0,001 % lidí vlastní třikrát více než nejchudší polovina lidstva

Esej Just 0.001% hold three times the wealth of poorest half of humanity, report finds publikoval deník The Guardian 10. prosince 2025

Lidé v Londýně protestují proti extrémnímu bohatství. Zpráva zjistila, že téměř v každém regionu bylo horní 1 % bohatších než spodních 90 % dohromady. Fotografie: Wiktor Szymanowicz/Future Publishing/Getty Images

Méně než 60 000 lidí – 0,001 % světové populace – ovládá třikrát více bohatství než celá spodní polovina lidstva, uvádí zpráva, která tvrdí, že globální nerovnost dosáhla takových extrémů, že je nezbytné přijmout naléhavá opatření.

Autoritativní Zpráva o světové nerovnosti z roku 2026Česky , založená na datech shromážděných 200 výzkumníky, rovněž zjistila, že 10 % nejbohatších vydělává více než zbývajících 90 % dohromady, zatímco nejchudší polovina získává méně než 10 % celkových globálních výdělků.

Zpráva zjistila, že bohatství – hodnota majetku lidí – bylo koncentrovanější než příjem nebo výdělky z práce a investic, přičemž nejbohatších 10 % světové populace vlastnilo 75 % bohatství a spodní polovina pouze 2 %.

Zpráva zjistila, že téměř v každém regionu bylo horní 1 % bohatších než spodních 90 % dohromady, přičemž nerovnost v bohatství po celém světě rapidně rostla.

„Výsledkem je svět, v němž nepatrná menšina disponuje nebývalou finanční mocí, zatímco miliardy lidí zůstávají vyloučeny i ze základní ekonomické stability,“ napsali autoři v čele s Ricardem Gómezem-Carrerou z Pařížské ekonomicko školyČesky .

Zpráva uvádí, že podíl globálního bohatství, který vlastní horních 0,001 %, vzrostl z téměř 4 % v roce 1995 na více než 6 %, zatímco bohatství multimilionářů se od 90. let 20. století zvyšovalo ročně přibližně o 8 % – což je téměř dvojnásobek tempa růstu spodních 50 %.

Autoři, z nichž jedním je vlivný francouzský ekonom Thomas Piketty, uvedli, že ačkoli nerovnost „byla dlouho určujícím rysem globální ekonomiky“, do roku 2025 „dosáhla úrovně, která vyžaduje naléhavou pozornost“.

Průměrný nárůst bohatství za posledních 30 let

Snížení nerovnosti „není jen o spravedlnosti, ale je nezbytné pro odolnost ekonomik, stabilitu demokracií a životaschopnost naší planety“. Uvedli, že takové extrémní rozdíly již nejsou pro společnosti ani ekosystémy udržitelné.

Zpráva, která je vydávána každé čtyři roky ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN, čerpá z největší databáze s otevřeným přístupem o globální ekonomické nerovnosti a je všeobecně považována za faktor ovlivňující mezinárodní veřejnou debatu o této problematice.

V předmluvě nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz zopakoval výzvuČesky k vytvoření mezinárodního panelu srovnatelného s IPCC OSN pro změnu klimatu, který by „sledoval nerovnost na celém světě a poskytoval objektivní doporučení založená na důkazech“.

Pokud se podíváme za hranice striktní ekonomické nerovnosti, studie zjistila, že nerovnost příležitostí pohání nerovnost výsledků, přičemž například výdaje na vzdělání na dítě v Evropě a Severní Americe jsou více než 40krát vyšší než v subsaharské Africe – což je rozdíl zhruba třikrát větší než rozdíl HDP na obyvatele.

Rozložení příjmů (Income) a majetku (Wealth)

Takové rozdíly „upevňují geografii příležitostí“, uvedla zpráva a dodala, že 3% globální daň pro méně než 100 000 stomilionářů a miliardářů by ročně zvýšila rozpočet na vzdělávání v zemích s nízkými a středními příjmy na 750 miliard dolarů.

Nerovnost byla také živena globálním finančním systémem, který je zmanipulovaný ve prospěch bohatých zemí, uvádí zpráva, přičemž rozvinuté ekonomiky si mohou levně půjčovat a investovat v zahraničí s vyššími výnosy, což jim umožňuje fungovat jako „finanční rentiéřiČesky“.

Uvádí se, že přibližně 1 % globálního HDP každoročně proudí z chudších do bohatších zemí prostřednictvím čistých transferů příjmů spojených s vysokými výnosy a nízkými úrokovými platbami z dluhopisů bohatých zemí – což je téměř třikrát více než globální rozvojová pomoc.

Pokud jde o genderovou nerovnost, zpráva uvádí, že rozdíl v odměňování žen a mužůČesky „přetrvává ve všech regionech“. Bez započítání neplacené práce si ženy vydělávají v průměru pouze 61 % toho, co muži vydělávají za pracovní hodinu. Včetně neplacené práce toto číslo klesá na pouhých 32 %, dodává se v ní.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz v předmluvě ke zprávě vyzval k vytvoření mezinárodního panelu pro sledování globální nerovnosti. Fotografie: Martin Godwin/The Guardian

Zpráva rovněž zdůraznila klíčovou roli, kterou hraje vlastnictví kapitálu v nerovnosti emisí uhlíku způsobujících změny klimatu. „Bohatí jednotlivci přiživují klimatickou krizi svými investicemi ještě více než svou spotřebou a životním stylem,“ uvádí se v ní.

Zpráva vypočítává, že globální data ukazují, že nejchudší polovina světové populace se podílí pouze 3 % na emisích uhlíku spojených se soukromým vlastnictvím kapitálu, zatímco nejbohatších 10 % se podílí na přibližně 77 % emisí.

„Tato nerovnost souvisí se zranitelností,“ uvedla zpráva. „Ti, kteří produkují nejméně emisí, a to převážně obyvatelstvo v zemích s nízkými příjmy, jsou zároveň nejvíce vystaveni klimatickým šokům. Ti, kteří produkují nejvíce emisí, jsou vůči dopadům klimatických změn lépe chráněni.“

Důkazy ukazují, že nerovnosti lze snížit, zejména veřejnými investicemi do vzdělávání a zdravotnictví a efektivními programy zdanění a přerozdělování. Zpráva uvádí, že v mnoha zemích se ultrabohatí zdanění vyhýbají.

„Efektivní sazby daně z příjmu pro většinu populace stabilně rostou, ale poté prudce klesají pro miliardáře a stomilionáře,“ uvádí se ve zprávě. Úměrně tomu „tyto elity platí méně než většina domácností s mnohem nižšími příjmy“.

Snižování nerovnosti je politická volba, kterou ztěžují „roztříštěné voličské obvody, nedostatečné zastoupení pracujících a nadměrný vliv bohatství“, uzavírá se zpráva. „Nástroje existují. Výzvou je politická vůle.“