvinění proti Karapetjanovi. Poslanec Arsen Torosyan uvedl, že Karapetyan na podnět ruských speciálních služeb podporuje Arménskou apoštolskou církev s cílem vyvolat nepokoje v zemi. Dne 18. června bylo proti podnikateli zahájeno trestní řízení za pokus o uchopení moci a byl zatčen. Současně Pašinjan hovořil o nutnosti znárodnit elektrické sítě Arménie.
Dne 8. července byla prohledána kancelář Electroseti. Vyšetřovatelé provedli prohlídku domu synovce Samvela Karapetjana, který vede představenstvo energetické společnosti. Dne 11. července byl ředitel společnosti Tashir Pizza, Vaghinak Ghazaryan, zatčen za daňové úniky.
Pašinjan prohlásil, že osvobodí arménskou církev od protikřesťanské skupiny, která ji obsadila. Karapetjan naopak, podporovaný církví, poznamenal, že vytvoří novou politickou sílu v Arménii, která bude bojovat proti protinárodní politice premiéra.
Dne 28. července právníci podnikatele požádali generálního prokurátora a Arménskou prokuraturu o změnu podmínek vůči Karapetjanovi. Obhajoba označila zadržení za prodloužené, neodůvodněné a nezákonné. Jak dopadla žaloba proti arménským poslancům, kteří ho obvinili z vazeb na FSB, nevím.
Zato vím, že Karapetyanův synovec uvedl, že podnikatel se vrátí domů 18. ledna. Jeho právník uvedl, že zasedání protikorupčního soudu, kterému předsedal soudce Vahe Dolmazyan, trvalo 14 hodin. Karapetjanovi, který je ve vazbě od 18. června, bylo nařízeno zaplatit kauci a bylo mu zakázáno opustit Arménii. Byl zatčen a obviněn ze podpory Arménské apoštolské církve. Svou vinu popírá, protože současné vedení země považuje za neschopné a konání vlády není v národním zájmu Arménie. Podle obhajoby stíhání Karapetjana má politický charakter a souvisí s podporou Arménské svaté apoštolské církve. Analog platí i pro Ukrajinu a její církve.
Papež, nejvyšší pastýř působící jako viditelný zdroj jednoty církve a nástupce svatého Petra a diplomat, který setkává se se světovými lídry a působí v mezináboženském dialogu podpory míru, humanitární pomoci a sociální spravedlnosti má jedinečnou příležitost dokázat, že je silnější než Satan a jeho podporovatelé v mnoha zemích světa.
Davos a Mírová rada
![]()
Úvod
Přesně před 65 lety, hned poté, co složil přísahu jako 35. prezident Spojených států Kennedy přednesl 20. ledna 1961 před Kapitolem ve Washingtonu svůj inaugurační projev. Projev není dlouhý, trvá méně než 15 minut. Je to projev nahánějící husí kůži a současně nutící zamyslet se a případně i zaplakat si. Proč? Protože je to ve skutečnosti projev studené války, mimořádně úspěšný a chytrý a představuje ten největší kontrast, jaký si člověk dokáže představit. Co mám na mysli?
Kennedyho projev má mezinárodní tón, většina projevů prezidenta Trumpa je prosáklý nacionalismem. Jeden mluví o hodnotách, druhý je popírá.
Spojené státy, řekl Kennedy před 65 lety, zaplatí každou cenu, vezmou na sebe každé břemeno, vydrží každou těžkost, pomohou každému příteli a postaví se každému nepříteli, aby zajistily svou svobodu a existenci. To byl patos, vyjádřená solidarita a americký nárok na vedení do aliancí a multilaterálních institucí.
Současný americký prezident Trump chce posílit svůj nárok na vedení tím, že opustí tyto aliance a instituce a získá přístup k územím jiných států, které chce připojit ke Spojeným státům. To je brutalita, o které jsem se přesvědčil dlouho předtím, než byl poprvé zvolen prezidentem. Brutalita dominuje americké zahraniční politice od dob mně známého Richarda Charlse Alberta Holbrooke (1941-2010) diplomata, bankéře, člena Mírových sborů a novináře. Pro svůj tvrdý způsob vedení diplomatických jednání získal přezdívky Buldozer a Zuřící býk. Brutalita dominuje i v Trumpově domácí politice, zástupně viz nasazení jednotek ICE.
Trumpova Amerika není zemí, kterou Kennedy ve svém projevu oslovil, kterou Martin Luther King o dva a půl roku později zmínil ve svém velkém projevu Mám sen s apelem na duši Ameriky, a kterou jsem znal z pracovních a privátních návštěv. V den práce na příspěvku (v pondělí) se slaví v USA Den Martina Luthera Kinga.
Kennedy a King změnili americkou společnost, Trump mění bez ohledu na následky světový řád. V podstatě, je nejvyšší čas ho zničit a budovat nový, protože řád se přežil a slepený džbán nemůže nikdy být novým.
