Akademie pseudověd
Obsah:
Obsah:
Moderní věda se již nepoužívá primárně k popisu reality, ale ke konstrukci modelů, které jsou následně považovány za realitu samotnou. Tento posun zahrnuje kosmologii, klimatologii, reakci na pandemie a umělou inteligenci.
V těchto oblastech modely stále více zprostředkovávají interpretaci reality, od teoretických struktur v kosmologii, přes modely institucionální politiky v klimatologii a reakci na pandemie, až po algoritmické systémy, které formují samotné vnímání.
Oficiální klimatický narativ vykazuje stále více trhlin. 1. května 2026 zveřejnila bývalá energetická poradkyně australské vlády, která se otevřeně ztotožňuje s koalicí CO2, příspěvek o vzpouře uvnitř klimatické kliky OSN.
Ve vlákně s názvem „AKTUÁLNÍ: 46 vědců IPCC SE BOUŘÍ: Klimatická narativ se hroutí zevnitř!“ uvádí Anika Sweetland citáty vědců, kteří byli nebo jsou spojováni s IPCC a jejichž zjištění založená na důkazech nezapadala do alarmistických „Summaries for Policymakers“ („Shrnutí pro tvůrce politik, SPM“).
Severní Ameriku zasahují mrazy a vánice; Moskva zažila nejsilnější sněžení za dvě století; a Evropa zažívá nebývalé množství sněhu a chladu. Dodavatelé vody rozesílají varovné e-maily o zamrzlém potrubí.
Zbývá vidět, kdy si ochlazení všimnou i klimatičtí alarmisté.
Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO₂ (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší.
Plyn CO₂ patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO₂ v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO₂ je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…
Zda a jak bychom případně upustili od závislosti na plynu, zatím nebylo ani na úrovni vlády zmíněno. Je ovšem třeba vzít v potaz, že na úrovní EU se tato otázka již řeší.
Lze proto předpokládat, že bude postupně nutno vybudovat vedle regulačních stanic plynu trafostanice. Současně se pravděpodobně budou muset zesílit kabelové rozvody a zkontrolovat vlastnosti vnitřních instalací pro výměnu sporáků, ohřívačů a kotlů, případně posoudit možnost použití tepelných čerpadel. Velmi pečlivě se musí zvážit proveditelnost jejich použití v plošné instalaci. Také je třeba provést hydrogeologický průzkum v případě, že se uvažuje o použití tepelných čerpadel voda/voda. Pokud se investor rozhodne pro využití zemníku jako zdroje tepla, musí si uvědomit, že na povrchu nad zemníkem bude snížená teplota, která se může projevit na růstu rostlin na povrchu.
A to nemluvíme o nutnosti vzdělání nových profesí, „převýchovy“ cechovních pracovníků a učňů, z nichž nejcitelněji to pocítí zřejmě elektro oblasti. Pokud tedy projdeme všechny důvody a potenciální problémy, je poměrně jasné, že abychom byli plně připravení vydat se „zelenou cestou“, měli bychom celé Net Zero odložit o nějakých třicet let, abychom na něj vůbec byli připravení technologicky.
Není sporu o tom, že se řadě míst planety otepluje. Zároveň to není nijak zvlášť zajímavé, protože každá odezva komplexního systému v podobě nějaké časové řady v každém okamžiku buďto roste nebo klesá. Jiná možnost není – komplexní systémy nemívají konstantní charakteristiky.
Dále není sporu o tom, že roste koncentrace oxidu uhličitého. Ta se dá velmi dobře měřit. Ovšem není nijak jasné, že růst koncentrace oxidu uhličitého je příčinou růstu teploty.
Natřeme-li bílý povrch černou barvou, aby mohl absorbovat co nejvíce tepla, je dobře známo, že první vrstva má nejdominantnější vliv. Druhá zakryje zbývající šedavou barvu a možná několik vynechaných míst v první vrstvě. U třetí vrstvy již prakticky k žádné absorpci tepla nedochází, protože povrch je černou barvou nasycený. Černější už být nemůže.
Tři polští fyzici zaměřili svou pozornost na tento princip saturace ve vztahu k CO2 ve třech nedávno publikovaných pracích (Kubicki et al., 2024, 2022 a 2020). Jejich nejnovější (Kubicki et al., 2024), publikované v Applications in Engineering Science, shrnuje experimentální důkazy z jejich publikací z let 2020 a 2022 a dokládají závěr, že „v důsledku saturačních procesů emitovaný CO2 přímo nárůst globální teploty nezpůsobuje.“
Vědátoři by rádi lidi přesvědčili, že jelikož člověk spaluje fosilní paliva, je naše planeta čím dál více pokrytá vrstvou „teplo zadržujících“ skleníkových plynů. Tvrdí nám, že to nedávné globální oteplení by prostě přeci nemohlo mít nic společného se Sluncem.
Jsou ale nejspíš trochu mimo mísu.
Ing. Mgr. Tomáš Doležal je ekonom, politolog a publicista, vystudoval obory Hospodářská politika a Politologie. 20 let působil jako manažer v oblasti distribuční a skladové logistiky, později v oblasti obchodu s energetickými komoditami, v současnosti politický analytik a poradce hnutí SPD
Mgr. Jiří Kobza je český politik, diplomat a geolog. V současné době je poslancem Parlamentu ČR za hnutí SPD a místopředsedou Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny
Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. je antropolog zabývající se dějinami moderního západního myšlení a globálními dějinami. Autor řady odborných knih a dvou románů. Zakladatel a emeritní děkan Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Působí na Metropolitní univerzitě Praha
Svatoplukzs.cz
Současná válka proti změně klimatu je v konečném důsledku válkou proti lidstvu samotnému a důkazů o tom přibývá každým dnem. Začalo to omezením dusíkatých hnojiv [1] v létě 2022, které samo o sobě vyřazuje zemědělce z podnikání, a nyní se přikročilo ke zbytečnému vybíjení hospodářských zvířat – to vše ve jménu boje proti změně klimatu. Ale jaký bude mít klima vliv, když nebude existovat žádná produkce potravin? Bez potravin lidstvo umírá. Konec příběhu. Samozřejmě, že nevyřčeným plánem je nahradit všechny tyto zakázané přírodní potraviny geneticky upravenými laboratorními potravinami, ale to našemu zdraví nijak neprospěje, takže lidstvo bude stále čelit vymírání, jen pomalejšímu a mučivějšímu.
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…
Rádo se stalo. Sdílená radost je dvojnásobná radost.
Vážený pane Běhunčíku, děkuji za pestrou nabídku skladeb a jejich různých provedení, navíc obohacené mnohými obrazy. Prožila jsem s příspěvky…
Jakkoliv pana Campbella obdivuji a rád čtu jeho články, dovolím si upozornit, že výraz "česká kotlina" označuje jen a výlučně…