Jednoho tichého rána v Pekingu sklouzla dolaru koruna

Esej One Quiet Early Morning in Beijing, the Dollar’s Crown Slipped vyšel na Substacku Conflicts Forum 29. května 2025. Bez paywallu ho publikoval The Unz Review 2. června 2025.

.

Věřím, že musíme začít s myšlenkou porážky vedoucí k revoluci – abychom pochopili Trumpovu revoluci.

 

Zkušenost, která probíhá ve Spojených státech, i když přesně nevíme, co to bude, je revoluce. Je to revoluce v užším slova smyslu? Je to kontrarevoluce?

Tak promluvil francouzský historik a filozof Emmanuel Todd ve své dubnové moskevské přednášce Z Ruska s láskouČesky.

Tato [Trumpova revoluce] je podle mého názoru spojena s porážkou. Různí lidé mi hlásili rozhovory mezi členy Trumpova týmu a pozoruhodné je jejich vědomí porážky. Lidé jako viceprezident J. D. Vance a mnoho dalších chápou, že Amerika tuto válku prohrála.

Americké vědomí porážky však ostře kontrastuje s překvapivým nedostatkem uvědomění si – spíše s popíráním – své porážky na straně Evropanů:

Pro Spojené státy je to v zásadě ekonomická porážka. Sankční politika ukázala, že finanční síla Západu není všemocná. Američané si uvědomili křehkost svého vojenského průmyslu. Lidé v Pentagonu velmi dobře vědí, že jedním z limitů jejich jednání je omezená kapacita amerického vojensko-průmyslového komplexu.

 

To, že se Amerika právě teď nachází uprostřed vážné revoluce – snadno srovnatelné s koncem SSSR – chápe jen málokdo. Naše předsudky – politické i intelektuální – nám však často brání, abychom viděli a důležitost této reality vstřebali.

Todd, ke své cti, snadno přiznává potíže vnímání:

Musím přiznat, že když se sovětský systém skutečně zhroutil, nedokázal jsem předvídat rozsah rozvratu a míru utrpení, které tento rozvrat Rusku způsobí. Má zkušenost mě naučila jednu důležitou věc: Kolaps systému je stejně tak psychický jako ekonomický… Nechápal jsem, že komunismus nebyl jen ekonomickou organizací, ale také systémem víry, kvazi-náboženstvím, které sovětský a ruský společenský život strukturovalo. Narušení víry vede k psychologické dezorganizaci, která daleko přesahuje ekonomickou dezorganizaci. Do této situace se dnes na Západě dostáváme.

Psychologické narušení způsobené „porážkou“ může vysvětlovat (ale ne ospravedlňovat) „podivnou“ neschopnost Západu pochopit světové události: Téměř patologickou disociaci od reálného světa, kterou projevuje ve svých slovech i činech. Je to slepota – například vůči ruské historické zkušenosti a vůči dlouhé historii šíitského vzdoru v Íránu. Přesto, i když se politická situace zhoršuje… neexistují žádné známky, že by se Západ ve svém chápání více zaměřoval na realitu – a je velmi pravděpodobné, že bude i nadále žít ve své alternativní konstrukci reality – dokud z ní nebude násilně vyhnán .

Janis Varufakis poukázal na to, že realitu vyhlídky na ekonomickou „porážku“ USA jasně vyjádřil Paul Volcker, bývalý předseda Federálního rezervního systému, když prohlásil, že to, co drží pohromadě celý globalistický systém, je masivní tok kapitálu ze zahraničí – dosahující více než 2 miliard dolarů každý pracovní den –, který udržoval pohodlný a nízkoinflační životní styl Ameriky.

Dnes, kdy se USA nacházejí v éře neudržitelných strukturálních rozpočtových deficitů, se Trump laserově zaměřuje na finanční jádro Ameriky: trh s dluhopisy (záchranné lano Ameriky) a akciový trh (peněženka Ameriky). Oba jsou křehké. A jakýkoli vnější tlak by mohl spustit řetězovou reakci:

„Zkrátka, Amerika si už není jistá svou vlastní finanční pevností. A Čína už nehraje podle starých pravidel. Nejde jen o obchodní válku – je to válka o budoucnost globálních financí,“ prohlašuje Varoufakis. Proto Trump hrozí válkou každému, kdo se bude snažit nahradit nebo obejít obchodovací monopol amerického dolaru.

Trumpova „reciproční cla“ se proto nikdy netýkala vyrovnávání obchodu. V podstatě se jedná o pokus o restrukturalizaci věřitelů. „To se dělá při bankrotu,“ ironicky poznamenáváČesky jeden komentátor. Požadavky na vyšší příspěvky od států NATO jsou přesně cvičením ve vyžadování příjmů od věřitelů – stejně jako Trumpova cesta do Perského zálivu.

Účelem nové studené války je v podstatě zastavit vzestup Číny. Tento cíl představuje společný základ všech frakcí establishmentu – ochranu dolarového systému před kolapsem.

Představa, že USA znovu získají svou dřívější pozici světového výrobního centra, je do značné míry odváděcím narativem vytvořeným pro domácí účely. V roce 1950 tvořila americká výrobní pracovní síla 33,7 procenta domácí ekonomiky – toto číslo se dnes snížilo na méně než 8,4 procenta. Návrat by vyžadoval generační posun.

