1. Eisenhower Media Network: Bezpráví a arogance
2. Timothy Alexander Guzman: Válka USA proti Venezuele?
3. Jack Hunter: Rand Paul Trumpovi: „Neopouštěj“ MAGA kvůli změně Madurova režimu
4. Iran Press: Putin podepsal smlouvu o strategickém partnerství mezi Moskvou a Caracasem

Analýza Lawlessness and Arrogance vyšla na Substacku Eisenhower Media Network 23. října 2025

Bezpráví a arogance

S laskavým svolením: The Guardian

Trumpova administrativa stupňuje vojenskou agresi proti Venezuele. Americké útoky na několik lodí v Karibiku si do pátku 17. října vyžádaly nejméně 27 obětí, informuje deník The IndependentČesky . Prezident Donald Trump nyní podepsal prezidentský dekret, který schvalujeČesky tajné operace CIA ve Venezuele.

Vojenští a bezpečnostní veteráni z Eisenhower Media Network s nasazením americké armády v Karibiku a šikanou v Latinské Americe obecněji silně nesouhlasí.

Vedoucí pracovník Michael Baker situaci hodnotí stručně: Nálety v Karibiku jsou „vraždou neznámých osob v mezinárodních vodách a bez řádného procesu“.

„Členové Trumpovy administrativy jsou jako strážní policisté,“ říká jeho starší kolega Bill Astore. „Myslí si, že mohou vymáhat zákon jeho porušováním. Ve snaze projevit tvrdost projevují morální slabost vražděním lidí, kteří by klidně mohli být nevinní.“

Bílý dům ani Pentagon ani identitu lidí na palubě, ani přesnou povahu nákladu nezveřejnily.

Vedoucí pracovník Matthew Hoh vzpomíná na válečný román Toma Clancyho Jasné a bezprostřední nebezpečí[1], který popisoval dobře financovaný tajný program proti drogovému kartelu v latinskoamerické zemi. „Tento děj se nyní realizuje s jedním důležitým doplňkem: změnou režimu,“ vysvětluje Hoh.

„Tom Clancy byl jestřábem nad jestřáby, ale i on znal meze vojenské síly a také velká nebezpečí, která plynou z ústavních zločinů prezidenta. Clancyho příběh je tragédií a varovným příběhem, nikoli triumfem.“ Hoh s odkazem na katastrofální vojenské intervence Spojených států v Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii zdůrazňuje, že snahy Washingtonu o změnu režimu nikdy nekončí dobře.

Zákonnost

Právní základy pro vraždu v Karibiku jsou vratké, protože Kongres ani raketové údery, ani válku neschválil.

Administrativa označilaČesky Kartel sluncí („Cartel de los Soles“) za teroristickou organizaci a nadále tvrdí, že je zločineckou skupinou vedenou venezuelským prezidentem Nicholásem Madurem. Takové označení znamenáČesky zmrazení aktiv a určitá cestovní omezení. Zároveň skupinu démonizuje a přesvědčuje některé členy americké veřejnosti, aby útoky na tuto skupinu podporovali.

Administrativa dále tvrdí, že útoky na lodě, které údajně přivážejí do USA drogy, jsou sebeobranou.

„Sebeobrana“ je osvědčenou záminkou pro vojenské aktivity USA. Byla použita k ospravedlnění bombardováníČesky Libye v roce 1986, invaze do Panamy v roce 1989, bombardováníČesky Iráku v roce 1993, invazi a okupaci Iráku v roce 2003 a bombardování západní Asie a Afriky (např. Sýrie, JemenuČesky, SomálskaČesky).

„Ve světě, kde lze vládní lži snadno vyvrátit během několika sekund, je Trumpovo zahájení války o venezuelskou ropu a zdroje prezentované jako válka proti drogám a vymyšlený narkoterorismus stejně nezákonné jako trapné,“ uzavírá Karen Kwiatkowská, vedoucí pracovnice.

Dvoustranická záležitost

Historie agrese americké vlády vůči Latinské Americe je rozsáhláČesky. Washington, D.C., dbá na to, aby žádná země, zejména ta na „dvorku“ Spojených států, nestála proti kapitalistickému řádu vedenému USA a ani se neodvážila využívat přírodní zdroje ve prospěch lidí namísto nadnárodních korporací.

