Čistá nula: Záhada klesající plodnosti

Analýza Net Zero: The Mystery of the Falling Fertility vyšla na serveru Brownstone Institute 8. července 2025

V dubnu 2023 jsem napsal článek pro českou investigativní platformu InFakta a naznačil, že tento nečekaný jev může souviset s agresivní očkovací kampaní, která začala přibližně 9 měsíců před poklesem natality. Deník N – česká obdoba New York Times – okamžitě přišel se „zdrcující demontáží“ mého článku, označil mě za lháře a tvrdil, že tento vzorec lze vysvětlit demografií: V populaci je méně žen a ty stárnou.

K porovnání porodnosti v jednotlivých zemích (a v čase) se používá tzv. úhrnná plodnostČesky (TFR). Zhruba řečeno se jedná o průměrný počet dětí, které se narodí jedné ženě během jejího života. TFR je nezávislá na počtu žen a jejich věkové struktuře. Na obrázku 1 níže je znázorněn vývoj TFR v několika evropských zemích v letech 2001 až 2023. Vybral jsem země, které v roce 2022 zaznamenaly podobný pokles TFR jako Česká republika.

Obrázek 1. Vývoj úhrnné plodnosti ve vybraných evropských zemích v letech 2000-2023. Údaje odpovídající konkrétnímu roku jsou vyneseny na konci sloupce představujícího daný rok.

Do konce roku 2023 tak byly jasné následující dva body:

1. Pokles natality v České republice v roce 2022 nelze vysvětlit demografickými faktory. Úhrnná plodnost – která je nezávislá na počtu žen a jejich věkové struktuře – v roce 2022 prudce poklesla a od té doby se snižuje. Údaje za rok 2024 ukazují, že TFR v České republice dále poklesla na 1,37.
2. Stejně dramatický a nečekaný pokles plodnosti, který začal na počátku roku 2022, zažila řada dalších evropských zemí. Do obrázku 1 jsem vybral některé z nich, ale je jich více: Nizozemsko, Norsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Na druhou stranu existují země, které nevykazují náhlý pokles TFR, ale spíše setrvalý pokles po delší dobu (např. Belgie, Francie, Spojené království, Řecko nebo Itálie). Významnými výjimkami jsou Bulharsko, Španělsko a Portugalsko, kde se porodnost zvýšila (i když z velmi nízkých čísel). Všechna čísla jsou k dispozici v databázi Human Fertility Project.

Tento datový vzorec je tak úžasný a nečekaný, že se mu zcela nevyhnula ani mainstreamová média v Evropě. Čas od času se objeví mluvící hlavy s mnoha akademickými tituly a prosazují některý z politicky korektních narativů: Může za to Putin! (Pozor: Válka začala v únoru 2022; děti, které se nenarodily v roce 2022, však nebyly počaty v roce 2021). Může za to inflace způsobená Putinem! (Pardon, to bylo ještě později). Může za to demografický vývoj! (Kdepak, viz výše, TFR je na demografii nezávislý).

Slovo „p(anenství)“ se tak stále vkrádá do myslí lidí a webový Divoký západ je plný spekulací. Rozhodli jsme se nespekulovat, ale vymoci si od české vlády další údaje. Po mnoho měsíců jsme se snažili získat počet novorozenců v jednotlivých měsících, rozdělený podle věku a očkovacího statusu matky. Postsocialistický systém zdravotní péče v naší zemi je dvousečná zbraň: Na jedné straně stát shromažďuje o občanech mnohem více údajů, než by si Američan myslel. Na druhou stranu máme obdobu zákona o svobodném přístupu k informacím a nebojíme se ho použít. Po mnoha měsících bezvýsledné korespondence s úřady jsme se obrátili na Jitku Chalánkovou – českého Rona Johnsona v sukních -, které se konečně podařilo získat neocenitelný datový list.

Pokud je mi známo, je tento datový list (nyní veřejně dostupný s anglickým překladem zde) jediným oficiálně zveřejněným souborem dat obsahujícím rozdělení novorozenců podle očkovacího statusu matky proti Covid-19. Požadovali jsme mnohem podrobnější údaje, ale toto je vše, co jsme dostali. Údaje obsahují počet porodů za jednotlivé měsíce v období od ledna 2021 do prosince 2023, které porodily ženy (ve věku 18-39 let), které byly očkované, tj. ke dni porodu obdržely alespoň jednu dávku vakcíny Covid, a ženy, které nebyly očkované, tj. ke dni porodu neobdržely žádnou dávku vakcíny Covid.

Dále byly uvedeny počty porodů za měsíc u žen, které byly v průběhu těhotenství očkovány jednou nebo více dávkami vakcíny. To nám umožnilo odhadnout počet žen, které byly očkovány před početím. Dále jsme využili otevřená data o struktuře české populace podle věku a otevřená data o očkování covidovou vakcínou podle dne, pohlaví a věku.

Kombinací těchto tří souborů dat jsme byli schopni odhadnout míru úspěšných početí (tj. početí, která vedla k porodu o devět měsíců později) podle stavu očkování matky před početím. Zájemci o technické podrobnosti postupu si mohou přečíst Metodiku v nově vydaném dokumentuČesky. Stojí za zmínku, že článek byl bez recenzního řízení odmítnut šesti vysoce postavenými vědeckými časopisy. Na obrázku 2 přetiskujeme hlavní zjištění naší analýzy.

