Nejutajovanější společnost světa jmenuje nového vůdce, protože druhé Trumpovo prezidentství vyvolá seismický posun v globálním řádu

Bilderberg Group – uzavřená organizace globální elity – prochází transformací vedení, když se Donald Trump připravuje na návrat do Bílého domu.

Společnost, která se skládá z vůdců v politice, průmyslu, akademické obci a armádě, vybrala bývalého šéfa NATO Jense Stoltenberga, aby předsedal jejímu „řídícímu výboru“.

Skupina Bilderberg, založená v roce 1954, již dlouho fascinuje svými tajnými setkáními v exkluzivních hotelech a alpských střediscích, kde účastníci diskutují o mezinárodních vztazích, ekonomice a bezpečnosti.

Eskalace: ohlédnutí za rokem

Eskalace: ohlédnutí za rokem
Filozof Alexandr Dugin v pořadu „Eskalace Alexandra Dugina“ shrnuje rok 2024.
Přepis rozhovoru.
~~~~~~~~~~~~
– SVO jako měřítko věcí
– Důvody zlomu: překonání liberalismu
– Mobilizace společnosti
– Naše věc je Rusko, to je pravda
– Věřím ve svůj národ
– Až do bezpodmínečné kapitulace Kyjeva.
– Hlavní událost odcházejícího roku: zvolení Trumpa
– Přísaha nejvyššímu vládci Ruska
– Putinismus a katechismus
– Gruzínský pro-gruzínský sen
– Požár velké války na Blízkém východě

Šest scénářů pro Sýrii

Situace v Sýrii je jako chaos v Libyi, ale působí zde mnohem více aktérů (místních i vnějších), takže je obtížné předvídat, co se stane.

Je naivní předpokládat, že současný režim v Sýrii zůstane na svém místě – tak jak je – i nadále. Sýrie je nyní ve stavu nelehké transformace a politicko-vojenská situace se bude měnit, dokud se nevyřeší konflikty mezi různými ozbrojenými a občanskými skupinami.

Změna koncepce hegemonie USA v Evropě: Vyhrožuje Trump NATO?

Rok 2024 byl rokem plným překvapení. Možná posledním byla ‚hrozba‘ zvoleného prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa adresovaná NATO ještě když vedl kampaň a pak zopakovaná pár dnů po jeho cestě do Evropy a po pádu Ba’athistické Sýrie, tj. že Spojené státy vystoupí z Atlantické smlouvy. Je to však opravdu možné?

Nenechme se oblbnout: sice možná méně NATO, zato ale více USA, což nebudou dobré zprávy. Americký imperialismus se prostě jen vyvíjí ve směru odlišném od toho, na který jsme si zvykli, ale jinak by to přeci ani nemohlo být možné vzhledem k tomu, jak se svět mění na multipolární.

Jaký hodnotový rámec v době rozpadajících se hodnot?

Chtěli jsme vlastně uvažovat o hodnotách a nevtahovat do hry osud. Stále se mi nepodařilo definovat, co je to hodnota. Nejde o finance. Je to o něčem, co obstojí ve zkoušce času, za čím stojí za to stát, i když to většina kolem vás může považovat za špatné. Tady přichází na řadu velmi obtížná otázka, na kterou je těžké odpovědět: Stává se tato hodnota „nehodnotou“, pokud není v souladu s většinovým názorem nebo snad dokonce porušuje právní normy? Na tuto otázku nemám odpověď, protože je příliš teoretická. Vše by se muselo rozebrat a prodiskutovat na konkrétních příkladech.
Domnívám se, že hodnota by nikdy neměla být východiskem pro extremismus, manipulaci a nespravedlnost. Takové „hodnoty“ by nebyly ničím jiným než „zvláštními hodnotami“, které jsou tu od toho, aby se s druhými zacházelo ponižujícím způsobem, aby si člověk zajistil větší práva. Hodnoty a práva. Přistupujeme k věci. Hodnota má pravděpodobně něco společného s tím, že práva jsou uznávána a udělována. Mnozí by dnes řekli, že demokratický řád je rámcem hodnot, na kterých musíme trvat. Moje osobní víra v tento systém utrpěla v posledních letech řadu porážek, ale tyto porážky mi nesloužily jako podnět k „reformě tohoto systému“ – mám-li být upřímný – protože mi chybí energie a pravděpodobně i hluboce zakořeněná víra v tento systém.

Kam dál po rumunském převratu?

Rumunský ústavní soud vydal 6. prosince nevysvětlitelné mimořádné rozhodnutí o zrušení výsledků prvního kola prezidentských voleb v zemi, které se konalo 24. listopadu. Příhodně bylo rozhodnutí vyneseno jen několik dní před druhým kolem, které by podle průzkumů veřejného mínění znamenalo, že outsider Calin Georgescu drtivě zvítězí. Během toho byl občanům všech členských států NATO v reálném čase poskytnut obzvláště drsný rychlokurz o tom, co by se nyní mohlo stát v jejich vlastních zemích, pokud by si zvolili „nesprávné“ kandidáty.

Jak se lidé za Joe Bidenem snaží za každou cenu rozpoutat další velkou válku

Bidenova vláda chce novému americkému prezidentovi Trumpovi klást před změnou moci v USA co nejvíce překážek. Evidentně se snaží na několika místech rozpoutat velkou válku proti Rusku.

Řeknu to rovnou, protože je velmi důležité tomu porozumět: Není to Joe Biden, kdo rozhoduje ve Washingtonu, jak nyní uvedl i Wall Street Journal, aniž by to někdo zpochybňoval, ale podle deníku jsou rozhodnutí přijímána poradcem pro národní bezpečnost Bílého domu Jakem Sullivanem a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Evropa: pád Svaté říše Obnovitelnosti

  • Doslova „temné bezvětří“, Dunkelflaute, se vyznačuje současným nedostatkem větru a slunce v zimě, kdy je poptávka po elektřině v Německu nejvyšší… 12. prosince tohoto roku například německá výroba elektřiny z větru a solární energie pokryla 1/30 poptávky po ní.
  • Ale je to dobré „pro planetu“, že? Ani zdaleka. Navzdory svému závazku takzvaných zelených energií má Německo stále vysokou uhlíkovou stopu kvůli své zvýšené závislosti na uhlí a lignitu, které vyrovnávají energetické výpadky.
  • Vysoké ceny elektřiny v Německu vedou k odchodu jeho průmyslu, protože společnosti hledají místa, kde jsou náklady na energii dostupnější. Jak můžete zůstat životaschopní, když za elektřinu platíte třikrát více než vaši konkurenti?
  • Celé části hrdého německého průmyslu se hroutí. Pamatujeme si jen velká jména – VW, BASF, Mercedes-Benz – ale každá velká společnost, která zanikne nebo se zmenšuje, za sebou táhne nespočetné množství malých a středních podniků, které nakonec zkrachují spolu s ní.
  • Závislost na nespolehlivých zdrojích energie (vítr, slunce) v kombinaci s unáhleným vyřazováním jaderné energie způsobila, že je německá elektřina nejdražší v Evropě a ohrožuje energetickou autonomii země – a nakonec i celého kontinentu.