Hugo Chávez se o to pokusilČesky v roce 1999. Brzy následoval převrat – o kterém CIA přinejmenším vědělaČesky předem.

Byla to Obamova administrativa, která původně prohlásilaČesky Venezuelu za hrozbu pro národní bezpečnost, čímž uvolnila mnoho právních pravomocí, včetně uvalení ekonomických sankcí.

První Trumpova administrativa rozšířila ekonomické sankce a uvalilaČesky embargo zakazující finanční transakce s venezuelskými vládními úředníky a zmrazila veškerý venezuelský vládní majetek v USA.

Bidenova administrativa poté na venezuelské úředníky a ropný průmysl uvalila další ekonomické sankce a zvýšila odměny za venezuelské vládní úředníky.

Kongres USA

Demokratická strana, která je již dlouho zastáncem plného financování nepřetržité války a celosvětového vojenského nasazení, včetně nasazení v rámci Jižního velitelství USA, se dosud nepokusila válku Trumpovy administrativy v Karibiku zkrotit.

Senátorka Elissa Slotkin (demokratka za Michigan)

Senátorka Elissa Slotkin (demokratka za Michigan) ukazuje nedostatek páteře opoziční strany: „Máme uniformované vojáky, kteří žádají své velení o dopisy, které by zajistily, že neponesou osobní odpovědnost za žádné nezákonné jednání v těchto operacích. Nemám problém stíhat obchodníky s drogami.“

List The Nation vysvětluje: „Jinými slovy, cílem Slotkin není zastavit Trumpovu bombardovací kampaň a možný spěch k válce s Venezuelou, ale jednoduše zajistit, aby vše probíhalo v souladu s řádným právním protokolem.“

„CIA – a bezpáteřní členové Kongresu, kteří se nikdy nesetkali s válkou, která se jim nelíbila – zůstávají důslední a na vzestupu,“ říká Kwiatkowski. „Jediná válka, kterou Američané dnes potřebují, je ta, kterou musíme vést proti vojensko-průmyslovo-kongresovému komplexu, před kterým nás prezident Dwight Eisenhower téměř před 65 lety varoval.“

Vojenští a bezpečnostní veteráni z Eisenhower Media Network upřednostňují diplomatickou spolupráci s Venezuelou, nikoli ozbrojený konflikt nebo ekonomickou válku.

Zpět na obsah

Esej US War on Venezuela? Big Oil, A “Peace Prize Winner” and the Bolivarian Resistance vyšel na blogu Timothy Alexandera Guzmana Silent Crow News 22. října 2025

Válka USA proti Venezuele?

Za velmi kontroverzním udělením Nobelovy ceny míru se skrývá určitý cíl, jak vysvětluje venezuelská tisková agentura TelesurČesky, pro který bylo rozhodnuto záměr americké vlády, vést proti Venezuele „válku za osvobození“, normalizovat:

Po udělení Nobelovy ceny míru venezuelské političce Maríi Corině Machado vypukla bouře mezinárodní kritiky, která vyvolala značnou kontroverzi. Síť intelektuálů, umělců a sociálních hnutí na obranu lidstva vydala v Caracasu silné prohlášení, v němž toto rozhodnutí odsoudila jako „cynickou eskalaci“ v rámci „válečné operace“ USA proti Venezuele.

Prohlášení, podepsané významnými progresivními kulturními a aktivistickými osobnostmi, popisuje cenu jako „předem promyšlený manévr“ v rámci hegemonického diskurzu. Jeho cílem je normalizovat narativ invaze maskovaný jako „válka za svobodu“ v kolektivní představivosti, uvádí se v prohlášení.

