Josef Šmajs | 21. 2. 2025 | Převzato | 103 přečtení | | Ekologie, Etika, Filosofie, Kultura
Chceme-li pochopit novou roli filozofie v dnešní kultuře, tj. nejen její podíl na vzniku a rozšíření predátorského duchovního paradigmatu, ale především její schopnost toto skryté paradigma odhalit a prosadit paradigma biofilní, s životem kompatibilní, musíme nejprve odmítnout dnes všeobecně rozšířený antropocentrický předsudek.
Jeho podstatou je to, že člověk je považován za míru všech věcí a že společnost je jen diferencovaným souborem lidí s různými sociálními zájmy. Tento důraz na člověka, sociální struktury a zájmy, tj. úzký sociologický a politologický přístup dnešních společenských věd, je pro pochopení dnešní situace matoucí. Chybí v něm rozpoznání systémového konfliktu kultury s přírodou, pochopení práv a kultuře nadřazené kreativity Země.
…
Domnívám se, že nová evoluční ontologie by měla všem lidem ekologicky ohrožené kultury nedvojsmyslně povědět, že člověk zůstal částí Země, že neodpovídá za přírodu, kterou nevytvořil. Odpovídá za kulturu, za své dílo, jímž dnes Zemi svým potomkům nevratně pustoší. Proto také – vyhroceně řečeno – úcta k Zemi musí být v biofilní globální kultuře hlubší, než byl tradiční respekt člověka k člověku i přátelství a spolupráce mezi lidmi a dílčími kulturami.
Filozofie však v globalizované kultuře nemůže teoreticky chápat jen člověka, jen malou část přírodního bytí. Aby správně pochopila člověka, musí adekvátně pochopit přírodu, širší tvořivý systém přirozeného bytí.
Josef Šmajs | 17. 1. 2025 | Převzato | 352 přečtení | | Ekologie, Etika, Filosofie, Kultura
Filosofický koncept ústavy země
Už téměř padesát let vyjadřují významní vzdělanci své obavy o další existenci lidstva a navrhují způsoby, jak zajistit jeho budoucnost.
Vedle systémového přístupu autorů Římského klubu se do tohoto úsilí svými iniciativami zapojila také OSN – komise H. Brundtlandové, Světová charta přírody, …
Většina deklarací těchto hnutí však není návodem na změnu, ale jen morálním přemlouváním, výčtem zbožných přání a seznamem chyb, jichž se lidé dopouštějí ve vztahu k přírodě.
…
Proto předkládáme tento návrh Ústavy Země, založený na ontologickém předpokladu, že lidská kultura není pokračováním přirozené evoluce jinými prostředky. Vůči přírodě je kultura opozičním umělým systémem. Bude-li však nastavena biofilně, tj. tak jako příroda, bude se růst její svébytnosti vyvíjet žádoucím směrem. Kultura bude přírodu respektovat a vznikne vyšší úroveň vzájemné spolupráce mezi oběma různými systémy.
Drieu Godefridi | 3. 1. 2025 | Převzato, Téma: Ekonomie | 192 přečtení | | Ekologie, Ekonomie, EU, Německo, Propaganda
- Doslova „temné bezvětří“, Dunkelflaute, se vyznačuje současným nedostatkem větru a slunce v zimě, kdy je poptávka po elektřině v Německu nejvyšší… 12. prosince tohoto roku například německá výroba elektřiny z větru a solární energie pokryla 1/30 poptávky po ní.
- Ale je to dobré „pro planetu“, že? Ani zdaleka. Navzdory svému závazku takzvaných zelených energií má Německo stále vysokou uhlíkovou stopu kvůli své zvýšené závislosti na uhlí a lignitu, které vyrovnávají energetické výpadky.
- Vysoké ceny elektřiny v Německu vedou k odchodu jeho průmyslu, protože společnosti hledají místa, kde jsou náklady na energii dostupnější. Jak můžete zůstat životaschopní, když za elektřinu platíte třikrát více než vaši konkurenti?
- Celé části hrdého německého průmyslu se hroutí. Pamatujeme si jen velká jména – VW, BASF, Mercedes-Benz – ale každá velká společnost, která zanikne nebo se zmenšuje, za sebou táhne nespočetné množství malých a středních podniků, které nakonec zkrachují spolu s ní.
- Závislost na nespolehlivých zdrojích energie (vítr, slunce) v kombinaci s unáhleným vyřazováním jaderné energie způsobila, že je německá elektřina nejdražší v Evropě a ohrožuje energetickou autonomii země – a nakonec i celého kontinentu.
