Americký obranný průmysl zkrachoval?

Globální systémová krize, kterou rozpoutaly USA, se teprve rozvíjí

Dne 30. ledna zveřejnil deník The Wall Street Journal článek „Why Defense Contractors Are Saying No to Their Biggest Customer: The Pentagon„, v němž uvádí, že „globální konflikty jsou důvodem rekordních zakázek pro společnosti Northrop Grumman, Lockheed Martin a RTX, které však některé velké zakázky odmítají„.

Pentagon chce vyvíjet pokročilé zbraňové systémy, aby mohl čelit novým zahraničním hrozbám. Mnoho dodavatelů obranných systémů se vyhýbá projektům, které by se mohly ukázat jako nerentabilní. Frustrace v tomto odvětví panuje již několik měsíců a vyvrcholila minulý týden, kdy akcie společnosti Northrop Grumman klesly o -0,12 %, stojí v textu.

Vedení největších amerických obranných koncernů se snaží přesvědčit investory, jak píše WSJ, že se nebudou „honit za projekty„, u nichž existuje vysoké riziko překročení nákladů.

Tak se Northrop Grumman v létě 2023 odmítl podílet na programu vývoje nových stíhaček, které by měly nahradit F-22, L3Harris Technologies rovněž odmítla několik zakázek.

Pokud jde o společnosti Lockheed Martin a RTX (dříve Raytheon Technologies), dva největší americké dodavatele v oblasti obrany, utrpěly z dřívějších zakázek Pentagonu s pevnou cenou ztráty.

Pentagon uvedl, že podniká kroky ke zmírnění smluvních podmínek, aby se podobným problémům v budoucnu vyhnul, a prohlásil, že musí „zohlednit nepředvídatelné ekonomické podmínky“.

Po několik čtvrtletí roku 2023 společnost Northrop Grumman ve svých výsledkových zprávách zveřejňovala, že smlouva s pevnou cenou na počáteční nízkou fázi výroby letounu B-21 Raider, která byla podepsána v roce 2015, by mohla vést ke ztrátě až 1,2 miliardy dolarů. podle zprávy ke konci roku 2023 je tato ztráta nyní realizována jako náklad před zdaněním ve výši 1,56 miliardy dolarů, resp. 1,17 miliardy dolarů po zdanění.

Smlouva na vývoj a stavbu letounu B-21 přinesla společnosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 čistou ztrátu 535 milionů dolarů. Dluh společnosti Northrop Grumman vzrostl na rekordních 84,2 miliardy dolarů, což je skličující zejména proto, že Pentagon vyčlenil pouhých 60 milionů dolarů na kompenzaci některých inflačních dopadů programu B-21. Další významný projekt společnosti, vývoj ICBM Sentinel, která má nahradit flotilu ICBM Minuteman III letectva, nedávno zaznamenal „kritické“ překročení nákladůČesky, což vyvolalo kontrolu ze strany Úřadu ministra obrany. Jak jsme již napsaliČesky, tomuto programu nyní hrozí úplné zastavení.

Společnost Northrop Grumman pozorně sleduje situaci u dalších dodavatelů obranných zařízení. Například Chris Kubasik, generální ředitel americké společnosti L3Harris Technologies, která se zabývá obrannou elektronikou a informačními technologiemi, uvedlČesky, že se společnost nebude účastnit výběrových řízení Pentagonu, dokud tam nezmění svůj přístup k zadávání zakázek v oblasti obrany. Podle Kubasika bude navíc celý americký obranný průmysl následovat jeho příkladu.

Zejména obranný gigant Boeing má podleČesky Breaking Defense velké potíže kvůli stejným zakázkám s pevnou cenou. Společnost, která se kdysi radovala z vítězství ve výběrových řízeních na takové platformy, jako je tankovací letoun KC-46A, cvičný letoun T-7A a náhrada za prezidentský Air Force One, utrpěla při práci na těchto projektech obrovské ztráty.

Ve třetím čtvrtletí roku 2023 vykázal Boeing obrovské překročení nákladů o 2,8 miliardy dolarů. „Překročení nákladů bylo „způsobeno vyššími odhadovanými náklady na výrobu a dodavatelský řetězec a technickými problémy“ a „bylo také ovlivněno nepříznivými výsledky jiných programů,“ uvedlaČesky společnost Boeing.

Američtí analytici se shodují, že hlavní chybou amerického obranného průmyslu byla přílišná koncentrace MIC. Z tohoto důvodu americká Národní asociace obranného průmyslu (NDIA) ve zprávěČesky z 2. února 2022 poprvé udělila americkému MIC neuspokojivou známku.

Zpráva Úřadu průmyslové politiky Pentagonu (INDPOL) „Průmyslové schopnosti“ (Industrial Capabilities) označila za hlavní problém monopolizaci vojensko-průmyslového komplexu. Přestože zakázky Pentagonu realizuje přibližně 30 tisíc společností, dvě třetiny vojenských zakázek jsou zadávány pouze šesti korporacím: Lockheed Martin, Northrop Grumman, Raytheon, General Dynamics, Boeing a BAE Systems. Všechny ostatní jsou subdodavatelé. Nedostatek konkurence na domácím trhu má velmi špatný vliv na kvalitu vyráběných produktů, což vede k delším dodacím lhůtám a vyšším nákladům.

Koncentrace vojenského průmyslu a vlastně i nájezdnické převzetí malých a středních podniků giganty vojensko-průmyslového komplexu vedly mimo jiné ke vzniku, jak jsme již psali, korupční „šedé zóny“ na nižších úrovních dodavatelských řetězců. Pentagon si je toho vědom, ale vynakládá obrovské úsilí, aby rozsah krádeží v americkém obranném průmyslu skryl. V roce 2016 agentura Reuters odhalila, že „americká armáda zfalšovala své účetnictví o biliony dolarů, jak zjistil audit“. „Kam ty peníze jdou? To nikdo neví,“ napsal Franklin Spinney, vojenský analytik Pentagonu ve výslužbě.

