1. MZ RF: Projev a odpovědi na otázky médií ministra zahraničních věcí Ruské federace S. V. Lavrova během společné tiskové konference s ministrem zahraničních věcí Indie S. Džajšankarem
2. Amarynth: RIC jako základ pro BRICS – nedávná setkání Indie a Číny: 10bodový konsensus
3. Atul Aneža: Bude se Módí v souboji s Trumpem smát naposledy?

Projev a odpovědi na otázky médií ministra zahraničních věcí Ruské federace S. V. Lavrova během společné tiskové konference s ministrem zahraničních věcí Indie S. Džajšankarem, Moskva 21. srpna 2025

Vážené dámy a pánové,

vedl jsem jednání s mým indickým kolegou a přítelem, ministrem zahraničních věcí Indie S. Džajšankarem, která byla zorganizována v rámci návštěvy pana ministra v Ruské federaci, jejíž součástí bylo také zasedání mezivládní komise pro obchodní, ekonomickou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci.
Zasedání se konalo včera (20. 8. 2025). Na naší straně je spolupředsedou první místopředseda vlády Ruské federace D. V. Manturov. Jak bylo dnes řečeno, S. Džajšankar je s výsledky zasedání mezivládní komise velmi spokojen.

Byly projednány projekty naší společné spolupráce v nejrůznějších oblastech, jako je energetika (včetně jaderné), kosmonautika, průmysl, doprava, infrastruktura a mnoho dalších. Tyto projekty jsou v současné době projednávány příslušnými úřady a zcela jistě povedou k posílení bilaterální obchodní, hospodářské a investiční spolupráce.

Včera spolupředsedové mezivládní komise poznamenali, že v loňském roce vzrostl objem vzájemného obchodu o 15 % a dosáhl absolutního rekordu v postsovětské historii vztahů mezi Moskvou a Novým Dillí.

Vítáme pokrok v realizaci projektu mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih. V tomto ohledu máme s indickými přáteli společné zájmy. Dohodli jsme se, že budeme tuto práci stimulovat spolu s dalšími účastníky tohoto projektu. Existují perspektivní plány na organizaci a rozšiřování nákladní dopravy po Severní mořské cestě.

Máme dobré výsledky spolupráce v oblasti uhlovodíků a dodávek ruské ropy na indický trh. Existuje vzájemný zájem o realizaci společných projektů v oblasti těžby energetických surovin, včetně projektů v Ruské federaci, na Dálném východě a na arktickém šelfu.

Celkově se ekonomická základna našeho mimořádně privilegovaného strategického partnerství stabilně a postupně posiluje. To ještě jednou podtrhuje zvláštní charakter rusko-indických vztahů. Jsme přesvědčeni, že rozvoj tohoto strategického partnerství odpovídá základním zájmům našich národů a přispívá k mezinárodní regionální bezpečnosti a stabilitě, což je v současné složité situaci na světové scéně velmi důležité.

Politická spolupráce Ruska a Indie, politický dialog na nejvyšší úrovni, na úrovni ministerstev zahraničních věcí a dalších státních struktur je velmi dynamická.

Dnes jsme diskutovali o nadcházejících akcích v rámci tohoto dialogu, včetně přípravy návštěvy prezidenta Ruské federace V. V. Putina v Indii do konce tohoto roku. Existují plány na přípravu rozsáhlého balíčku dokumentů pro tento summit.

Vítáme dobré tradice v oblasti vojenské spolupráce, společných cvičení a vojensko-technické spolupráce, které se rovněž opírají o silné historické základy.

