Převzato | Disput

Následky mRNA. Tři slovenští lékaři o coronaviru a vakcínách

– Lékařská etika : neubližovat – Izolace namísto imunity, difamace místo diskuze – Operace k utajení laboratorního původu, demagogie vakcín – Období prvního výskytu až vakcinace, období po začátku vakcinace – Důsledky vakcinace – Celosvětově studie neorilogických a kardiologických následků – Odborníci odmítají konfrontaci, stud být podveden – Řízení odborných věcí převzali politici – očkování dětí – Perzekuce kritiků, manipulace a lži – Falešné testy – Přirozená imunita – Německá studie : vakcíny způsobují rakovinu – Mnoho kardiovaskulárních indicíí – Reakce – No a co? To jsme už věděli – Média – anonymní zdroje, většina odbotníků opačného názoru – Kritické informace – oslabená vnímavost – WHO – Pfizer neodpovídá za následky – Hrotový protein v těle přetrvává – Oslabení imunity – Dr. Kotlár říká to stejné stručnou formou – Ztratili jsme suverenitu – Preventivní péče očkovaných – Dr. Kotlár předal zprávu prokuratuře, dr. Peková garant. Počkejme, jak dopadne. – Více pokory, víc diskuze – Snížená porodnost, nedostatek zdravotní péče

V sázce jsou jednání Donalda Trumpa s Íránskou islámskou republikou

Široká veřejnost si vůbec neuvědomuje skutečné sázky v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem. Tento článek představuje situaci, v níž se po tři desetiletí hromadí lži, což jakýkoli pokrok obzvláště ztěžuje. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není íránským jaderným problémem, zda Teherán získá atomovou bombu, ale zda bude schopen pomoci Palestině, aniž by se uchýlil ke zbraním.

Čína, Hongkong a umění mrknout

Minulý týden v Šanghaji mi akademici i podnikatelé opakovaně připomínali, že Trumpova celní válka (Trump Tariff Tizzy, Trumpův celní zmatek) jako zbraň sahá daleko za hranice Číny: je to zoufalý útok americké vládnoucí třídy proti rovnocennému konkurentovi, který ji děsí k smrti.

Při bližším pohledu na Šanghaj se ukazuje, že Trump 2.0 dal Číně vzácnou příležitost upevnit svou strategickou iniciativu a posílit roli lídra globálního Jihu/globální většiny, a zároveň pečlivě řídit riziko nové studené války.

Může se člověk změnit?

Obsah:

Čína, dolary a polovodiče

Obsah:

Zaslepená společnost

Úzkost z prudce rostoucí kvantity znaků a obrazů patří ke komunikaci odevždy, ale teprve digitální hojnost udělala z knihoven „knihovny babylonské“, kde nesmyslnost je normální a smysl výjimkou. Algoritmy počítačů vychrlí do našeho světa miliardy sdělení za pár vteřin a globálně je rozsévají; porozumět jejich kontextům trvá ale desetiletí, píše Václav Bělohradský.
…
Nastolení jedné velké priority – totální mobilizace sil (totale Mobilmachung) – způsobuje, že slovo kultura zní znovu nepatřičně, příkaz „zbrojit!“ vyžaduje zjednodušení „řídících procesů“, jeho roztleskávači přidělávají ke starým slovům s otazníky západní kultury vykřičníky a svolávají jejich vyřváváním davy k oslavě nové jednoty společnosti. Jeden z klíčových rysů Západu – hluboký vztah mezi kulturou a politikou – se drolí. „Nepřátelé svobodného světa nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici,“ řekl Petr Fiala. „Tanky nemusí respektovat emisní limity EURO 6,“ dodal jiný politik.

TIME: 100 dnů Donalda Trumpa

Prezident Donald Trump poskytl 22. dubna v Bílém domě rozhovor pro časopis TIME, ve kterém hovořil o celé řadě témat, včetně obchodní války a ekonomiky, imigrace, prezidentských pravomocí a situace na Ukrajině a na Blízkém východě. Rozhovor vedli Eric Cortellessa, politický korespondent časopisu TIME a šéfredaktor Sam Jacobs.

Interview Sergeje Lavrova na kanále CBS

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poskytl 27. dubna 2025 rozhovor redaktorce Margeret Brennan na televizní stanici CBS News. Uvedenou část rozhovoru odvysílala Margeret Brennan ve svém raním pořadu „Face the Nation“.

Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Následky mRNA. Tři slovenští lékaři o coronaviru a vakcínách

V sázce jsou jednání Donalda Trumpa s Íránskou islámskou republikou

Čína, Hongkong a umění mrknout

Může se člověk změnit?

Čína, dolary a polovodiče

Zaslepená společnost

TIME: 100 dnů Donalda Trumpa

Interview Sergeje Lavrova na kanále CBS

Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře