Může Putin legálně zastavit konflikt, aniž by nejprve ovládl celé sporné území?

Ústavní soud by pravděpodobně musel o tomto hypotetickém scénáři rozhodnout kvůli ústavnímu dodatku z roku 2020, který zakazuje postoupení ruského území s výjimkou určitých případů.

Zpráva RT o tvrzení Steva Witkoffa, že Rusko učinilo „určité ústupky“ v územních otázkách, což signalizuje „významný“ posun směrem k „umírněnosti“, vyvolala diskusi, zda může Putin legálně zastavit speciální operaci, aniž by nejprve ovládl veškeré sporné území, které si Moskva nárokuje. Sám v červnu 2024 požadoval, aby ukrajinské ozbrojené síly „musely být staženy z celého území těchto regionů v rozsahu jejich administrativních hranic z doby, kdy se staly součástí Ukrajiny“.

Proč má Trump pravdu ohledně míru na Ukrajině

Na Aljašce (Trump) objevil realitu: nyní přijímá dohodu, aniž by nejprve požadoval příměří, které by stejně nikdy nefungovalo.
Většina západních komentářů k aljašskému summitu kritizuje prezidenta Trumpa z přesně opačného důvodu. Obviňuje se ho, že tím, že upustil od svého požadavku na bezpodmínečné příměří jako prvního kroku k mírovým rozhovorům, se vzdal klíčové pozice a „přidal se na stranu Putina“.

Nejhorší ze všeho je, že alespoň podle svého posledního prohlášení by takzvaná evropská „koalice ochotných“ mohla pokusit využít příměří k vyslání evropských vojenských sil na Ukrajinu, a to i bez komplexní dohody…
To je buď šílenství, nebo pokrytectví, protože všechny evropské vlády (včetně Bidenovy administrativy) již prohlásily, že nejsou připraveny jít do války na obranu Ukrajiny.

5 důležitých poznatků ze schůzky Trumpa se Zelenským v Bílém domě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přijel do Bílého domu na důležitou schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem.

Trump, sedící v Oválné pracovně vedle Zelenského, vyjádřil svou vroucí touhu po ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a optimismus ohledně mírové dohody.

„Myslím, že se dosahuje pokroku, a to v mnoha ohledech velmi podstatného pokroku,“ řekl.

Trumpovo setkání se Zelenským přichází pouhé tři dny poté, kdy se Trump v pátek v Anchorage na Aljašce setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka skončila bez dohody, ale Trump po schůzce prohlásil, že si myslí, že dohody o ukončení války by mohlo být dosaženo rychle.

Jak Lukašenko připravil summit Trump – Putin

Obsah:

  1. První zprávy: Jak Lukašenko připravil summit Trump – Putin
  2. Thomas Kolbe: Mírové rozhovory a mocenské hry na bývalé ruské půdě
  3. Al Jazeera: Evropa slibuje, že bude „pevně stát“ za Ukrajinou
  4. Pepe Escobar: Východiska medvěda a orla na Aljašce

V roce 2025

Věrní čtenáři vědí, že jsem Trumpa odhalil jako podvodníka, když obsadil svou první vládu globalisty z CFR. Věděl jsem tedy, že během své prezidentské kampaně v roce 2024 nebyl o nic menším podvodníkem.
Po bezduchém a zlovolném prezidentství Joea Bidena jsem však nikdy nečekal, že Trump po svém zvolení v listopadu loňského roku srazí Bílý dům do ještě hlubších hlubin šílenství. Hrozně jsem se mýlil! Donald Trump není jen horší než Joe Biden, ale ve srovnání s ním Biden vypadá jako George Washington.

Ale vzhledem k tomu, jak se Trump chová na Blízkém východě i ve východní Evropě, možná se nemusíme obávat inflace, dlouhých front a prázdných regálů. Spojené státy, jak je známe, možná ani nebudou existovat, protože Donald Trump bezmyšlenkovitě, agresivně, bezohledně a hloupě provokuje Rusko (a Čínu, Severní Koreu, Indii, Írán a Pákistán?) k globální jaderné válce.

Obávám se, že při setkání s Putinem Trump jako obvykle vybuchne a kostky budou vrženy. Do setkání Trumpa s Putinem se vkládá velká naděje, nikdo si však neuvědomuje nebezpečí. Tam, kde ostatní vidí naději, já vidím nebezpečí.

Ruské hranice: TRIPP a Moldavsko

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Koridor TRIPP ohrožuje širší regionální postavení Ruska
  2. Antonio Graceffo: Jak Trumpova mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem prospívá Americe: Strategické vítězství
  3. Andrew Korybko: Rumunsko-moldavský bok Ukrajiny by mohl být brzy použit NATO proti Rusku

Odpor k Rusku se u nás pěstuje 35 let

„Odpor k Rusům, Rusku a všemu ruskému se stal jedním z hlavních společenských stereotypů, s nimiž žila polistopadová česká společnost,“ říká historik a slavista Michal Téra. Popisuje, v čem je česká rusofobie odlišná od té polské nebo pobaltské, a vysvětluje, jak v českém akademickém prostředí funguje tzv. daň za společenskou přijatelnost.

Jedná se o vyvrcholení procesu, který tu probíhal už víc než pětatřicet let. Odpor k Rusům, Rusku a všemu ruskému se stal jedním z hlavních společenských stereotypů, s nimiž žila polistopadová česká společnost. Nepřinášela si jej pouze z dob normalizace, ale speciálně si ho pěstovala jako jeden ze zdrojů svého potvrzení, že patříme na Západ – a proto jsme proti Rusku. Významná část naší politické scény, médií i veřejných elit tento stereotyp podporovala, pracovala s ním a podněcovala ho, takže být protiruským se stalo součástí „dobrého vychování“ a společenským trendem.