Obsah:
  1. Jan Campbell: Varování nejenom EU a NATO
  2. Tomáš Koloc: Být „socialistou“
  3. Tomáš Koloc: Sebeobrana v období otesánků

Varování nejenom EU a NATO

Prezident Donald Trump sleduje v sobotu 3. ledna 2026 americké vojenské operace ve Venezuele z klubu Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě (Wikimedia Commons)

Úvod

Národní bezpečnostní poradci evropských zemí dorazili do Kyjeva. Setkání se účastní zástupci z Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Španělska, Lotyšska, Estonska, Litvy, Polska, Finska, Kanady, Nizozemska, Švédska, Norska a Dánska, stejně jako NATO, Evropské rady a Evropské komise. Čeká nás rušný pracovní den: bezpečnostní a ekonomické otázky, práce na rámcových dokumentech, koordinace dalších kroků, napsal Umerov ve svém kanálu Telegram, zatímco se v Číně a Rusku a u jejich spojenců, vůdci snaží formulovat oficiální a neoficiální reakce na přepadení a bombardování nejenom parlamentu, ale i sakrálního objektu ve Venezuele.

Trump a Maduro

Spojené státy americké úspěšně provedly rozsáhlou operaci proti Venezuele a jejímu vůdci, prezidentu Nicolasovi Madurovi, který byl spolu se svou manželkou zajat a odvezen ze země. Tato operace byla provedena společně s americkými bezpečnostními složkami. Podrobnosti budou oznámeny později, napsal Trump v Social Truth.

Se vší úctou k prezidentům jakéhokoli typu, Trumpova slova je třeba ověřit. Proč? Příspěvek vzniká dopoledne a bez jakýchkoliv ověřitelných zpráv. Prezident Trump může také klidně říct, že všichni v rozhodujících pozicích byli zajati, polovina chavistů byla zabita, že rozhodl pro blaho občanů Venezuely a Spojených států, a později se ukáže, že tomu tak není. Příkladů s prohlášeními ještě-prezidenta Zelenského a podobných existuje více než dost.

Co se týče zatčení Madura a jeho manželky, a možná i dalších členů jeho rodiny, Trump mohl takovou operaci provést. Spojené státy a jejich speciální jednotka DEA mají praktické zkušenosti z podobných akcí. Například z Panamy, kde byl zajat generál Manuel Noriega. Proto je možné představit si i další osud prezidenta Maduro. Nejjednodušší je obvinění z obchodu z narkotiky. Tady by se měl mít na pozoru i ještě-prezident Zelenskij.

Ale vzhledem k tomu, že ve Venezuele nyní není žádná komunikace a americké rakety téměř všechny komunikace zneškodnily, není možné ověřit k hodině práce na příspěvku, zda prezident Maduro skutečně padl do rukou Američanů, nebo ne. Nehledě na zřejmé narušení všech mezinárodních pravidel, zákonů a dohod, pro EU a NATO je s pravděpodobností hraničící s jistotou rozhodující, že Spojené státy neinformovaly tzv. své partnery z NATO a Evropskou komisi o vojenských plánech pro Venezuelu. Tolik důvěrný zdroj z Bruselu.

Význam útoku na Caracas nejenom pro Brusel

Za předpokladu, že Spojené státy skutečně neinformovaly své partnery z NATO a ani svůj Kongres o vojenských plánech pro Venezuelu, fráze Evropští partneři NATO a tím i Spojených států, zní jako pohřební přijměte upřímnou soustrast pro byrokracii EU a pro NATO: Pokud budete něco potřebovat, dejte nám vědět. Platby se přijímají pouze v hotovosti, ne v euro. Proč? Protože se jedná o mrtvou kachnu.

