Fico: „Je rok 2025, ne 1939!“ Hrozby EU ohledně Dne vítězství Ruska vyvolávají odpor

Poslední varování vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasové – důsledky pro členské a kandidátské státy, pokud se jejich lídři zúčastní moskevského průvodu ke Dni vítězství 9. května (věnovaného porážce nacistického Německa ve druhé světové válce) – je ostrou připomínkou toho, jak nebezpečně Unie překračuje své hranice.

I když Kallas nepohrozila žádnými konkrétními tresty, pokud bude její varování ignorováno, řekla, že by jakoukoliv účast na přehlídce v Moskvě EU „nebrala na lehkou váhu“, což naznačuje diplomatické nebo politické důsledky vůči zemím, které neuposlechnou.

Ochromilo Trumpovo nařízení globální síť amerických změn režimů?

Po pozastavení federálního financování USAID shánějí prozápadní média od Ukrajiny po Nikaraguu dárce a mnohamiliardový aparát pro změny režimů je v panice.

Mezi záplavou nařízení vydaných prezidentem Donaldem Trumpem v prvních dnech jeho administrativy je možná dosud nejzávažnější příkaz s názvem „Přehodnocení a přeskupení americké zahraniční pomoci“.

Podle tohoto příkazu byla okamžitě nařízena 90denní pauza na veškerou zahraniční rozvojovou pomoc USA po celém světě – samozřejmě s výjimkou největších příjemců americké pomoci, Izraele a Egyptu. Nařízení předběžně zakazuje vyplácení federálního financování jakýmkoli „nevládním organizacím, mezinárodním organizacím a kontraktorům“, kteří jsou pověřeni poskytováním amerických programů „pomoci“ v zámoří.

Kallas a divoženky

Nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová, nový předseda Rady EU António Costu a nová komisařka pro rozšíření EU Marta Kosova byly dnes, v první advent a první den ve funkci uvítáni v Kyjevě místopředsedkyní vlády Olhou Stefanischynovou. Společná fotografie této čtveřice napovídá mnohé, podobně jako životní příběh Kaji Kallasové. Fotografie a příběh Kallas jsou typickým příkladem pro porozumění procesu vzestupu k současné moci, porozumění marnosti a proč se odrazí v práci direktorátu EK a v hodnocení EU během příštích let.

Bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová se v neděli 1. prosince oficiálně ujala funkce vysoké představitelky Evropské unie (EU) pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Nahradila správce dříve kvetoucích, dnes však uvadlých evropských zahrad Josepa Borrella.  Kallasová je známá svou ostrou rétorikou vůči Rusku a rusky mluvícímu obyvatelstvu Estonska, stejně jako aktivními výzvami ke zvýšení podpory Ukrajiny ze strany zemí NATO. V tomto smyslu je její volba logická a politicky korektní. Neznamená to však, že volba je správná pro dobu přede dveřmi. Proč? Za její politickou kariérou se totiž skrývá složitá historie.

3x Gruzie a věci okolo

Obsah:

  1. Vaše Věc, 17.4.2024: Gruzínský parlament schválil v prvním čtení zákon o zahraničních agentech
  2. Karol Jerguš, 19.4.2024: Každá krajina, ak sa chce stať suverénnym štátom, musí prijať zákon o zahraničných agentoch
  3. Radio Univerzum: Martina Kociánová, Ladislav Větvička
    1. část 1 (5.4.2024): Dnes už skoro nemáme novináře, kteří by referovali z míst událostí
    2. část 2 (12.4.2024): Jakákoli známka, že by Gruzie vstoupila do NATO, může být další rozbuškou pro likvidaci této země
    3. část 3 (19.4.2024): Některým dojde, že jsme udělali chybu, až když bude hlad, budeme dovážet drahé potraviny, či jíst brouky

České dějiny 15: Nejmocnější sedlák zapráská bičem

Přetisk textu Karla Kosíka Rozum a svědomí, předneseného na sjezdu spisovatelů v červnu 1967, působí v Právu z 21. srpna 2008 jako nostalgické memento v záplavě zavilé nenávisti. Dva srpnové týdny dovolené, strávené v izolaci Radiožurnálu a českých novin jsou exkurzí do hlubokých padesátých let, kdy ještě antiimperialistické kampaně vzbuzovaly upřímnou lidovou odezvu. Kdy se ale poštěstil tak zdařilý souběh příležitostí jako válka v Gruzii ausgerechnet na kulaté výročí okupace?