Fáze frašky: „Mírová rada“ v žádném případě nenahradí realitu v Gaze

Komentář Phase farce: No way ‚Board of Peace‘ replaces reality in Gaza vyšel na serveru Rosponsible Statecraft 19. ledna 2026

Oznámení Trumpovy administrativy ohledně pásma Gazy by mohla vést k domněnce, že implementace dvacetibodového mírového plánuČesky prezidenta Trumpa, který byl později z velké části začleněn do rezoluce Rady bezpečnosti OSN, postupuje poměrně hladce.

Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff proto tento měsíc na sociálních sítíchČesky oznámil „zahájení druhé fáze“ plánu, „přechod od příměří k demilitarizaci, technokratické správě věcí veřejných a rekonstrukci“. Ale i jen zkoumání několika Witkoffových tvrzení v jeho oznámení ukazuje, že „hladké“ nebo dokonce „implementace“ jsou hořkou nadsázkou.

Witkoff uvedl, že Fáze jedna „dodržovala příměří“. Ne, nedodržovala. IzraelČesky pokračuje v každodenních útocíchČesky na pásmo Gazy od doby, kdy mělo příměří vstoupit v platnost v říjnu loňského roku. Jak je u nedodržovaných příměří obvyklé, obě strany se z porušování obviňují navzájem. Počet obětí však odhaluje, ze které strany dochází k porušování s následky smrti. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské útoky od začátku údajného příměří zabily nejméně 451 Palestinců a 1251 zranily. Stejně jako u izraelských útoků v předchozích třech letech bylo mnoho obětí civilistůČesky. Na druhé straně izraelská armáda uvádí, že tři její vojáci byli během prvních několika dnů příměří v říjnu 2025 zabiti v boji.

Witkoff také uvedl, že „první fáze doručila do Gazy historickou humanitární pomoc“. Neřekl však, že pokračující izraelské odmítáníČesky žádostí o dodání pomoci do Pásma Gazy způsobilo, že tok pomoci je mnohem menší, než bylo dohodnuto, a mnohem menší, než je potřeba. Do poloviny ledna vstoupiloČesky do Gazy od uzavření dohody o příměří 24 611 kamionů s humanitární pomocí – méně než polovina z 57 000, které měl Izrael v rámci dohodnutého přídělu povolit.

Druhá fáze je tedy oznamována bez jakéhokoli zdaleka úplného provedení první fáze.

Administrativa zveřejnila některéČesky, i když ne všechny, členy „Rady míru“ v čele s Trumpem, která má fungovat jako mezinárodní správní rada dohlížející na realizaci zbytku plánu. Nábor plného počtu členů byl evidentně obtížný. Váhání mnoha vlád s účastí je možná pochopitelné vzhledem k dosavadním nejistotám ohledně realizace a povaze celého projektu, který Trump řídil ve spolupráci s Izraelem.

Nábor zaměstnanců nebude nijak zjednodušen tím, že administrativa bude od každé vlády, která bude mít zájem o prodloužení členství v představenstvu, požadovat příspěvek ve výši 1 miliardy dolarů v hotovostiČesky.

Dosud učiněná personální oznámení jsou dostatečná k tomu, aby obě strany tohoto konfliktu znepokojila. V Radě míru jsou mimo jiné Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a bývalý britský premiér Tony Blair. Arabské vlády a mnoho dalších zemí muslimského světa Blairovi nedůvěřujíČesky kvůli jeho roli ve válce v Iráku a jeho údajné proizraelské zaujatosti, když byl mezinárodním vyslancem pro izraelsko-palestinský konflikt.

Izrael rychle vyjádřil námitky proti vytvoření „Výkonné rady pro Gazu“, kterou oznámil také Bílý dům a která bude mít s ostatními orgány zapojenými do dění v Gaze vágně definovaný vztah. Rada bude zahrnovat – kromě Blaira, Kushnera, Witkoffa a dalších – tureckého ministra zahraničí a jednoho vysoce postaveného katarského úředníka. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvedla, že Výkonná rada pro Gazu v jejím složení je „v rozporu s izraelskou politikou“. Toto prohlášení zjevně odráží napjaté vztahy Izraele s Tureckem a Katarem, a to především kvůli vztahům těchto dvou vlád s Hamásem.

Izraelské námitky poskytnou Netanjahuově vládě další důvod k tomu, aby celý diplomatický proces kdykoli zvrátila. Není to jen vláda, ale i izraelská opozice, kdo členství ve Výkonné radě zpochybňuje. Vůdce opozice Yair Lapid označil zařazení Turecka za „vážné diplomatické selhání“. Itamar Ben Gvir, extrémní pravicový ministr národní bezpečnosti, izraelskou armádu vyzval, aby se „v Pásmu vrátila s obrovskou silou k válce“.