Skutečnost, že Američané zřejmě zasadili Venezuele omezený úder, který nelze srovnávat s například s údery na Irák nebo Irán, Venezuela se stane dalším testovacím polem pro Američany jako Kyjev. Proč? Rusové a Číňané nemohou operativně a aktivně pomoci již z logistických důvodů. Kromě toho prezident Maduro nevzal vážně doporučení bezpečnostních složek vytvořit speciální informační a koordinační centrum. A v neposlední řadě, nejnovější vojensko-technologický vývoj Američanů a Evropanů, který byl přivezen na Ukrajinu, aby se zjistilo, jak bude fungovat v reálných bojových podmínkách a jak bude efektivní, ode dneška Američané budou monopolizovat ve Venezuele. Tu mají po ruce, mohou tam provádět jakékoli experimenty a testovat nejnovější typy zbraní. Nevylučuji, že Spojené státy zabijí poslední hřebík do rakve EU smlouvě s MERCOSUR.

Dohoda podle domněnky ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity přináší obrovský potenciál pro český průmysl, zejména strojírenství, automobilový sektor a různé subdodávky, které tvoří páteř české ekonomiky. Problém je ale podle mého v tom, že dohoda není uzavřená ani po 25 letech jednání, a nebude uzavřena ani v roce 2026 z mnoha objektivních důvodů.

Skutečnost, že Američané nezničili žádná ropná zařízení, mluví za sebe, podobně jako útok na mauzoleum Huga Cháveze Manoilo. Tento předmět pro útok nebyl vybrán náhodou a plně odpovídá záměrům konání satanistů a jim podobných nebo na nich závislých, kteří se všemi prostředky snaží přepsat historie národů, včetně vymýcení křesťanských hodnot.

Bombardovat posvátný předmět, kde je uchovávána historická památka prvního vůdce Bolivarské republiky, Huga Cháveze a jeho ostatky, proto muzeum slouží jako mauzoleum, představuje bezprecedentní urážku pocitů venezuelského lidu, prvek psychologického působení na lid a součást antropologické války. Nevylučuji vážné následky v budoucnu, protože následky bombardování jsou stejné, pokud by se například Zelenskij rozhodl udeřit na mauzoleum Vladimira Lenina v Moskvě.

Bombardování Caracasu v žádném případě neusiluje o zlepšení života Venezuelanů ani o nastolení demokracie v zemi. Jde pouze o obchod a peníze. Indukuje to prohlášení prezidenta Trumpa o ohromující ukázce americké vojenské moci, dočasném řízení Venezuely a možnost druhé vlny útoku. A také skutečnost, že obchodní úspěch prezidenta Trumpa umožnily půjčky, zadlužení, nízké úrokové sazby a inflace.

Prezident Trump, jako výkonná osobnost, plní rozkaz konkurentů Madurova režimu, které představují venezuelské kartely. A nedělá to kvůli ideálům, ale kvůli penězům. Proto hodnotím vojenskou operaci obchodní dohodou. V rámci dohody prezident Trump využívá svůj mocenský potenciál k odstranění kartelu de los Soles a převedení jeho funkce na příklad na jednu ze sil spřízněných a závislých na Spojených státech. Čas brzo ukáže, kdo se stane nástupcem kartelu de los Soles. Nevylučuji, že to bude dokonce kolumbijská drogová skupina Los Rastrojos nebo mexický kartel nové generace CJNG.

Poučení

Prakticky bylo dokázáno, že prezident Trump není schopen a ochoten ukončit jakékoli vojenské akce, včetně té na Ukrajině. Prakticky byla prokázána hloupost a zranitelnost evropských elit: 80 000 plus zaměstnanců EU v Bruselu by se měli připravit na krize pro ně nepředstavitelných rozměrů.

Vůdci zkorumpovaného stáda byrokratů mnoha členských států EU nutí Evropu k aktivnímu přezbrojování, zdvojnásobují vojenské rozpočty a mluví o nutnosti války s Ruskem. Nevylučuji, že dosáhnou války, jen doufám, že nebude jadernou nebo biologickou, ale krátkou, jako útok na Venezuelu a bez následného řízení Moskvou. Osud EU elit, včetně českých se mi ale jeví zpečetěn. Nic jim nezávidím.

Rusko a Čína dostaly potřebnou nápovědu, jak se chovat a konat s Američany, a co lze od nich očekávat, když se rozhodnou vzdorovat. Protože trendy mají tendenci zůstat v pohybu, zpečetěn je i osud Ukrajiny a jejích současných elit. Nic jim nezávidím, ani ten zlatý hrnec a vily.

