1. Strategic Culture Foundation: „Agent Rutte“, NATO, v do očí bijící sabotáži mírových jednání na Ukrajině
2. Taryn Kaur Pedler: V simulační hře by ruský útok v několika dnech dosáhl cíle

Analýzu NATO’s ‘Agent Rutte’ in blatant sabotage of Ukraine peace negotiations publikoval server Strategic Culture Foundation 7. února 2026

„Agent Rutte“, NATO, v do očí bijící sabotáži mírových jednání na Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden ve svém projevu k ukrajinskému parlamentu prohlásil, že alianční jednotky budou na Ukrajině nasazeny okamžitě po podpisu jakékoli mírové dohody s Ruskem.

Tvrdil, že to budou britské a francouzské síly NATO, nasazené „na zemi, ve vzduchu i na moři“. Dodal, že koalice bude mít „klíčovou pojistku“ v podobě bezpečnostních záruk USA, pokud by se „Rusko znovu pokusilo podmanit si Ukrajinu“ Česky.

Zdá se být více než jen náhoda, že tři dny poté, kdy Rutte v ukrajinské Nejvyšší radě (parlamentu) promluvil, došlo v Moskvě k pokusu o atentátČesky na vysoce postaveného ruského generála. Generálporučík Vladimir Alexejev, zástupce velitele ruské vojenské rozvědky (GRU), byl ozbrojeným mužem několikrát střelen do zad.

To se odehrálo v době, kdy v Abú Zabí probíhala delikátní jednáníČesky o mírovém urovnání téměř čtyřleté války na Ukrajině. Ruští delegáti se tento týden setkali s americkými a ukrajinskými protějšky na druhém kole rozhovorů.

Rutteho projev v Kyjevě a atentát v Moskvě se zdají být promyšlenými kroky k sabotáži vyjednávacího úsilí, které prosazuje Trumpova administrativa.

Zaprvé, šéf NATO velmi dobře ví, že Rusko trvá na tom, že jakékoli urovnání situace na Ukrajině nebude zahrnovat přítomnost vojsk NATO, ať už se jim bude říkat „míroví pozorovatelé“ nebo „koalice ochotných“. Moskva opakovaně a zcela jasně vyjádřila, že taková eventualita nepřichází v úvahu a není vyjednavatelná.

Rutteho vynucování otázky nasazení vojsk tedy může znamenat pouze to, že skutečným cílem je jakoukoli dohodu s Ruskem znemožnit. A to v době, kdy tento mlsný bývalý nizozemský premiér zároveň prohlašuje, že podporuje Trumpovo úsilí o ukončení tohoto „strašného konfliktu“.

Někteří evropští spojenci oznámili, že po dosažení dohody nasadí na Ukrajinu vojáky. Vojska na zemi, letadla ve vzduchu, lodě v Černém moři. Spojené státy budou zárukou; jiní slíbili podporu jinými způsoby… Bezpečnostní záruky jsou pevné a to je klíčové – protože víme, že dosažení dohody o ukončení této hrozné války bude vyžadovat těžká rozhodnutí,

řekl Rutte obmyslně.

Rutte se navíc ve svých posledních prohlášeních zřekl klamných termínů o silách NATO, které údajně fungují jako „míroví složky“. Jeho vášnivá rétorika o „vojsku na zemi, letadlech ve vzduchu a lodích na moři“ zněla spíše jako nenápadný plán vojenské intervence NATO s cílem eskalace konfrontace ze střední na plnohodnotnou válku.

Významné také je, že Rutte prohlásil, že se NATO připravuje na zvýšení vojenských dodávek na Ukrajinu. Řekl, že evropští členové vyčlenily dalších 15 miliard dolarů na nákup zbraní z USA. Svůj projev zakončil fašistickým sloganem z doby druhé světové války „Slava Ukraïni!“. Byla to výzva kyjevskému režimu a jeho neonacistickým stoupencům, aby pokračovali v boji.

Stejně jako v případě atentátu na zástupce velitele GRU se zdá, že cílem je zmařit veškerá jednání o ukončení války. Vedoucím ruské bezpečnostní delegace v Abú Zabí je údajněČesky ředitel GRU admirál Igor Kosťukov. Skutečnost, že jeho zástupce byl několikrát postřelen ve svém moskevském domě, zatímco probíhala jednání mimo zemi, se jeví jako promyšlená provokace.

Ironií je, že evropští členové NATO neustále obviňují Rusko, že nechce uzavřít mír. Prohlašují absurdní tvrzení, že ruský prezident Vladimir Putin má v úmyslu dobýt zbytek Evropy, až bude Ukrajina poražena. Faktem je, že Moskva soustavně vyzývá k diplomatickému procesu k vyřešení základních příčin konfliktu (historické rozšíření NATO) a k formulaci nové kolektivní bezpečnostní smlouvy pro Evropu založené na nedělitelné bezpečnosti pro všechny. Rusko si také chce zachovat území, která jsou historicky ruská.