Andrej Iljič Fursov, | 27. 12. 2024 | Převzato | 574 přečtení | | Ekologie, Energetika, Kultura, Literatura, Občanská společnost, Obnovitelné zdroje, Rusko, Studená válka, WEF, Zdroje a suroviny
V osmdesátých letech, kdy bylo jasné, že doba klasické levice pomíjí, bylo zapotřebí nového řízeného týmu ve stejném oboru, ale jiného typu, závislého na kurátorech. A je zajímavé, že němečtí Zelení, ať už je to Berbock, Beck nebo Kelly, jsou slovy pacifisté a humanisté, ale jakmile dojde na zahraniční politiku, zejména u Zelených druhé generace, stávají se z nich jestřábi. A přirozeně na straně kolektivního Západu a korporací.
Mnoho lidí, kteří prožili 60. a 70. léta a patří k poválečné generaci – jako já, a 60. a 70. léta byla dobou bezuzdného vědeckotechnického a průmyslově-ekonomického pokroku -, těžko věří, že životnost průmyslově-technické civilizace je omezená. Jsou objektivně omezení.
Susanne Lienhard, Zeitgeschehen Im Fokus | 15. 11. 2024 | Převzato | 559 přečtení | | Ekologie, Elektromobilita, Občanská společnost, Rezistence, Srbsko, Zdroje a suroviny
Do roku 2030 má po německých silnicích jezdit nejméně 15 milionů elektromobilů. Jejich baterie vyžadují lithium, které se v německé půdě nachází, ale zatím se netěží. Největší ložiska se nacházejí v Austrálii, Latinské Americe a Africe. Ložiska lithia má také Čína, ale v menší míře. Dováží tento lehký kov z Austrálie, investuje miliardy do těžby lithia v latinskoamerických a afrických zemích a vlastní většinu světových závodů na zpracování lithia. Ve snaze předběhnout Čínu na evropské půdě podepsala EU v červnu 2024 se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem „strategickou dohodu o udržitelných surovinách, hodnotových řetězcích baterií a elektrických vozidlech“. To dalo nový impuls projektu těžby lithia v údolí Jadar, který byl v roce 2022 pozastaven kvůli masovým protestům.
…
Obyvatelům Portugalska hrozí podobný osud
V severním Portugalsku vedou místní obyvatelé podobný boj proti plánovanému dolu na lithium, který má dodávat lithium pro 500 000 autobaterií. Stejně jako v Srbsku se zde argumentuje tím, že těžba lithia podpoří místní ekonomiku a urychlí přechod na novou energetiku v Evropě.
Zdeněk Žabička | 2. 8. 2024 | Převzato, Téma: ČR | 430 přečtení | | Ekologie, Energetika, EU, Klima, Propaganda, Životní prostředí
Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO₂ (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší.
Plyn CO₂ patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO₂ v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO₂ je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…
Zda a jak bychom případně upustili od závislosti na plynu, zatím nebylo ani na úrovni vlády zmíněno. Je ovšem třeba vzít v potaz, že na úrovní EU se tato otázka již řeší.
Lze proto předpokládat, že bude postupně nutno vybudovat vedle regulačních stanic plynu trafostanice. Současně se pravděpodobně budou muset zesílit kabelové rozvody a zkontrolovat vlastnosti vnitřních instalací pro výměnu sporáků, ohřívačů a kotlů, případně posoudit možnost použití tepelných čerpadel. Velmi pečlivě se musí zvážit proveditelnost jejich použití v plošné instalaci. Také je třeba provést hydrogeologický průzkum v případě, že se uvažuje o použití tepelných čerpadel voda/voda. Pokud se investor rozhodne pro využití zemníku jako zdroje tepla, musí si uvědomit, že na povrchu nad zemníkem bude snížená teplota, která se může projevit na růstu rostlin na povrchu.
A to nemluvíme o nutnosti vzdělání nových profesí, „převýchovy“ cechovních pracovníků a učňů, z nichž nejcitelněji to pocítí zřejmě elektro oblasti. Pokud tedy projdeme všechny důvody a potenciální problémy, je poměrně jasné, že abychom byli plně připravení vydat se „zelenou cestou“, měli bychom celé Net Zero odložit o nějakých třicet let, abychom na něj vůbec byli připravení technologicky.
Vlastimil Podracký | 26. 4. 2024 | Autorský příspěvěk | 346 přečtení | | Ekologie, Politika
Ekologická agenda byla ukradena progresivisty, protože vyhovuje jejich zájmům zničit konzervativní svět. Ekologie je však ve svém principu konzervativní.
Není dávná doba, kdy se mluvilo o udržitelném životě, o obnovitelných a neobnovitelných zdrojích, o čistotě prostředí. Agenda byla postavena na problému vyčerpávání zdrojů a znečištění, kterým se myslel i nárůst oxidu uhličitého v atmosféře mající za následek globální oteplování (které je sporné). Jakékoliv řešení bylo přijímáno s potěšením a přijímáno do diskuse. Budoucí svět byl představován jako stabilní, bez výkyvů teploty a rozsahu ploch přírodních útvarů (pouští, oceánů, pralesů) a s obnovitelnou spotřebou surovin. Dá se říci, že lidé dokázali racionálně posoudit problémy a hledali řešení. Hlavní problémy byly docela jednoduché: Neznečišťovat, neničit, zdroje obnovovat tak, aby byla uhlíková vyrovnanost. Víc potřeba není.
