Proč Trump pohrozil Indii změnou nebo odnětím výjimek pro íránský přístav Chabahar?

Analýzu Why Did Trump Threaten To Modify Or Rescind India’s Sanctions Waiver For Iran’s Chabahar Port? publikoval Andew Korybko na svém Substacku 6. února 2025

.

Trump 2.0 je považován za indofilníhoČesky, z velké části protože jeho tým chápe, jak může Indie sloužit jako částečná ekonomicko-vojenská protiváha Číny v Eurasii, přesto právě podepsal výkonný příkazČesky ke „změnám nebo zrušení výjimek ze sankcí… včetně těch, které se týkají íránského přístavního projektu Chabahar“. Tento přístav je stěžejní pro severojižní dopravní koridorČesky (NSTC), o který se Indie opírá, aby vyvážil Čínu ve Střední AsiiČesky a zabránil nepřiměřené závislosti RuskaČesky na ní, což obojí je v souladu i s cíli USA.

Bidenova administrativa také pohrozila zrušením této výjimkyČesky, i když ne tak přímo nebo oficiální cestou, jako to právě udělal Trump 2.0, v reakci na desetiletou dohodu o přístavu ChabaharČesky mezi Indií a Íránem z loňského května. Nejnovější hrozby se shodovaly se zprávou indické vládyČesky o tom, jak námořní doprava na této trase loni stoupla o 43 % a kontejnerová doprava o 34 %. Předchází také cestě premiéra Modiho do Washingtonu koncem příštího týdne, kde se očekává, že budou diskutovatČesky o obchodních vazbách, vojenských otázkách a Rusku.

Poslední část by mohla mít podobu Indie vysvětlující roli, kterou hraje v preventivním odvrácení potenciálně nepřiměřené závislosti Ruska na Číně prostřednictvím rozsáhlého nákupu zlevněné ropyČesky a plánů, které musí rozšiřovat obchod v reálném sektoru napříč NSTC. Modi by proto mohl požádat o zproštění sankcí, jinak by se Indie mohla buď cítit nucena riskovat krizi s USA tím, že se jim postaví na straně Ruska a Íránu, nebo od svého eurasijského vyvažování k vzájemné škodě upustí.

Poté, co jsme vysvětlili strategický význam Chabahar Port pro USA v tom, že jej Indie využívá k vyrovnání čínského vlivu ve Střední Asii a na Rusko, je nyní čas podívat se na důvody, proč by Trump svým posledním exekutivním nařízením riskoval ohrožení tohoto konkrétního zájmu. Následují tři vysvětlení, která se vzájemně nevylučují. Mohlo se dokonce stát, že Trump měl na mysli pouze první, ale pak si uvědomil, že druhé a třetí mohou být také využity v jeho prospěch.

Není pochyb, že úprava nebo odnětí indické výjimky ze sankcí pro přístav Chabahar má za cíl donutit Írán k ústupkům vůči USA, protože se tímto exekutivním nařízením výslovně obnovuje politika „maximálního tlaku“ z jeho prvního funkčního období. Budoucnost íránské ekonomiky je na NSTC závislá ještě více než indická a ruská, neboli  je pro jeho životaschopnost natolik kritická, že to má zvýšit šance splnění amerických požadavků ohledně raket a jaderné energie.

Nicméně vzhledem k tomu, že Indie a Rusko mají také důležité podíly v NSTC, mohl by Trump také doufat, že by pak jeden nebo oba mohli Írán povzbudit, aby uzavřel (pravděpodobně pokřivenou) dohodu s USA výměnou za to, že mu odměnou zbyde podstatné zřeknutí se sankcí z prvního funkčního obdobíČesky. V návaznosti a bez ohledu na to, jestli již následující plánoval, je další možností, že má jeho hrozba změny nebo zrušení výjimky za cíl vyvinout tlak na Indii v bilaterálním kontextu.

Trump dříve kritizovalČesky Modiho zavádění cel, ale před jejich summitem se objevily zvěsti o zahájení rozhovorů o volném obchoduČesky, takže by si Trump mohl myslet, že by ohrožení Modiho eurasijského balancováním mohlo vést k obchodním ústupkům. Pro Indii má zabránění Rusku stát se mladším partnerem Číny velký strategický význam. Kvůli výjimce pro Chabahar by mohla na obchodní kompromisy s USA přistoupit, aby si tento akt vyvažování udržela, aniž by riskovala krizi s USA tím, že bude vzdorovat hrozbám protiíránských sankcí.

Posledním vysvětlením, proč Trump úpravou nebo zrušením výjimky pohrozil, je, že chce tlačit na Rusko tím, že mu připomíná, že alternativní ventil z tlaku západních sankcí, na který se při prevenci potenciálně nepřiměřené závislosti na Číně spoléhá, by mohl být brzy přerušen. Účelem by mohlo být zvýšení pravděpodobnosti, že Putin ohledně svých maximálních cílůČesky své speciální operaceČesky přijme tvrdé kompromisyČesky výměnou za to, že si Indie výjimku ponechá, a tím udrží NSTC životaschopným.

V tomto scénáři by Rusko bylo nuceno zvolit si mezi těmito tvrdými kompromisy nebo se ze zoufalství stát mladším partnerem Číny a pokračovat ve speciální operaci ve snaze o dosažení svých maximálních cílů, což by znamenalo prodej všech přírodních zdrojů Číně za výhodné základní ceny. Putin to dosud odkládal, dokonce během své poslední cesty do Pekingu loni v květnu odmítl uzavřít takovou dohoduČesky o dlouho vyjednávaném ropovodu Power of Siberia II, takže by mohl uzavřít dohodu s Trumpem.

Více jasnosti se očekává do konce měsíce, protože Modiho cesta do DC se bude konat od 12. do 14. únoraČesky, příští mnichovská bezpečnostní konference je od 14. do 16. února, Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg pak údajně 20. února navštíví KyjevČesky, aby se o Trumpův mírový plán podělil se Zelenskym, když nejprve informoval v Mnichově západní vůdce, a pak by mohl navštívit Moskvu a informovat Putina, pokud mu Trump nezavolá první.

Bloomberg uvedl, že Trumpův plán zahrnuje „potenciální zmrazení konfliktu a ponechání území okupovaného ruskými silami v limbu a zároveň poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině“, aby se pro Ukrajinu vytvořily podmínky pro uspořádání dlouho odkládaných prezidentských a parlamentních voleb. Tato posloupnost byla předpovídána několik dní před touto zprávou zdeČesky, která poukazovala na to, že by to od Putina vyžadovalo kompromisy.

Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov pak prozradil, že rozhovory se Zelenským jsou hypoteticky možnéČesky, i když Moskva považuje setrvání ukrajinského vůdce za nelegitimní, a tento obrat kremelské politiky naznačuje, že Putin možná o nějakých kompromisech vážně uvažuje. To nemusí souviset s Trumpovým výkonným nařízením ze dne před Peskovovou poznámkou, ale je možné, že nadcházející tlak související s NSTC by mohl přispět k přesvědčení Putina, aby dohodu uzavřel.

S ohledem na popsané poznatky je pravděpodobné, že Trumpova hrozba pozměnit nebo zrušit výjimku indických sankcí pro íránský přístav Chabahar je motivována tím, že chce zatlačit na Írán, Indii a Rusko jediným diplomaticko-ekonomickým mistrovským tahem. Neznamená to, že úspěšně vydoluje kompromisy (v některých případech dokonce ústupky), které očekává, ale jen to, že se snaží příslovečně zabít tři mouchy jednou ranou, což je velmi chytré.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky.