Putin nastiňuje „moment pravdy“

Komentář Pepe Escobar: Putin Outlines The ‚Moment of Truth‘ publikoval server Sputnik International 8. listopadu 2024.

Naprosto chladný, klidný, uvolněný, plně ovládající Himálaje fakt, žádný politický vůdce – v nedávné minulosti ani současnosti – by se ani nepřiblížil k tomu, aby přinesl to, co se rovná rozsáhlému, podrobnému světovému názoru, hluboce vyzrálému během čtvrt století v nejvyšší geopolitická rovině.

Putin začal svůj projev odkazem na říjnovou revoluci z roku 1917, čímž vytvořil přímou paralelu s naší bouřlivou dobou: „Přichází okamžik pravdy“. V jasné poctě Gramscimu řekl, jak se „před našima očima tvoří ‚zcela nový světový řád‘“.

Lehká zmínka o nedávném summitu BRICS v Kazani nemohla kritickým myslím celé globální většiny uniknout. Kazaň byla živým, dýchajícím svědectvím, že „starý pořádek nenávratně mizí, dalo by se říci, již zmizel, a rozvíjí se vážný, nesmiřitelný boj o vytvoření nového. Nesmiřitelný především proto, že se nejedná ani o boj o moc nebo geopolitický vliv, jde o střet samotných principů, na kterých budou vztahy mezi zeměmi a národy v další historické etapě vybudovány.“

Co nejstručněji by to mělo být chápáno jako současný rámec velkého obrazu: nejsme utápěni v redukcionistickém střetu civilizací nebo „konci dějin“ – který Putin definoval jako „krátkozraký“ – ale čelíme systémovému střetu základních principů. Výsledek bude definovat toto století – pravděpodobně století Eurasie, protože „dialektika dějin pokračuje“.

Sám Putin vtipkoval, že během svého projevu zabrousí do „filozofických okrajů“. Ve skutečnosti šel mnohem dál než k pouhému vyvrácení jednostranných koncepčních omylů, protože si „západní elity myslely, že jejich monopol je konečnou stanicí lidstva“ a „moderní neoliberalismus se zvrhl v totalitní ideologii“.

S odkazem na AI se řečnicky zeptal: „Zůstane člověk člověkem?“ Ocenil budování nové globální architektury směřující k „polyfonnímu“ a „polycentrickému“ světu, kde je „maximální zastoupení“ prvořadé a BRICS „přichází s koordinovaným přístupem“ založeným na „svrchované rovnosti“.

Šest principů pro globální udržitelný rozvoj

Suverenita musela být na fóru Valdai jedním z hlavních témat otázek a odpovědí. Putin byl skálopevně přesvědčen, že Rusko musí „vyvinout naši vlastní suverénní AI. Protože algoritmy jsou zaujaté a dávají obrovskou moc několika velkým společnostem, které ovládají internet, je nezbytně nutné mít ‚suverénní algoritmy‚“.

V odpovědi na otázku o euroasijské bezpečnosti a USA jako dominantní námořní velmoci versus multipolární Eurasii zdůraznil „konsensus a touhu v Eurasii po antihegemonickém hnutí“, a nikoli po Eurasii konstituované „jako blok“. To je přitažlivost „multivektorové zahraniční politiky“ Eurasie, která znamená „více politické nezávislosti“. Klíčovým příkladem „harmonizace zájmů“, zdůraznil Putin, je rusko-čínské partnerství, a to bylo také to, co „učinilo BRICS úspěšným“.

Porovnejte to s „neschopností Evropy zavést systém ‚nedělitelnosti bezpečnosti‘“ a „překonat blokovou politiku“; Evropa se místo toho rozhodla pro rozšíření NATO: „Po skončení studené války se naskytla příležitost překonat politiku bloků. Ale USA se obávaly ztráty Evropy. USA vytvořily téměř koloniální závislost. Upřímně, to jsem nečekal.“

Putin představil fascinující útržek osobní zkušenosti odkazující na rozhovor – v němčině – s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem v roce 1993, kdy Kohl na rovinu prohlásil, že „budoucnost Evropy“ je spojena s Ruskem.

To však nakonec vedlo k „nejdůležitějšímu problému na našem euroasijském kontinentu, hlavnímu problému mezi Ruskem a evropskými zeměmi: deficitu důvěry (…) Když nám říkají, že ‚jsme podepsali Minské dohody o Ukrajině jen proto, abychom dali Ukrajině příležitost znovu se vyzbrojit a neměli jsme v úmyslu vyřešit tento konflikt mírovou cestou,‘ o jaké důvěře můžeme mluvit? (…) Přímo jste veřejně prohlásil, že jste nás podvedli! Lhali jste nám a klamali nás! Co je to za důvěru? Ale musíme se vrátit k systému vzájemné důvěry.“

Putin poté dodal, že Evropa by měla zvážit stát se nedílnou součástí čínského konceptu přímo z čínské filozofie („neusilují o nadvládu“). S lehkostí zdůraznil, že čínský projekt uber-geoekonomického obchodu/konektivity by měl být interpretován jako Jeden pás, jedna společná cesta.

A to se extrapoluje na Střední Asii, kde všechny ty národy, „velmi mladé ve své státnosti“, mají zájem o „stabilní rozvoj“. Pro Rusko-Čínu neexistuje „žádná konkurence“ v Heartlandu: „my máme pouze spolupráci“.

