Pod jakýmkoli jiným jménem… COINTELPRO je v roce 2024 živ a zdráv

Článek Under any other name… COINTELPRO is alive and well in 2024 publikoval portál Architects & Engeneers for 9/11 Truth 15. března 2024

Říká se, že skončil před více než půl stoletím. Dávná historie.

COINTELPRO (což je zkratka pro program kontrarozvědky) byla skrytá a nelegální operace FBI zahájená J. Edgarem Hooverem v roce 1956. Skončila v roce 1971 poté, co byla její existence odhalena světu.

Ale opravdu skončila?

Podle Wikipedie byl COINTELPRO zaměřen na „sledování, infiltraci, diskreditaci a narušení amerických politických organizací, které FBI vnímala jako podvratné“. V 60. letech 20. století byl program používán zejména proti skupinám jako Black Panthers a dalším skupinám „černé moci“ a také proti organizacím za občanská práva. Mezi další cíle patřila Komunistická strana Spojených států, Hnutí amerických Indiánů, Portorikánské skupiny za nezávislost, feministické skupiny, Socialistická dělnická strana, Nation of Islam a odpůrci války ve Vietnamu. Jednotlivci – včetně Martina Luthera Kinga a Muhammada Aliho – označovala COINTELPRO také jako „podvratné“.

I když je možná pravda, že program byl pod tímto názvem před více než půl stoletím zastaven, vládní válka proti disentu je silnější než kdy jindy. Fakticky by se dalo namítnout, že se toto úsilí rozšířilo a zesílilo až v posledních desetiletích. A pokud je to pravda, co by bylo naléhavějším cílem vládního dohledu, obtěžování a narušování než hnutí, které se snaží odhalit lži o 11. září 2001?

Webster Tarpley, autor „9/11 Synthetic Terror: Made in USA“, přednesl na Left Forum 2016 prezentaci nazvanou „COINTELPRO Stalking: What Assange and Snowden Never Told You“ (COINTELPRO Stalking: Co vám Assange a Snowden nikdy neřekli). Říká v ní, že bez ohledu na to, co tvrdí zpravodajské agentury, program nikdy neskončil.

Tarpley ve své přednášce uvedl historii používání tajných prostředků vládami k narušení a podkopání výzev jejich moci od 17. století přes východoněmeckou tajnou policii (Stasi) až po dnešní „COINTELPRO 2.0“, které se zaměřuje, mimo jiná, na Hnutí za pravdu o 11. září.

„Intenzita sledování po 11. září skutečně narostla,“ řekl Tarpley.

Než se ale dostaneme k tomu, v čem program spočívá dnes, podívejme se, proč skončila první inkarnace COINTELPRO. Oficiálně. Je to docela příběh…

Program byl odhalen, když se skupina aktivistů, kteří si říkali Občanský výbor pro vyšetřování FBI, v březnu 1971 vloupala do kanceláře FBI v Media v Pensylvánii (předměstí Philadelphie) a ukradla více než tisíc dokumentů. Cílem tohoto nenásilného aktu občanské neposlušnosti bylo odhalit vládní špionáž potlačující ústavní právo Američanů na nesouhlas.

Zloději uspěli nad rámec svých nejdivočejších snů.

Operace byla načasována tak, aby proběhla v době, kdy byly miliony přilepené u svých rádií a sledovaly boj století mezi Muhammadem Alim a Joe Frazierem (v televizích nebyl vysílán živě). Pořízené dokumenty odhalily četné nezákonné a protiústavní aktivity amerických zpravodajských služeb, přičemž COINTELPRO byl pouze jedním z programů, které vyšly najevo. Tato odhalení otřásla důvěrou veřejnosti ve vládu – stejně jako vnímáním americké zpravodajské služby – v době, kdy válka ve Vietnamu důvěru již srazila na historické minimum.

Skupina osmi aktivistů rozeslala kopie ukradených dokumentů četným médiím, avšak většina je zpočátku odmítla zveřejnit. Teprve poté, když Washington Post souhlasil, že o jejich obsahu bude informovat, následovala další.

Novinářka Betty Medsger, která tyto dokumenty obdržela jako první, popsala příběh pro Post a pokračovala ve vyšetřování události ještě dlouho poté, kdy ho opustila. Nakonec se jí podařilo přesvědčit sedm z osmi lupičů, aby se přihlásili a pověděli svůj příběh, což vedlo k tomu, že v roce 2014 vydala knihuČesky s názvem The Burglary: The Discovery of J. Edgar Hoover’s Secret FBI.

Na straně 8 knihy Medsger píše:

Tento historický akt odporu – možná nejmocnější jednotlivý akt nenásilného odporu v americké historii – podnítil první veřejnou debatu o správné úloze zpravodajských služeb v demokratické společnosti.