Z mezinárodních otázek jsme hovořili o situaci, která se vyvíjí v různých mezinárodních konfiguracích v kontextu dění na Ukrajině. V návaznosti na telefonický rozhovor ruského prezidenta V. V. Putina s indickým premiérem N. Módím jsme podrobně informovali naše indické hosty o stavu diskusí, které probíhají za účasti amerických partnerů. Především o jednáních, která se konala na Aljašce, kdy ruský prezident V. V. Putin na pozvání amerického prezidenta D. Trumpa navštívil Spojené státy. Hovořili jsme také o tom, jak lze nyní tento zájem o co nejrychlejší urovnání realizovat v praxi tak, aby byly plně zohledněny legitimní bezpečnostní zájmy všech účastníků.

Diskutovali jsme o situaci v Afghánistánu. Zaujali jsme společný postoj, že je nutné pragmaticky zajistit začlenění této země do regionálních procesů.

Hovořili jsme o urovnání situace na Blízkém východě, o katastrofální humanitární situaci na palestinských územích. Projednali jsme stav věcí kolem íránského jaderného programu a řadu dalších mezinárodních otázek.

Úzce spolupracujeme v různých multilaterálních strukturách, jako jsou OSN, BRICS, ŠOS a G20. Dnes jsme se dohodli, že v této spolupráci budeme pokračovat.

Domnívám se, že jednání byla velmi užitečná a doplnila ekonomickou agendu, která byla projednána v rámci návštěvy pana ministra. Dohodli jsme se na dalších kontaktech, mimo jiné ohledně co nejlepší přípravy návštěvy ruského prezidenta V. V. Putina v Indii.

Otázka: Když mluvíme o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kdo a jak by měl z pohledu Moskvy zajistit nové možné dohody, vzhledem k negativním zkušenostem z minských dohod?

S. V. Lavrov: Zkušenosti máme nejen s Minskými dohodami. Připomínám, že v dubnu 2022, několik týdnů po zahájení speciální vojenské operace, proběhla jednání. Začala v Bělorusku a pokračovala v Istanbulu. Jednalo se o jednání o urovnání konfliktu na základě odstranění jeho prvotních příčin.

Jak je dobře známo, ruský prezident V. V. Putin na tuto situaci opakovaně odkazoval. V dubnu 2022 ukrajinská strana předložila dokument s návrhem zásad urovnání, který byl parafován delegacemi Ukrajiny a Ruské federace. Obsahoval základní zásady zajištění bezpečnosti v období po konfliktu.

Jednalo se o to, aby byla tato bezpečnost zajištěna čestně a kolektivně, především vytvořením skupiny zemí-garantů, do které by patřily stálé členské země Rady bezpečnosti OSN. Byly zmíněny Německo a Turecko. Seznam těchto garantů by byl otevřen pro připojení všech zemí, které by o to měly zájem. Tyto země by v podstatě garantovaly bezpečnost Ukrajiny v souladu s logikou, na které je založen článek 5 Washingtonské smlouvy o založení NATO. Bylo však zdůrazněno, že Ukrajina zůstane bezjaderným, neutrálním a neblokovým státem a nevstoupí do NATO ani do jiných vojenských svazů.

Mimochodem, tyto složky – neutralita, bezjaderný a neblokový status – byly zakotveny v roce 1990 v Deklaraci o suverenitě a nezávislosti Ukrajiny. Právě tyto principy státu (bezjaderný a neblokový status, nevstup do NATO, neutrální charakter) byly základem pro uznání Ukrajiny jako nezávislého státu.

Když byl dokument, který byl v podstatě schválen v Istanbulu, podkopán kroky tehdejšího britského premiéra B. Johnsona za podpory dalších západních představitelů, byla tato možnost ztracena. Princip, který byl zakotven v návrzích Ukrajiny, však považujeme za naprosto přirozený a aktuální i dnes. Jedná se o princip kolektivního poskytování bezpečnostních záruk.

