Analýza How American intelligence sees the new global order vyšla na serveru Strategic Culture Foundation 29. května 2025

.

Když DIA tuto zprávu zveřejnila, bylo tomu tak proto, že chce, zemím v ní zmíněným poslat určitou zprávu. Podívejme se tedy na její obsah krok za krokem.

Poselství a protivníci

Zpráva Obranné zpravodajské agentury USA (DIA) zveřejněná před několika dny předkládá novou geopolitickou konfiguraci, v níž Rusko, Čína, Írán a Severní Korea neutváří ani tak formální alianci, jako spíše systém založený na flexibilní síti s funkčním rozdělením rolí. To je zajímavé hledisko, které stojí za uvážení.

Nejdříve se především zamysleme nad tím, že DIA tuto zprávu publikuje, protože chce, aby země v ní zmíněné obdržely určitou zprávu. Podívejme se tedy na její obsah krok za krokem.

Čína této skupině přináší diplomatickou a viditelnou legitimitu, zároveň se však otevřeně vyhýbá dodávkám zbraní. Na druhou stranu Írán přispívá drony a připravuje se na změny technologií. Severní Korea se prosadila jako hlavní zdroj artilerie a živé bojové síly. Moskva nemá za cíl vytvořit unii, jejímž by byla středem, ale rozvíjí různorodou logistickou a technologickou síť. Peking postupuje dvěma směry: na jednu stranu zintenzivňuje vojenskou spolupráci s Ruskem, včetně té v Arktidě; na druhou stranu se vyhýbá přímým dodávkám smrtících zbraní, aby se vyhnul sankcím a ochránila si svou mezinárodní image. V tom se projevuje strategická linie Číny udržovat „silné partnerství, aniž by to byla skutečná aliance.

Rostoucí důležitost BRICS a účasti Číny na globálních fórech spolu s Ruskem posilují jeho ústřední roli v novém multipolárním řádu, v němž už jeho postavení není podřízené. Pokud jde o Írán, zpráva zdůrazňuje jeho pragmatický přístup: tím, že Teherán nabízí ozbrojené drony, plní záměr získat přístup k pokročilým ruským vojenským technologiím, obchází západní restrikce a posiluje své kapacity v raketovém a leteckém sektoru. Rusko je však ohledně sdílení citlivých technologií opatrné a má z íránských ambicí v oblastech svého zájmu strach.

Na druhou stranu je Severní Korea popisována jako klíčový dodavatel vojenských zdrojů: podle DIA dodal Pchjongjang miliony dělostřeleckých granátů, tucty raket a na pomoc Rusku vyslal 12 000 vojáků. Na oplátku obdrží technologie protivzdušné obrany, elektronického válčení, raketové systémy a posílí své politické postavení. Nedávným podepsáním dohody o globálním strategickém partnerství Severní Korea signalizuje svůj záměr vymanit se z čínského vlivu a usilovat o přímější a flexibilnější vztahy s Moskvou.

Zásadním důležitým prvkem analýzy těchto vztahů je poznání, že Rusko si buduje nadnárodní technologický ekosystém: v citlivých oblastech, jako jsou zbraně hromadného ničení, satelity, jaderné a raketové technologie, sdílí expertní a infrastrukturní kapacity. Pro Spojené státy je to závažný budíček: konec západní technologické dominance činí ze sankcí čím dál více spíše symbolickou a málo efektivní záležitost. Krátce řečeno, USA stojí proti nové globální sub-koalici, v níž si každý hráč v decentralizované síti udržuje svoji autonomii potenciálně schopnou destabilizovat zavedenou unipolární architekturu.

posílily Čína, Rusko, Írán a Severní Korea během posledních dvou let své vztahy se záměrem snížit vliv Spojených států a jejich spojenců. Válka na Ukrajině spolupráci těchto zemí urychlila, k čemuž docházelo převážně přes bilaterální kanály a zahrnuje to i vzájemnou podporu v regionálních konfliktech, v koordinované součinnosti při obcházení sankcí a k nátlaku na Západní blok. Ač mezi těmito hráči zůstává určité napětí, mají tyto země tendenci vylučovat neshody z oblastí vojenské, bezpečnostní a zpravodajské spolupráce.

To podle zjištění americké zpravodajské služby představuje největší nebezpečí, nebo to snad budí největší strach, protože „starému impériu“ Ameriky se představa nových vítězů na globální scéně, tančících na jeho hrobě, nelíbí.

Přehled hrozeb pro Národní bezpečnost USA

Spojené státy se potýkají s čím dál složitějším prostředím pro národní bezpečnost. Navíc k tradiční vojenské modernizaci, rychlý vývoj v oborech jako umělá inteligence (AI), biotechnologie, kvantová věda, mikroelektronika, kosmické, kyberneticko-kosmické a bezposádkové systémy povahu konfliktu a celou scénu globálních hrozeb celkově přetváří. Naši protivníci posilují své vztahy a vzájemně si poskytují vojenskou, diplomatickou a ekonomickou podporu k obcházení vlivu USA. Nadnárodní kriminální organizace a teroristické skupiny z takových geopolitických podmínek těží, aby unikaly americkým úřadům, hlásí v tomto dokumentu DIA. Pokročilé technologie též zahraničním zpravodajským službám umožňují útočit na personál a operace USA inovovanými způsoby. Zrychlující se tempo inovací bude protivníkům dále vytvářet příležitosti k ohrožování zájmů USA.