A zde popisuje, co tento čin odhalil:

Složky Media odhalily, že existovaly dvě FBI – veřejná FBI, uctívaná Američany jako jejich ochránce před zločinem, arbitr hodnot a obránce svobod občanů, a tajná FBI. Tato FBI, známá až do mediálního vloupání pouze lidem uvnitř úřadu, uzurpovala svobody občanů, zacházela s černými občany, jako by byli nebezpeční pro společnost, a používala podvody, dezinformace a násilí jako nástroje k obtěžování, poškozování a – většinou důležitému – umlčování lidi, proti jejichž politickým názorům se ředitel stavěl. (Strana 7)

Zveřejnění dokumentů připravilo půdu pro to, aby o tři měsíce později nechal Daniel Ellsberg uniknout 7000stránkovou přísně tajnou zprávu o americkém rozhodování o válce ve Vietnamu, která se stala známou jako Pentagon Papers. Ellsberg, který zemřel v roce 2023 ve věku 92 let, byl politický aktivista, ekonom a vojenský analytik, zaměstnanec RAND Corporation, kterou ministr obrany Robert McNamara vypracováním studie pověřil.

Vloupání do FBI v Pensylvánii vedlo v roce 1975 k vytvoření Církevního výboru (celý název: the United States Senate Select Committee to Study Governmental Operations with Respect to Intelligence Activities, Senátní výbor Spojených států ke studiu vládních operací s ohledem na tajné služby), kterému předsedal senátor za Idaho Frank Church. Výbor vyšetřoval porušování práv občanů ze strany Ústřední zpravodajské služby (CIA), Národní bezpečnostní agentury (NSA), Internal Revenue Service (daňového úřadu) a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Ze závěrečné zprávy komise:

Zpravodajské služby podkopaly ústavní práva občanů především proto, že nebyly uplatněny kontroly a pojistky navržené tvůrci ústavy k zajištění odpovědnosti.

I když výbor požadoval větší dohled a kontrolu nad zpravodajskou komunitou, vypadá to, že tyto protiústavní aktivity nikdy neustaly.

11. září a propaganda chránící oficiální příběh

Je těžké si představit, že nějaký subjekt vyvolá s větší pravděpodobností reakci vládní „kontrarozvědky“ než 11. září. Ve skutečnosti se dezinformace šířily doslova během několika minut poté, co první letadlo zasáhlo Světové obchodní centrum, když izraelský premiér Ehud Barak prohlásil, že z „útoků“ je pravděpodobně podezřelý Usáma bin Ládin.

Jedním z veřejných  způsobů, jak byla pravda podvracena, je nestoudná propaganda šířená institucemi establishmentu (včetně vlád a médií). Jedním z nejdůležitějších příkladů za posledních 60 let je šíření výrazu „konspirační teorie“.

Toto používání termínu jako zbraně (jinými slovy znevažování a zesměšňování pochybností o jakémkoli oficiálním narativu) fakticky začalo, když CIA vydala všem svým mediálním aktivům zprávu č. 1035-960, která navrhovala způsoby, jak čelit kritice Warrenovy zprávy o atentát na Johna F. Kennedyho. Memorandum rozeslala v roce 1967, ale veřejnost se o něm dozvěděla až v roce 1976 na základě žádosti New York Times podle zákona o svobodě informací. (Psal jsem o něm v článku o Pravdě a stínech: https://truthandshadows.com/2016/11/21/the-ultimate-weapon-against-dissent/Česky).

Lance DeHaven-Smith ve své knize Conspiracy Theory in America vysvětluje, že snaha o popularizaci označení konspirační teorie byla taktikou psychologické války ze strany CIA. Jejím cílem bylo vyvrátit obvinění, že se na vraždě JFK podíleli vysocí vládní úředníci.

Kampaň CIA za popularizaci termínu „konspirační teorie“ a za to, aby se konspirační přesvědčení stalo terčem posměchu a nepřátelství, musí být bohužel považováno za jednu z nejúspěšnějších propagandistických iniciativ všech dob. (Strana 25)

Nikdo neztělesňuje cynické používání nálepky „konspirační teorie“ a démonizaci těch, kdo zpochybňují oficiální narativy, tak důkladně, jako bývalá kandidátka Obamovy administrativy Cass R. Sunstein. Sunstein spolu s profesorem z Harvardské právnické fakulty Adrianem Vermeulem napsala v roce 2008 nechvalně známý dokument s názvem „Konspirační teorieČesky“, který tento „fenomén“ analyzuje a nabízí doporučení, jak proti němu bojovat. (​​Její sebrané eseje byly publikovány v knize s názvem Conspiracy Theories and Other Dangerous Ideas, Konspirační teorie a jiné nebezpečné nápady.)

