Chybná reakce Joe Bidena na válku na Ukrajině může vyvolat válku s Ruskem

Shrnutí:

Probíhající rusko-ukrajinská válka je příkladem tohoto selhání, neboť Spojené státy ignorovaly diplomatické příležitosti k zabránění konfliktu, což vedlo ke značným ztrátám na životech a strategickým nevýhodám.

– Současná politika USA nadále vojensky podporuje Ukrajinu, přestože ukrajinské vítězství je nepravděpodobné a rizika se stupňují, včetně potenciální jaderné konfrontace.

– Pro národní bezpečnost USA a globální stabilitu je klíčový návrat k diplomatickému angažmá.

Válka na Ukrajině: cena ignorování diplomatických řešení

Diplomacie je dnes v Americe téměř mrtvá. Na jejím místě je bezmyšlenkovitá posedlost smrtící vojenskou silouČesky. Zastánci tohoto nezdravého pojetí tvrdí, že je nezbytné pro udržení bezpečnosti Ameriky. Pádné a stále rostoucí důkazy ukazují, že pravdou je téměř pravý opak.

Od té doby, co Amerika opustila zahraniční politiku orientovanou na diplomacii, která naší zemi dobře sloužila po většinu dvou století, vydává na armádu stále více prostředků, ale získává za ně stále méně. (Americká armáda je nejmenší od 30. let 20. stoletíČesky.) Má menší globální vliv než kdykoli předtím a reálně jí hrozí, že se dostane do evropské války, která by se mohla vymknout kontrole a vyústit v jaderné střetnutí.

Před prezidentskými volbami v roce 2020 jsem vydal knihu s názvem „The Eleventh Hour in 2020 AmericaČesky: How America’s Foreign Policy got Jacked Up – and How the Next Administration Can Fix it” („Jedenáctá hodina v Americe 2020: Jak se americká zahraniční politika podělala – a jak ji může příští administrativa napravit„). V ní jsem tvrdil, že v průběhu předchozích dvou desetiletí se americká zahraniční politika stala „bezvýhradným selháním. Pokud nedojde k podstatným změnám,“ varoval jsem, „hrozí nám katastrofální ztráta“. Toto varování se nyní nepříjemně blíží tomu, aby bylo prorocké.

Poté, když jsem v knize vyložil řadu pragmatických pozitivních kroků k nápravě našich chybných kroků, jsem nicméně předpověděl, že bez ohledu na to, kdo v listopadu 2020 zvítězí, vedení USA pravděpodobně nevyužije příležitosti ke zlepšení a postupně doklopýtá „do skutečné války, která rozloží naši schopnost bránit zemi a podkope naši schopnost prosperovat“.

Na základě chování USA za čtyři roky od doby, kdy jsem to napsal – chování, které se v posledních týdnech ještě zrychlilo – to vypadá, že je Bidenova administrativa na nejlepší cestě dokázat, že jsem měl pravdu, zejména pokud jde o kroky USA související s rusko-ukrajinskou válkou.

Spojené státy měly před vypuknutím války využít diplomatické páky. Diplomat jednoho z hlavních spojenců USA mi minulý měsíc ve Washingtonu řekl, že když se Biden v červnu 2021 v Ženevě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ruský vůdce Bidenovi otevřeně řekl, že pokud bude Aliance pokračovat v procesu integrace Ukrajiny do NATO, bude to znamenat válku. Biden prý Putinovi řekl, že si může dělat, co chce, ale že Západ vyvine na Rusko drtivý tlak, pokud Putin invazi nařídí.

V září 2023 generální tajemník NATO Jens Stoltenberg otevřeně přiznal, že mu Putin na podzim 2021 řekl, že pokud NATO stáhne nabídku členství Ukrajiny, Rusko intervenovat nebude. „To jsme samozřejmě nepodepsali,“ prohlásil Stoltenberg. Ve dvou případech tak ochota uznat přízemní realitu a vést diplomacii mohla ukrajinskou suverenitu zachovat a zároveň zabránit zbytečné válce. Místo toho se Washington spoléhal na hrozby vůči Rusku a nepodnikl žádné kroky, které by válce zabránily.

Dalo by se namítnout, že by Putin možná stejně zaútočil. Důkazy a 15 let konzistentních Putinových prohlášeníČesky před únorem 2022 naznačují, že kdyby bylo členství Ukrajiny v NATO smeteno ze stolu, Rusko by nezaútočilo. V každém případě se Washington o diplomatický krok ani nepokusil.

