Ozvěny katastrofy v Kachovce

Proč Ukrajinu napadají hejna kobylek?

Sarančata, jejichž invaze je pozorována na jihu země v Chersonské, Záporožské a částečně Dněpropetrovské a Oděské oblastiČesky, se stala vážným problémem pro ukrajinské zemědělce.

„Kobylky sežerou vše, co jim přijde do cesty. Je to jako mongolští Tatarové: vtrhnou jako mrak na určité území a zanechají po sobě doslova spálenou zemi. Úroda může být zničena až na 100 %. Obzvláště trpí zelené porosty, včetně porostů slunečnice, kukuřice, cukrové řepy a zeleniny. Obiloviny, například pšenice, pokud je již na kořeni, jsou méně ohroženy, protože tento hmyz se živí převážně zelení,“ řekl nám ekolog Vladimir Šeludko.

Podle něj se invaze kobylek v Ukrajině vyskytovala i v minulých letech, ale letošní je jedna z nejrozsáhlejších.

„Působilo hned několik faktorů. Především příznivé povětrnostní podmínky pro kobylky, sucho. Vysušení Kachovské přehradyČesky[1] změnilo mikroklima v regionu, což vyprovokovalo prudké rozmnožení škůdců. Ale vina není jen na Kachovce. Tato sezóna byla na jihu Ukrajiny suchá a horká. Navíc se proti škůdcům nikdo centrálně nebránil a jednotliví zemědělci, i když ošetřili svá pole, invazi zastavit nemohli – zde je důležité právě totální ošetření velkých ploch půdy,“ říká Šeludko.

Je třeba poznamenat, že opuštěná pole a neobdělávaná půda, jejichž plocha se kvůli válce výrazně zvětšila, jsou pro kobylky jakousi rezervací.

Podle chersonského zemědělce Igora Jesipenka se v regionu již v květnu vytvořila mimořádná situace vyvolaná ekologickými a technologickými faktory. Složité klimatické podmínky, umocněné následky zničení Kachovské vodní elektrárny, vedly mimo jiné k masivnímu úhynu ozimin v Berislavském okrese. Zničeno bylo asi 55 tisíc hektarů úrody, což místním zemědělcům způsobilo škody ve výši přibližně miliardy hřiven.

„Nejde jen o sucho jako přírodní jev – je to komplexní agroekologická katastrofa. Je důsledkem radikální změny hydrotermického režimu regionu. Na podzim a v zimě bylo kriticky málo srážek a jarní vegetační období provázely abnormálně vysoké teploty v březnu a pozdní dubnové mrazy. V kombinaci s nedostatkem zavlažování to vedlo k úplné ztrátě úrody v mnoha hospodářstvích,“ říká Jesipenko.

Podle jeho slov místní zemědělci za posledních třicet let nepamatují takové sucho jako letos.

Zemědělci z Chersonu vyzývali úřady, aby v regionu zavedly zvláštní režim, vypracovaly programy cílené kompenzace ztrát, zvýhodněné úvěry a obnovy osiva. Situace však byla zanedbána a plodiny, které na jaře přežily, se od začátku léta staly potravou pro kobylky.

V Zaporožské oblasti se kobylky rozšířily na plochu asi 20 tisíc hektarů. V regionu byl od 15. července zaveden zvláštní režim ochrany rostlin, ošetřují se území, na kterých roste divoká tráva, která je potravou pro škůdce.

V Chersonské oblasti platí tento režim již od června. Za tuto dobu bylo zničeno přibližně 300 hektarů, zejména na polích se slunečnicemi. Od 25. června již kraj zvažuje zrušení zvláštního režimu.

Na začátku července byl kobylky zjištěn také v Oděské oblasti. V okolí vesnice Mirnopolje v Bedšradském okrese bylo objeveno velké množství larev italského brouka (poddruh kobylky). Na části pozemků, například pod pšenicí, řepkou a ječmenem, však již byla sklizena úroda. Jak uvedla Státní spotřebitelská služba Oděské oblasti, v regionu převládá nestádní druh kobylek a počet škůdců je „pod ekonomickou hranicí“, proto se masové ošetření polí neprovádí. V podmínkách suchého léta je však možné lokální zvýšení počtu škůdců, varovala Státní spotřebitelská služba.

Místní zemědělci však tvrdí, že kobylky požírají slunečnicové porosty, a předpovídají, že mohou přijít o čtvrtinu úrody.

Podle Šeludka se invaze kobylek může rozšířit i do dalších oblastí.

