Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Izrael a nepochopení reality

Na všech frontách se izraelské vnitřní paradigma bortí; a navenek se Západ sám trhá a stává se na globální scéně vyvrhelem. Výslovné napomáhání krvavé čistce Palestinců ze strany západních vůdců zarylo do panoramatu starého přízrak „orientalismu“ a kolonialismu. A nutí Západ k tomu, aby byl „světem nedotknutelný“ (spolu s Izraelem).

Celkově to vypadá, že cílem izraelské vlády je přiblížení a následné nasměrování – mnohostranného napětí do široké vojenské eskalace disgorgementu (velké války) – což by jí nějakým způsobem přineslo obnovu odstrašení. Takový postup současně implikuje, že by se tak Izrael obrátil zády k prosbám Západu, aby to šlo nějak „přiměřeně“. Tuto „přiměřenost“ většinou definuje Západ tak, že by Izrael akceptoval chiméru návratu k „normálu“ prostřednictvím saúdskoarabského korunního prince, který mu ho udělí výměnou za to, že zkroušený Izrael zruší sedm desetiletí židovské nadřazenosti (tj. přijme palestinský stát).

Rozmístění u pobřeží Floridy: Jak mocná je ruská útočná ponorka třídy Yasen-M?

Ruské námořnictvo vyslalo útočnou ponorku s jaderným pohonem třídy Yasen-M, aby vedla flotilu na Kubu, což odráží širší trendy směrem ke zvýšenému zájmu Moskvy o vojenské operace v Latinské Americe. Válečná loď zakotví v kubánském hlavním městě Havaně od 12. do 17. června po boku fregaty Projektu 22350 Admirál Gorškov, ropného tankeru Pašin a záchranného remorkéru Nikolaj Čiker. Dislokace byla široce interpretována jako jedna z mnoha reakcí na eskalaci americké vojenské podpory Ukrajině, včetně poskytnutí raket s delším doletem Kyjevu, povolení jejich užití proti cílům hluboko v Rusku a poskytováním personálních a zaměřovacích údajů z leteckého a satelitního průzkumu takové útoky usnadnit.

Proč americká hloupost pochoduje na Ukrajině?

Ctihodný ekonom John Kenneth Galbraith ve svých pamětech „Život v naší době“ poznamenal, že politiku začal vnímat nikoli jako „umění možného“, ale spíše jako volbu mezi „katastrofálním a nepřijatelným“.
Za současného stavu věcí se zdá, že podobná volba – mezi katastrofální eskalací a nepřijatelným urovnáním – je pro Ukrajinu jedinou možnou volbou. A díky řadě událostí v průběhu posledních dvou týdnů je stále jasnější, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho sponzoři ve Washingtonu jsou stále více odhodláni volit první možnost místo té druhé …

Vstup do války: Nejdřív se odmítne. Pak se o tom mluví. Potom se řve na ty, kdo nechtějí

Každý, kdo správně čte mocenskou politiku v Evropě z historie zná, že radikální změny nejprve navrhne některá strana nebo strany, aby je ostatní političtí představitelé odmítli. Také se to v češtině nazývá balónky nebo sondy veřejného mínění, ale není to to samé. Zatímco po balónku se dle reakcí vyhodnotí, zda-li politickou akci spustit nebo ne, zmíněné návrhy se po první „iniciaci“ začnou objevovat v novinových článcích a komentářích politických lídrů, kde se z prvního odsouzení pomalu dostávají do neutrality, aby pak skončily u přijetí a přišla dehonestace těch, kteří jsou stále proti.

Problémem Izraele je jeho prohnilá společnost, ne Benny Gantz

Můžete se pustit do Bennyho Gantze, který zachránil Benjamina Netanjahua, když to s ním po 7. říjnu vypadalo, že končí, ve dnech, kdy se bibiisté a kahanisté styděli a usmysleli si vypustit to zlaté tele, které nás přivedlo do téhle katastrofy. Můžete se vysmívat nedostatku politických instinktů nebo Gantze podezřívat z touhy stát se premiérem a vést. Může vás rozzuřit jeho neúspěšné načasování, nedostatek odhodlání, naivita, neobratná snaha být jakoby státníkem. Ale Gantz není problém.

Problém je mnohem hlubší a širší, i když někdy chcete křičet vztekem nebo do něčeho praštit, abyste si vybili alespoň kousek své frustrace a strachu. Občas, jako teď, už to vypadá jako konec.