Sankce jsou stejně smrtící jako válka

Referát Sanctions Are Just as Deadly as War: Lancet Study vyšel na serveru Libertarian Institute 12. srpna 2025

Ron Paul, libertariánsky orientovaný bývalý texaský kongresman a republikánský kandidát na prezidenta, vždyČesky tvrdil, že sankce jsou válečnými aktyČesky. Časopis Lancet Global Health nedávno zveřejnil studii, která mu dává za pravdu.

Ekonomové Mark Weisbrot, Francisco Rodríguez a Silvio Rendón zjistili, že celkový roční počet nadbytečných lidských obětí spojený s ekonomickými sankcemi na celém světě je zhruba ekvivalentní ročnímu počtu lidských obětí v aktivních válkách a bojích. Výzkum dokonce ukazuje, že v průměru počet civilních úmrtí způsobených sankcemi každoročně převyšuje počet obětí souvisejících s bitvami v kinetických konfliktech.

Podle studie mají nejhorší dopady na populace různých věkových skupin jednostranné sankce USA a EU proti cílovým zemím. Výzkumníci tvrdí, že „jednostranné sankce uvalené USA nebo EU by mohly být navrženy tak, aby měly větší negativní dopad na cílové populace“. Dodávají, že sankce OSN „byly koncipovány jako snaha minimalizovat jejich dopad na civilní obyvatelstvo, ačkoli míra, do jaké tohoto cíle dosáhly, je stále předmětem diskusí.“

Například v období 2012–2021 činil průměrný roční počet obětí v důsledku jednostranných sankcí na celém světě 564 258. Studie rovněž uvádí, že většinu úmrtí civilistů, která lze připsat sankcím v letech 1970 až 2020, tvořily děti mladší 5 let.

Ekonomické a jednostranné sankce zabíjejí nejzranitelnější členy populace, včetně především dětí, starších osob a nemocných. Tisková zpráva oznamující studii, kterou zveřejnilo Centrum pro ekonomický a politický výzkum, uvádí: „Výzkumníci zkoumali dopady sankcí na věkově specifickou míru úmrtnosti. Zjistili, že děti do pěti let tvořily 51 procent všech úmrtí v důsledku sankcí v období 1970–2021. Většina úmrtí (77 procent ve stejném období) byla ve věku 0–15 a 60–80 let.“

Tisková zpráva pokračuje: „Studie je první, která systematicky zkoumá dopady sankcí na věkově specifickou úmrtnost v mezinárodně uváděných datech s využitím metod určených k řešení kauzálních otázek na základě observačních dat.“

Výzkumníci dospěli k závěru, že „účinky sankcí na úmrtnost se obecně s časem zvyšují, přičemž déle trvající epizody sankcí vedou k vyšším ztrátám na životech.“

Washington uvalil brutální „maximální tlak“ nebo „ochromující“ sankce na chudé země po celém světě, mezi nimi Venezuela, Severní Korea, Sýrie, Irák, Afghánistán a Kuba. V průběhu let bylo zdokumentováno, že tyto sankce přispěly k úmrtím desítek tisíc a v některých případech i stovek tisíc lidí jen ve VenezueleČesky a IrákuČesky, kterým se dalo předejít .

USA také uvalují rozsáhlé sankce na mocnější země, než jsou ty výše uvedené, jako je Rusko a Írán. Znemožnily možnost hospodářské spolupráce a vzájemné závislosti, což v obou případech vedlo v posledních třech letech k válce.

V roce 2021 bývalý ministr zahraničí Antony Blinken prohlásilČesky, že Washington je absolutně odhodlán „[odporovat] rekonstrukci Sýrie“, pokud nedojde ke změně režimu. Za tímto účelem USA zavedly vůči Sýrii bezcitný sankční režim pomocí Caesarova zákonaČesky přijatého oběma stranami, zákona, který se vztahoval na jakoukoli osobu nebo subjekt jakékoli národnosti, který se s válkou zničenou zemí pokusil obchodovat. Tyto sankce se záměrně zaměřily na strojírenský a stavební sektor země.

V důsledku toho bylo postiženoČesky civilní obyvatelstvo. V roce 2022 navštívila Sýrii zvláštní zpravodajka OSN pro jednostranná donucovací opatření Alena Douhan. Vysvětlila, že sankce „vážně poškozují lidská práva a brání jakémukoli úsilí o včasnou obnovu, přestavbu a rekonstrukci“.

Douhan zdůraznilaČesky , že se „12 milionů Syřanů potýká s potravinovou nejistotou“ a „90 % syrské populace v současné době žije v chudobě“ s omezeným přístupem k potravinám, přístřeší, vodě, elektřině, zdravotní péči, vytápění, vaření, palivu a dopravě. Částečně v důsledku ekonomické války proti Sýrii se odnožím al-Káidy podařilo obsadit DamašekČesky a převzít kontrolu nad zemí. Od té doby byly v důsledku sektářského násilí zmasakrovány tisíce civilistůČesky.

Používání sankcí, do značné míry v čele s USA, se v posledních několika desetiletích rozšířilo po celém světě. Studie časopisu Lancet dále uvádí: „V období 2010–2022 bylo 25 % všech zemí předmětem nějakého druhu sankcí ze strany USA, EU nebo OSN, na rozdíl od průměru pouze 8 % v 60. letech 20. století.“

Rodríguez trvá na tom, že celá politika ekonomické války musí být přehodnocena. „Byli jsme svědky toho, jak ekonomické sankce – zejména ty uvalené USA – podstatně přispívají k ekonomickému kolapsu v cílových zemích, jako je Venezuela… Sankce často nedosahují svých deklarovaných cílů a místo toho pouze trestají civilní obyvatelstvo cílových zemí. Je načase, aby USA, EU a další mocní aktéři v mezinárodním společenství tento krutý a často kontraproduktivní mechanismus vážně přehodnotili.“

Connor Freeman je zástupcem šéfredaktora a autorem v Libertarian InstituteČesky, kde se věnuje především zahraniční politice. Je spolumoderátorem pořadu Conflicts of Interest. Jeho články se objevily v médiích jako Global Research, Antiwar.comČesky a CounterpunchČesky, a také v Ron Paul Institute for Peace and ProsperityČesky. Objevil se také v Liberty Weekly, Around the Empire a Parallax Views. Má účet na X (Twitteru).