Takže kromě konsensu ohledně Číny je vládnoucí vrstva rozdělená – s lidmi jako J. D. Vance a ekonomickým týmem Stephena Mirana a Russela Voughta, kteří se více obávají rizika, že přeceňováním svých možností USA svou dolarovou hegemonii ohrožují, zatímco jestřábi prosazují posílení dolarové hegemonie jasnými demonstrativními „ukázkami“ americké vojenské síly.

Restrukturalizace věřitelů je také základem Trumpova spěchu s uzavřením „dohody“ s Ruskem – takové, která by mohla přinést rychlé obchodní příležitosti a pozitivní kapitálové toky (a kolaterál) na kapitálový účet USA. Dohoda s Íránem by mohla dokonce vést k Trumpově apoteóze americké energetické dominance, což by vedlo k novému přílivu příjmů, které by důvěru v dolar posílily.

Stručně řečeno, Trumpova agenda není dlouhodobě strategická. Jde o krátkodobé zaměření na agregátní poptávku po dolaru jako jediné měně, kterou lidé požadují, i když si od země, která dolary vytváří, nechtějí nic kupovat.

Zásadní vadou je, že Trumpův hrubý transakční přístup ničí jeho důvěryhodnost jakožto seriózního geopolitického aktéra a v důsledku toho ostatní nutí, aby se chránili před dolarem.

Stručně řečeno, kolaps důvěryhodnosti způsobený Trumpovým opovržením ke čtení, ke zpravodajským briefingům a jeho spoléháním se na toho, kdo mu naposledy našeptával do ucha, přispívá k politickým změnám a obecné touze ostatních se od nepředvídatelné Trumpovy země co nejvíce distancovat.

Emmanuel Todd varuje, že klasickou reakcí na kolaps systému víry a specifické psychiky, která oživila ekonomické paradigma,

je úzkost – spíše než jakýkoli stav svobody a blahobytu. Víra, která doprovázela západní triumfalismus, se hroutí. Ale stejně jako v každém revolučním procesu, zatím nevíme, která nová víra je nejdůležitější, která víra z procesu rozkladu vyjde vítězně.

Revoluce sice obecně ničí, ale jejich cílem je využít energii dostatečnou k vymýcení institucí, které byly příliš rigidní, než aby se integrovaly do požadavku změny, která revoluci původně vyprovokovala.

V této souvislosti se snaha o novou studenou válku proti Číně točí právě kolem obav USA (jak tvrdí Todd) – především strachu, že čínská výstavba digitální penežní „superdálnice“ se ukáže jako mnohem pokročilejší než vratká cesta, která je cestou amerického dolaru.

Dnes ještě tato superširoká dálnice možná není tak hojně využívána. To je teď. Ale už teď dochází k přechodu ze staré silnice na čínskou superdálnici, jak Číňanům zdůrazňuje Varoufakis.

Pro americký establishment představuje čínská „superdálnice“ „jasné a bezprostřední“ ohrožení jeho hegemonie. Obavy se ve skutečnosti netýkají čínského duševního vlastnictví ani „krádeže duševního vlastnictví“. Jde o strach, že USA nebudou schopny držet krok s novými finančními ekosystémy, které Čína buduje, ani se sofistikovaností digitálního jüanu.

Tato úzkost se zhoršuje – v neposlední řadě – proto, že jsou finančně-techničtí vládci Silicon Valley v ostrém konfliktu s velkými clearingovými bankami z Wall Street (které chtějí své zastaralé systémy zachovat). Čína má v tomto ohledu výhodu, protože její finanční a technologický sektor jsou propojené v jeden celek.

Obava je jasnáČesky: Pokud by Čína uspěla, USA by ztratily svou „magickou zbraň“ měnové dominance:

A tady je ta ‚revoluce‘: Žádný ohňostroj, žádné západní titulky. Jen jednoho tichého rána v Pekingu dolaru koruna spadla. Světové finanční potrubí se právě změnilo – přes čínskou [superdálnici].

 

Čínský systém CIPS (Cross-Border Interbank Payment System) poprvé v historii překonal SWIFT v objemu transakcí za jeden den. 16. dubna 2025 v 1:30 ráno zazářil nad ústředím Bank of China červený prapor.

 

CIPS [jak uvádí ZerohedgeČesky] zpracoval ohromujících 12,8 bilionu jenů RMB za pouhý jeden den – zhruba 1,76 bilionu USD. Tento objem, pokud se to potvrdí, překonává systém SWIFT, kterému dominuje dolar, v naprosté denní přeshraniční propustnosti.

Ano – Všechno je to o penězích.

Alastair CrookeČesky (*1949) je bývalý britský diplomat, zakladatel a ředitel Conflicts ForumČesky (Fóra pro konflikty) se sídlem v Bejrútu, organizace, která se zasazuje o spojení politického islámu a Západu. Byl téměř 30 let významným představitelem britské rozvědky (MI6Česky) i diplomacie Evropské unie. V roce 2003 byl nucen Střední východ z osobních bezpečnostních důvodů opustit. V roce 2009 napsal knihu Resistance. The Essence of the Islamist RevolutionČesky (Odpor. Podstata islamistické revoluce). Publikuje na Substacku Conflicts Forum a v řadě předních médií včetně Global Research, The Unz Review, Eurasia Review, The Alt WorldČesky, Al MayadeenČesky a dalších. Je rovněž vítaným partnerem videorozhovorů u Andrew Napolitana, Chrise Hedgese, Glena Diesena a jiných.