Nyní, po summitu Ruska a USA na Aljašce, kde bylo dosaženo významného pokroku v určení obrysů a konkrétních parametrů urovnání, se evropské země vydaly v závěsu za V. A. Zelenským do Washingtonu a pokusily se prosadit svou agendu zaměřenou na to, aby bezpečnostní záruky byly budovány na logice izolace Ruska, sjednocení západního světa s Ukrajinou za účelem pokračování agresivní konfrontační politiky zadržování Ruské federace, s ohledem na stále aktuální záměr způsobit „strategickou porážku“. To v nás nemůže vyvolat žádné jiné pocity než naprosté odmítnutí. Tím spíše, že ukrajinský režim a jeho představitelé komentují současnou situaci velmi specifickým způsobem a přímo dávají najevo, že nemají zájem o stabilní, spravedlivé a dlouhodobé urovnání.

Existuje jistý M. M. Podoljak, který neustále vystupuje jménem prezidenta V. A. Zelenského (jak ho nazývají). V komentáři k dění kolem tématu bezpečnostních záruk uvedl následující: dokud Ukrajina tyto záruky nedostane a smíří se s tím, že část jejího území „zůstane dočasně okupována“, po takovém ujednání o bezpečnostních zárukách bude Ukrajina požadovat od Západu sankční destrukci Ruské federace a rozvrat ruské ekonomiky. To znamená, že cíle, které si klade současné ukrajinské vedení, bezpochyby podporované západními sponzory kyjevského režimu, jsou namířeny proti snahám prezidenta USA D. Trumpa, s nímž aktivně a konkrétně spolupracujeme při hledání dlouhodobých a udržitelných cest k urovnání a odstranění prvotních příčin krize. Druhá strana naopak chce tyto příčiny ještě prohloubit vytvářením jakýchsi „aliancí“ v oblasti bezpečnosti Ukrajiny na protiruském základě, na základě agresivních záměrů a jejich zachování vůči naší zemi.

Zástupce kanceláře V. A. Zelenského prohlásil, že nemá smysl diskutovat o otázkách mírového urovnání, dokud nebudou jasně formulovány záruky bezpečnosti. To znamená, že Ukrajina nejprve chce od Západu záruky zachování současného režimu na části území bývalé Ukrajinské SSR, který má otevřeně neonacistický, rusofobní a agresivní charakter a hrubě porušuje zásady dodržování lidských práv zakotvené v Chartě OSN, které vyžadují respektování práv každého člověka bez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk a náboženství.

Opakovaně jsme upozorňovali na to, že Západ (který všechny učí, jak je třeba zajišťovat lidská práva v souladu s různými neoliberálními doktrínami), když hovoří o Ukrajině, za všechny ty roky ani jednou nepoužil slovní spojení „lidská práva“. To znamená, že Západ je spokojen s tím, jak ukrajinský režim ničí ruský jazyk ve všech sférách – ve vzdělávání, kultuře, médiích, zakazuje kanonickou UPC, oslavuje a velebí banderovce a další kolaboranty, odsouzené Norimberským tribunálem za spolupráci s hitlerovským Německem. Takový režim Západu vyhovuje.

Když na tomto pozadí U. von der Leyenová a další činitelé v Bruselu s patosem prohlašují, že Ukrajinu je třeba podporovat až do konce, protože brání „evropské hodnoty“, je to přiznání viny a uznání toho, co ve skutečnosti tyto „evropské hodnoty“ představují.

Ještě jednou zdůrazňuji, že Rusko vždy bylo pro upřímný dialog a pro zásady bezpečnostních záruk, které byly dohodnuty z iniciativy ukrajinské delegace v Istanbulu v dubnu 2022. Podpořili jsme je tehdy a podporujeme je i dnes, protože jsou skutečně založeny na principech kolektivního zajištění bezpečnosti a nedělitelnosti bezpečnosti. Všechno ostatní, jednostranné, jsou naprosto bezperspektivní nápady. Jak nyní dokazují diskuse Západu s ukrajinskou stranou, všechny tyto plány souvisejí s poskytnutím záruk prostřednictvím zahraniční vojenské intervence na nějakou část ukrajinského území.