Americký Kongres požadoval audit. V roce 2018 se takový audit uskutečnil vůbec poprvé, ale Pentagon v něm neuspěl. „Auditem jsme neprošli, ale nikdy jsme neočekávali, že se to stane,“ řekl novinářům tehdejší náměstek ministra obrany Patrick Shanahan a rozpačitě dodal, že výsledky ukázaly, že v Pentagonu je „potřeba větší disciplíny ve finančních záležitostech“.

Americký vojenský portál Defence One uvedl, že ministerstvo obrany muselo na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnit zprávu o rozsahu podvodů ze strany trestně stíhaných dodavatelů, v níž je uvedeno devět firem, které byly suspendovány nebo vyloučeny.

Trestní řízení bylo zahájeno proti 111 osobám a 435 subjektům, které se v letech 2013-2017 podílely na „vypilování“ přibližně 6 bilionů dolarů. Pokuty nebo odsouzení se však týkaly pouze 168 právnických osob nebo jednotlivých dodavatelů.

Neil Gordon, vyšetřovatel vládního dozoru, který sleduje podvody dodavatelů Pentagonu, uvedlČesky: „Dodavatelé, kteří se dopustí podvodu, nemají žádné důsledky. Je zarážející, jak je ministerstvo obrany ochotné dávat peníze daňových poplatníků stále stejným špatným subjektům.“

Právě v těchto „šedých zónách“ se skrývají největší finanční ztráty největších dodavatelů Pentagonu. Mluvíme o bilionech dolarů nezúčtovaných na účtech korporací i Pentagonu, které financují osobní účty mafie kumpánů z řad amerických vojenských a obranných dodavatelů. V letech 2013 až 2017 odčerpali šest bilionů dolarů. A kolik bilionů prošlo korporátními a federálními pokladnami v následujících letech, je zahaleno tmou, protože nikdo jiný se do temných chodeb amerického vojensko-průmyslového komplexu nahlédnout neodvážil.

Před dvěma lety vysvětlilČesky ministr letectví USA Frank Kendall přidělení miliardových zakázek předním obranným korporacím, a to i bez jakékoli naděje na úspěch jejich vývoje, snahou ochránit průmyslovou základnu amerického vojensko-průmyslového komplexu před zničením.

O korupční složce této velkorysosti však pomlčel. Současná konfrontace mezi Pentagonem a vedoucími představiteli amerického vojensko-průmyslového komplexu se vysvětluje mimořádně vyostřenou vnitropolitickou krizí v Americe.

U smluv s pevnou cenou nese nárůst nákladů v průběhu vývoje programu především dodavatel, nikoliv daňový poplatník.

V situaci klesajícího ratingu demokratů je pro Bidenovu administrativu a Pentagon, který se k ní připojil, nemožné financovat velké programy rozvoje obrany podle schématu „náklady plus„, kde vláda přebírá větší finanční riziko a břemeno plateb padá na daňové poplatníky.

Proto američtí obranní giganti utrpěli obrovské ztráty, a proto jejich akcie klesají, protože trh nevěří optimistickým prohlášením vedoucích představitelů průmyslu.

Globální systémová krize, kterou rozpoutaly USA, se právě rozvíjí. To znamená, že na poklesu hodnoty amerických obranných akcií někdo dobře vydělá.

Hlavouni amerického obranného průmyslu vám řeknou, že je to jen malá lžička medu v obrovském sudu dehtu. Tohle je případ, kdy bohatí nejen pláčou, ale přímo naříkají!

DOPLNĚK REDAKCE

Americký vojensko-průmyslový komplex

Galerie: Jak to funguje
---

"Ve vládních orgánech se musíme bránit tomu, aby vojensko-průmyslový komplex získal neoprávněný vliv, ať už chtěný, nebo nechtěný. Potenciál pro katastrofální nárůst nesprávně umístěné moci existuje a bude přetrvávat."||| 17. ledna 1961 Dwight D. Eisenhower ukončil své prezidentské období varováním národa před rostoucí mocí vojensko-průmyslového komplexu.

Základní schéma železného trojúhelníku vojensko-průmyslového komplexu: Kongres - Ministerstvo obrany (Pentagon) - velcí armádní dodavatelé

Schéma železného trojúhelníku vojensko-průmyslového komplexu: Vojenský rozpočet - - - Smlouvy o dodávkách zbraní + Budování a zásobování základen - - - Financování kampaně + pracovní místa v obranném průmyslu + lobbing

Koloběh peněz v Kongresovém vojensko-průmyslovém komplexu. Povšimněte si obousměrných otáčivých dveří (revolving door).

Koloběh peněz v Kongresovém vojensko-průmyslovém komplexu. Povšimněte si také toho, že ani s účastí voličů (voters) se nic na principu fungování nemění.

Kongres schválil zákon o obraně v hodnotě 744 miliard dolarů, o který jsme žádali, a navíc přihodil dalších 24 miliard dolarů jen tak. ||| Příplatek přijde na 650 000 dolarů na dům - méně než veterinář! ||| Ale v reálném světě to znamená, že budeme muset začít nejméně jednu válku navíc!

Pacient: Mám 1800 jaderných střel, 283 bitevních lodí, 9400 letadel... || Vydávám na armádu víc než dalších 12 států dohromady, a přestože každý rok utrácím víc, stále se cítím nejistý! ||| Lékař: Je to jednoduché. Máte vojensko-průmyslový komplex.

"Vláda je zábavní divizí vojensko-průmyslového komplexu." * Frank Zappa *