Opoziční strany zatím Hizballáh neodepsaly

Navzdory nadějím Bílého domu vidí političtí rivalové Hizballáhu Izrael jako válčícího proti celému Libanonu.

Bidenova administrativa naznačila, že eskalaci izraelské kampaně na libanonské frontě považuje za jedinečnou příležitost, jak roli Hizballáhu v Libanonu snížit.

Ale i přes bezprecedentní těžké rány, které Izrael straně uštědřil, včetně zavraždění jeho vůdce Hasana Nasralláha, se tento úkol může ukázat jako obtížnější, než by si politici ve Washingtonu rádi připustili.

Před 41 lety bylo zabito 220 mariňáků zapojených do izraelské války proti Libanonu

Cíl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zapojit Spojené státy do širší blízkovýchodní války se již částečně naplnil. Počátkem tohoto měsíce se americké síly podruhé v tomto roce přímo zapojily do sestřelování raket, které Írán vypálil v odvetě za izraelské útoky na íránské zájmy.

Podobná cena, kterou je třeba zaplatit za to, že se Spojené státy nechaly vtáhnout do současných izraelských válek, nemusí být nutně zaplacena v Libanonu. Úder, který izraelská ofenziva zasadila schopnostem Hizballáhu v Libanonu, pravděpodobně nesnížil jeho schopnost asymetrických operací jinde. Jeho ochota použít tuto schopnost proti zájmům USA roste do té míry, do jaké si Spojené státy dovolí být spojovány s izraelskými smrtícími ofenzívami a do jaké míry tyto ofenzívy činí části Libanonu podobnými strašlivým troskám Gazy.

Kdo řídí zahraniční politiku USA?

Pravděpodobně by nikoho nepřekvapilo, kdyby se dozvěděl, že mezi kritiky současných válek devastujících Blízký východ existuje několik názorů na to, kdo vlastně podporuje rostoucí krvavý konflikt, který by se mohl brzy týkat nejméně šesti zemí v regionu. Jednoduše řečeno, existuje myšlenkový směr, který věří, že Izrael, podporovaný svými různými mocnými lobby diaspory, vzdoruje světovému mínění, aby pokračoval ve vyvražďování původních Palestinců a sousedních Libanonců. Jinými slovy, je to všechno o tom, že Izrael jedná ve zlém úmyslu a špatně.

Jiný pohled však vidí neokonzervativci ovládanou zahraniční politiku Spojených států, která využívá izraelské krutosti a tvrdého pravicového vedení k naplnění amerických národních cílů v regionu.

Írán nechce válku, ale mírový civilní rozvoj

„Člověk by rád věřil, že USA a Izrael jsou demokratické země a podporují mír – skutečnost je však jiná.“

„Libanonské děti nemohou chodit do školy. Univerzity jsou také zavřené a slouží jako nouzové ubytování. Mladí lidé, kteří by měli zkoušky na univerzitě nebo kteří se připravují na maturitu, nemají výuku, musí opustit své domovy a jsou v naprosto nejisté situaci. Někteří si našli ubytování u příbuzných, jiní si s pomocí příbuzných žijících v zahraničí pronajali domy nebo prázdninové byty v libanonských horách nebo na severu země. Stát také dotoval pšenici s pomocí Světového potravinového programu. Tento program skončil a finanční podpora pšenice a chleba byla zrušena. V této krizové situaci se nyní zdražuje i chléb. Dotace na léky byly již dávno zrušeny. Nemocnice jsou kvůli útokům zcela přetížené. Libanon dostává pomoc z Íránu a Iráku. Sýrie přijala zraněné lidi a více než 100 000 uprchlíků – včetně Syřanů, kteří v Libanonu hledali útočiště před válkou v Sýrii. Nyní Izrael vybombardoval silnici k nejdůležitějšímu hraničnímu přechodu Al Masnaa a učinil ji nepoužitelnou.“

Fiala dělá pro pád vlády více než Rusko. Zelenský možná nestihne sbalit kufry

A o čem dnes budeme hovořit? Probereme roli nově bezpartijního ministra zahraničí Lipavského a prezidenta Petra Pavla na naší politické scéně i v zahraničí. Má nebo nemá být Rusko zbaveno členství v bezpečnostní radě OSN, jak nepřímo naznačil v New Yorku prezident Petr Pavel? Budeme rozebírat odmítavý postoj Polska k přijímání nelegálních migrantů, které nechce Německo na svém území, a který se diametrálně liší od postoje poslušného Petra Fialy. Zmíníme se i o tom, co znamená setkání středoevropských státníků na narozeninách prezidenta Miloše Zemana, proč je maďarský ministr zahraničí v konfliktu s velvyslankyní Německa i o tom, že Izrael nepovolil generální tajemníkovi OSN vstup do země a v co může vyústit konflikt mezi Izraelem a Iránem. A konečně – proč a o čem si budou volat německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimír Putin?

42 let od masakru v Sabře a Šatíle

Po téměř roce frustrace amerického prezidenta z izraelského vedení války v Gaze se zdá být vhodné připomenout si jinou dobu, kdy se Izrael vzepřel Washingtonu v jiném krvavém konfliktu, jehož hlavními oběťmi byli Palestinci.

Tento týden si připomínáme 42. výročí masakrů v uprchlických táborech Sabra a ŠatílaČesky v západním Bejrútu, které provedly Izraelem podporované křesťanské falangistické milice. Odhady počtu Palestinců a Libanonců povražděných během zhruba 36hodinového běsnění se pohybují od 700 osob až po více než 3 000 osob – téměř všichni byli civilisté, v naprosté většině ženy, děti a staří lidé.

Izrael používá špatné strategie

Rozhovor s Jacquesem Baudem:
Netanjahuova slova o tom, že nedojde k žádné „katastrofě“ poté, kdy bylo zabito více než 28 000 Palestinců a kdy byly dva z 2,3 milionu Palestinců v Gaze vysídleny, jsou zarážející. Izraelská armáda zabila od vydání příkazu ICJ téměř 2 000 Palestinců. Izraelské tajné služby nechápaly o svých protivnících vůbec nic. Již dříve bylo zjištěno, že se jí nepodařilo odhalit přípravy palestinské operace, ale nyní se ukazuje, že nezná ani Palestince.