V důsledku neochoty USA najít diplomatické východisko byly miliony Ukrajinců vyhnány ze své země a mnoho set tisíc jich od té doby zaplatilo životem a končetinami. Nezbývá žádná validní cesta, kterou by Ukrajina někdy získala zpět to, co ztratila. Přesto americké kroky – a obsedantní trvání na vojenské síle – špatnou situaci nadále zhoršují.

Neexistuje žádná schůdná cesta k vojenskému vítězství Ukrajiny, bez ohledu na to, kolik peněz Kongres Kyjevu přidělí nebo kolik zbraní mu Západ poskytne. Rusko má nezvratnou převahuČesky ve vzdušné síleČesky, protivzdušné obraně, obrněné technice, ženijních prostředcích, dělostřelecké municiČesky, raketách, přesně naváděných zbraníchČesky, bezpilotních letounechČesky a lidské síleČesky. Tuto horu nedostatků Ukrajina pravděpodobně nikdy nepřekoná. Pokračovat v ignorování této skutečnosti a tlačit na ukrajinské vítězství je pro USA pošetilé a nebezpečné.

Tím, že Washington odmítá o jednání o urovnání situace na Ukrajině za nejlepších možných podmínek pro Kyjev usilovat, riskuje, že Ukrajina nakonec utrpí  naprostou vojenskou porážku. Není známo, jak dlouho může ukrajinská armáda ještě snášet takový nápor, jaký zažívala v uplynulém roce, a přitom si uchovat životaschopnost.

Spojené státy však také pasivně sledují, jak se jejich strategická pozice zhoršuje.

Na počátku roku 2022 bylo spojení Číny, Ruska, Severní Koreje a Íránu jen volné. Nyní se zformovaly do jakéhosi neformálního spojenectvíČesky. Rusko dostává významnou a přímou raketovou podporu od Severní KorejeČesky, tisíce bezpilotních letounů od ÍránuČesky a údajně i technologickou podporu od ČínyČesky.

Biden dal minulý měsíc Ukrajině povolení použít americké zbraně k útoku na Rusko a v reakci na to Putin nyní prohlásil, že povolí použití ruských zbraní proti západním zájmůmČesky jinde ve světě. Uvidíme, zda toto tvrzení splní, ale riziko napadení amerických zájmů v zahraničí je reálné. Dne 6. června Putin rovněž důrazně prohlásil, že použije taktické jaderné zbraněČesky, pokud dojde k závěru, že integrita Ruska je ohrožena.

Pro Spojené státy není výhodné nadále ignorovat realitu na bojišti, která volá, že Ukrajina nemůže Rusko vojensky porazit. Ignorováním této skutečnosti Amerika Ukrajině nepomáhá, nepomáhá sama sobě a nadále oslabuje svou vlastní národní bezpečnost. Místo aby se obrátil k diplomatickému vedení a snažil se ukončení této války co nejdříve vyjednat, sdělil ve čtvrtek mluvčí Bílého domu John Kirby normandskému reportérovi Fox News, že USA stále podporují vojenskou snahu Ukrajiny o obnovení svých hranic z roku 1991.

Jako vojenský cíl je to bez přímého zapojení americké armády nedosažitelné, což by samo o sobě téměř jistě vedlo k jadernému útoku ze strany Ruska. Je pošetilé, aby Amerika nadále jednala vojenskou silou a povzbuzovala Ukrajinu k dalšímu boji, i když střízlivá analýza ukazuje, že naděje na ukrajinské vojenské vítězství je prakticky nulová. Pokračování v této cestě výsledek války nezmění. Pouze zvýší náklady ukrajinské prohry – a zvýší riziko, že bude Amerika do boje proti Rusku zatažena a možná utrpí jaderný úder.

Mělo by být více než zřejmé, že je v životním národním zájmu Ameriky podporu války na Ukrajině co nejdříve ukončit, okamžitě zvýšit diplomatickou angažovanost a usilovat o ukončení konfliktu za co nejlepších podmínek pro Kyjev. Další spoléhání se výhradně na vojenskou sílu může vést k mnohem horšímu výsledku, než si Washington představuje.

Daniel L. DavisČesky je hojně publikující analytik v oblasti národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Po jednadvaceti letech služby v armádě Spojených států odešel do výslužby jako podplukovník. V armádě absolvoval čtyři bojová nasazení. Je zahraničněpolitickým spolupracovníkem organizace Defense PrioritiesČesky a členem vojenského poradního sboru Centra pro obranné informace. Byl jedním z prvních důstojníků kritizujících válku v Afghánistánu. V roce 2020 vydal knihu The Eleventh Hour in 2020 AmericaČesky: How America’s Foreign Policy got Jacked Up – and How the Next Administration Can Fix it (Jedenáctá hodina v Americe 2020: Jak se americká zahraniční politika podělala – a jak ji může příští administrativa napravit).