Propaganda v zastoupení

Brusel, palác Berlaymont (hlavní sídlo Evropské komise).
EmDee, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Zpráva odhaluje skrytou agendu Evropské komise

Evropská komise věnovala miliardy eur z veřejných prostředků na financování nevládních organizací a think-tanků, které zdaleka nejednají nezávisle, ale slouží jako nástroje k prosazování její politické agendy. Odhaluje to nově zveřejněná zpráva MCC Brusel nazvaná „‘The Commission’s Propaganda by Proxy / Propaganda Komise v zastoupení“, která odhaluje programy, jako je program Citizens, Equality, Rights and Values / Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV), jehož cílem je upevňovat proevropské narativy a zároveň marginalizovat kritické hlasy.

Zpráva odsuzuje způsob, jakým Evropská komise přiděluje finanční prostředky nevládním organizacím, které jsou v souladu s jejími hodnotami a cíli. „Komise financuje organizace, které jsou ekonomicky závislé na jejích grantech a které vystupují jako mluvčí její agendy,“ uvádí se v dokumentu, který poukazuje na jasné narušení tradiční role občanské společnosti. Kritizuje také samotnou Komisi, která se jako výkonný orgán v posledních letech vyvinula v ideologický subjekt a vzdálila se své původní roli pouhého politického řízení, pro kterou byla vytvořena.

Mezi uváděnými příklady je financování organizace Young European Federalists / Mladí evropští federalisté (JEF), která v letech 2021-2025 získala více než 1,2 milionu eur na mobilizaci mladých lidí ve prospěch evropské federalizace. Dalším případem je European Policy Centre / Centrum pro evropskou politiku (EPC), think tank, který za posledních deset let obdržel téměř 30 milionů eur a otevřeně se zasazuje o větší nadnárodní integraci.

Jedním z hlavních mechanismů, které Komise využívá, je program CERV s rozpočtem 1,5 miliardy eur. Oficiálně je tento fond určen na „posílení demokracie a práv v EU“, ve skutečnosti však financuje řadu projektů s jasnými propagandistickými cíli. Mezi případy citovanými ve zprávě patří projekt RevivEU, který řídí Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a jehož cílem je „bojovat proti euroskeptickým narativům prosazovaným autokratickými elitami“ v zemích Visegrádu (Maďarsko, Polsko, Česká republika a Slovensko). Na tento projekt bylo v letech 2023 až 2024 vyčleněno 645 000 eur.

Dalším paradigmatickým případem je projekt Hold on to Europe, financovaný částkou 27 500 eur, jehož cílem je „zvýšit zájem občanů o EU a potřebu větší integrace“. Tyto iniciativy ukazují, že Komise pod záminkou „podpory evropských hodnot“ prosazuje strategii indoktrinace financovanou z veřejných prostředků.

Od propagandy k politickému vměšování

Zpráva rovněž upozorňuje na případy, kdy byly tyto prostředky použity k zasahování do vnitřní politiky některých členských států. V zemích, kde vládnou euroskeptické strany, například v Polsku a Maďarsku, Komise financovala opoziční nevládní organizace proti demokraticky zvoleným vládám.

V případě Maďarska obdržela nadace Ökotárs v roce 2022 4 miliony eur, přestože ji vláda Viktora Orbána označila za „distribuční centrum“ zahraničních peněz určených k oslabení jeho vlády. Maďarská vláda opakovaně uvedla, že měkká moc Bruselu ovlivňuje nejen politiku zemí mimo EU, ale i politiku samotných členských států Unie.

V Polsku Komise financovala různé nevládní organizace aktivní v protestech proti předchozí konzervativní vládě, včetně nadace Res Publica, která získala prostředky na „boj proti demokratickému zpátečnictví“.

Jedním z nejvíce znepokojujících aspektů zprávy je nedostatečná transparentnost při přidělování těchto prostředků. Podle dokumentu je „dohled nad těmito prostředky minimální a Komise je poskytuje bez zapojení vnitrostátních orgánů“. Ostatně již audit Evropského účetního dvora z roku 2018 varoval před „nedostatkem informací o konečném určení veřejných prostředků“.

Zpráva zdůrazňuje naléhavou potřebu větší transparentnostiČesky a odpovědnosti při přidělování veřejných prostředků a přezkumu mechanismů financování EU, aby se nestaly nástrojem skryté propagandy. Jak zpráva správně zdůrazňuje, evropští občané si zaslouží vědět, jak jsou jejich peníze vynakládány a zda jsou skutečně využívány k obraně demokracie, nebo k prosazování politické agendy.

Tato strategie selektivního financování vyvolává vážné pochybnosti o nestrannosti Komise a o tom, zda skutečně podporuje demokratické hodnoty, nebo jen upevňuje svou vlastní moc na úkor suverenity členských států. Kromě toho zpochybňuje úlohu mnoha nevládních organizací, které se zdaleka nestaly skutečnými zástupci občanské společnosti, ale nástroji nadnárodní byrokracie.

Využívání rozpočtu EU k financování sítě podobně smýšlejících organizací je praxe, která podkopává pluralitu a demokracii v Evropě. Namísto podpory otevřené a rozmanité diskuse Komise prosazuje jednostrannou agendu financovanou evropskými daňovými poplatníky.