Myslím si, že ti, kdo takové plány chystají, se jen snaží upoutat pozornost. Doufám, že chápou, že to bude pro Ruskou federaci a všechny rozumné politické síly v Evropě naprosto nepřijatelné.

Otázka: Vycházíme-li z toho, co v posledních dnech prohlašují a dělají lídři „koalice ochotných“, může být jejich cílem narušení vyjednávacího procesu mezi Ruskem a USA? Jak se tomu lze bránit? Lze od nich očekávat nějaké provokace?

Nedávno se objevila zpráva, že V. A. Zelenskyj prohlásil, že se údajně již připravuje jeho setkání s ruským prezidentem V. V. Putinem. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?

S.V. Lavrov: Pokud jde o motivy, kterými se řídí „koalice ochotných“. Vidím mnoho známek toho, že tato aktivita je zaměřena právě na to, aby podkopala pokrok, který se jasně rýsoval po summitu na Aljašce a po předchozích kontaktech mezi zástupci americké administrativy a ruskou stranou.

Zahraniční analytici a pozorovatelé, kteří popisují současnou situaci a nebývalou aktivitu evropských představitelů, docházejí ke stejnému závěru: cílem je „překazit“ agendu, která se zaměřuje na odstranění prvotních příčin a dosažení trvalého urovnání, vše převést do roviny zajištění bezpečnostních záruk Ukrajiny bez účasti Ruské federace a obecně ignorováním ruských zájmů, zdůrazňováním nutnosti chránit Ukrajinu před budoucími útoky. Ale chránit, zdůrazňuji, zemi, která vyznává neonacistické hodnoty, hrubě porušuje práva národnostních menšin, zákonem se snaží vyhladit ruský jazyk ve všech sférách života, zakazuje kanonickou pravoslavnou církev. Takovou Ukrajinu chce Evropa vzít pod svou bezpečnostní záruku. To je všem natolik zřejmé, že doufám, že tato avantýra selže a my budeme pokračovat v kurzu, který jasně dohodli prezident Ruska V. V. Putin a prezident USA D. Trump během svého setkání na Aljašce a během následných telefonických kontaktů.
Pokud jde o schůzku, o které hovoří V. A. Zelenskyj, připomeňme, že dlouho prohlašoval, že nikdy nebude jednat s ruským prezidentem V. V. Putinem. Dosud nezrušil svůj výnos z doby před třemi lety, který přímo zakazuje jednání s V. V. Putinem.

Aktivita V. A. Zelenského v otázce organizace summitu s ruským lídrem má za cíl ukázat jeho údajnou konstruktivní orientaci na proces urovnání, ale ve skutečnosti jde jen o nahrazení seriózní, těžké a náročné práce na dohodnutí principů udržitelného řešení krize efekty ve stylu KVN, „Kvartala 95“ [1] a dalšími triky, které současný ukrajinský „vůdce“ velmi aktivně využívá, protože se bojí, že zájem o něj opadne. Jak se to již děje.

Prezident Ruské federace V. V. Putin opakovaně prohlásil, že je připraven se setkat, včetně V. A. Zelenského, za předpokladu, že všechny otázky, které vyžadují projednání na nejvyšší úrovni, budou dobře propracovány a odborníci a ministři připraví příslušná doporučení, a za předpokladu, že pokud (doufejme, že ano) dojde k podpisu budoucích dohod, bude vyřešena otázka legitimity osoby, která tyto dohody podepíše za ukrajinskou stranu.

Zpět na obsah

RIC jako základ pro BRICS – nedávná setkání Indie a Číny: 10bodový konsensus

Pokud Indie bude hrát fér, stane se stará formace RIC opět základem BRICS, což bude mít pozitivní a stabilizující účinek. Do toho, BRICS!

Nové Dillí, 19. srpna (Xinhua) — V úterý se zde konalo 24. kolo jednání mezi zvláštními zástupci Číny a Indie o hraniční otázce, během kterého bylo dosaženo 10bodového konsensu.

