Článek Zdeněk Jemelík, Zločinci pod záštitou státu 5 vyšel na serveru Chamurappi 28. července 2025
Stále se nedokážu odpoutat od přemýšlení o surovém zacházení s bratry Lebánkovými v Jesenici, o strašlivých finančních účincích vydírání, o hubeném výsledku prvního pokusu o vyšetřování a zejména o netečnosti orgánů činných v trestním řízení při prověřování údajů, jež s velkým zpožděním, ale přece, předložil zadavatel vydírání Roman Šulyok. Jeho svědecká výpověď před soudem a obsah sdělení, jež učinil před zahájením prověřování při mých návštěvách ve věznici, jsou v souladu s poznatky poškozených. Působí proto věrohodně. Nemohu proto strávit taktiku, použitou při pátrání po totožnosti zakuklenců. Nezapomenutelný je pro mne výrok vyšetřovatele, že s podezřelým „dodavatelem“ zakuklenců nelze zacházet drsně, protože dlouho a dobře slouží.
Jeho profesní status je zjevně důležitější než utrpení a škody, jež postihly poškozené.
Přemýšlím také o mravním profilu účinkujících v jesenické akci. Vynechávám Romana Šulyoka, který si za své jednání vysloužil trest odnětí svobody a pozdější spoluprací s GIBS projevil jakési pokání. Samozřejmě, jím do akce vtažení lidé určitě jednali pod vlivem jeho stížností na křivdu, již se na něm měli dopustit poškození. Ale svévolný výkon spravedlnosti nezákonným postupem je neomluvitelný: je nepřípustné brát spravedlnost do nepovolaných rukou.
Zakuklenci, kteří se nechali najmout na násilné nakládání s poškozenými, zřejmě nejsou mravně bezúhonní. Ale co si máme myslet o mravní úrovni trojice vysokoškolsky vzdělaných právníků, kteří se nechali zlákat k účasti na vydírání, ačkoli v souladu s jejich vzděláním měli Romana Šulyoka od svévolného jednání odradit? Jak je možné, že mu prodali své svědomí ?.
Zvláštní zamyšlení zasluhuje zasloužilý policista, který měl obstarat zakuklence. Podezření, jež proti němu vyvolal Roman Šulyok, je nesmírně závažné, o to závažnější, že jeho údajné postavení v cestě k dopadení zakuklenců je klíčové. Ctím princip presumpce neviny. Musím tedy připustit, že ho Roman Šulyok mohl nařknout neoprávněně. Ale současně mě nenapadá, proč by to dělal a s ohledem na ustálenost jeho tvrzení pochybují, že jsou nepravdivá. Zejména nevím o žádných úkonech, jimiž by orgány činné v trestním řízení nařčení vyvrátily a nevšiml jsem si, že by sám podezřelý pocítil potřebu se očistit, a něco pro to udělal.
„Kamarád Franta“ o podezření určitě ví. Je-li nevinný, je v jeho zájmu, aby přijal opatření k popření pravdivosti nařčení. Už to ví hodně dlouho, takže jeho mlčení je podezřelé.
Je-li vinen, chápu, že o veřejné přiznání ani o usvědčení nestojí. Je možné, že prokázání pravdivosti tvrzení o jeho součinnosti se zadavatelem vydírání by mělo neblahý vliv na jeho dlouhodobě budovanou kariéru.
Na druhé straně využitím výhod spolupracujícího svědka či obviněného by si zajistil diskrétní prověření jeho úlohy při zachování ohledů na jeho osobní důstojnost. Vedlo by se mu lépe, než kdyby se po vyzrazení jeho totožnosti na něj vrhla smečka investigativních novinářů. Jeho totožnost znají příslušníci GIBS, státní zástupci, Roman Šulyok a já, možná i někdo další. Dost široký okruh informovaných na to, aby vyzrazení nebylo absolutně vyloučeno.
Přeji mu, aby včas našel východisko, důstojné čestného člověka.
Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.
Související:
Boj o Heartland jde do finiše a hraje se z jejich strany o vše. Pokud Rusko neprohraje je Čína nedobytelná…
Už titulní obrázek naznačuje, že kořeny rusofobie sahají mnohem hlouběji ...
Tady je článek, který počítá s více aspekty cel uvalených USA na EU: 1) přímá cla 2) vynucená potřeba dražší…
V těch analýzách ohledně cel mi chybí to podstatné: Co vůbec znamenají? Jistě, ztěžují dovoz z dané země, čímž ji…
Trochu bych ten titulek poopravil: "Odpor k Rusku šíříme 38 let". Začíná 1993, když se Václav Havel a Lech Walęsa…