1. Viktor Orbán: Projev v Evropském parlamentu 9. října
2. Lenka Procházková, Jan Schneider: Otevřený děkovný dopis Viktoru Orbánovi

Projev Viktora Orbána v českém překladu Projev Viktora Orbána v Evropském parlamentu zveřejnil YouTube kanál MUDr Ivan David, CSc 10. října 2024

Projev v Evropském parlamentu 9. října

Ve středu 9. října vystoupil na plénu Evropského parlamentu předseda vlády Maďarska, Viktor Orbán, které je předsedající zemí EU. V následující rozpravě se na něj snášely nadávky poslanců socialistů, Zelených, Levice, některých lidovců a konzervativců. A občas i chvála od ostatních. Komisař Šefčovič řekl, že to byla nejostřejší výměna názorů, jakou v Evropském parlamentu pamatuje.

Kdo chce pochopit, jaký je dnes Evropský parlament, ať se podívá na následnou diskuzi ve videu Viktor Orbán na grilu v Evropském parlamentu.

Viktor Mihály OrbánČesky (* 31. května 1963 Székesfehérvár) je maďarský politik, předseda nejsilnější parlamentní strany Fidesz-MPS a od roku 2022 po páté premiér Maďarska. Je považován za prvního předsedu vlády ve východní a střední Evropě po skončení studené války, který nebyl členem komunistického režimu sovětské éry. Je členem Kalvinistické reformované církve. V červenci 2022 se otevřeně vyslovil proti „multietnické“ společnosti slovy „Nechceme být míšenci smíšenými s Neevropany“. Orbán je ženatý s právničkou Anikó Lévai a má s ní celkem pět dětí. Aktivně se věnuje sportu – fotbalu.

Zpět na obsah

Otevřený děkovný dopis Viktoru Orbánovi Lenky Procházkové a Jane Schneidere publikoval server Nová republika 22. října 2024

Otevřený děkovný dopis Viktoru Orbánovi

Vážený pane premiére Viktore Orbáne,

děkujeme Vám za Vaše nedávné vystoupení v EP, které vrátilo mnoha občanům České republiky naději, že velké válce, která by ničivě dopadla na Evropu, lze zabránit. Účinkem Vašeho statečného projevu se mediální manipulace, která v posledních letech pokřivuje mysl lidí a vnucuje jim „jediné správné“ vnímání skutečnosti, roztrhla jako zvetšelá opona a rázem se vyjevila skutečná pravda.

V češtině souvisí pojem skutečnost se slovem skutek. Vaše evangelijní nápověda: Podle skutků jejich poznáte je, podepřená argumenty, sice u řady europoslanců vyvolala nenávistné reakce, neboť potrefené husy nejvíc kejhají, ale mnozí lidé, kteří ve svých domovech sledovali záznam Vašeho projevu na internetu, se cítili být osvobozeni z pozice rukojmích. Pouštěli si Váš osvobozující projev i Vaše reakce na nestoudné urážky znovu a znovu a posílali odkaz na záznam svým přátelům a příbuzným. A tak se v několika málo dnech dobrá zvěst šířila nejen prostorem naší země, ale celou Evropou a rozklenula se nad kontinentem jako duha. Ukládali jsme si ten záznam ze Štrasburku jako cennost (nejen do databáze svých počítačů a mobilů) ale především do schránky své paměti. Neboť elektronické záznamy jsou křehké, ale vzpomínku chráněnou prožitkem nám žádný cenzor z duše nevymaže.

Chvíle, kdy část europoslanců tleskala vestoje Vaší odvaze, s níž jste hájil práva evropských národů na suverenitu a na důstojný život v míru, vtáhly i nás diváky, (roztroušené v čase i v prostoru) do Vámi vytvořeného společenství lidí spřízněných volbou. I kdyby předsednictví Maďarska v Radě EU nenaplnilo očekávání lidí, kteří touží po rychlých změnách, výzva k osobní volbě a statečnosti každého z nás byla veřejně učiněna. Teď už záleží na každém z těch, které Vaše slova osvobodila z letargie, aby své nově probuzené naději dal energii vlastních činů.

Tento otevřený dopis mohl být jistě i mnohem stručnější. Stačilo napsat: Děkujeme, pane premiére Maďarské republiky, že jste občanům evropských národů ozřejmil, že pokud odhodlaně nenavážou na odkaz předků a přeruší ten koloběh, stanou se už jejich děti nevolníky ve vlastní zemi.

S úctou

Lenka Procházková – spisovatelka, signatářka Charty 77
Jan Schneider – bezpečnostní analytik, signatář Charty 77

V Praze 21. 10. 2024

Lenka Procházková (*1951) je česká prozaička, signatářka Charty 77, novinářka, publicistka a bývalá diplomatka. V roce 1975 promovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Svá první díla včetně románu Růžová dáma (1980) vydávala v samizdatovém nakladatelství Edice Petlice, volně publikovat mohla teprve po roce 1989. Vedle bohaté tvorby literárních a divadelních textů, poslední sbírka Doupátko a další literární scénáře (2022), se – nadále disidentka – aktivně angažuje v politickém životě. Je členkou Českého PEN klubu, Obce spisovatelů, Syndikátu novinářů, do roku 2004 Rady Českého rozhlasu a byla předsedkyní Společnosti Národní knihovny. Od roku 2003 do roku 2007 působila jako kulturní atašé českého velvyslanectví na Slovensku. Obdržela Cenu Egona Hostovského, Cenu unie českých spisovatelů a medaili Za zásluhy I. stupně. Je redaktorkou webu Nová republika a mluvčím Společenství PRAK. Vedle osobního blogu a Facebooku publikuje zejména na Parlamentních listech.

Jan Schneider (*1955), signatář Charty 77, hudebník Plastic People Of The Universe, publicista, bezpečnostní analytik, bývalý zpravodajec BIS a bývalý ředitel Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost, zakladatel Společenství PRAK (Proti Represi A Kriminalizaci). V roce 2019 ho prezident vyznamenal medailí Za zásluhy.

Zpět na obsah

Zpět na obsah