Zvláštní zástupce Číny Wang Yi, který je také členem Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny a ředitel Úřadu Ústřední komise pro zahraniční věci, a zvláštní zástupce Indie Shri Ajit Doval, který je také indickým poradcem pro národní bezpečnost, si v souladu se strategickými pokyny vedoucích představitelů obou zemí otevřeně vyměnili názory na čínsko-indickou otázku hranic.

Obě strany dosáhly následujícího 10bodového konsensu:

1. Obě strany pozitivně hodnotily pokrok dosažený při provádění důležitého konsensu, kterého dosáhli vedoucí představitelé obou zemí od jejich setkání v Kazani, a konstatovaly, že pohraniční oblasti mezi Čínou a Indií zůstávají od 23. kola jednání mírové a stabilní.

2. Obě strany znovu potvrdily význam zachování míru a stability v pohraničních oblastech a zdůraznily potřebu řešit příslušné otázky prostřednictvím přátelských konzultací s cílem podpořit celkový rozvoj čínsko-indických vztahů.

3. Obě strany se dohodly, že k situaci budou přistupovat z politického hlediska celkových bilaterálních vztahů a budou usilovat o spravedlivý, rozumný a vzájemně přijatelný rámec pro řešení otázky hranic v souladu s politickými zásadami, na nichž se obě země dohodly v roce 2005.

4. Obě strany se dohodly na zřízení expertní skupiny pro vymezení hranic v rámci Pracovního mechanismu pro konzultace a koordinaci (WMCC) v otázkách čínsko-indických hranic, která prozkoumá možnost pokročit v jednáních o vymezení hranic v oblastech, kde jsou k tomu vhodné podmínky.

5. Obě strany se dohodly na zřízení pracovní skupiny v rámci Working Mechanism for Consultation and Coordination / WMCC, která bude prosazovat účinné řízení a kontrolu hranic a udržovat mír a stabilitu v pohraničních oblastech.

6. Kromě stávajících jednání na obecné úrovni v západní části hranice se obě strany dohodly na zřízení mechanismu jednání na obecné úrovni ve východní a střední části a na co nejrychlejším zahájení nového kola jednání na obecné úrovni v západní části.

7. Obě strany se dohodly, že budou využívat mechanismy správy a kontroly hranic prostřednictvím diplomatických a vojenských kanálů a nejprve dosáhnou shody na příslušných zásadách a metodách pro podporu procesu uklidnění situace a řízení.

8. Obě strany si vyměnily názory na spolupráci v oblasti přeshraničních řek a dohodly se, že k udržení komunikace o obnovení memoranda o porozumění o hlášení povodní na přeshraničních řekách využijí mechanismus na úrovni odborníků. Čínská strana souhlasila, že bude s indickou stranou sdílet nouzové hydrologické informace o příslušných řekách na základě humanitárních zásad.

9. Obě strany se dohodly na znovuotevření tří tradičních pohraničních trhů.

10. Obě strany se dohodly, že 25. kolo jednání se bude konat v Číně v roce 2026.

Amarynth Flower, zkráceně Amarynth je online jméno zakladatelky webu Global South. Vystudovala psychologii se specializací na výrobu a průmysl. Je to novinářka vyrostlá v Africe. Jejím hlavním zájmem byla Čína a je členkou China Writers‘ GroupČesky. Převedla server thesaker.is na Global SouthČesky a rozšířila pole působnosti tak, aby pokrývala témata z celého světa. Interview s Amarynth můžete nalézt zdeČesky a tady.

Zpět na obsah

Bude se Módí v souboji s Trumpem smát naposledy?

Indie uvítala dlouho očekávané přímé rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Anchorage na Aljašce.