Jak tedy může svět ignorovat nově korunovanou „mírovou“ aktivistku, která si nepřeje nic víc než demokracii a osvobození od „zlého diktátora“, který ničí její zemi? To si alespoň myslí režim ve Washingtonu, D.C., a radikální pravicová opozice ve Venezuele. Podle Norského Nobelova výboruČesky získala Machado cenu za svou „neúnavnou práci za prosazování demokratických práv“ a za „boj za mírový přechod od diktatury k demokracii“, a tak se rozhodl stát se propagandistickým mluvčím americké vlády v naději, že svrhne Madurovu vládu. Tímto hrozným rozhodnutím se Norskému Nobelovu výboru podařilo stát se terčem posměchu celého světa.

Cesta k válce?

Washingtonské úsilí o zahájení nové války v Latinské Americe se netýká šíření „svobody nebo demokracie“ nebo čehokoli jiného, ​​co tvrdí, ale jde o ropu a kontrolu Wall Streetu nad venezuelskou ekonomikou. Venezuelský lid věří, že je suverénním národem a že je na něm, ne na Washingtonu ani na komkoli jiném, aby rozhodl, kdo jeho národ povede. Zpráva o nedávném celostátním průzkumu ve Venezuele ukazuje, že lidé věří v suverenitu svého národa:

Nedávný celostátní průzkum společnosti Dataviva zjišťuje, že venezuelský lid je v obraně své národní suverenity jednotný. Průzkum, provedený mezi 1. a 15. zářím, také ukazuje výrazný nárůst sympatií k venezuelskému ústavnímu prezidentovi Nicolási Madurovi, který se připisuje jeho zvládání nedávné americké agrese.

Studie průzkumu veřejného mínění ukazuje, že se téměř devět z deseti občanů (89 %) domnívá, že Venezuela je suverénní země, kterou nemůže žádná cizí mocnost ohrozit. Pouze 11 % s tímto tvrzením nesouhlasí.

Trumpův režim nyní přišel s novou záminkou k zahájení války tím, že Venezuelu obvinil z pašování nelegálních drog, jako je „fentanyl“, do USA, ale neobvinili dříve z přepravy této smrtící drogy Čínu a poté Mexiko? Venezuela nebyla nikdy zmíněna, ve skutečnosti to podle americké vládní výzkumné služby Kongresu (CRS) údajně byly „Čína a Mexiko“, kdo nelegální drogy na americký trh pašoval:

Přibližně od  roku 2019 Mexiko údajně nahradilo Čínskou lidovou republiku (ČLR) jako hlavní zdroj nelegálního fentanylu směřujícího do USA. Mexiko, jakožto hlavní producentská a tranzitní země pro další nelegální drogy směřující do USA, je již dlouho klíčovým spolupracovníkem v americké politice kontroly drog. Vzhledem k tomu, že se hlavními producenty nelegálního fentanylu staly mexické zločinecké skupiny, americká politika v oblasti boje proti narkotikům se přesunula a zaměřila se především na řešení produkce syntetických opioidů, obchodování s prekurzory a jejich zneužívání a na rozbíjení organizovaných zločineckých skupin zapojených do těchto aktivit. Politika USA i nadále klade důraz na spolupráci v oblasti vymáhání práva s cílem zaměřit se na klíčové postavy organizovaného zločinu v Mexiku a bojovat proti trestné činnosti, jako je obchod se zbraněmi a praní špinavých peněz, které obchod se syntetickými opioidy často usnadňují.

Ve svém komickém projevu v OSN TrumpČesky prohlásil, že Venezuela dodává „fentanyl“:

Z tohoto důvodu jsme nedávno začali využívat nejvyšší moc armády Spojených států ke zničení venezuelských teroristů a sítí obchodu s lidmi vedených Nicolásem Madurem. Každý teroristický gangster, který do Spojených států amerických pašuje jedovaté drogy, prosím, buďte varováni, že ho vymažeme z existence. To je to, co děláme. Nemáme na vybranou. Nemůžeme to dopustit. Ničí, myslím, že jsme loni ztratili 300 000 lidí kvůli drogám, 300 000, kvůli fentanylu a dalším drogám. Každá loď, kterou potopíme, veze drogy, které by zabily více než 25 000 Američanů. To nedopustíme.