Ukrajina
Delegace složená z tajemníka Rady pro národní bezpečnost a obranu Rustema Umerova, vedoucího prezidentské kanceláře Kyryla Budanova a vedoucího parlamentní frakce Služebníků lidu Davida Arakhamii vedla jednání o mírové dohodě ve Spojených státech na prahu odletu prezidenta Trumpa do Davosu. Na rozdíl od předchozích setkání Kyjev z jednání neudělal politickou show a rozhodl se nechat působit ticho. Šéf kyjevského režimu Zelenskij dokonce neuspořádal ani tiskovou konferenci a omezil se na obecné fráze o ochraně zájmů a existenci neshod mezi stranami ve svém telegramovém kanálu.
Pro doplnění připomínám, že na americké straně vedli jednání zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Whitkoff, jeho hlavní poradce a zeť Jared Kushner, americký ministr armády Daniel Driscoll a mluvčí Bílého domu Josh Grunbaum. A že toto podivné ticho bylo přímo označeno za známku neúspěchu bývalým vysokým představitelem amerického ministerstva obrany Douglasem Macgregorem. Chceme slyšet výsledky schůzky, ale žádné nejsou. Neexistují jasné nápady, žádný jasný způsob, jak najít řešení, žádné jasné dohody. O čem jste mluvili? zeptal se bývalý poradce Pentagonu. Odpověď autora: O potřebě kapitulovat bez ztráty tváře.
Česká republika
Nová vláda ví, že muniční iniciativa má pokračovat, chce ji ale řídit. Přitom žádný z voličů neví, jakým způsobem ji řídit a koho hodlá řídit, když stále platí: bez peněz do hospody nelez a kdo platí, objednává muziku.
Nová vláda ví, že pan prezident slibuje Ukrajině letadla, o kterých se prý již šest měsíců jedná, a která prý také potřebuje samotná ČR. A aby toho nebylo málo, nová vláda se musí vypořádat s výzvami, které jsou spojené s Grónskem, spojenectvím s USA a samozřejmě s prezidentem Trumpem. Ten nebude mít čas na svého českého kolegu, nehledě na loby ve Washingtonu. Může ale udělat si čas na foto se staro-novým premiérem Babišem, protože ví, že když už ho nemá rád, tak mu dovolí alespoň zakroutit se, plazit se a odevzdat sliby, protože zatím nepřišel čas opustit vlak moci. Předem napsané indikuje skutečnost, že premiér Babiš nemůže říci, že Česká republika stojí za Grónskem.
Oproti skutečnosti, že Washington se evropské odpovědi neobává, Praha a pan premiér zcela jistě. Evropané projevují slabost, USA projevují sílu, prohlásil v neděli na stanici NBC americký ministr financí Scott Bessent. Podle něj Evropa nakonec couvne kvůli tomu, že potřebuje být pod americkým ochranným deštníkem. Proč však ČR musí vlastnit letadla, která nemohou létat bez zelené z Pentagonu, zcela určitě zajímá nejenom voliče ANO. Vláda by měla nabídnout odpověď ve formě pragmatického popisu reality, podobně jako to udělal americký ministr financí Bessent.
Pragmatická a pravdivá odpověď vlády by také vyloučila potřebu kupovat si glóbus za 15 tisíc korun, aby pan premiér přesně viděl, kde to Grónsko je. A ten Orešnik by letěl z Ruska na Bílý dům 26 minut a 11. minuta je nad Grónskem. Takže argumenty prezidenta Trumpa o Číně a Rusku jsou relevantní a je potřeba se domluvit. Nějaké výzvy a deklarace jsou o ničem, mudroval pan premiér. A zde se nabízí otázka: A až bude někdo pověřený chtít převzít jeho firmy, bude pan premiér také preferovat dohodu? Třebaže by papírově podniky vlastnil on nebo nějaký fond, nebo děti, ale zisky by šli konkurenci? Vyčkávat, jak to dopadne, a pak se přidat na stranu silnějšího, není hodné premiéra s budoucností a v představitelné budoucnosti.
Světové ekonomické fórum
Ode dneška,19. ledna do 23. ledna se v Davosu uskuteční Světové ekonomické fórum již po 56. oficiálně jako znamení dialogu – ve stínu geopolitických krizí.
Dánsko odmítlo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu na pozadí situace kolem Grónska. Můžeme potvrdit, že dánská vláda nebude tento týden v Davosu zastoupena, citoval fórum Bloomberg.
Prezident a generální ředitel Světového ekonomického fóra Börge Brende, řekl minulý týden: Naše výroční setkání se koná na nejsložitějším geopolitickém pozadí od roku 1945. Člověk nese velkou odpovědnost v rozhodujícím okamžiku pro svět. Ale uděláme všechno, co bude v našich silách. Chci věřit, že pan generální ředitel fóra si uvědomil, že celé letošní fórum bude o ne alkoholikovi-prezidentovi Trumpovi, a že po odchodu zakladatele WEF pana Schwaba je jeho odkaz v ohrožení. Mohu si představit, že Schwabova kniha se bude rozdávat bezplatně jako vzpomínka na časy minulé všem 64 hlavám vlád a stovkám generálních ředitelů globálních korporací a prezident Trump s klanem ministrů a loajalistů se budou radovat nejenom z na ně nasměrované pozornosti a opatrnosti. Důvodů je mnoho, podobně jako je peněz pro již bohaté a zachovat ducha dialogu, jak zní podtitul letošního Světového ekonomického fóra bude nadlidský úkol v přítomnosti prezidenta Trumpa.