Protože v dnešním nestabilním světě nesprávný krok může znamenat rozdíl mezi drtivými ztrátami a nečekanými zisky v materiálním a nemateriálním slova smyslu, mnozí z nás potřebují alternativní informaci a měli by pochopit, jak funguje systém současné moci, co přijde z Washingtonu a Wall Street a jak to všechno do sebe zapadá. Proto jsem se rozhodl s jednou vědoucí osobností v tomto roce nabízet placené konzultace. Ty by měly pomoci financovat poslední knihu autora tohoto příspěvku, t.č. s pracovním názvem: 80, a pořád se směji.

Souhlasu netřeba.
03.01. 2026


Jan CampbellJan Campbell (*1946) je německý občan české národnosti, analytik. Vystudoval stavební inženýrství, architekturu a filozofii; postgraduálně také biokybernetika, islámské bankovnictví a pojišťovnictví. Je zahraničním členem Ruské akademie přírodních věd. Získal čestný profesorský titul na Uralské státní agrární univerzitě. Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn a působil jako odborný asistent na podnikohospodářské fakultě VŠE. Profesně působil středně i dlouhodobě v několika zemích včetně Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Malajsie, bývalého SSSR, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Ruské federace, České republiky a Německa. Profesní aktivity a zkušenosti umožnily přijmout pozice jako vedoucí EK koordinující pro program TACIS, osobní poradce premiéra a analytik politicko-ekonomických rizik včetně problematiky vědecké diplomacie a práce určené pro úzkou odbornou i veřejnost, včetně vysokoškolských studentů.

Zpět na obsah


`Komentář Tomáš Koloc: Být „socialistou“ vyšel na serveru Nové Slovo 5. ledna 2026

Být „socialistou“

Malá poznámka pro mé pravicové FB-přátele, kteří sice uznávají, že invaze do Venezuely je z hlediska mezinárodního práva prasárna, ale pod čarou k tomu globálně s gustem dodají, že se socialismem se toho moc jiného dělat nedá. (A předznamenávám, že smyslem této mé poznámky není ospravedlnění zbytečně represivního chování režimů Madura či Díaze-Canela.)

Tak tedy:

V Latinské Americe je „socialista“ (tj. za bezprávné vrstvy kopající osobnost) nejen aktivní odborář či člen levicové strany – ale třeba prakticky každý katolický kněz, včetně vyššího kléru. V roce 1980 byl za svou ochranu chudých zastřelen salvadorský arcibiskup Óscar Romero, v roce 1993 jeho mexický kolega Juan Posádas a prostí kněží jsou v Latinské Americe stříleni jako králíci, stejně jako prostí odboráři. Je to reakce na obrovskou nespravedlnost oblasti, kde nejen o kvalitě života, ale i o holém životě a smrti rozhodují výhradně oligarchové a narkotrafikanti. To, čemu vy, pravičáci jako řemen, říkáte „socialismus“, je v situaci extrémní nerovnosti (pět deset lidí v zemi má právo na vše, miliony na vůbec nic) jediný způsob udržení jakéhos takéhos smíru a lidskosti v pro nás nepřestavitelně bezprávné oblasti, v níž všichni pokukují po Kubě, o které sice vědí, že je tam režim jako bouchačka a (vinou americké blokády, a nově taky Díazových zpřísnění zákonů pro přijímání zásilek ze zahraničí) už tam není skoro co jíst – ale pořád je tam kvalitní zdravotnictví zadarmo pro všechny, což zbytku Latinské Ameriky zní jako nereálná pohádka.