V oficiálním prohlášení Indie bylo vyjádřeno uznání za uspořádání summitu na vysoké úrovni a snaha obou lídrů o mír byla označena za „zasluhující vysoké ocenění“. Indické ministerstvo zahraničních věcí ocenilo „pokrok“ dosažený při jednáních a vrátilo se ke svému oblíbenému tématu – že dialog a diplomacie zůstávají jedinou cestou. Indické ministerstvo zahraničí ocenilo „pokrok“ dosažený při jednáních a vrátilo se ke svému oblíbenému tématu, že dialog a diplomacie zůstávají jedinou cestou vpřed. Tato fráze odráží dřívější prohlášení Indie, že ukrajinská krize by měla být vyřešena nikoli ozbrojeným konfliktem, ale diplomacií a jednáním.

Kromě idealistických prohlášení má Indie i reálné pragmatické důvody, proč vítat slibné a potenciálně průlomové setkání prezidentů Putina a Trumpa.

Jednání na Aljašce se konají v době, kdy se vztahy mezi Indií a Spojenými státy výrazně zhoršily. Trump uvalil 50% cla na indické zboží dovážené do Spojených států, což představuje téměř 20 % celkového objemu indického vývozu.

Rozhodnutí Indie pokračovat v nákupu ruské ropy navzdory námitkám amerického prezidenta zřejmě rozzlobilo prezidenta Trumpa, který na tyto transakce uvalil dodatečnou 25% daň.

„Indie nejen nakupuje obrovské množství ruské ropy, ale poté většinu nakoupené ropy prodává na volném trhu s velkým ziskem… Z tohoto důvodu výrazně zvýším cla, která Indie platí Spojeným státům,“ prohlásil Trump.

V informačním bulletinu Bílého domu se také uvádí, že „činnost Ruské federace na Ukrajině představuje trvalou hrozbu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku USA… Zavedením 25% cla se prezident Trump snaží zabránit zemím v podpoře ekonomiky Ruské federace prostřednictvím dovozu ropy a uvalit na Ruskou federaci vážné ekonomické důsledky za její pokračující agresi.“

Olej do ohně přilil obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro, který kritizoval Indii za nákupy ruské ropy, které podle něj financovaly válku Moskvy na Ukrajině.

„Pokud chce Indie, aby s ní bylo zacházeno jako se strategickým partnerem USA, musí se začít chovat odpovídajícím způsobem,“ napsal Navarro v článku zveřejněném ve Financial Times.

Poradce také uvedl, že bylo riskantní předávat Indii pokročilé vojenské technologie USA, protože Nové Dillí „nyní flirtuje jak s Ruskem, tak s Čínou“.

Tlak na Indii se pokusil vyvinout i americký ministr financí Scott Bessent, který varoval, že pokud jednání mezi Trumpem a Putinem nepřinesou výsledky, mohou být sekundární sankce vůči Indii rozšířeny.

„Zavedli jsme dodatečná cla pro Indy za nákup ruské ropy. A vidím, že pokud se věci nevyvinou správně, sankce nebo dodatečná cla mohou být zvýšena,“ řekl americký úředník.

Vzhledem k tomu, že USA jí dýchají na záda, Indie má zjevně zájem na pokračování jednání na Aljašce. Pokud by to vedlo k uvolnění rusko-amerických vztahů, což není tak nepravděpodobné, Indie by z toho mohla mít obrovský prospěch. Posilující se přátelství mezi Ruskem a USA, vyvolané nastolením míru na Ukrajině, odstraní ekonomická omezení, zejména vývoz ruské ropy, která je jednou z opor moskevské ekonomiky, do rozvíjejících se zemí, jako jsou Čína a Indie.

Očekává se však, že nová fáze rusko-americké spolupráce přinese Indii mnohem větší užitek. Konkrétně by to mohlo ještě více otevřít dveře strategické spolupráci Indie s Ruskem a jeho širším euroasijským ekosystémem.