Obrázek 2A. Histogram znázorňující procento žen v České republice ve věku 18-39 let, které byly do konce příslušného měsíce očkovány alespoň jednou dávkou vakcíny Covid-19. Obrázek 2B. Odhady počtu úspěšných početí (SC) na 1 000 žen ve věku 18-39 let podle stavu očkování vakcínou Covid-19 před početím. Modře stínované oblasti na obrázku 1B znázorňují intervaly mezi dolním a horním odhadem skutečného počtu SC u žen očkovaných (tmavě modrá) a neočkovaných (světle modrá) před početím.

Obrázek 2 odhaluje několik zajímavých vzorců, které zde uvádím podle důležitosti:

1. Očkované ženy počaly asi o třetinu méně dětí, než by se dalo očekávat podle jejich podílu v populaci. Neočkované ženy počaly děti přibližně stejnou měrou jako všechny ženy před pandemií. Byla tedy zjištěna silná souvislost mezi stavem očkování proti Covidu a úspěšným početím.
2. Ve druhé polovině roku 2021 došlo k vrcholu v míře početí u neočkovaných (a odpovídajícímu poklesu u očkovaných). To ukazuje na poměrně inteligentní chování českých žen, které se – v rozporu s oficiálními doporučeními – pravděpodobně vyhýbaly očkování, pokud chtěly otěhotnět. Tím se těhotenství soustředila do skupiny neočkovaných a vznikl vrchol.
3. V první polovině roku 2021 existovala značná nejistota v odhadech míry početí. Nižší odhad míry početí u očkovaných vznikl za předpokladu, že všechny ženy očkované (alespoň jednou dávkou) během těhotenství byly před početím neočkované. To téměř jistě platilo v první polovině roku 2021, protože před rokem 2021 nebyly vakcíny k dispozici. Horní odhad byl vytvořen za předpokladu, že všechny ženy očkované (alespoň jednou dávkou) během těhotenství dostaly také alespoň jednu dávku před početím. To bylo pravděpodobně blíže pravdě v druhé polovině roku 2021. Domníváme se tedy, že skutečná míra početí u očkovaných začíná blízko dolní hranice na začátku roku 2021 a končí blízko horní hranice na začátku roku 2022. Opět bychom chtěli být mnohem přesnější, ale musíme pracovat s tím, co máme k dispozici.

Nyní, když byla prokázána souvislost mezi očkováním proti Covid-19 a nižší mírou početí, vyvstává jedna důležitá otázka: Je tato souvislost příčinná? Jinými slovy, skutečně vakcíny proti Covid-19 zabránily ženám otěhotnět?

Strážci oficiálního příběhu naše zjištění smetli ze stolu a tvrdí, že rozdíl je snadno vysvětlitelný záměnou: Očkovaní jsou zpravidla starší, vzdělanější, žijí ve městě, více si uvědomují klimatické změny… na co si vzpomenete. To všechno může být pravda, ale na začátku roku 2022 prudce klesla TFR celé populace a od té doby se dále snižuje.

Na jaře 2021 se tedy muselo něco stát. Kdyby se populace žen prostě spontánně rozdělila na dvě skupiny – buranky, které chtějí děti a nechtějí očkování, a městské šikuly, které děti nechtějí a chtějí očkování – byla by porodnost neočkovaných skutečně mnohem vyšší než porodnost očkovaných. V tomto ohledu by takové výběrové zkreslení mohlo vysvětlit pozorovaný vzorec. Pokud by to však byla pravda, celková TFR celé populace by zůstala konstantní.

To se však nestalo. Z nějakého důvodu TFR celé populace v lednu 2022 skokově poklesla a od té doby se snižuje. A právě jsme ukázali, že z nějakého důvodu se tento pokles porodnosti týkal pouze očkovaných. Pokud tedy chcete tvrdit, že za pokles plodnosti může záhadný faktor X, budete muset vysvětlit, (1) proč tento faktor postihl pouze očkované a (2) proč je začal postihovat zhruba v době očkování. To je těžký úkol. Pan Occam i já si myslíme, že X = vakcína je nejjednodušší vysvětlení.

Co mě opravdu zaráží, je pokračování tohoto trendu. Pokud vakcíny skutečně zabránily početí, neměl by být účinek přechodný? Od hromadné očkovací akce uplynuly již více než tři roky, ale míra plodnosti stále klesá. Pokud bude tento trend pokračovat dalších pět let, můžeme se rovnou přestat hádat o důchody, výdaje na obranu, reformu zdravotnictví a školství – protože jsme skončili.

Jsme uprostřed možná největší krize porodnosti v dějinách lidstva. Příčina propadu porodnosti není známa. Vlády mnoha evropských zemí mají k dispozici údaje, které by tuto záhadu odhalily. Přesto se zdá, že to nikdo nechce vědět.

RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D. studoval matematické modelování na matfyzu a od té doby se živí jako potulný učitel matematiky na různých vysokých školách, v současnosti na Katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Palackého univerzity v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová. Baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů, zpracováním dat, správným usuzováním, strojovým učením, průmyslovou matematikou a jinými kratochvílemi. Je spoluzakladatelem hnutí za správnou, tedy bayesovskou inferenci 4BIN a Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků SMÍŠ. Pravidelně píše o akademických nepravostech na dŽurnál.