Putin znovu vyjmenoval to, co považuje za 6 klíčových principů pro globální udržitelný rozvoj: otevřenost interakce (nezahrnující žádné „umělé bariéry“); diverzita („model jedné země nebo relativně malé části lidstva by neměl být vnucován jako něco univerzálního“); maximální reprezentativnost; bezpečnost pro všechny bez výjimky; spravedlnost pro všechny (smazání „propasti mezi ‚zlatou miliardou‘ a zbytkem lidstva“); a rovnost.

„Dělejte civilizace, ne válku“

Na Ukrajině to byl citát o penězích: „Pokud neexistuje neutralita, je těžké si představit jakýkoli druh dobrých sousedských vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. Stručně řečeno: Moskva je připravena na jednání, ale na základě faktů na bojišti a toho, co bylo dohodnuto v Istanbulu v dubnu 2022.“

To lze interpretovat jako přímý vzkaz prezidentu Trumpovi. Kterému jsou dveře otevřené: „Rusko nepoškodilo své vztahy s USA a je otevřené jejich obnově, ale míč je na straně Američanů.“

Putin o amerických prezidentech (setkal se s mnoha): „Všichni jsou zajímaví lidé.“ O Trumpovi: „Jeho chování, když došlo k pokusu o jeho život, na mě udělalo dojem. Je to odvážný člověk. Postavil se k tomu statečně.“ O otevřených dveřích: „Ať udělá cokoli, je na něm, aby se rozhodl.“ Potom mu Putin poblahopřál ke znovuzvolení. Dialog může pokračovat na téma: „Jsme ochotni s Trumpem mluvit.“

Putin chválil rusko-čínské vztahy jako součást jejich strategického partnerství jako „na nejvyšší úrovni v moderní historii“. Ocenil také svůj osobní vztah se Si Ťin-pchingem. To vydláždilo cestu skutečnému zabijákovi, pokud jde o USA-Rusko-Čínu: „Kdyby si USA zvolily trilaterální spolupráci místo dvojího omezení – vyhráli by všichni.“

Vynikající otázka brazilského ekonoma Paula Nogueiry Batisty Jr. – bývalého viceprezidenta NDB, banky BRICS – vedla Putina k objasnění vlastního postoje k dedolarizaci. Klidně prohlásil, že „mou úlohou je vidět formulované nápady, které pak navrhujeme našim partnerům“.

Hlavním cílem je „navrhnout vytvoření nové investiční platformy využívající elektronické platby“. To se v blízké budoucnosti zaměří na „nejslibnější trhy“ – jižní Asii, Afriku, části Latinské Ameriky: „Budou potřebovat investice, technologie.“ A „nástroje nezávislé na inflaci“ – s regulací „prostřednictvím centrálních bank a NDB. Dohodli jsme se, že se bude pravidelně scházet pracovní skupina na vládní úrovni. Nikam nespěcháme.“

Tím se odkládá jakýkoli scénář okamžité finanční bomby BRICS – i když „dvě třetiny našeho obchodu jsou vypořádávány v národních měnách“ a mezi BRICS jsou čísla také vysoká.

BRICS Bridge bude testován – brzy. Pokud jde o vytvoření jednotné měny, je to „předčasné. Musíme dosáhnout větší integrace ekonomik, zvýšit kvalitu ekonomik na určitou – kompatibilní – úroveň.“

Pak skutečná bomba: „Nikdy jsme nechtěli odmítnout dolar!“ To do značné míry vysvětluje Putinův vlastní názor na dedolarizaci: „Rozvracejí to vlastníma rukama – sílu dolaru.“

Vše výše uvedené je jen ukázkou šíře a závanu témat, kterými se prezident zabýval během otázek a odpovědí na Valdaiském fóru. Samotné fórum nabízelo vzácné perly napříč celým spektrem. Někteří účastníci – správně – zaznamenali absenci „většiny většiny“: mládeže a žen. Na Afričany zapůsobila „bystrá mysl ruské byrokracie“.

Čínský pohled poznamenal, že „Číňané neplavou proti proudu; ale překročí řeku a dostanou se na druhý břeh.“ Panovala téměř shoda, že rozvoj by měl být „založen na odlišných kulturních hodnotách civilizací“ – což je vlastně Putinův vlastní názor. Nezbytná je mezi globálním Jihem také „potřeba souhrnné autority“.

Řecký vhled byl obzvláště silný, pokud jde o civilizační přístup k politice: „Civilizace se nestýkají. Státy ano.“ A tak nové – hravé – motto, které by mohlo vést nejen BRICS, ale celou globální většinu: „Dělejte civilizace, ne válku“.

Pepe EscobarČesky (*1954) je brazilský novinář a geopolitický analytik. Jeho sloupek „The Roving Eye“ pro Asia Times pravidelně pojednává o mnohonárodnostní „soutěži o nadvládu nad Blízkým východem a Střední Asií.“ Reportoval z Afghánistánu a Pákistánu, psal o Usámovi bin Ládinovi před 11. zářím a vedl rozhovor s afghánským vůdcem Ahmadem Shahem Massoudem. Podle tabulky statistického průzkumu Juana C. Diaz-Herrera z University of Guadalajara je druhým nejlepším světovým analytikem roku 2023.