Je zřejmé, že jde o ropu. Od roku 2023 se odhaduje, že Venezuela má více než 303 miliard barelů prokázaných zásob ropy. Vedoucí pracovníci velkých ropných konglomerátů se od doby, kdy se prezidentem stal zesnulý Hugo Chávez, olizují, aby se k venezuelské ropě dostali. Pokud USA tuto válku začnou, nepůjde o boj za svobodu nebo zastavení toku drog, ale o to, kdo bude všechnu tu ropu ovládat.

Proč americká armáda čelí na svém „dvorku“ dalšímu Vietnamu

The New York Times informoval, že se na koloniálním území Portorika nachází více než 10 000 amerických vojáků. Někteří vojáci jsou také na bitevních lodích a na ponorce v Karibském moři a čekají na Trumpovy rozkazy:

Katar, arabský stát Perského zálivu, se snaží působit v konfliktu mezi Spojenými státy a Venezuelou jako prostředník, a to i přesto, že prezident Trump nadále posiluje vojenské síly v Karibiku a útočí na civilní lodě, uvádějí tři zdroje obeznámené s katarskou diplomacií.

Katarské úsilí podporuje venezuelská vláda v čele s prezidentem Nicolásem Madurem, ale Trumpova administrativa, která se zřejmě více zaměřuje na vojenské možnosti než na diplomacii, ho nepřijala.

Pentagon nasadil do regionu 10 000 amerických vojáků, většinu z nich na základny v Portoriku, uvedl vysoký představitel americké armády. Vojáci jsou v oblasti také na osmi hladinových válečných lodích a jedné ponorce.

Pokud si však americká vláda a Pentagon myslí, že dokáže porazit venezuelskou armádu a civilní milici, bude se možná muset poohlédnout na historií vietnamské války. Americká armáda se střetla s Vietkongem a severovietnamskou armádou, které používaly nekonvenční taktiku, jako je partyzánská válka zahrnující taktiku „udeř a uteč“. Rozsáhlé využívání podzemních tunelů a dalších pastí nastražených vietnamským odbojem ztěžovalo americké armádě dosažení jakéhokoli vítězství.

Venezuela si vůči americké invazi vyvine formu odporu, protože může použít stejnou taktiku jako Vietkong. Mějte na paměti, že Venezuela má menší vojenskou sílu s pouhými 123 000 aktivními členy a dalších 220 000 členy polovojenských sil a k tomu musíme připočítat civilní milici, která může mít přes 8 milionů lidí připravených bránit svou vlast.

Venezuelská armáda však nemá stejné schopnosti jako americká, protože Washington vynakládá většinu peněz daňových poplatníků na vojensko-průmyslový komplex, takže není divu, že USA jsou silnější, alespoň na papíře. Stejný argument se ale používal i před a během vietnamské války a naposledy i před válkou v Afghánistánu. Vietnam a Afghánistán měly méně vyspělou armádu, zbraně a schopnosti, což znamenalo, že byly vojensky v nevýhodě, přesto se jim podařilo americkou armádu porazit. Mohlo by se totéž stát dnešní americké armádě, kdyby se rozhodla Venezuelu napadnout? Odpověď zní ano.

Důsledky americké invaze do Venezuely

Nejenže by byl ochoten bojovat venezuelský lid, ale i zbytek Latinské Ameriky. Venezuela by se stala shromažištěm pro všechny latinskoamerické revolucionáře, ať už ze Střední nebo Jižní Ameriky nebo Karibiku, a do centra pozornosti by se dostala nová výzva k odstranění všech amerických vojenských instalací v regionu. Latinskoamerické vlády pod kontrolou Washingtonu by měly také vážné problémy se svými vlastními občany, a proto by vypukly masové protesty, které by vedly k násilným střetům mezi vládami a jejich lidem. Situace v Latinské Americe by se stala sudem střelného prachu protiamerických nálad.

Rusko, Čína, Kuba a Nikaragua by Venezuelu podpořily a některé z těchto vlád by dokonce poslaly zbraně a možná i vojenský personál jako poradce. Pak je tu vždy možnost, že pokud by USA na Venezuelu zaútočily, mnoho revolucionářů, antiimperialistů a dalších v celé Latinské Americe by bylo připraveno mobilizovat se a bojovat proti americkému impériu.

