Dopady Trumpova zvolení na globální zelenou lobby

Analýza Trump election impacts global green lobby vyšla na serveru Strategic Culture Foundation 12. prosince 2024

Čeká se, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít hluboké dopady na globální environmentální politiky, zvláště pokud jde o roli Spojených států v mezinárodních iniciativách boje s klimatickou změnou. Trumpovo vítězství přináší návrat k postojům zaujímaným během jeho předchozího prezidentování s jasným zaměřením na rozvoj fosilních paliv a s aktivním odporem k mnohostranným úmluvám zaměřeným na trvalou udržitelnost. Změna vedení ve Spojených státech nejspíš umožní kolaps globálních agend hájených tzv. „progresivními“ silami, jak u Demokratů, tak u jejich zahraničních spojenců v Evropské unii, což povede k rekonfiguraci globální klimatické strategie.

Trump krátce po svém zvolení začal ujišťovat o svém slibu zvýšit produkci fosilních paliv. Politika vrtání „Drill, baby, drill,“ jíž se vyznačovala jeho předchozí administrativa, se znovu zavede do praxe nejspíš i s novými povoleními pro hledání ropy a plynu v dosud chráněných územích. Postoj upřednostňování fosilních paliv před obnovitelnými zdroji je klíčovým rysem Trumpovy agendy, jelikož pokud jde o ty tzv. „čisté“ energie, je v politice zástupcem mnohem tradičnějších elit. Domácí produkce energie pro ekonomickou bezpečnost Spojených států je pro něho životně důležitá a funguje rovněž jako prostředek k nárůstu pracovních míst v tradičním zpracovatelském sektoru, čemuž stojí za to se věnovat daleko více než nějakým subjektivním environmentalistickým záležitostem.

Trumpovo vítězství roku 2024 rovněž vyvolalo „obavy“ z dalšího stahování USA z globálních klimatických závazků. Jeho rozhodnutí opustit Pařížskou dohodu v jeho prvním funkčním období se zopakuje a země se určitě vrátí k politice izolace od hlavních klimatických diskusí. Odmítnutí přidat se k Pařížské smlouvě a de-regulace domácí environmentální politiky nejenže oslabí vůdčí roli USA v mezinárodních klimatických jednáních, ale zasadí i těžkou ránu věrohodnosti a efektivnosti snah samotných. Uvalení nacionalistické a protekcionistické agendy na environmentální záležitosti mělo negativní účinek na globální spolupráci s dalšími zeměmi prosazujícími své vlastní agendy často bez koordinace potřebné k dosažení společných klimatických cílů, a nyní se čeká, že ke stejnému dojde znovu.

Tento postoj nejenže měl dopady na závazky USA, nýbrž i přímé důsledky pro klimatickou politiku Evropské unie a zemí, které tradičně podporovaly iniciativy globální udržitelnosti. Pro EU, která je tvrdě vázaná Evropským Green Dealem a cíli čisté uhlíkové nuly do roku 2050, představuje Trumpovo vítězství značný problém. Trumpova politika zaměřená ve prospěch fosilních paliv a útlumu politiky čistých energií je v kontrastu s evropským úsilím vytvořit trh obnovitelných energií a prosazovat investice do zelených technologií. Vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zvláště ohledně klimatické změny, budou napjatější, neboť evropské země budou nuceny vést vyjednávání, aniž by měly podporu upadajícího amerického hegemona.

Trumpovo vítězství v roce 2024 navíc zasadilo těžkou ránu progresivistickým agendám Demokratů, kteří agresivní politiku boje s klimatickou změnou prosazovali. Pod vedením Trumpa se bude Republikánská strana držet agendy upřednostňující zájmy průmyslu fosilních paliv a odmítající globální klimatické závazky. Takový scénář vytvoří ve Spojených státech vnitřní pat, kdy Demokraté budou stát proti administrativě, která nejenže jejich klimatickou politiku odmítá, ale i aktivně pracuje na zvrácení již dosaženého v předchozích obdobích. Kontrast mezi postojem Trumpových Republikánů a požadavky progresivistů na klimatickou spravedlnost vyvolaly narůstající polarizaci, kdy se obě strany od hledání řešení pro environmentální otázky v narůstající míře distancují, a to se od roku 2025 bude podstatně zhoršovat.

Na globální úrovni už má Trumpovo vítězství roku 2024 dopad na toky investic do obnovitelných energií. Za jeho prezidentství se vláda USA přeorientuje od financování zelených projektů a snižování daňových pobídek pro čisté energie. Tato očekávání na trhu vytvoří nejistotu, zvláště ohledně budoucnosti investic do udržitelných technologií. Hybnost globálních investic do čistých energií, tažených politikou de-karbonizace, a narůstající tlak investorů a spotřebitelů Trumpův postoj ve prospěch fosilních paliv tlumí.

Nicméně i přes všechny tyto rány environmentalistům je důležité si všimnout, že ani za předchozího Trumpova funkčního období nebylo globální klimatické hnutí zcela vyřazeno. I mnoho států a měst ve Spojených státech i korporátních iniciativ v přijímání progresivních environmentálních politik pokračovalo nezávisle na federální politice a často je využívalo jako anti-republikánskou politickou agendu. I popularita tlaku na klimatická řešení, zvláště u mladých generací, dále rostla, čímž si vynutila určité změny na lokální a státní úrovni. Navíc tlak od mezinárodní komunity a soukromého sektoru usilujících o udržitelné alternativy může Spojené státy dále tlačit k většímu zohledňování klimatických záležitostí, ač více fragmentovaným a pomalejším způsobem, i za Trumpovy administrativy.

Stručně řečeno, zvolení Trumpa bude pro globální klimatickou politiku nejspíš znamenat značnou překážku, která ovlivní pozici Spojených států v Pařížské dohodě a ve financování obnovitelných energií. Na pozitivní straně by takové pokračování agendy za fosilní paliva a oslabení mezinárodní klimatické politiky mohlo vést ke kolapsu globalistických pseudo-environmentalistických agend prosazovaných Demokraty a Evropskou unií s hlubokými dopady pro globální „zelenou“ lobby. Avšak rostoucí tlak místních vlád, občanské společnosti a soukromého sektoru by mohly udržet debatu o klimatické změně a klimatické akce naživu, i když v kontextu větší fragmentace a nejistoty.

Autor je ..Lucas Leiroz de Almeida je členem Asociace novinářů BRICS. Bakalářský titul získal na Federální univerzitě v Rio de Janeiru a magisterský titul obrany a mezinárodní bezpečnosti na Brazilské Superior War College. Je také výzkumný pracovník bělehradského Centra geostrategických studiíČesky, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Nova ResistênciaČesky, výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de JaneiroČesky, geopolitický poradce a vojenský expert.