V abstraktu k příspěvku autoři nabízejí

Ti, kdo se ke konspiračním teoriím hlásí, mohou vytvářet vážná rizika, včetně rizika násilí, a existence takových teorií přináší značné problémy pro politiku a právo. První výzvou je pochopit mechanismy, díky nimž konspirační teorie prosperují; druhou výzvou je pochopit, jak by takové teorie mohly být vyvráceny. (zvýraznění přidáno)

Řeč o vyslovení tiché části nahlas…

A pak:

Protože ti, kdo zastávají konspirační teorie, obvykle trpí ‚poruchou epistemologie‘, v souladu s níž je racionální takové teorie zastávat, nejlepší odpověď spočívá v [sic] kognitivní infiltraci extremistických skupin. V tomto světle jsou zkoumána různá politická dilemata, jako je otázka, zda je pro vládu lepší konspirační teorie vyvracet nebo ignorovat. 

(Myriam Webster definuje epistemologii jako „vědu nebo teorii povahy a základů vědění, zejména s odkazem na její limity a platnost“.)

Možná by vás zajímalo, co mají Sunstein a Vermeule na mysli „kognitivní infiltrací extremistických skupin“? Píší, že kognitivní infiltrace je „zamýšlena k zavedení informační rozmanitosti  do takových skupin a k odhalení neobhajitelných konspiračních teorií jako takových“. (Spolupracovník z Pravdy o 11. září David Ray Griffin toto téma rozebírá ve své knize Kognitivní infiltrace: Obamův plán na vyvrácení konspirační teorie z 11. září, přičemž termín „kognitivní infiltrace“ vyjímá přímo z novin.)

Jak by měla tato informační rozmanitost být zavedena? Na straně 23 autoři píší:

Vládní agenti (a jejich spojenci) by mohli vstoupit do chatů, online sociálních sítí nebo dokonce do skupin v reálném prostoru a pokusit se vyvrátit jejich konspirační teorie vyvoláváním pochybností o jejich faktických předpokladech, kauzální logice nebo důsledcích pro politickou akci.

Popisují konspirační teorie jako problémy, které je třeba vyřešit, možná změnami vládní politiky a možná akcemi orgánů činných v trestním řízení. Snaží se také vykreslit konspirační teorie jako výsledek nedostatečného přístupu k dobrým informacím:

Pro většinu toho, co věří, že vědí, postrádají lidské bytosti osobní nebo přímé informace; musí spoléhat na to, co si myslí ostatní. V některých oblastech lidé trpí „narušenou epistemologií“ v tom smyslu, že o věci vědí velmi málo a to, co vědí, je chybné. Do této kategorie spadá mnoho extremistů; jejich extremismus nevyplývá z iracionality, ale ze skutečnosti, že mají málo (relevantních) informací a jejich extremistické názory jsou podporovány tím málem, co vědí.  (Strana 10)

Toto je nádherný příklad projekce. Autoři uvádějí, jako by to byla skutečnost, že „konspirační teoretici“ věří tomu, co dělají, protože nemají správné informace. Ve skutečnosti je to právě tahle skupina, která provádí výzkum, aby o daném tématu informace získala. Často to znamená, že znají oficiální příběh lépe než ti, kteří mu sami věří.

A samozřejmě Sunstein a Vermeule předvádějí známé tvrzení, že si „konspirační teoretici“ představují nejrůznější temné machinace neviditelných a mocných sil, protože si nedokáží poradit s náhodným chaosem a nepředvídatelností života.

 Konspirační teorie předpokládá, že sociální výsledek dokazuje základní záměrný řád, přičemž přehlíží možnost, že by výsledek pocházel buď ze spontánního řádu nebo z náhodných sil. (Strana 7)

Jádrem článku je názor, že některé myšlenky a některé formy disentu jsou škodlivé – dokonce nebezpečné. Myšlenka, že řeč může být nebezpečná, která se v posledních letech zmocňuje společnosti, je stále zákeřnější. Vyvolávání strachu z údajných škod způsobených „dezinformacemi“ je toho jen příkladem.

Článek hovoří o „šíření“ konspiračních teorií, jako by šlo o nějaký druh politické nákazy. Autoři skutečně používají extrémní slovo „virulentní“, aby zdůraznili své tvrzení, že je zpochybňování oficiálního příběhu o 11. září podobné šíření nemoci. Toto téma se opakovalo ve stovkách článků v médiích a videoreportážích. (V předchozím článku, který jsem napsal pro AE911Truth, s názvem „Stovky článků odmítajících ‚konspirační teorie‘ se čtou, jako by se řídily jedním scénářemČesky“, uvádím 18 taktik používaných v článcích a zprávách mainstreamových médií k potlačení nesouhlasu diskreditací a marginalizací „konspiračních teoretiků“. Mnoho z těchto taktik používají Sunstein/Vermeule ve svých textech, které, jak se zdá, odrážejí, jak média s Hnutím pravdy o 11. září od začátku zacházela.)

