1. Vijay Prashad: Palestinci z Gazy nemají kam jít.
2. Dave DeCamp: Američtí představitelé sdělili serveru POLITICO, že pokud Izrael vtrhne do Rafáhu, žádné následky neponese.

Muži jdou po ulici zpustošené izraelským bombardováním v Rafáhu[1] na jihu pásma Gazy 9. února 2024.
Foto by Mohammed Abed/AFP / CC0 – via Wikimedia Commons

Palestinci z Gazy nemají kam jít.

Tímto rozmlácením Gazy jako místa se ruší minulost, přítomnost i budoucnost mnoha Palestinců.

9. února 2024 prohlásilČesky izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že armáda vstoupí do Rafáhu, posledního města v Gaze, které není Izraelci okupované. Většina z 2,3 milionu Palestinců žijících v Gaze uprchla na jižní hranici s Egyptem poté, když jim Izraelci 13. října 2023 sdělili, že sever musí být opuštěn a že jih bude „bezpečnou zónou„. Když se Palestinci ze severu, zejména z města Gazy, vydali na pochod na jih – často pěšky -, byli napadáni izraelskými silami, které jim bezpečný průchod neumožnily. Izraelci tvrdili, že cokoli na jih od Vádí Gaza, které rozděluje úzké pásmo, bude bezpečné, ale když se pak Palestinci do Deir-al-Balah, Chán Júnisu a Rafáhu přesouvali, zjistili, že je sledují izraelská letadla a izraelští vojáci je následují. Nyní Netanjahu prohlásil, že jeho jednotky vstoupí do Rafáhu, aby bojovaly proti Hamásu. 11. února Netanjahu televizi NBC News řeklČesky, že Izrael zajistí „bezpečný průchod pro civilní obyvatelstvo“ a že nedojde k žádné „katastrofě„.

Katastrofa

Použití slova „katastrofa“ je příznačné. Jedná se o přijatý anglický překlad slova „Nakba„, které se od roku 1948 používá k označení nuceného odsunu poloviny palestinského obyvatelstva z jejich domovů v tomto roce. Netanjahu termín použil poté, co vysocí představitelé izraelské vlády již hovořili o „Nakbě v Gaze“ nebo „druhé Nakbě„. Tyto výrazy byly součástí žádosti Jihoafrické republiky podané 29. prosince 2023 k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ), v níž se tvrdí, že jsou součástí „projevů genocidního záměru vůči palestinskému lidu ze strany izraelských státních představitelů„. O měsíc později ICJ uvedl, že existují „věrohodné“ důkazy o genocidě prováděné v Gaze, přičemž zdůraznil slova izraelských představitelů. Jeden z úředníků, izraelský ministr obrany Yoav Gallant, řekl: „Uvolnil jsem všechna omezení“ (citováno jak ve stížnosti Jihoafrické republiky, tak v usnesení ICJ).

Netanjahuova slova o tom, že nedojde k žádné „katastrofě“ poté, kdy bylo zabito více než 28 000 Palestinců a kdy byly dva z 2,3 milionu Palestinců v Gaze vysídleny, jsou zarážející. Izraelská armáda zabila od vydání příkazu ICJ téměř 2 000 Palestinců. Na Rafáh, město s hustotou obyvatelstvaČesky, která nyní činí 22 000 lidí na kilometr čtvereční, již útočit začala. V odpověď na oznámení Izraele, že do města Rafáh vstoupí, uvedlaČesky Norská rada pro uprchlíky (NRC) – jedna z mála skupin působících v jižní části Gazy -, že taková invaze „by mohla způsobit kolaps humanitární reakce„. NRC posoudila devět přístřešků v Rafáhu, v nichž je ubytováno 27 400 civilistů, a zjistila, že obyvatelé nemají pitnou vodu. Protože kryty fungují na 150 procent kapacity, stovky Palestinců žijí na ulici. V každé z oblastí, které NRC zkoumala, zjistila, že palestinští uprchlíci mají žloutenku typu A, gastroenteritidu, průjem, neštovice, vši a chřipku. Kvůli zhroucení této humanitární reakce ze strany NRC a OSN – jejíž agentura UNRWA přišla o financování a je pod útokem Izraelců – se situace bude dále zhoršovat.

Bezpečný průchod

Netanjahu tvrdí, že jeho vláda poskytne Palestincům „bezpečný průchod„. Tato slova slyší Palestinci od poloviny října, kdy jim bylo řečeno, aby pokračovali na jih, aby je izraelské bombardování nezabilo. Nikdo nevěří ničemu, co říká Netanjahu. Palestinský zdravotnický pracovník Saleem mi řekl, že si žádné bezpečné místo uvnitř Gazy nedokáže představit. Do rafahské čtvrti al-Zohour přišel z Chán Júnisu pěšky se svou rodinou a zoufale se snažil dostat z dosahu izraelských děl. „Kam půjdeme teď?“ ptá se mě. „Do Egypta nemůžeme. Hranice je uzavřená. Nemůžeme tedy jít na jih. Nemůžeme jít do Izraele, protože to je nemožné. Máme jít na sever, zpátky do Chán Júnisu a do města Gazy?“

Saleem vzpomíná, že když přijel do al-Zohouru, Izraelci zaútočili na dům doktora Omara Mohammeda Harba a zabili 22 Palestinců (mezi nimi pět dětí). Dům byl srovnán se zemí. Jméno Dr. Omara Mohammeda Harba mi zůstalo v paměti, protože jsem si vzpomněl, že před dvěma lety se jeho dcera Abeer měla vdávat za Ismaila Abdel-Hameeda Dweika. Při izraelském leteckém útoku na uprchlický tábor Šúhada byl Ismail zabit. Abeer zahynula při útoku na dům svého otce, který byl útočištěm pro ty, kdo prchali ze severu. Sálim se přestěhoval do této oblasti Rafáhu. Nyní je bez domova. „Kam máme jít?“ ptá se.