Je to transatlantická osa amerických a evropských zastánců tvrdé linie NATO, kdo diplomatické urovnání nechce. Chtějí, aby zástupná válka proti Rusku trvala donekonečna. Byli to oni, kdo podnítil nepřátelství pučem v Kyjevě v roce 2014 podporovaným CIA a předtím četnými barevnými revolucemi po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Není jasné, co je Trumpovým programem. Je bezvýznamným nonkonformistou, nebo za jeho nitky tahá hluboký stát? Mluví o uzavření míru s Ruskem, přesto jeho administrativa uvaluje sankce na životně důležitý ruský vývoz ropy, zabavuje nákladní lodě v mezinárodních vodách, nutí Indii a další země k zastavení obchodu s Ruskem a vyhrožuje jeho spojencům, jako je Írán, Venezuela a Kuba. Je jeho ukrajinská diplomacie zástěrkou pro pokračující agresi v jiné formě? Nebo je to jen zmatené myšlení? Zdá se, že Moskva přenechává Trumpovi výhodu pochybností a účastní se rozhovorů prozkoumávajíc mírového urovnání na Ukrajině.

Nicméně červenou čárou jsou pro Moskvu návrhy na nasazení vojsk NATO na Ukrajině. To neodstraňuje základní příčiny. Spíše je to přiživuje.

Transatlantické imperialistické propojení (vládnoucí třída USA a Evropy, CIA a její zpravodajské protějšky a vojensko-průmyslový komplex) je poháněné hegemonistickými cíli. Rusko, Čína a nezápadní multipolární svět musí být omezeni nebo zatlačeni zpět, stejně jako během studené války.

Zástupná válka na Ukrajině ukázala, že Rusko nelze strategicky porazit, jak si západní hegemoni přáli. Jejich další nejlepší možností je udržet Ukrajinu militarizovanou a Rusko ve střehu, aby své zdroje nevyčerpalo. Stále se jedná o válečnou agendu.

Mark Rutte se tento týden chová jako její poskok. Každé jeho slovo a čin hovoří o úmyslném podněcování k agresi, zatímco obmyslně mluví o podpoře míru. Před osmi desetiletími Norimberský proces takovou agresi definoval jako „nejvyšší zločin“.

Dokonce i někteří mainstreamoví evropští politici si Rutteho zlověstné psychologie povšimli. Charles Michel, bývalý předseda Evropské rady, v minulém týdnu v rozhovoruČesky pro média řekl: „Chci mít jasno, Mark Rutte je zklamáním a ztrácím důvěru… Nečekal jsem, že [z něj] bude americký agent.“

Agent Rutte by měl sedět na lavici obžalovaných. On a jeho páni chtějí svět uvrhnout do katastrofy.

Strategic Culture FoundationČesky je ruský think tank se sídlem v Moskvě, založený v roce 2005. Poskytuje platformu pro exkluzivní analýzy, výzkum a politické komentáře k eurasijským a globálním záležitostem. Pokrývá politické, ekonomické, sociální a bezpečnostní otázky po celém světě. Vedle webových stránek v angličtiněČesky, španělštiněČesky, portugalštiněČesky a italštiněČesky má rovněž účty na X (Twitteru), Telegramu a VK.

Zpět na obsah

Zprávu Taryn Kaur Pedler Wargame simulating Russian invasion of NATO member finds Moscow would ‚achieve most of its goals in days‘ with America not coming to the rescue vyšel na serveru Daily Mail 6. února 2026

V simulační hře by ruský útok v několika dnech dosáhl cíle

Nová vojenská simulace vykreslila děsivý obraz toho, jak rychle by Putinovy síly mohly obsadit části členského státu NATO a „dosáhnout většiny svých cílů během několika dní“.

Tato riskantní válečná hra, kterou provedli bývalí němečtí a úředníci NATO, zkoumala fiktivní scénář, ve kterém Moskva zahájí invazi do Litvy.

Využívá smyšlené tvrzení o „humanitární krizi“ v ruské exklávě Kaliningrad jako záminku pro vojenskou akci.

Ve scénáři, který se odehrává v říjnu 2026, vtrhnou ruské síly do strategicky důležitého litevského města Marijampole, které je klíčovým uzlem na silničním koridoru spojujícím Rusko a Bělorusko.

Cvičení dospělo k závěru, že nedostatek rozhodného amerického vedení a váhavé reakce evropských spojenců by mohly Kremlu umožnit ovládnout pobaltský region během několika dní – a to s počáteční silou pouhých 15 000 vojáků.

Polský bezpečnostní analytik Bartlomiej Kot, který během simulace hrál roli polského premiéra, uvedl, že výsledky jsou velmi znepokojivé.

„Rusové dosáhli většiny svých cílů, aniž by museli mnoho svých jednotek přesunout,“ řekl deníku The Wall Street Journal.