Za zmínku stojí i další hlásná trouba establishmentu, kanadský novinář Jonathan Kay. Kay napsal v roce 2011 knihu Among the Truthers: A Journey Through America’s Growing Conspiracist Underground. V rozhovoruČesky, který jsem s Kayem udělal pro můj web Truth and Shadows, nabízí toto plošné odsouzení „konspiračních teorií“:

Jak tvrdím ve své knize, každá konspirační teorie je jiná, ale mají tendenci sledovat stejný základní vzorec, stejně jako rasisté mají tendenci sledovat stejný základní vzorec a jiné formy toxických „ismů“ sledují stejný vzorec. Podrobnosti jsou různé, ale základní struktura ideologie je stejná. A myslím, že bychom měli učit děti, zvláště v kontextu internetu, kde dostávají všechny druhy propagandy, jak základní složky konspirační teorie rozpoznat.

Rasista? Toxický? Tvrdil bych, že jsou to lidé jako Kay a Sunstein a desítky mainstreamových novinářů, kteří „sledují stejný základní vzorec“, když se pokoušejí zdiskreditovat každého, kdo se odváží zpochybnit jakýkoli oficiální narativ.

Jak vysvětluje DeHaven-Smith v Conspiracy Theory in America, démonizace každého, kdo vytváří souvislosti mezi různými konspiracemi, má zmrazující účinek.

Tato averze je naučená. Američané vědí, že vyjadřovat podezření o politických elitách z nich učiní objekty nepřátelství a posměchu. (Strana 19)

Jde o všechno, jen ne o důkazy

Vezmeme-li slova Sunsteinové a Vermeuleho jako nominální hodnotu, mohli bychom být ukolébáni myšlenkou, že operativní pracovníci, kteří se snaží od podpory Hnutí za pravdu o 11. září odradit, by tak činili pouze tím, že by na webových stránkách a prostřednictvím sociálních médií podněcovali aktivisty přijmout oficiální vyprávění. Ale pak jsme si přečetli ze strany 13 toto, co naznačuje vyšší úroveň lstivosti:

Jak rozvedeme níže, tyto okolnosti naznačují, že se přímé vládní vyvracení vládnoucí konspirační teorie ukáže jako neúčinné; vláda místo toho udělá nejlépe, když použije různé taktiky kognitivní infiltrace, aby rozbila polarizovaný informační shluk zevnitř.

Tarpley ve své přednášce z roku 2016 vysvětlil, jak vlastně dnešní verze COINTELPRO vypadá. Říká, že kombinuje původní taktiku se sortimentem nových online opatření. Popisuje, jak se shromažďují informace a jak se koordinují taktiky skrytého narušování prostřednictvím „fúzních center“ rozmístěných po celých Spojených státech. V těchto centrech se informace o občanech a skupinách aktivistů shromážděné různými agenturami kombinují a lze je použít k sledování a narušení úsilí aktivistů.

Tarpley uvádí, že primární strategií je udržet aktivisty v izolaci od sebe navzájem. Jak vysvětluje, vládnoucí třída chce zabránit vzniku kompetentní opozice. Chce zabránit tomu, aby se objevili kompetentní vůdci. A chce odstranit svobodu slova a zároveň vyvolat pesimismus, degradaci a demoralizaci.

 

Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost toho dosahuje, jak vysvětluje, náborem „aktérů v roli dozoru“. Jejich úkolem je „obtěžovat a znevažovat jednotlivce – aby se zabránilo srůstání jednotlivců a organizací do společné fronty“.

Je třeba zamezit pokusům o organizaci. Protože chcete-li dělat něco proti vládnoucí elitě… potřebujete organizaci.

Další taktika, kterou Tarpley osvětluje, je ta, kterou by členové Hnutí za pravdu o 11. září měli pečlivě sledovat – vytváření nových skupin a organizací, které jsou velmi podobné těm stávajícím. Říká tomu „gang a kontragang“. Účelem vytvoření zrcadlové skupiny je oslabit tu původní tím, že z ní odčerpáte členy, kontakty, financování a mediální pozornost.

Jak ironické je, že právě lidé, kteří mají inteligenci, vhled a odvahu lži z 11. září prokouknout, jsou často těmi, kdo jsou nejvíce slepí vůči taktice, která se proti nim používá?

Takto funguje COINTELPRO. A nejlépe funguje, když ho necháme.

---

[PJ]