1. Robert Semonsen: Trumpovo ministerstvo zahraničí zakazuje vstup globalistům z EU za cenzuru svobody slova
2. J. B. Shurk: Proč by měli Američané umírat za evropskou tyranii?
3. Al Jazeera: „Musíme to mít“: Trump obnovuje tlak na Grónsko

---

Komentář Roberta Semonsena Trump State Department Bars EU-Linked Globalists from Entry for Pushing Anti-Free Speech Censorship vyšel na serveru The Gateway Pundit 23. prosince 2025

Trumpovo ministerstvo zahraničí zakazuje vstup globalistům z EU za cenzuru svobody slova

Americké ministerstvo zahraničí pod vedením Marca Rubia podniklo vzácný a rozhodný krok proti evropským politikům obviněným z jednání proti americkým zájmům a zakázalo vstup několika prominentním osobnostem, které se snažily cenzurovat svobodný a otevřený dialog na amerických platformách.

Tento odvážný krok signalizuje ostrý a definitivní rozchod s dlouholetou úctou – a dokonce podřízeností – vůči stále rostoucím a drakonickým regulačním ambicím Bruselu.

Ministr zahraničí Marco Rubio správně označil tento krok za obranu americké svobody projevu proti tomu, co popsal jako organizovaný ideologický tlak ze zahraničí. Dal jasně najevo, že éra tolerance zahraničních pokusů umlčet americké hlasy a americké postoje je u konce.

V příspěvku na X Rubio napsal: „Příliš dlouho vedli ideologové v Evropě organizované snahy o donucení amerických platforem k potrestání amerických názorů, se kterými nesouhlasí. Trumpova administrativa již nebude tyto závažné akty extrateritoriální cenzury tolerovat.“

Jádrem sporu je snaha Evropy exportovat své protisvobodné postoje za své hranice. Američtí představitelé tvrdí, že někteří evropští aktivisté a bývalí úředníci, když se zaměřili na americké společnosti a uživatele, překročili hranici.

První opatření, které zakazuje vstup do USA, se zaměřuje na pět osob spojených s levicovými globalistickými aktivistickými nevládními organizacemi a regulačními snahami EU. Washington tvrdí, že jejich činnosti představovaly skutečné riziko pro zahraniční politiku, protože se pokoušely diktovat, co mohou Američané – a další – na platformách se sídlem v USA online říkat.

Těchto pět Evropanů jsou: Imran Ahmed, generální ředitel Centra pro boj proti digitální nenávisti; Josephine Ballon a Anna-Lena von Hodenberg, vedoucí globalistické německé nevládní organizace HateAid; Clare Melford, šéfka Globálního indexu dezinformací; a bývalý komisař EU pro digitální záležitosti Thierry Breton.

Místo přímé regulace amerických platforem se administrativa rozhodla pro nekompromisní, ale účinný nástroj: imigrační zákon. Osobám, které byly na seznam zařazeny, je zakázán vstup do země a pokud se již v zemi nacházejí, hrozí jim vyhoštění.

Jednou z nejvýznamnějších osobností, kterým byl zakázán vstup na území USA, je arch globalista a bývalý šéf digitální agendy EU Thierry Breton, klíčový architekt evropského režimu potlačování svobody projevu na internetu. Američtí úředníci tvrdí, že sehrál klíčovou roli při vyhrožování americkým platformám kvůli obsahu, který se nelíbil orgánům EU.

Tento režim je zakotven v zákoně o digitálních službách, který platformy nutí kontrolovat „škodlivý“ obsah pod hrozbou vysokých pokut. Kritici, kterých je mnoho, trvají na tom, že zákon je záměrně vágní a náchylný k ideologickému zneužití.

Střet se vyostřil poté, když Breton varoval Elona Muska před pořádáním online rozhovoru s prezidentem Trumpem a spolupředsedkyní AfD Alicí Weidel. Pro USA symbolizovalo toto varování pokus globalistické Evropy kontrolovat politický diskurz na amerických platformách.

Evropští úředníci se rychle bránili a trvali na tom, že jejich pravidla nemají dosah za hranice EU. Američtí politici však poukazují na to, že když jsou pokuty a výhrůžky namířeny proti americkým firmám, je jejich dopad nepochybně globální.

Evropská komise, ovládaná převážně osobnostmi spojenými s globalisty, již DSA začala prosazovat a udělila první významnou pokutu platformě se sídlem v USA.