Mezitím došlo k určitému zjevnému organizačnímu pokroku v Káhiře, kde se konalo první zasedání Národního výboru pro správu pásma Gazy (NCAG), skupiny 15 palestinských technokratů, kteří mají fungovat jako prozatímní správa pod dohledem Mírové rady. Výbor se setkal s bulharským diplomatem Nikolajem Mladenovem, který byl jmenován „generálním ředitelem“ Mírové rady. Členové NCAG nebyli oznámeni, s výjimkou předsedy výboru, stavebního inženýra a bývalého náměstka ministra dopravy Palestinské samosprávy jménem Ali Shaath.

Ve svém oznámení o druhé fázi Witkoff nezmínil nic o budoucích Mezinárodních stabilizačních silách (ISF), které by měly během prozatímní správy a rekonstrukce pásma Gazy hrát významnou bezpečnostní roli. Nábor účastníků ISF byl ještě obtížnějšíČesky než nábor členů Mírové rady. Vlády nechtějí, aby se jejich jednotky do aktivních bojových situací zapojovaly, jelikož izraelské útoky pokračují. Zejména nechtějí být zapojeny do mise odzbrojení Hamásu, což je cíl, kterého se Izraeli během tří let neomezené války nepodařilo dosáhnout.

Uprostřed častých zmínek Witkoffa a dalších o tom, že Hamás musí dostát svým závazkům, je důležité si uvědomit, že Hamás Trumpův dvacetibodový plán nikdy nepodepsal. S čím souhlasil, a to od rámcové dohody z roku 2024, bylo úplné příměří, propuštění všech rukojmích výměnou za propuštění dohodnutého počtu palestinských vězňů a navrácení ostatků zesnulých, uprostřed ukončení obléhání pásma Gazy a zahájení mezinárodně dohlížené rekonstrukce území.

Hamás rovněž jasně uvedl, že je ochoten postoupit správu pásma Gazy nezávislým palestinským technokratům. V tomto ohledu veřejně uvítalČesky jako „důležitý pozitivní vývoj“ zřízení a první zasedání NCAG. Hamás rovněž v zásadě akceptujeČesky přítomnost neutrálních mezinárodních mírových sil v Gaze.

Pokud jde o odzbrojení, podmínky jsou důležité. Hamás nabídl, že své zbraně zakopeČesky v rámci dlouhodobého příměří neboli hudnyČesky, kterou Izraeli již dlouho nabízí. Zcela by se však svých zbraní vzdal pouze skutečné palestinské vládě.

Hamás se jednostranně neodzbrojí, protože Izrael palestinské území nadále okupuje a zabíjí palestinské občany. Je nerealistické a nerozumné to očekávat, zejména s ohledem na masakry v Gaze v posledních třech letech.

Technokraté v NCAG mají obrovský úkol a čelí mu s velkými překážkami. Snad symbolickým příkladem těchto překážek je to, jak musel Shaath, aby se dostal na schůzku v Káhiře ze Západního břehu Jordánu, kde dosud žil, cestovat přes Jordánsko a byl na hraničním přechodu Allenby izraelskými úřady šest hodin zadržovánČesky. Palestinský úředník poznamenal, že tento incident ukazuje izraelský záměr práci výboru sabotovat.

Arabský diplomat poznamenalČesky, že výbor o 15 členech nemůže pásmo Gazy spravovat bez velkého počtu státních úředníků. Izrael však blokuje účast nejen kohokoli, kdo je na výplatní listině Hamásu, ale i kohokoli, kdo je na výplatní listině Palestinské samosprávy.

Ve svých prvních veřejných prohlášeních po jmenování předsedou NCAG hovořil Shaath o obrovském úkolu vyčištění trosek, který by mohl trvat tři roky, zatímco celková rekonstrukce by trvala asi sedm let. Situace by se mohla ještě zhoršit. Izrael nadále vytváří další trosky systematickým ničením budov v polovině pásma Gazy, kterou stále okupuje.

Ani Trumpův plán, ani žádný jiný mírový plán nedokáže do Gazy přinést nic blízkého míru, bezpečnosti a prosperitě, dokud bude Izrael kontrolní mocností v terénu a bude odhodlán postavit se proti čemukoli, co vypadá jako palestinská samospráva.

Paul R. PillarČesky pracoval v letech 1977 až 2005 jako zástupce vedoucího protiteroristického centra CIA, kde m.j. podporoval tvrzení o iráckých ZHN. Dnes je nezávislým vedoucím pracovníkem Centra bezpečnostních studií Georgetownské univerzityČesky a nezávislým pracovníkem Quincy Institute for Responsible StatecraftČesky, pokrývajícím části Blízkého východu, Perského zálivu a jižní Asie. Jeho nejnovější kniha se jmenuje Beyond the Water’s Edge: How Partisanship Corrupts U.S. Foreign PolicyČesky (Za hranicí vody: Jak stranictví korumpuje zahraniční politiku USA, 2025). Je rovněž přidruženým spolupracovníkem Ženevského centra pro bezpečnostní politiku. Jeho analýzy publikují např. National Interest, Foreign PolicyČesky, Responsible StatecraftČesky, Common DreamsČesky, The AtlanticČesky a řada dalších médií.