Jan Campbell | 9. 2. 2024 | Autorský příspěvěk, Téma: Ekonomie | 476 přečtení | | BRICS, Čína, EAEU, Ekologie, Ekonomie, Írán, Německo, Rusko, SCO, Ukrajina
Obsah:
– Čína na cestě k ekologické civilizaci
– Co očekávat od draka (1)
– Co očekávat od draka (2)
– Co očekávat od draka (3)
Kompilace (autoři jsou uvedeni u jednotlivých příspěvků) | 10. 11. 2023 | Převzato, Téma: Ekonomie | 728 přečtení | | Ekologie, Ekonomie, Energetika, Obchod
Sedmý ročník Konference WEC 2023
Návratnost investic do energie
Boaventura de Sousa Santos | 25. 8. 2023 | Převzato, Téma: Demokracie | 626 přečtení | | Ekologie, Ekonomie, Etika, Filosofie, Politika
Přinejmenším v evropském kontextu musí text s tímto názvem začít výhradou: když mluvím o socialismu, nemám na mysli socialistické strany, protože ty už socialismus dávno opustily, a totéž bych mohl říci o komunistických stranách ve vztahu ke komunismu. Mimo evropský kontext musím vznést ještě jednu výhradu: nemám na mysli pouze ty verze socialismu, o nichž se v Evropě diskutovalo a které se praktikovaly na počátku 20. století a které pokračovaly v praxi téměř do jeho konce v zemích tehdejšího sovětského bloku a v Jugoslávii. Dokonce ani socialismus, který dnes reálně existuje v Číně, na Kubě, ve Vietnamu nebo v Severní Koreji.
Stanislav Novotný | 11. 8. 2023 | Téma: Demokracie, Video | 435 přečtení | | ČR, Demokracie, Ekologie, Rezistence, Slovensko
Stanislav Novotný se ptá Dušana Lukášika, iniciátora petice Mor ho!, kde je hranice, kdy lid může povstat proti nezodpovědné vládě, která odstraňuje demokratický řád lidských práv a základních svobod
Alexandr Vojta | 21. 7. 2023 | Převzato, Téma: ČR, Téma: Ekonomie | 554 přečtení | | Ekologie, Ekonomie, Klima
Ing. Mgr. Tomáš Doležal je ekonom, politolog a publicista, vystudoval obory Hospodářská politika a Politologie. 20 let působil jako manažer v oblasti distribuční a skladové logistiky, později v oblasti obchodu s energetickými komoditami, v současnosti politický analytik a poradce hnutí SPD
Mgr. Jiří Kobza je český politik, diplomat a geolog. V současné době je poslancem Parlamentu ČR za hnutí SPD a místopředsedou Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny
Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. je antropolog zabývající se dějinami moderního západního myšlení a globálními dějinami. Autor řady odborných knih a dvou románů. Zakladatel a emeritní děkan Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Působí na Metropolitní univerzitě Praha
Svatoplukzs.cz
Joseph Mercola | 23. 6. 2023 | Převzato, Téma: Ekonomie | 838 přečtení | | Covid19, Ekologie, Ekonomie, Klima, Společnost
Současná válka proti změně klimatu je v konečném důsledku válkou proti lidstvu samotnému a důkazů o tom přibývá každým dnem. Začalo to omezením dusíkatých hnojiv [1] v létě 2022, které samo o sobě vyřazuje zemědělce z podnikání, a nyní se přikročilo ke zbytečnému vybíjení hospodářských zvířat – to vše ve jménu boje proti změně klimatu. Ale jaký bude mít klima vliv, když nebude existovat žádná produkce potravin? Bez potravin lidstvo umírá. Konec příběhu. Samozřejmě, že nevyřčeným plánem je nahradit všechny tyto zakázané přírodní potraviny geneticky upravenými laboratorními potravinami, ale to našemu zdraví nijak neprospěje, takže lidstvo bude stále čelit vymírání, jen pomalejšímu a mučivějšímu.
Úvaha Hanse Vogela dle mého názoru jednoznačně směřuje k tomu, že každé zlo - ať už je jakéhokoliv odstínu -…
Pár poznámek: "Hitlerovi se připisuje smrt pouhých šesti milionů lidí" Kým? Kterých? Na rozdíl od 1. války, kterou si přál…
K článku Aleše Macháčka: - odbočení páté: dnes je 28. březen: Den narození Jana Ámose Komenského - odbočení šesté: druhý…
"... V různých západoevropských zemích a také v různých východoevropských zemích byla vojenské posádky – buď americké nebo sovětské. My…
V této souvislosti si nelze nepovšimnout vnímání historického dědictví, které je v v Rusku a ČR zásadně odlišné. V RF…