U nás doma rozdíly nejsou zdaleka takové (ačkoli nůžky se od roku 1989 i tak rozevřely odporně, a rozhodně ne v souvislosti se skutečnými zásluhami jedinců, věřte mi, že jako sociální pracovník znám i desítky poctivých podnikatelů, co skončili prakticky na ulici), ale myslím, že Babiš dobře ví, proč i v naší rozkradené zemi (kterou jistě částečně rozkradl i on sám), jak vy echt pravičáci říkáte, „rozdává“. Je to totiž jediný způsob, jak alespoň trochu otupit nespravedlnost z pohledu lidí, kteří celý život pracovali pro tuto zemi, aby nakonec z české vody dostávali důchody Francouzi, z české elektriky Němci atd…

Zpět na obsah


Komentář SEBEOBRANA V OBDOBÍ OTESÁNKŮ publikoval Tomáš Koloc na svém Facebooku 7. ledna 2026

Sebeobrana v období otesánků

Ad: Touha amerického Otesánka po Venezuele okupovat i dánské Grónsko: Za starých „zlých časů“ se věci řešily jinak. Své zámořské území v Karibiku, které se skládalo z ostrovů Svatý Tomáš, Svatý Jan a Svatý Kříž a okolních ostrůvků v roce 1917 prodalo Dánsko Spojeným státům americkým za 25 milionů dolarů, které je přejmenovaly na Americké Panenské ostrovy. A bylo. Půl století předtím jak známo Rusko prodalo Spojeným státům Aljašku za 7,2 milionu dolarů. Ještě v 90. letech nabídl ruský prezident Boris Jelcin ruský klín v jižním Baltiku mezi Polskem a Litvou, Kaliningradskou oblast (bývalé severovýchodní Prusko v Německu), Spolkové republice Německo zdarma jen za odmáznutí svého státního dluhu (na což SRN nereflektovala s tím, že už má dost práce s tím, aby integrovala jedno východní Německo a druhé už nezvládne). Tehdy Rusko akceptovalo i převzetí majoritně Rusy obydleného strategického Krymu Ukrajinou s tím, že si své vojenské přístavy na Krymu (co do posádek nejsilnější ve státě) od Ukrajiny pronajímalo. Podle Jana Petránka (odborníka, kterého asi nikdo nebude zpochybňovat, protože ho ve svých Vlnách oceňuje i Jiří Mádl…) zlom nastal v jedné konkrétní chvíli – když USA ve svém roztahování se na cizím dvorku zašly tak daleko, že na Krymu začaly už předem stavět centrálu CIA. Když se roku 2004 NATO rozšířilo až do Pobaltí, na ruské hranice a nějakých 500 km od Moskvy, nic se nestalo. Když roku 2008 Západ odrýpl posvátné historické území Srbska, na kterém byla ve 14. století svedena rozhodující bitva o to, zda islám ovládne Evropu, a učinil území samostatným islámskoalbánským státem Kosovo, nestalo se taky nic. V roce 2014 se ale věci vyhrotily a „David začal točit prakem“.

Dnes už zdaleka nejde jen o konflikt východ-západ. Když se loni Donald Trump vyslovil, že Kanada se stane 51. státem USA, poslankyně kanadské sněmovny, předsedkyně tamní Strany zelených Elizabeth Mayová (mimochodem narozená jako Američanka!) vyzvala parlamenty amerických států Washington, Oregon a Kalifornie, aby se odtrhly od USA a připojily se ke Kanadské federaci. My, bývalé rakouskouherské národy střední Evropy, bychom měli urychleně začít přemýšlet stejným způsobem = hájit v první řadě vlastní zájem. Maďarská a slovenská vláda už s tím začaly…


Tomáš Koloc (*1977) je novinář z periferie. Muž, který se vedle psaní dlouhodobě věnuje sociální práci, a zná tvrdý život lidí na okraji z první ruky. Pracoval jako učitel, knihovník, festivalový, deníkový, časopisecký, rozhlasový i knižní redaktor, překladatel a sociální terapeut. Osobně zakusil i exekuci a tématu se poté začal důkladně věnovat. Nejen k exekucím v Česku nabízí pozoruhodné postřehy. Vyšly mu tři sbírky básní a krátkých poetických próz: Osek (2001), Někdy je to blízko (2003),  a Nárožní výbor (2021). Pravidelně publikuje v denících Krajské listy a Nové slovo, v týdeníku Disput a na svém účtu na Facebooku.

Zpět na obsah