Muskova společnost X byla potrestána pokutou ve výši přibližně 140 milionů dolarů za údajné porušení zákona EU o digitálních službách (DSA). Tento krok vyvolal varování před možnými obchodními odvetnými opatřeními ze strany USA.

Pro Trumpovu administrativu je tento boj stejně tak o suverenitě jako o svobodě projevu. Umožnit nevoleným úředníkům EU, kteří jsou otevřeně nepřátelští vůči svým vlastním obyvatelům, ovlivňovat americkou debatu, je považováno za neslučitelné s demokratickou samosprávou.

Zastánci tohoto kroku tvrdí, že odhaluje realitu globálního cenzurního průmyslu, ve kterém úzce spolupracují globalistické aktivistické nevládní organizace a vládní regulační orgány. Argumentují tím, že se tyto skupiny schovávají za slovy „bezpečnost“, aby potlačily odlišné – a častěji konzervativní – názory.

Omezení víz jsou součástí širšího posunu směrem k přímé konfrontaci s globalisty, kteří se pokoušejí potlačit svobodu projevu a konzervativní hlasy. Podobná opatření se uplatňují i vůči aktérům z jiných regionů, kteří jsou obviněni z podkopávání zájmů USA.

Politická třída Evropské unie, hluboce odtržená od reality a mezi evropským obyvatelstvem stále více vnímaná jako nelegitimní, reagovala předvídatelným pobouřením a rozhodnutí vykreslila jako nepřátelské a neopodstatněné.

Koneckonců, konfrontace podtrhuje prohlubující se propast mezi americkou tradicí svobody projevu a evropskou politikou, která je stále více řízená shora a dokonce autoritářská. Tím, že Washington tuto hranici vytyčil, dává najevo, že americké hodnoty nebudou podřízeny globalistické ideologii EU.

---

Zpět na obsah

---

Komentář Why Should Americans Die for European Tyranny? publikoval server American Thinker 17. prosince 2025

Proč by měli Američané umírat za evropskou tyranii?

Shellenberger poukázal, že pokuta Muskovi přišla v době, kdy evropské vlády požadují přístup ke všem soukromým textovým zprávám (pod záminkou boje proti šíření dětské pornografie) a vytvářejí takzvaný „demokratický štít“ vládou financovaných „ověřovatelů faktů“, který umožňuje „cenzuru prostřednictvím zmocnění“.   Poznamenal také, že Evropská komise oznámila pokutu ve stejné době, kdy Trumpova administrativa zavedla novou Národní bezpečnostní strategiiČesky, v níž prezident Trump slibuje: „Postavíme se proti elitou řízeným, nedemokratickým omezením základních svobod v Evropě, anglosaském světě a zbytku demokratického světa, zejména mezi našimi spojenci.“

Shellenberger si dal dvě a dvě dohromady a dospěl k provokativnímu postřehu:

EU nyní přímo porušuje Smlouvu o NATO, která požaduje, aby členské státy měly svobodu projevu a svobodné a spravedlivé volby. Francie a Německo aktivně a nezákonně brání politickým kandidátům v kandidatuře z ideologických důvodů, konkrétně z jejich odporu k masové migraci. A rumunský nejvyšší soud s podporou Evropské komise anuloval výsledky voleb pod chabou a neprokázanou záminkou ruského vměšování poté, co zvítězil nacionalistický a populistický prezidentský kandidát.

Závěrem Shellenberger obvinil evropskou politickou třídu ze zrady vlastní ústavy,  dokumentu, který má svobodu projevu chránit:

Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování veřejné moci.

Jak může Evropská komise předstírat, že brání svou vlastní chartu, když se snaží vymýtit volnou výměnu názorů na X, cenzurovat projevy Američanů, špehovat soukromé textové zprávy občanů a vytvořit armádu vládou financovaných nevládních organizací, které cenzuru ospravedlňují a prosazují propagandu komise?

Shellenbergerova ostrá pozorování posilují nedávnou kritiku evropské cenzury ze strany viceprezidenta Vance:

„Celá německá obrana je dotována americkými daňovými poplatníky. V Německu jsou dnes tisíce a tisíce amerických vojáků. Myslíte si, že američtí daňoví poplatníci tohle snesou, když vás v Německu uvězní za zveřejnění zlého tweetu?“ Vance evropské elity výslovně varoval, že Amerika a Evropa „nemají společné hodnoty, pokud vězníte lidi za to, že říkají, že bychom měli hranice uzavřít“, nebo rušíte „volby, protože se vám nelíbí výsledek – a to se stalo v Rumunsku. Nemáte společné hodnoty, pokud se tak bojíte svých vlastních lidí tak, že je umlčíte a zavřete.