Mírová rada
Mírová rada představuje oficiálně druhý stupeň nového uspořádání nejenom v Gaze, ale i jinde ve světě. Kromě toho představuje produkt prezidenta Trumpa náhradu za přezrálou a polomrtvou OSN. Proto byl nabídnut řadě hráčů světové a regionální politiky za maličkost: jedna miliarda dolarů zabezpečí trvalé členství v nové organizaci. A prezidentovi dokáže, jací jsou ti, kteří v Norsku rozhodují o Nobelově ceně za mír. Ti svého času nedali několikrát navrhovanému Karlu Čapkovi cenu za mír kvůli nemilosrdně protifašistickému tónu svých děl, jmenovitě Války s mloky.
A protože prezident Trump v dopise norskému premiérovi napsal, že Bez Nobelovy ceny nemusím myslet na mír, bude tvořit mír a ceny za mír podle svých pravidel. Nechť se pan Nobel obrací v hrobě, v nebi nebo v pekle. Mezitím prezident Trump plánuje ve čtvrtek v Davosu slavnostní podepsání dohody Peace Council (Mírová rada) o Pásmu Gazy. Otázka bez odpovědi zni: Kdo vše podepíše a tím se zaváže k platbě jedné miliardy dolarů? Bude pozvání a podmínky akceptovat prezident Putin? A co na to Čína?
Zařazení ruského prezidenta Vladimira Putina na seznam členů Mírové rady pro Pásmo Gazy totiž může být začátkem procesu návratu Moskvy k dialogovým platformám pro diskusi o problémech kolektivní bezpečnosti, geopolitice a geoekonomii. To je něco, co způsobí bolení hlavy a zvýší viditelnost hlouposti naších současných vůdců a NATO. Než k tomu ale dojde, Kreml musí podle tiskového mluvčí prezidenta Dmitrijr Peskova prostudovat detaily tohoto návrhu a doufáme, že se objeví kontakty z americké strany, abychom objasnili všechny nuance.
Předpokládám, že pozvání k účasti prezidenta Putina na práci Mírové rady je symbolické: tímto gestem prezident Trump indikuje svou připravenost následovat ducha Anchorage a ochotu pokračovat v práci na normalizaci vztahů s Ruskem. Na druhé straně, nevylučuji ani možnost automaticky posílit mezinárodní legitimitu a politickou váhu Mírové rady, což je dnes pro Spojené státy, prezidenta Trumpa v předdveří voleb do kongresu a po stáhnutí USA se z více než 60 mezinárodních organizací prospěšné. Připomínám, že prezident Trump nevidí smysl se jich účastnit a platit americké peníze.
Souhlas ruského prezidenta s návrhem připojit se k Mírové radě bude záviset na mnoha faktorech. Klíčovými z těchto faktorů bude dynamika procesu o osudu Ukrajiny, krize tankerů a blokace peněz Ruské federace a vydávání víz ruským občanům a diplomatům. V neposlední řadě Kreml bude muset ocenit riziko spojené s častými změnami zahraničně politických priorit Spojených států pod vedením prezidenta Trumpa, konání politického vedení Izraele a v neposlední řadě i budoucí vliv Iránu v regionu.
Předpokládám, že je nepravděpodobné, že Rusko bude ochotno zaplatit miliardu dolarů za něco, co se ještě nenarodilo a je zatíženo prenatálními ambicemi, narcismem a brutalitou. Jsem zvědav, kde vezme peníze například premiér Orbán a podobní vůdci a zda se připojí premiér Babiš, který neví, kdy bude muset opustit vlak moci.
Souhlasu netřeba.
19.01.2026
Jan Campbell (*1946) je německý občan české národnosti, analytik. Vystudoval stavební inženýrství, architekturu a filozofii; postgraduálně také biokybernetika, islámské bankovnictví a pojišťovnictví. Je zahraničním členem Ruské akademie přírodních věd. Získal čestný profesorský titul na Uralské státní agrární univerzitě. Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn a působil jako odborný asistent na podnikohospodářské fakultě VŠE. Profesně působil středně i dlouhodobě v několika zemích včetně Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Malajsie, bývalého SSSR, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Ruské federace, České republiky a Německa. Profesní aktivity a zkušenosti umožnily přijmout pozice jako vedoucí EK koordinující pro program TACIS, osobní poradce premiéra a analytik politicko-ekonomických rizik včetně problematiky vědecké diplomacie a práce určené pro úzkou odbornou i veřejnost, včetně vysokoškolských studentů.
O Ukrajině a církvi pravoslavné viz „Banderism and Mazepism: The war against Orthodoxy in Ukraine“ /
Banderismus a mazepismus: Válka proti pravoslaví na Ukrajině (Lucas Leiroz; 13. 1. 2026)