Kolumbijský prezident také prohlásil, že Venezuelu podpoří za každou cenu. 20. srpna kolumbijský prezident Gustavo Petro Trumpa varovalČesky, že jakýkoli vpád na venezuelské území by byl pro americké invazní síly regionální katastrofou: „Prezident varoval, že by invaze do Venezuely mohla způsobit občanskou válku podobnou té, která ničí Sýrii od roku 2011. Občanská válka také vedla k přelévání konfliktů do sousedních zemích, jako je Irák a Libanon.“   Petro řekl, že „pokud si Gringové myslí, že invaze do Venezuely vyřeší jejich problém, mají problém. Dostávají Venezuelu do stejné situace jako Sýrii, jen s tím dalším problémem, že do stejného chaosu zatahují i Kolumbii.“

Podle zprávČesky Trump pozastavil pomoc Kolumbii s tvrzením, že Petro „je vůdcem nelegálního obchodu s drogami“. Trump dále kritizoval kolumbijského prezidenta slovy, že „Petro, nízko hodnocený a velmi nepopulární vůdce s novým přístupem k Americe, by měl tato vražedná pole okamžitě uzavřít, jinak mu je Spojené státy uzavřou a nebude to provedeno hezky.“

Trumpova agrese není nová; začala se všemi předchozími americkými prezidenty od doby, kdy byl Hugo Chávez zvolen do úřadu v roce 1999, a změnila dynamiku venezuelské ekonomiky. Chávezovi a Bolívarovské revoluci se podařilo převzít kontrolu nad venezuelským ropným průmyslem a dalšími přírodními zdroji, proto se americká vláda a její manažeři velkých ropných společností stali nepřátelskými a chtěli změnu režimu, ale neuspěli. V roce 2002 se proti Chávezovi a v roce 2020 proti MaduroviČesky nepodařilo provést puč , takže bylo jen otázkou času, než začnou uvažovat o zahájení nové války s cílem „svrhnout“ Madurovu vládu.

„Válka proti drogám“ se netýká drog, jde o ropu. Pokud se americká vláda a její samozvaný „mírový prezident“ rozhodnou zahájit další válku, bude to nekonečná válka, ale tentokrát na jejich takzvaném „dvorku“.

Timothy Alexander Guzman je absolventem Hunter College v New Yorku a nezávislý výzkumník a autor specializující se na politiku, ekonomii, média a historii. Má svůj Substack Silent Crow News a pravidelně publikuje v Global Research. Jeho příspěvky přebírá řada dalších alternativních médií jako Lew RockwellČesky, Liberty BeaconČesky, The Progressive Mind. Příležitostně publikuje i v tištěných médích jako Nexus MagazineČesky.

Zpět na obsah

Příspěvek Jacka Huntera Rand Paul to Trump: Don’t ‚abandon‘ MAGA over Maduro regime change vyšel na serveru Responsible Statecraft 27. října 2025

Rand Paul Trumpovi: „Neopouštěj“ MAGA kvůli změně Madurova režimu

Senátor Rand Paul v pátek prohlásil, že v koalici Donalda Trumpa v hnutí MAGA by se „mohlo rozpoutat peklo“, pokud prezident dále zapojí USA do dění na Ukrajině, a dodal, že jeho příznivci, kteří ho volili po 20 letech válek o změnu režimů, by se „cítili opuštěni“, pokud by šel do války a pokusil se i svrhnout Nicoláse Madura.

Prezident Trump čelí kritice od některých svých příznivců za to, že slíbil zveřejnit spisy zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a poté slib porušil. Paul uvedl, že kritika, které se Trumpovi kvůli Epsteinovi dostává od organizace MAGA, se nedá srovnat s tím, pokud odmítne dodržet své sliby v oblasti zahraniční politiky s názvem „Amerika na prvním místě“.