Když přední kandidát na americké prezidentství v roce 2028 a jeden z předních amerických novinářů evropskou politickou třídu varují, že její pokračující cenzurní aktivity ohrožují základy západní aliance, měla by tomu evropská hlavní města věnovat pozornost.

Bohužel se zdá, že papíroví tygři v Evropě věří, že jejich jemné předení zní jako zuřivý řev a že jejich pokroucené stíny reality stále vyjadřují sílu. Zatímco vyslanci prezidenta Trumpa pracují na dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou, na kontinentu se šíří zvěstiČesky, že Evropská komise za poněkud zavřenými dveřmi hrozí prodejem amerických státních dluhopisů v hodnotě 2,34 bilionu dolarů, pokud by americká vláda Ukrajině vnutila „neuspokojivé“ mírové urovnání nebo by jí zcela zbavila vojenské a finanční podpory. Taková ekonomická válka proti Spojeným státům by mohla vyvolat závažnější finanční krach, než jaký nastal v roce 2008.

Skutečnost, že evropské mocnosti zvažují destabilizaci globální ekonomiky, aby prodloužily válku na evropském kontinentu, hodně vypovídá o zvrácených prioritách Starého světa. Zatímco desítky milionů nelegálních imigrantů ruší západní civilizaci a šílená politika „zelené energie“ odsuzuje ekonomiky Evropy k záhubě, aristokratické elity trvají na cenzuře, vládou schvalované propagandě a věčné válce. Brusel, Londýn, Paříž a Berlín jsou tak oddané totální válce s Ruskem, že obětují každého Ukrajince a mír postaví mimo zákon. Lepší je zůstat pánem nad vládou chudoby, rozdělení a krveprolití, než dovolit neglobalistickým politickým stranám vyhrávat volby a bránit suverenitu svých států.

Vzhledem k tomu, jak špatně je Evropa připravena bojovat své vlastní bitvy bez pomoci americké vojenské mašinérie, je šílené sledovat, jak se agresivní evropská vládnoucí třída pomateně chováČesky a touží po další válce.  Britský premiér Keir Starmer, zatímco truchlil nad nedávnou smrtí britského vojáka na Ukrajině, mlčky připustil, že v zemi již operuje vojenský kontingent neznámé velikosti. To vedlo jednoho z nejvýznamnějších ruských politických komentátorů k závěruČesky, že je „jaderný úder na Británii nevyhnutelný“. Neměli by snad mít Britové slovo o tom, zda jejich politické vedení riskuje jadernou válku o rusky mluvící území na východě Ukrajiny?

Francouzská vláda mezitím připravuje ne tak moc potichu nemocniceČesky na příchod desítek tisíc zraněných vojáků v příštích několika měsících. Vzhledem k tomu, že francouzský prezident Emmanuel Macron údajně plánujeČesky oznámit rychlé rozšíření vojenské služby v zemi, jeví se významné vojenské nasazení na kontinentu stále pravděpodobnější. Podobně Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Chorvatsko, Polsko a Německo pracují na zvýšení počtu svých ozbrojených sil. Vojenské výdajeČesky v Německu mají „znamenat největší jednoroční investici do obranného vybavení v historii země“. A šéf NATO Mark Rutte nedávno v Berlíně zahraničněpolitickým bláznům řeklČesky, že Evropané „musí být připraveni na rozsah války, kterou prožili naši prarodiče a praprarodiče“. Pokud jde o evropské politické elity, vše nasvědčuje třetí světové válce!

Opravdu tohle Američané chtějí? Musíme opravdu dovolit evropským totalitním politickým elitám bezohledně vyprovokovat válku mezi USA, NATO a Ruskem? Je symptomatické, že evropská policie projevu tak pilně pracuje na cenzuře příspěvků na sociálních sítích, které se opovažují zpochybňovat zjevnou touhu vládnoucí třídy proměnit regionální konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou v bitevní řád zahrnující celý kontinent. Jak pokrytečtí, co se týče jejich motivace, a zoufalí ve svých politických kalkulacích musí Starmer, Macron, Merz a královna Ursula von der Leyen být, když se cítí nuceni umlčet každého evropského obyčejného člověka, který dává přednost tomu, aby jeho děti byly v bezpečí před vybuchujícími drony?