Národní území je vystaveno rozmanitým hrozbám jak od strategických konkurentů, tak od nestátních činitelů usilujících o snížení konkurenčních výhod USA či o přímé útoky na americké občany. Protivníci nyní upadajícího Hegemona vyvíjí např. nové typy zbraní k útokům na území USA a dále využívají nových metod útoků na kybernetické sítě a kritické infrastruktury. Na jižní hranici v horké zóně nadnárodní kartely, organizace pašeráků drog a teroristické skupiny neustále zkouší obcházet kontroly a využívat neustálého přílivu migrantů.

Tzv. teroristická hrozba tudíž zůstává prchavá a rozptýlená. Extremistické skupiny své akční plány decentralizují. V nadcházejícím roce 2026 se ISIS podle zprávy DIA nejspíš na Západě pokusí o útoky s velkým dopadem vycházejícím z modelu útoků ve Francii a v Belgii před deseti lety. Pobočky ISIS v Afghánistánu a pobočky al-Kaiídy v Jemenu představují hlavní hrozby. Nemělo by se zapomínat, že v roce 2024 byla zaznamenána řada útoků spojených s ISIS, které měly v USA údajně destabilizovat místní politiku a znovu zemi uvrhnout do stínu terorismu, tj. zemi, která si z 11. září 2001 udělala obětního beránka k ospravedlnění vývozu válek na celý Střední východ.

Hrozba pro obranu USA a zájmy vnitřní bezpečnosti, představovaná bezposádkovými systémy, má narůstat, přičemž ji potáhne rostoucí komerční poptávka, technologický pokrok a obtížnost připsat odpovědnost zůčastněným činitelům. Takové systém jsou levné a snadno použitelné a mohou je využít četní nepřátelští hráči jak pro sledování, tak pro útoky na kriticky důležité infrastruktury a vojenská zařízení. Technologie UxS se stávají čím dál sofistikovanějšími pomocí konvergence s AI, velkými daty, s internetem věcí a s komunikacemi 5G, což tato rizika činí ještě naléhavějšími.

Podle dat orgánů vymáhajících právo, citovaných v dokumentu DIA, poklesl od počátku roku 2025 příliv migrantů na jižní hranici o asi 80 % s průměrem 400 vstupů denně. Roku 2024 došlo k 2,1 milionům vstupů, což byl 14% pokles oproti rekordnímu roku 2023. Obtížné socioekonomické podmínky ve Střední a Jižní Americe příliv migrantů dále posilují, avšak rozpočtová omezení, nejistoty v předpisech a konkurující si bezpečnostní priority by mohly omezit možnosti místních orgánů tento fenomén zaškrtit. Hlavním problémem, na který se poukazuje, jsou drogy: hlavními dodavateli podloudných drog na trhy v USA zůstávají mexické kartely, konkrétně Golfo, Jalisco Nueva Generación, del Noreste a Sinaloa. Kartel Juárez kontroluje strategický koridor u vstupních bran do Texasu. Skupiny jako MS-13 a Tren de Aragua vyvolávají násilí a rozšířily svou kontrolu nad pašováním drog do Spojených států. Pašování fentanylu na jižní hranici klesá, zatímco pašování kokainu a metamfetaminu nejspíš kvůli pokračující ziskovosti zůstane vysoké.

Avšak nezajímavější věcí o zprávě DIA zůstávají „geopolitické hrozby“, o nichž budu psát v budoucích článcích, protože každý uvedený nepřítel, o němž se v ní uvažuje, má být zjevně příjemcem konkrétního poselství od USA. Tato poselství se musí dekódovat, protože by nám to mohlo poskytnout náznaky určitých nadcházejících scénářů konfliktů.


lorenzo-maria-paciniLorenzo Maria PaciniČesky (*1994) vystudoval na více italských univerzitách a v Číně celou řadu oborů jako bioetiku, filozofii estetiky, politickou filozofii a politickou metafyziku. Na univerzitě UniDolomiti v Belluno přednáší politickou filozofii a na univerzitě Lorenza De‘ Medici ve Florencii filozofii, sociologii, krateziologii (vědu o moci, propagandě a manipulaci) a další obory. Pracuje rovněž jako konzultant v oblasti strategické analýzy, zpravodajství a mezinárodních vztahů. Publikuje – zpravidla v italštině – na Strategic Culture FoundationČesky, KatéchonČesky. Arktos. Jeho poslední knihou je Dugin e PlatoneČesky (Dugin a Platon, 2024).

[MP]