Paul řekl serveru POLITICO: „Bude to mnohem větší než Epstein, protože Epstein – existovala část hnutí MAGA, která se tím znepokojovala, a to významná část.“

Senátor však poznamenal, že „existuje ještě větší část hnutí MAGA, která se zabývá intervencí v zahraničí. A pokud se prezident Trump najednou stane prezidentem, který bude chtít změnit režim ve Venezuele a dávat zbraně a peníze Ukrajině, myslím, že se mnoho lidí bude cítit opuštěno.“

USA také provedly úderyČesky na lodě v Karibiku (a jeden v Pacifiku) údajně s cílem bojovat proti obchodování s drogami, při čemž zahynulo nejméně 37 lidí, ale také s cílem podkopat venezuelského prezidenta Nicholase Madura, kterého administrativa považuje za „nelegitimního“Česky vůdce.

Je tentýž Trump, který kdysi útočil na administrativu Bushe a Cheneyho za „lhaní“ o „nekonečné válce“Česky v Iráku, nyní pro změnu režimu vedenou Amerikou?

A co by to mohlo znamenat pro Trumpovu základnu?

Paul poznamenává, že na Ukrajině, které byly slíbeny další zbraně a povolení zasáhnout hluboko v RuskuČesky, stále máme nedokončené záležitosti. „Ale pokud na Ukrajinu půjde více peněz a bude to vypadat, že se postaví na stranu toho, abychom se zapojili do války s Ukrajinou na své straně [s Ruskem] nebo na kterékoli straně této války, myslím, že se rozpoutá peklo,“ řekl Paul o Trumpově popularitě.

Paul řekl, že změna režimu „není v Trumpově psychice“, ale rozhodně v psychice těch, kteří Trumpovi v současné době v oblasti zahraniční politiky radí.

„Myslím, že kolem něj jsou lidé – [senátor] Lindsey Graham (republikán), [ministr zahraničí] Marco Rubio – kteří více věří ve změnu režimu,“ dodal. „A tak si myslím, že těmto lidem naslouchá, a to mě znepokojuje.“

„Pokud ho zatáhnou do změny režimu ve Venezuele,“ řekl Paul, „myslím, že je to něco, co je v rozporu s jeho instinkty.“

Paul není jediným zastáncem MAGA, který se obává společnosti, kterou se Trump obklopuje, a slibů v zahraniční politice, které by možná neudělal.

Pravděpodobně nikdo nebyl více MAGA než republikánská kongresmanka Marjorie Taylor Greene, která v dlouhém rozhovoru zveřejněném ve středu [22. října] řekla Tuckeru Carlsonovi, že se ti samí staří, neokonzervativcům naklonění osobnosti z pravice snaží její hnutí unést a zároveň odmítají protiválečné hlasyČesky, jako je ona sama.

„Mark Levins, Ted Cruz, Lindsey Graham, ti jen hrají hru, doslova hrají hru, a snaží se americkému lidu říct: ‚Ale ne, my neseme plášť MAGA. Podporujeme prezidenta.‘ Prostě lžou. Jsou lidé jako Marjorie Taylor Greene a další, kteří to nedělají. Naprosto lžou,“ řekla Greene Tuckerovi.

Řekla, že hlavním důvodem pro podruhé zvolení Trumpa bylo, že se její strana dále odklonila od proválečné éry Bushe a Cheneyho.

„Ale to se přesně neděje,“ řekla. „Je tu jedna opravdu chorá posedlost, Tuckere, o které si myslím, že už je z ní každý unavený, a to fakt, že američtí lidé pracují tak tvrdě a platí extrémně vysoké daně ze svých daňových poplatníků, které se musí neustále používat k prodeji zbraní a jejich dodávce a placení zemím za zabíjení lidí. A já to nechápu, a lidé z toho jsou tak unavení a už toho mají dost, a veteráni v mém okrese toho mají dost.“

„Ale z nějakého důvodu je to pokračování toho, co dělá Washington D.C., bez ohledu na to, kdo je u moci, zda demokraté nebo republikáni,“ posteskla si Greene.