Vracím se k otázkám, které ohledně klesajícího závazku Evropy k západním hodnotám kladli Michael Shellenberger a viceprezident Vance. Jaký má smysl obhajovat královský dvůr nevolených evropských aristokratů, kteří cynicky žvanijí o potřebě „bránit demokracii“, zatímco špehují soukromou komunikaci svých spoluobčanů a umlčují jejich online debaty? Proč by Američané měli bojovat a umírat za evropské elity, které se spiknou, aby neglobalistickým politikům zabránily v zastávání úřadů, a okamžitě ruší volby, kdykoli preferovaní globalisté prostě prohrají? Proč by americká armáda měla bránit evropskou vládnoucí třídu, která pravidelně cenzuruje americké občany?

Pokud chtějí Brusel, Londýn, Paříž a Berlín válku, ať vezmou pušku a bojují socialisté. Pokud jde o Američany, naším cílem by mělo být bránit svobodu. A v současné době bohužel svoboda evropské politické elity příliš nezajímá.

---

Zpět na obsah

---

Zprávu ‘We have to have it’: Trump renews push for Greenland as Denmark protests publikovala Al Jazeera 23. prosince 2025

„Musíme to mít“: Trump obnovuje tlak na Grónsko

Prezident Spojených států Donald Trump zintenzivnil svou kampaňČesky za převzetí GrónskaČesky, prohlásil dánské území za nezbytné pro národní bezpečnost Washingtonu a jmenoval zvláštního vyslance, který podle něj „povede útok“.

Trumpovy pondělní [22. prosince] komentáře přišly v době, kdy vůdci Dánska a Grónska protestovali proti výrokům nového vyslance, guvernéra Louisiany Jeffa Landryho, který prohlásil, že arktické území učiní „součástí USA“.

V rozhovoru s novináři ve svém klubu Mar-a-Lago na Floridě Trump zopakoval svůj postoj, že Grónsko je pro obranné zájmy USA životně důležité.

„Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost, ne kvůli nerostným surovinám,“ řekl americký prezident. „Když se podíváte na Grónsko, podíváte se podél pobřeží, všude vidíte ruské a čínské lodě… Musíme ho mít.“

Tyto poznámky následovaly po Trumpově nedělním oznámení o Landryho jmenování, v němž guvernéra pochválil za pochopení, „jak důležité je Grónsko pro naši národní bezpečnost“.

Landry následně na serveru X zveřejnil, že je pro něj „ctí sloužit… v této dobrovolnické pozici, aby se Grónsko stalo součástí USA“, a dodal, že tato role neovlivní jeho guvernérské povinnosti.

Landryho prohlášení vyvolalo ostrou kritiku dánské premiérky Mette Frederiksen a grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena, kteří vydali společné prohlášení, v němž tvrdí, že „Grónsko patří Gróncům“.

„Nemůžete anektovat jinou zemi. Ani s argumentem o mezinárodní bezpečnosti,“ řekli. „USA Grónsko neobsadí.“

Nielson na Facebooku samostatně napsal, že kroky USA „mohou znít velkolepě, ale pro nás to nic nemění“. „O své budoucnosti rozhodujeme sami,“ řekl.

Frederiksen dodala v příspěvku na Instagramu: „Je to obtížná situace, do které nás dostávají naši celoživotní spojenci.“

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen v pondělí prohlásil, že si předvolá amerického vyslance Kennetha Howeryho, aby vyjádřil hluboký hněv své země nad Landryho jmenováním. Rasmussen také označil guvernérovy komentáře k anexi Grónska za „zcela nepřijatelné“.

Trumpova administrativa v pondělí vyvinula další tlak na Kodaň, když pozastavila pronájmy pěti velkých projektů větrných elektráren na moři, které se staví u východního pobřeží USA, včetně dvou, které buduje dánská státní společnost Orsted.

Evropská unie se mezitím rychle postavila na stranu Dánska.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady Antonio Costa vyjádřili „plnou solidaritu“ s Kodaní a zdůraznili, že „územní celistvost a suverenita jsou základními principy mezinárodního práva“.

Trump, který se v lednu vrátil do Bílého domu, opakovaně prohlásil, že USA tento ostrov bohatý na zdroje „potřebují“, a odmítl vyloučit použití vojenské síly k jeho zajištění.

Toto samosprávné území, které leží mezi Evropou a Severní Amerikou, hostí klíčový americký systém protibalistické protiraketové obrany a má značná ložiska nerostných surovin, což by mohlo snížit závislost USA na čínském exportu.

Podle lednového průzkumu veřejného mínění si drtivá většina z 57 000 obyvatel Grónska přeje nezávislost na Dánsku, ale nepřeje si stát se součástí USA.

---

Zpět na obsah