Domicida / Ztráta domova

Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na přiměřené bydlení Dr. Balakrishnan Rajagopal napsal 29. ledna 2024 do New York Times silný esejČesky s názvem „Domicide:[2] the Mass Destruction of Homes Should be a Crime Against Humanity (Domicida: Masové ničení domovů by mělo být zločinem proti lidskosti)„. K jeho článku byla připojena fotoreportáž Yaqeen Bakerové, jejíž dům v Džabalíji (severní Gaza) byl zničen izraelským bombardováním. „Ničení domů v Gaze,“ napsala Bakerová, „se stalo běžnou záležitostí, stejně jako názor: ‚Důležité je, že jste v bezpečí – všechno ostatní se dá nahradit‘.“ To je hodnocení, které sdílí celá Gaza mezi těmi, kteří jsou ještě naživu. Jak ale říká Dr. Rajagopal, rozsah zničení obydlí v Gaze by neměl být považován za samozřejmost. Je to forma „ničení domovů / domicidu„, zločinu proti lidskosti.

Dr. Rajagopal píše, že izraelský útok na Gazu je „mnohem horší než to, co jsme viděli v Drážďanech a Rotterdamu během druhé světové války, kdy bylo v každém městě zničeno asi 25 000 domů„. V Gaze bylo podle něj zcela zničeno více než 70 000 bytů a 290 000 bytů bylo poškozeno částečně. Za tyto tři měsíce izraelské palby, poznamenává, „bylo poškozeno nebo zničeno šokujících 60 až 70 % staveb v Gaze a až 84 % staveb v severní Gaze„. Kvůli této domicidě nemají vysídlení Palestinci v Rafáhu kam jít, pokud se vydají na sever. Jejich domy byly zničeny. „Zničení Gazy jako místa,“ uvažuje Dr. Rajagopal, „vymazává minulost, přítomnost i budoucnost mnoha Palestinců.“ Prohlášení Dr. Rajagopala je uznáním probíhající genocidy v Gaze. Zatímco mluvím se Saleemem, v dálce je slyšet zvuk izraelského postupu. „Nevím, kdy si budeme moci promluvit příště,“ říká. „Nevím, kde budu.“

Zpět na obsah

Dítě v ruinách Gazy
Foto DYKT Mohigan, CC BY 2.0 via Wikimedia Commons

Američtí představitelé sdělili serveru POLITICO, že pokud Izrael vtrhne do Rafáhu, žádné následky neponese

USA daly Izraeli zelenou k zabíjení civilistů v Rafáhu, přestože američtí představitelé Izrael veřejně vyzvali, aby přišel s plánem na ochranu civilistů ve městě, kde žije odhadem 1,5 milionu Palestinců.

Američtí představitelé sdělili serveru POLITICOČesky, že Bidenova administrativa neplánuje žádné důsledky pro Izrael, pokud by pokračoval v rozsáhlém útoku na Rafáh, který by nevyhnutelně zabil obrovské množství civilistů. „Nepracuje se na žádných represivních plánech, což znamená, že izraelské síly by mohly vstoupit do města a škodit civilistům, aniž by čelily americkým sankcím,“ uvádí se ve zprávě.

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby na pondělní tiskové konferenci jasně uvedl, že USA neuvažují o odříznutí Izraele od vojenské pomoci, pokud by v útoku pokračoval. Na otázku, zda USA pohrozily odnětím pomoci, Kirby odpověděl: „Budeme Izrael i nadále podporovat… A budeme se i nadále snažit zajistit, aby k tomu měl nástroje a schopnosti.“

Prezident Biden rovněž nepřehodnocuje svou plnou podporu izraelskému vraždění v Gaze, přestože se objevily zprávy, že v soukromých rozhovorech izraelského premiéra Benjamina Netanjahua znevažuje.

S pokračující podporou masového zabíjení Palestinců souhlasí i Kongres, neboť Senát odhlasoval zákon o zahraniční vojenské pomoci ve výši 95 miliard dolarů, který zahrnuje 14 miliard dolarů pro Izrael. Pro návrh zákona hlasovalo pouze 20 republikánů, ale jejich odpor je způsoben neexistencí dohody o hranicích, protože prakticky všichni republikáni jsou pro bezpodmínečnou podporu Izraele, dokonce více než demokraté v Kongresu.

Počet obyvatel Rafáhu činil před válkou 275 000, což znamená, že Palestinci vysídlenými z jiných oblastí Pásma vzrostl pětinásobně. Většina Palestinců ve městě se ukrývá ve stanech na ulicích, což je činí izraelskými útoky obzvláště zranitelnými. Izraelské nálety na Rafáh v noci z neděle na pondělí ráno zabily 27 dětí a 22 ženČesky.

Zpět na obsah