„To mi ukázalo, že jakmile se setkáme s eskalací ze strany Ruska, máme na paměti, že jsme to my, kdo by měl situaci uklidňovat.“

Válečná hra s vysokými sázkami, kterou vedli bývalí němečtí a úředníci NATO, zkoumala fiktivní scénář, ve kterém Moskva zahájí invazi do Litvy (na obrázku: společné strategické cvičení Ruské federace a Běloruské republiky Zapad-2021 na cvičišti Mulino v Rusku, 11. září 2021).

Ruští vojáci jedou na samohybném děle Akatsiya na utajeném místě na východě Ukrajiny, 12. února 2025.

Jak Rusko může během několika dní obsadit Pobaltí

Marijampole je považována za kritický bod v evropské dopravní síti.

Dálnice Via Baltica, kterou využívá jak Evropská unie, tak Ukrajina, vede jihozápadním směrem k Polsku, zatímco východozápadní trasa spojuje Bělorusko s Kaliningradem – koridor, který Litva podle mezinárodní smlouvy musí ze zákona udržovat otevřený pro ruský tranzit.

Během simulovaného konfliktu Moskva prezentovala svůj postup na litevské území jako humanitární operaci.

Spojené státy v tomto scénáři odmítly uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně, který členy aliance zavazuje poskytnout pomoc každému členovi, který je napaden.

Německo mezitím váhalo s reakcí a brigáda již umístěná v Litvě nezasáhla, poté když ruské drony v blízkosti vojenské základny údajně položily miny.

Polsko mobilizovalo své síly, ale podle prognóz válečné hry nakonec vojáky přes hranice na obranu litevského území neposlalo.

Franz-Stefan Gady, vídeňský vojenský analytik, který v rámci cvičení zastával funkci náčelníka generálního štábu Ruska, naznačil, že psychologické faktory jsou stejně důležité jako vojenská technika.

„Odstrašování nezávisí pouze na schopnostech, ale také na tom, co si nepřítel myslí o naší vůli, a v rámci válečné hry jsme já a moji ‚ruští kolegové‘ věděli, že Německo bude váhat. A to stačilo k vítězství,“ uvedl.

Simulace se konala v době rostoucího znepokojení v celé Evropě ohledně možnosti ruského útoku na území NATO.

V posledních letech Moskva opakovaně testovala protivzdušnou obranu aliance, když drony a stíhací letouny narušovaly vzdušný prostor NATO, což podle analytiků bylo pokusem o prověření reakcí a odhalení slabých míst.

Ruský prezident Vladimir Putin (uprostřed) v doprovodu velitele ruských pozemních sil Andreje Mordvičeva (druhý zleva) a náměstka ministra obrany Yunus-Beka Jevkurova (třetí zprava) prohlíží ruské zbraně a vybavení během své návštěvy společných rusko-běloruských vojenských cvičení „Zapad 2025“ na cvičišti Mulino v Nižním Novgorodu v Rusku. 16. září 2025.

Putin promlouvá k lidem během slavnostního zahájení „Roku jednoty národů Ruska“ v Ruském národním výstavním centru, 5. února 2026.

Ruští vojáci seskakují z tanku T-90M Proryv během bojového výcviku útočných jednotek na utajeném místě, 27. listopadu 2024.

Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans varoval, že Rusko urychluje své vojenské přípravy, a pro deník Journal uvedl, že jeho vláda dospěla k závěru, že „Rusko bude schopno přesunout velké množství vojáků do jednoho roku“.

Dodal: „Vidíme, že již navyšují své strategické zásoby a rozšiřují svou přítomnost a aktiva podél hranic NATO.“

Cvičení provedl v prosinci německý deník Die Welt ve spolupráci s německým Wargaming Center na Helmut-Schmidt University of the German Armed Forces, což ještě více posílilo obavy, že Evropa může být na rychlou a koordinovanou ruskou ofenzivu nebezpečně nepřipravená.

Stalo se tak poté, když Rusko a Bělorusko zahájily v září velké společné vojenské cvičení.

Cvičení Zapad 2025 se konalo v Rusku a Bělorusku, na hranicích s východním křídlem NATO, od 12. do 16. září.

Vojáci nacvičovali „plánování použití“ jaderných zbraní a balistických raket Orešnik s jadernou hlavicí, které Moskva slíbila umístit v Bělorusku.

Taryn Kaur Pedler (pandžábsky ਤਰਨਜੀਤ ਕੌਰ) je britská novinářka. Po dokončení magisterského studia mezinárodní žurnalistiky na City, University of London, nastoupila v září 2022 do deníku The SunČesky jako reportérka zahraničního zpravodajství a v březnu 2024 přešla do deníku Daily Mail. Zabývá se konfliktem mezi Izraelem a Hamasem, násilím gangů ve Švédsku, válkou Ruska s Ukrajinou a zveřejněním dokumentů kolem Jeffreye Epsteina. Má také účet na Facebooku.

Zpět na obsah