Čína aktivuje první 2MW reaktor s roztavenou solí thoria na světě

Zprávu China Activates World’s first 2MW Thorium Molten Salt Reactor, Why It Is Special publikoval indický server The Defense News 1. listopadu 2025

Projekt, vyvinutý pod záštitou Čínské akademie věd (CAS) ve Wuwei v provincii Kan-su, úspěšně dosáhl uzavřeného palivového cyklu thoria a uranu, což je výkon, kterého se v tomto měřítku dosud žádné jiné zemi nepodařilo dosáhnout. Nejde jen o další spuštění reaktoru – jde o ukázku konceptu pro novou generaci jaderné technologie, která by mohla na staletí dopředu změnit způsob, jakým lidstvo pohání svou civilizaci.

Co dělá tento reaktor výjimečným

Tradiční jaderné reaktory používají jako palivo uran-235 nebo plutonium a spoléhají na vysokotlaké vodní chlazení – systémy, které produkují dlouhodobý radioaktivní odpad a nesou s sebou riziko roztavení. Naproti tomu čínský reaktor s roztavenou solí používá thorium, stříbrný kov třikrát až čtyřikrát hojnější než uran, a jako chladivo i nosič paliva kapalnou fluoridovou sůl.

Tato konstrukce umožňuje provoz reaktoru za atmosférického tlaku, což drasticky zvyšuje bezpečnost. Pokud se systém přehřeje, sůl se přirozeně rozpíná a reakci zpomaluje – jedná se o zabudovaný pasivní bezpečnostní mechanismus, který téměř znemožňuje katastrofické nehody.

Ale nejprůlomovější částí je cyklus thoria a uranu. Thorium samo o sobě není štěpné, což znamená, že nemůže řetězovou reakci udržet. Uvnitř reaktoru s roztavenou solí však absorbuje neutron a přeměňuje se na uran-233, který štěpný je. To reaktoru efektivně umožňuje tvořit si vlastní palivo a vytvářet tak téměř uzavřený cyklus.

V podstatě tento systém přeměňuje thorium – podle starších standardů považované dříve za jaderný odpad – na využitelnou energii, přičemž spaluje téměř veškeré palivo a zanechává jen minimální množství krátkodobého radioaktivního odpadu.

Od konceptu k realitě

Čína zahájila výzkum reaktorů s roztavenými solmi v roce 2010 v rámci svého programu „TMSR-LF1“ , vedeného Šanghajským institutem aplikované fyziky. Výstavba prototypu o výkonu 2 MW začala v roce 2018 a testovací fáze byly zahájeny v roce 2023.

Nyní, v roce 2025, systém dosáhl plné provozní schopnosti – demonstruje nepřetržitou výrobu energie, množení v plném cyklu a stabilní cirkulaci soli. Reaktor je malý, zhruba o velikosti přepravního kontejneru, ale jeho důsledky jsou obrovské.

I když se 2 MW nemusí zdát mnoho, představuje to první krok k škálovatelným thoriovým reaktorům s plány na rozšíření na 100 MW a více v nadcházejícím desetiletí. Tyto budoucí modely by mohly dodávat čistou energii celým městům nebo odlehlým oblastem, kde jsou tradiční elektrárny neproveditelné.

Proč to svět sleduje

Úspěch Číny s tímto reaktorem má obrovský globální význam. Země jako Indie, Spojené státy a Norsko již dříve zkoumaly technologii výroby thoria, ale žádná z nich nedosáhla plně provozního stavu.

Díky tomu se Čína nachází v popředí další jaderné hranice – strategické a vědecké pozice, která by mohla změnit globální energetickou politiku. Thorium je široce dostupné, zejména v Indii, Austrálii a Číně, což znamená, že budoucí energetická nezávislost by se mohla odklonit od závislosti na fosilních palivech a uranu.

Reaktory s roztavenou solí jsou navíc ideální pro vesmírné a vzdálené aplikace, protože efektivně fungují při vysokých teplotách a potenciálně slouží jako zdroje energie pro lunární nebo marťanské základny. Vědci poznamenávají, že dosažení spolehlivého thoriového cyklu je klíčovým krokem k vývoji energetických systémů v měřítku Dysonova modelu, což je charakteristický znak tzv. civilizace typu II – civilizace schopné využít plnou energii své planety i za jejími hranicemi.

Krok k civilizaci typu II

Ve vědě jsou civilizace často řazeny podle toho, kolik energie mohou využít – to se nazývá Kardaševova stupnice. Civilizace typu I dokáže využít veškerou energii dostupnou na své planetě, zatímco civilizace typu II je dostatečně pokročilá, aby zachytila ​​a využila veškerou energii své hvězdy, jako je Slunce. Lidstvo je stále pod úrovní typu I a využívá pouze malou část energie, kterou naše planeta nabízí. Průlomy, jako je čínský reaktor s roztavenou solí thoria, by nás však mohly posunout blíže k této další fázi. Tento reaktor produkuje čistou, bezpečnou a téměř neomezenou energii, aniž by poškozoval životní prostředí. Pokud se takové technologie rozšíří, mohli bychom dosáhnout doby, kdy energie již nebude globální výzvou – a umožní to cestování vesmírem, vyspělá města a udržitelný život. Úspěch Číny z nás zatím nedělá civilizaci typu II, ale představuje významný krok k budoucnosti poháněné nekonečnou a udržitelnou energií.

Díky tomuto úspěchu plánuje Čína vyvinout větší prototypy a nakonec do začátku 30. let 21. století nasadit komerční thoriové reaktory. Očekává se také, že země prozkoumá aplikace dvojího užití – integraci reaktorů s roztavenými solemi s obnovitelnými sítěmi, odsolovacími zařízeními a dokonce i mimozemskými energetickými systémy pro budoucí vesmírné mise.

V době, kdy svět čelí dvojí krizi klimatických změn a energetické nejistoty, je aktivace prvního reaktoru na světě s roztavenou solí thoria zlomovým bodem. Nejde jen o moc – jde o předefinování hranic lidského pokroku.

Čína nejenže spustila reaktor, ale také odstartovala energetickou revoluci – revoluci, která by mohla lidstvo přiblížit budoucnosti, ve které bude energie hojná, čistá a nekonečná.