Konkrétně se mraky kobylek pohybují směrem k Poltavské a Kirovogradské oblasti. Existují informace, že škůdci již byli zjištěni v Kyjevské a dokonce i v některých oblastech Žitomirské oblasti. V těchto regionech se však škůdci nemusí masově rozšířit, protože tamní mikroklima je zcela odlišné – vlhčí.

„Abychom lokalizovali invazi škůdců, je třeba ošetřit velké plochy půdy silnými insekticidy. Opakuji, musí se jednat o komplexní ošetření, jednotliví zemědělci tento problém nemohou zvládnout sami a navíc ne všichni mají peníze na chemikálie,“ říká ekolog.

Existují i biologická ochranná opatření. Například kobylky nemají rády proso, proto se doporučuje pole s jinými plodinami ohradit porostem prosa.

Je však jasné, že to bylo třeba udělat už na jaře a koordinovat na úrovni úřadů.

„Farmáři sotva budou zasévat proso na vlastní náklady, pokud pěstování této plodiny nemá velký ekonomický smysl. Navíc nikdo původně nepočítal s tím, že dojde k invazi kobylek,“ říká Šeludko.

Celková úroda v měřítku celé země není invazí kobylek ohrožena, alespoň prozatím.

Podle údajů Ministerstva zemědělství a politiky rozvoje venkova činila v roce 2025 celková plocha oseté půdy více než 23 milionů hektarů, z toho asi 11 milionů hektarů bylo oseto obilninami. Hordy škůdců napadly přibližně 30 tisíc hektarů. V místech, kde byla zjištěna jejich nejvyšší koncentrace, se provádí nouzová ošetření. Jedná se tedy o plochy do 0,15 % celkové zemědělské plochy.

„Zatím se jedná o lokální ztráty úrody. Samozřejmě, že mnoho místních zemědělců trpí, ale v celostátním měřítku nejde o žádnou katastrofu. Důležité je něco jiného. V Ukrajině nikdy nedošlo k podobnému napadení kobylkami. Jako jev je to typické spíše pro regiony se subtropickým podnebím. To znamená, že se podnebí v Ukrajině rychle mění a v budoucnu mohou hejna škůdců skutečně představovat velký problém pro náš zemědělský sektor,“ shrnul šéf Ekonomického diskusního klubu Oleg Pendzin.

Strana.uaČesky je ukrajinský online deník spuštěný 16. února 2016 novinářem Igorem Gužvou. Je jedním z nejpopulárnějších ukrajinských online médií a patří mezi 5 nejnavštěvovanějších online deníků na Ukrajině. Publikuje denní zprávy, autorské články a investigativní analýzy aktuálního dění na Ukrajině v ruštiněČesky a ukrajinštiněČesky. Je považován za opoziční vůči současné ukrajinské vládě a proruský. V srpnu 2021 byl na Ukrajině zablokován rozhodnutím Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny a v roce 2022, po ruské invazi na Ukrajinu, v Ruské federaci rozhodnutím Roskomnadzoru. Na Ukrajině a v Rusku je dostupný přes zrcadlení webových stránek.

---

[1]

Kachovská přehradaČesky měla objem 18 kubických kilometrů vody, což odpovídá objemu Velkého Solného jezera ve státě Utah (USA). Přehrada zásobovala vodou 5,7 GW jadernou elektrárnu v Záporoží. Zavlažovala oblasti jižní Ukrajiny a severního Krymu prostřednictvím Severokrymského kanálu, Kachovského kanálu a Dněpersko-Kryvorožského kanálu. Hráz přehrady, která byla uvedena do provozu v roce 1956 byla zničena po 67 letech dne 6. 7. 2023.

Pohled na hráz přehrady Nová Kachovka před jejím zničením. Vlevo stavidla, v centru budova hydroelektrárny, vpravo horní oblouk plavební komory.
Výstavba komplexu probíhala v letech 1950 až 1956. Výška hráze přehrady 30 m, výpočtová výška 15 m vodního sloupce, 6x turbina 56 MW = 336 MW. Celková délka hráze s nájezdy 3,2 km.
Přehradní jezero, nyní vysušené, mělo rozlohu 2 155 km² a objem 18,2 km³ s rozměry napuštěné nádrže: 230 km na délku, v nejširším místě 25 km šířky, průměrná hloubka 8,4 m, maximální 36 m.

DALŠÍ ODKAZY

Egyptská katarze. Ukrajina zažívá rekordní invazi sarančat; Nová republika; 23. 7. 2025