Carlson pokračoval: „Ale jsme v bodě zlomu, kdy lidé, kteří fandili válkám v, myslím, jmenujme země, Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, proti Hútíům, ať už jsou to kdokoli. Tito lidé jsou připraveni, zdá se, Republikánskou stranu převzít.“

„Myslím, že smyslem Trumpova vzestupu bylo stranu změnit,“ pokračoval Carlson, „a najednou se zdá, že lidé, kteří tuto zemi po generace ničili, jsou na pokraji krádeže autorských práv MAGA, nalepili si to na vlastní polo-košile a Republikánskou stranu vedou.“

„Přemýšlím, jak se to stalo?“ zeptal se.

Rand Paul, Marjorie Taylor Greene a Tucker Carlson tento posun vidí a všichni byli Trumpem kritizovániČesky za to, že poukázali, kde se prezident od svých předvolebních slibů v zahraniční politice odchýlil, a všichni jsou také silným hlasem v populistickém republikánském hnutí, které prezidentovi pomohlo dostat se do Bílého domu podruhé.

Ať už je to jakkoli velké či malé, Američané v současné době čelí většímu protiválečnému odporuČesky než kdykoli jindy v tomto století a hlavním důvodem je Donald Trump.

Poslouchá prezident?

Jack William Hunter Jr.Česky(*1974) je americký rozhlasový moderátor, politický komentátor a bývalý politický redaktor zpravodajského webu Rare.usČesky. Pravidelně píše pro Washington ExaminerČesky, The American ConservativeČesky, Responsible StatecraftČesky a další média. Je spoluautorem knihy senátora Randa Paula The Tea Party Goes to WashingtonČesky (Tea Party jde do Washingtonu, 2011). Má svůj Substack Jack HunterČesky a účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah

Zprávu Putin Signs Law of Moscow- Caracas Strategic Partnership Pact publikovala agentura Iran Press 27. října 2025

Putin podepsal smlouvu o strategickém partnerství mezi Moskvou a Caracasem

Zdroj zprávy:

Dekret zveřejněný na oficiálním ruském právním informačním portálu formalizuje dohodu, která byla poprvé podepsána 7. května během setkání Putina s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem v Moskvě.

Proč na tom záleží:

Dohoda podtrhuje rostoucí sblížení mezi Moskvou a Caracasem v době, kdy obě země čelí rozsáhlým americkým sankcím. Zdůrazňuje také úsilí Ruska o upevnění multipolárního globálního řádu a snížení závislosti na západních finančních strukturách.

Souvislosti:

Podle dohody Rusko a Venezuela rozšíří spolupráci ve strategických oblastech, jako je ekonomika, energetika, těžba, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní. Obě země se rovněž zavázaly bojovat proti „zkreslování koloniální historie“ a odsouzení rasismus, genocidu a další zločiny.

Klíčové body:

• Dohoda odmítá „jednostranná donucovací a omezující opatření“, včetně extrateritoriálních sankcí, a označuje je za porušení Charty OSN a mezinárodního práva.
• Obě strany se zavazují k vybudování společné nezávislé finanční infrastruktury, která by ochránila bilaterální obchod před západní kontrolou.
• Pakt podporuje spolupráci v oblasti kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní s cílem podpořit „rovnou a nedělitelnou bezpečnost“ pro všechny národy.
• Rusko a Venezuela se rovněž zavázaly ke spolupráci v boji proti neokoloniálním narativům a k řešení dědictví imperialismu.

Podrobnosti:

Partnerství navazuje na roky prohlubování vztahů mezi Moskvou a Caracasem, přičemž Venezuela je jedním z klíčových spojenců Ruska v Latinské Americe. Obě země soustavně kritizují hegemonii USA a vměšování Západu do mezinárodních záležitostí.

Iran PressČesky je íránská tisková agentura poskytující vizuální zpravodajský obsah v reálném čase. Je první a jediná íránská video tisková agentura specializující se na video na vyžádání a poskytuje svým zákazníkům vizuální zprávy z Íránu, Blízkého východu a širšího světa v reálném čase, vysílané na Eutelsatu, 24 hodin denně. Její webové stránky poskytují nejnovější zprávy a analýzy v angličtiněČesky, arabštiněČesky, perštiněČesky a francouzštiněČesky. Je aktivní také na X (Twitteru) a na Facebooku.

Zpět na obsah