1. Anatol Lieven: Evropské „peacekeeping forces“ na Ukrajině jsou čirou fantazií
2. Konstantin Sivkov: Evropa na hranici války

---

Analýzu Anatola Lievena A European ‘reassurance force’ in Ukraine is a fantasy vydal server Unherd 11. srpna 2025

Evropské „peacekeeping forces“ na Ukrajině jsou čirou fantazií

Před dvěma týdny evropští lídři prohlásili, že Trump – a tím svůj předchozí postoj změnil – slíbil přispět k evropským „peacekeeping forces“ pro poválečnou Ukrajinu. Tento týden představitelé Bílého domu sdělili listu Financial Times, že Washington poskytne „americká letadla, logistiku a pozemní radar, které podpoří a umožní zavedení bezletové zóny a vzdušného štítu pro zemi ze strany Evropy“. Ale skutečně se tak stane?

Vzhledem k tomu, že Rusko opakovaně prohlásilo, že žádné mírové síly jako součást mírové dohody nepřijme, je zvláštní, že je Britové a Evropané nadále prosazují. Jedna z interpretací je, že mírové síly podporované USA jsou pokusem zablokovat mírové urovnání v naději, že Rusové budou vyčerpaní a přijmou podmínky, které by velká část ruského establishmentu a občanů vnímala jako naprostou porážku.

To by však znamenalo válku na mnoho let dopředu s riziky kolapsu ukrajinské armády nebo ztráty evropské podpory. Vzhledem k nové politické krizi, která se rýsuje ve Francii, a kolapsu politického středu v Německu a Británii je to reálná možnost.

Jiná interpretace je, že tato navrhovaná síla má sloužit jako vyjednávací nástroj, který lze vyměnit za to, že se ruská vláda vzdá svých nepřijatelných požadavků. Moskva například požaduje stažení ukrajinské armády z části Donbasu, kterou stále drží.

To je nejrozumnější přístup, protože myšlenka skutečného nasazení takové síly hraničí s šílenstvím. Dostupné síly jsou naprosto nedostatečnéČesky. Je třeba poznamenat, že celá britská armáda má nyní pouze 74 000Česky vojáků. Francouzská armáda není o nic lépe na tomČesky. V důsledku toho nyní francouzští a britští představitelé hovoří o společném britském a francouzském příspěvku pouze 6 000 až 10 000 mužů. Podle Wall Street Journal se zapojení Británie „zaměří na námořní a leteckou oblast“.

Ale jak může tak slabá síla Rusko „odradit“? Dříve se tvrdiloČesky, že k tomu, aby taková síla byla důvěryhodná, by na místě potřebovala přibližně 50 000 až 100 000 vojáků. Odkud vezmou zbytek? Jak největší ekonomika EU, Německo, tak i její početně největší vojenská mocnost, Polsko, vyjádřily odmítnutí účasti. Kromě Británie a Francie zatím vyslání vojáků nabídly pouze Belgie, Estonsko a Litva – což vám o této plánované „síle“ skutečně říká vše, co potřebujete vědět.

Konečně, jedním z důvodů, proč Evropané USA do takových sil zatahují, by bylo zajištění trvalého bezpečnostního závazku USA nejen vůči Ukrajině, ale i vůči samotné Evropě. To by však bylo obousměrné. Pokud by britské a evropské jednotky byly umístěny na Ukrajině a byly kriticky závislé na vojenské podpoře USA, snížilo by to nebo zničilo jakoukoli možnost, že by se Británie a Evropa od USA distancovaly v jiných otázkách.

Viděli jsme důsledky nedávné kapitulaceČesky EU před Trumpem ohledně cel a nákupu amerických (spíše než evropských) zbraní. Ještě horší je, že by to Britům a Evropanům znemožnilo zaujmout nezávislý postoj k izraelské válce proti Palestincům; a tato otázka viditelně začíná naše společnosti a politické systémy trhat způsobem, jaký by válka na Ukrajině, ať už sebehorší, nikdy nedokázala. Pustit se do takové mise by bylo nejen vojensky marné, ale také by to Evropu ještě pevněji svázalo s washingtonskou agendou právě v okamžiku, kdy nejvíce potřebuje svobodu stanovit si svou vlastní.

---

Zpět na obsah

---

Rozhovor s Konstantinem Sivkovem Константин Сивков | Европа на игле войны | Актуальные События publikoval YouTube kanál Книжный день Центр × Delib 30. srpna 2025. Přetiskujeme přepis závěrečné části rozhovoru.

Evropa na hranici války

22:25: Naše armáda dokáže kompletně vyřešit úkol porazit ukrajinské ozbrojené síly bez jakéhokoli vyčerpání během strategické útočné operace za maximálně dva měsíce, vzhledem k současnému stavu ukrajinských ozbrojených sil. Ale pro to neexistuje žádné politické řešení.

22:42: Existuje několik motivů. Prvním motivem je obava, že se zahájením naší rozsáhlé akce se zapojí NATO. NATO ještě není dostatečně zralé, aby se nezapojilo.

22:52: Druhý důvod. Nechceme dostávat novou americkou vládu do pozice, kdy se bude muset postavit na stranu Evropanů, aby z vnitřních faktorů, z vnitřních důvodů, ehm, Trump nezačal jednat proti Rusku. To znamená, že Trump ještě není zralý.

23:09: Trump je zralý na to, aby nám dal Karblaž (?), on osobně a jeho nejbližší doprovod. Ale ani ostatní, včetně republikánů, ne všichni dozráli. To je naprosto jasné.

23:20: Druhým, třetím faktorem je tedy to, že Evropané už mluví o možnosti nasazení vojsk tam a někde se už šíří zvěsti, že jsou již připraveni nějaké jednotky nasadit. Je pravda, že nikdo neříká, kdo a kdy, jaké jednotky tam vstoupí. To je naprosté ticho. To je vše.

23:38: Ale nicméně samotný fakt možnosti intervence ve vojenských konfliktech v Evropě, pokud naši začnou opravdu rozsáhlé ofenzívy, prudce roste. A na tomto pozadí samozřejmě prudce roste i riziko přechodu do jaderné fáze. To si kategoricky nepřejeme.

23:57: Poslední věc, kterou mohu říct, pro Rusko je mnohem výhodnější, když vítězství na Ukrajině nebude dosaženo porážkou Ozbrojených sil Ukrajiny, ale sociální explozí uvnitř Ukrajiny.

24:09: Předpoklady pro to neustále rostou a každým dnem jsou vyšší a vyšší. Syrského prohlášení je dalším velmi vážným argumentem ve prospěch sociální exploze. To znamená, že se nejedná o dezinformaci od nás, je to konstatování situace a přípravy na svržení Zelenského. To je to, co bych řekl, podobné je prohlášení Syrského.

24:32: A za těchto podmínek, samozřejmě pro nás, rozsáhlý vstup, s přihlédnutím ke všem těmto faktorům, no, zřejmě to vedení naší země nepovažuje za účelné.

24:42: Vraťme se k prohlášením Ilhama Alijeva z minulého dne. Učinil zde několik rezonujících prohlášení. A pro mě samozřejmě bylo překvapením, že Sovětský svaz okupoval Ázerbájdžán.

24:55: Otevřel jsem encyklopedii, podíval jsem se do ní. Před rokem 1918 Ázerbájdžánci vlastní státnost neměli a ázerbájdžánská SSR vznikla jako součást SSSR až v roce 1936.

---

Zpět na obsah

---

[PJ]