Například kromě ruských zdrojů by Indie mohla posunout své vojenské partnerství s Moskvou na zcela novou úroveň, jakmile dojde k uvolnění napětí mezi Moskvou a Washingtonem.

V souladu se svou doktrínou „Vyrobeno v Indii“ bude Indie pravděpodobně vítat společný vývoj vojenské techniky s Ruskem, kterou by bylo možné exportovat do spřátelených zemí, zejména v globálním Jihu. Indicko-ruské řízené střely Brahmos, které jsou výsledkem společného vývoje, již prošly úspěšnými bojovými zkouškami a vzbudily značný zájem potenciálních kupců.

Model společného vývoje Brahmos lze nyní replikovat v dalších pokročilých oblastech vojenského průmyslu, aniž by se bylo třeba obávat přímých sankcí ze strany Američanů, i když lze reálně očekávat nepřímý tlak nebo pobídky ze strany Washingtonu na Nové Dillí nebo Moskvu.

Zadruhé, rozšíření kontaktů s Ruskem může výrazně posílit strategickou autonomii Indie, ochránit ji před drtivým tlakem ze strany Západu a tím jí poskytnout více příležitostí k vyvážení svých vztahů s různými póly vznikajícího multipolárního systému.

Jakmile si Indie uvědomí všechny důsledky zavedení cel, je nepravděpodobné, že by tyto cla považovala pouze za prostředek taktické korekce vztahů se Spojenými státy. Naopak, rozhořčená nespolehlivostí Spojených států, Modiho administrativa s největší pravděpodobností přijme rozhodnější strategickou odpověď na hrubý tlak Washingtonu v otázce obchodních dohod.

To souvisí především s osobností indického premiéra Nárendry Módího. Módí, naplněný civilizační sebedůvěrou, je přesvědčen, že se vyvíjí multipolární svět a Indie je silným a nezávislým pólem v multipolární konstelaci. Pod Modího vedením Indie rozhodně vystupuje proti Trumpovým pokusům potlačit Indii pomocí množství cel, aby se Nové Dillí stalo poslušným spojencem Washingtonu.

Není překvapivé, že odpor Indie proti Trumpově šikaně je již patrný. Podle zpráv byly pozastaveny všechny obranné kontrakty se Spojenými státy
Rozšířil se vliv Ruska, Číny a Brazílie. Ve svém projevu k příležitosti Dne nezávislosti, v den, kdy se Putin a Trump setkali na Aljašce, Módí jasně dal najevo, že Indie neotevře svůj zemědělský, mléčný a rybářský sektor zahraničním hráčům.

„Módí stojí jako zeď proti jakékoli škodlivé politice týkající se indických zemědělců, rybářů a chovatelů dobytka.“ Ačkoli Spojené státy přímo nejmenoval, bylo zřejmé, že indický premiér měl na mysli Trumpovu administrativu, která během oficiálních jednání požadovala, aby Indie otevřela svůj trh americkým zemědělským produktům.

Módí také dodal, že „svoboda ztrácí smysl, pokud se někdo stane příliš závislým na jiných“.

V návaznosti na to vyzdvihl hnojiva, reaktivní motory, akumulátory pro elektromobily, polovodiče a obranné systémy jako hlavní oblasti pro zajištění soběstačnosti.

Další krok Indie, který má Američanům dát najevo, bude učiněn na konci měsíce, kdy se Módí vydá do Tchien-ťinu, aby se setkal s Putinem a předsedou ČLR Si Ťin-pchingem na summitu Šanghajské organizace spolupráce („ŠOS“).

V předvečer summitu navštívil ministr zahraničí a státní poradce Číny Wang Yi Nové Dillí – krok, který pravděpodobně určí obrysy očekávaného dialogu Módího a Si v Tchien-ťinu. Kromě toho Wang vedl podrobné rozhovory s indickým ministrem zahraničí S. Džajšankarrem a poradcem pro národní bezpečnost Adžitem Dovalem o způsobech urovnání indicko-čínského pohraničního sporu.

