Tři fronty novodobé studené války
Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.
Nesouhlasím s tvrzením autora: "Tvrzení, že nehrozí nové obrácení ruské rozpínavosti proti naší vlasti, protože Rusko k ní nic nepopouzí,…
Důvěra v justici končí, když: 1. Používá princip dvojího metru 2.Je využívána jako klacek na politické oponenty 3 Nahrazuje neschopnost…
O Ukrajině a církvi pravoslavné viz "Banderism and Mazepism: The war against Orthodoxy in Ukraine" / Banderismus a mazepismus: Válka…
V jednom bodě s Tomášem Zítkem nesouhlasím. Píše, že "covid-19 patří mezi tzv. zoonózy". To naznačuje hypotézu živočišného původu, kterou…
Je zajímavé, že anglosaský Západ plánuje budoucnost jako přípravu na válku. Nové technologie jsou pouze nástroje této přípravy. Takže budoucnost…