Článek Zdeněk Jemelík, Spravedlnost naruby vyšel na serveru Chamurappi 23. června 2025

Soud vrátil kauzu Čapí hnízdo, proces s Babišem a Nagyovou bude pokračovat. Foto: iDnes.cz

Dle očekávání, které jsem vyjádřil v článku z 26.května 2025 (zde), Vrchní soud v Praze zrušil dne 23. června 2025 již podruhé zprošťující rozsudek nad obž. Janou Nagyovou a jejím pomocníkem obž. Andrejem Babišem. Nešel ale do krajnosti: nevyužil práva nařídit projednání v novém složení senátu. Soudce Jan Šott tak dostal již druhou příležitost k „polepšení“. Ale i tak soudci Vrchního soudu naplnili cíl narušovat politickou dráhu Andreje Babiše.

V tomto speciálním případě soudní rozhodnutí vhodně zapadá do snahy vládní koalice o zastření závažnosti bitcoinové kauzy. Andreji Babišovi se dostává výzev, aby v podzimních volbách nekandidoval a mluví se o zúžení jeho koaličních možností. Pavel Blažek, který se zapletl do případu, jenž rozsahem možné finanční škody pro stát převyšuje Čapí hnízdo mnohonásobně, je najednou za kladného hrdinu. Vládní politici jej staví před oči Andreje Babiše a před oči ohlupované veřejnosti jako vzor.

Samozřejmě pozornost všech komentujících politiků a novinářů se soustřeďuje na Andreje Babiše, byť v kauze hraje druhořadou roli.

Ustálil se názor, že toto trestní řízení někdo vyvolal s úmyslem vytlačit Andreje Babiše z politiky tímto způsobem, když politické prostředky nestačí. Časový odstup trestního oznámení od skutku tomu nasvědčuje. I tak jsou na místě pochybnosti, zda trestní řízení bylo jedinou cestou nápravy nesprávného rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pokud se příslušný odborný správní orgán zmýlil, náprava ve správním řízení byla možná: jen by musel někdo kvalifikovaný vadnost odhalit. Přezkumy netrestní cestou proběhly, námitky nevznesly.

Ostatně dotace byla jen malým dílkem investičních nákladů na vybudování společensky prospěšného zařízení a nakonec ji nástupnická organizace Farmy Čapí hnízdo vrátila. Naléhavost nápravy nebyla velká, ve srovnání s únikem bitcoinů podezřelého původu takřka nepatrná.

Platí zásada, že trestní právo je prostředkem ultima ratio. V tomto případě je ale přednostním a vlastně jediným nástrojem. Je to zvláštní: nejdříve odborný orgán, odpovědný za správu dotačních prostředků, rozhodl, že žádosti o dotaci je třeba vyhovět. Pak ale přišli policisté a státní zástupci, jejichž odborná fundovanost je poněkud nejistá, rozhodli, že dotace neměla  být udělena a jejich pravda je silnější.

To samo o sobě by mi tolik nevadilo. Ale stále nemohu strávit skutečnost, že lidé, kteří odpovídali za správu státních peněz, vyvázli bez úhony. To je spravedlnost naruby. Z mého laického hlediska se úředníci měli dostat před soud rychleji než Jana Nagyová. Jejich odpovědnost byla samozřejmě vyšší než odpovědnost žadatelky. Dotační řízení je podobné vyřizování žádosti o úvěr. Předloží-li žadatel o úvěr požadované podklady a banka mu nevyhoví, žadatel nečelí kvůli tomu trestnímu řízení. V daném případě správci dotačních peněz prý neměli žádosti vyhovět. Ale žadatelka jim poskytla všechny informace, takže jim nic nebránilo nevyhovět jí. Kdo je odpovědný za neoprávněné vydání dotace: žadatelka nebo úředníci?

Úloha Andreje Babiše je neurčitá. Zřejmě spuštěním projektu chtěl dosáhnout naplnění svého snu. Uskutečnění přenechal jiným lidem. Sám nebyl akcionářem společnosti Farma Čapí hnízdo. Určitě nespustil projekt proto, aby mohl získat poměrně malou dotaci. Provinil se tím, že nechal vybudovat velkolepé zařízení. Každý dobrý skutek  musí být po zásluze potrestán.

Trestní řízení ovšem běží způsobem, jímž se rozběhlo a může pokračovat ještě i několik let. Zatěžuje obžalované i orgány a v případě, že by přece jen došlo k pravomocnému odsouzení obžalovaných, nedojde k výsledkům, jež by ospravedlnily celou vynaloženou námahu a náklady. Hora porodí myš. Je na čase tu trapnost zastavit.


Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.