Média také předpokládají, že dvě indické letecké společnosti byly převedeny do pohotovostního režimu, aby mohly zahájit přímé lety do Číny, které byly pozastaveny kvůli Covidu a střetům na indicko-čínské hranici, které začaly v květnu 2020. Vízová omezení pro čínské turisty již byla zmírněna a Indové se po letech vydali na pouť k jezeru Mansarovar v Tibetu.

V předvečer summitu ŠOS se hodně mluvilo o obnovení trojstranné spolupráce mezi Ruskem, Indií a Čínou (RIC).

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přišel s iniciativou obnovit formát RIC. Na konci května, při svém vystoupení na Euroasijském bezpečnostním fóru, Lavrov zdůraznil, že nastal čas pro obnovení RIC v důsledku oteplení indicko-čínských vztahů po říjnovém setkání Módího a Si Ťin-pchinga na okraji summitu BRICS v Kazani. „Nyní, když bylo podle mého názoru mezi Indií a Čínou dosaženo porozumění o tom, jak uklidnit situaci na hranicích, domnívám se, že nastal čas obnovit trojici RIC,“ řekl na konferenci o euroasijské bezpečnosti.

Po vzoru Lavrova čínské ministerstvo zahraničí jednoznačně uvítalo možnost obnovení trojstranného setkání.

„Čínsko-indicko-ruské spolupráce nejenže odpovídá zájmům všech tří zemí, ale také pomáhá udržovat mír, bezpečnost a pokrok v regionu i ve světě,“ prohlásil 17. července na tiskové konferenci v Pekingu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Čian.

Indie rovněž vyjádřila ochotu obnovit „trojku“ v vhodnou dobu. Pokud jde o to, kdy se konkrétní schůzka v rámci RIC uskuteční, bude to dohodnuto mezi třemi zeměmi vzájemně přijatelným způsobem a my vám sdělíme, jak a kdy k tomu dojde, v vhodnou dobu, kdy se schůzka má konat,“ uvedl mluvčí indického ministerstva zahraničí. Uvedl to Randhir Jaiswal na briefingu pro média 18. července v Novém Dillí.Je zřejmé, že hodně vody ještě proteče Gangou, Moskvou a Potomakem, než Módí navštíví New York, aby na konci příštího měsíce vystoupil na Valném shromáždění OSN (VS OSN).

Existují zprávy, že v kulisách akce se plánuje setkání Módiho a Trumpa. To se může stát, ale také nemusí, a hodně bude záležet na tom, zda Trump pochopí, že moment, během kterého USA a kolektivní Západ mohly zesílit tlak na Indii, již pominul.

Po cestě do New Yorku bude pravděpodobně v listopadu následovat každoroční summit Putin-Módí, na kterém se ještě více posílí nezastavitelný růst alternativního multipolárního světa. Hlavní poselství pro Trumpa je jasné – může se připojit k měnícímu se světovému řádu jako cenný partner, nebo zůstat na okraji dějin jako anachronický smolař.

Atul AnejaČesky (Atul Aneža | Атул Анежа) je mezinárodní novinář, redaktor časopisu India Narrative, bývalý zástupce šéfredaktora deníku The Hindu v Pekingu (2014-20). Věnoval se konfliktním oblastem a problémovým místům na Blízkém východě (2002-14). Rozsáhle informoval v terénu o arabském jaru z Káhiry, Benghází a Tunisu. Specializoval se na konfliktní zóny, dříve informoval o libanonské válce z července / srpna 2006 a pokrýval situaci vznikající v Iráku po angloamerické invazi. Mezi oblasti jeho zájmu patří geopolitika, mezinárodní bezpečnost a geoekonomie se zaměřením na Čínu a Eurasii. Podporuje multipolaritu a BRICS+ jako hybnou sílu nového světového řádu. Publikuje rovněž na serveru KatehonČesky a má účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah