Obsah:

• Ivan David: „Lidé“ v ulicích, 61% Němců se domnívá, že demokracie je v ohrožení
• Vijay Prashad: Vstup nové německé levicové strany otřásá zemí

Článek „Lidé“ v ulicích, 61% Němců se domnívá, že demokracie je v ohrožení vyšel na serveru Nová republika 5. února 2024

„Lidé“ v ulicích, 61% Němců se domnívá, že demokracie je v ohrožení

Tak jsem se dnes dočetl, že „lidé“ v Německu protestují proti pravicovému extrémismu. První o tom informovaly České noviny, které vyjadřují „politický názor“ původně tiskové agentury ČTK. Od nich to v rychlém sledu opsali opisovači ze Seznam Zprávy, Novinky.cz, Forum24, IDnes, ČT24 i portál CNN Prima News. ČTK opsala zprávu od agentury DPA. Všechny zmiňované zdroje obsahují stejné věty. To je dnešní mainstream. Kde jsou ty časy, kdy mělo smysl čerpat z více domácích zdrojů?

Co si přejí, abychom si mysleli? Z primitivně manipulativní zprávy to přímo čiší. Takže pro německou demokracii je ohrožením pravicový extrémismus, Pravicový extrémismus rovná se AfD. K tomu je připojena možná pravdivá informace, že 61% Němců si myslí že je v Německu ohrožena demokracie. K tomu připojeno tvrzení, že „lidé“ jsou pobouřeni „informací investigativní společnosti Correctiv“, podle níž se vloni v listopadu sešli zástupci krajní pravice v Postupimi „a jednali tam i o tom, že by Německo měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny“. Tedy spiknutí! Bojte se, protestujte!

Tuto informaci označil poslanec Evropského parlamentu Gunnar Beck z AfD na veřejně streamované schůzi naší politické frakce Identita a demokracie za vyfabrikovanou provokaci a jmenoval další podobné útoky na AfD.

Zpráva, která je velmi manipulativně připravena uvádí, že protestují „lidé“. Jistěže ne orangutani. Tito lidé jsou ovšem nepochybně voliči současných stran německé vládní koalice a jsou tedy spokojeni s její politikou. Ti, kteří přijeli do Berlína traktory, byli asi také „lidé“, ale přijeli, protože spokojeni naopak nejsou. Možná mezi 61% „lidí“ s obavami o demokracii byla velká většina těch, kterým se nelíbí současná německá vláda, cenzura a manipulativní chování médií hlavního proudu v rukách oligarchů, pro které současná vláda pracuje.

Na německé vlády včetně zemských padá hrůza z toho, že AfD by nyní volila většina občanů ve východoněmeckých zemích, a je druhou nejsilnější v celoněmeckém měřítku. Na postgraduálu jsem skládal zkoušku ze statistiky, a tak se mi nějak nezdá, že by velké procento mohlo tvořit extrém. V takovém případě se průměr posunuje směrem k silně zastoupeným objektům.

Extrémní přání AfD je, aby Německo hospodářsky prosperovalo, zatímco současná „neextrémní“ vláda dosahuje „záporného růstu“, je zřejmě spokojena s růstem cen, s problémy zemědělců, které způsobuje a s rostoucí bídou.

Ačkoli v Evropském parlamentu sedím úplně vpravo, pokládám se za člověka s levicovými názory, protože si myslím, že by každý měl mít příležitost k uplatnění a dosažení společenského vzestupu. Naopak si nemyslím, že by společnosti prospívala dědičná privilegia, a také si například myslím, že majetek nabytý nepoctivě by neměl být nedotknutelný.

Za levici nepokládám Zelené a současné socialisty a velkou většinu frakce Levice. Pokládám je za levičáky ovládané bizarní ideologií. A tak mám v mnoha ohledech blíže ke konzervativní pravici. Spolu s ní se nedomnívám, že bychom měli jásat nad hospodářskými a sociálními důsledky šíleného Green Dealu. Nemyslím, že naší národní komunitě prospívá příval imigrantů, kteří nás nemíní respektovat, a už vůbec nelze podporovat válečný konflikt v Evropě, ostatně i kdekoli jinde. Socialisté a Zelení jsou nadšeni pro zbrojení a válku. Příčinou není vidina jejich prospěchu, ale jejich blbost.

Poslanci AfD nehlasují pro válku ve východní Evropě, na rozdíl od levičáků nejdou ve šlépějích Hitlera v tažení na Rusko. Chtějí spolupráci, nejsou nadšeni úspěchem neznámého pachatele, který zlikvidoval Nord Stream, nejsou nadšeni nákupem předražených energetických surovin a zbraní od hlavního spojence, který má v Německu skoro 80 let vojenské základny.

Úspěch AfD není založen na extrémních názorech, ale právě naopak. Chtějí prosperitu, mír, spolupráci. Nechtějí občanskou ani jinou válku, nechtějí konflikty, které přináší masová imigrace, nechtějí ožebračování občanů ve jménu údajné záchrany planety, nechtějí cenzuru a slídění policie na každém kroku. A to je prý extrémismus.

Zpět na obsah

Sahra Wagenknecht | Foto se svolením Wikimedia Commons

Vstup nové německé levicové strany otřásá zemí

Podle průzkumů by nová strana Bündnis Sahra Wagenknecht mohla získat 14 % hlasů, což by byl trojnásobek podílu Die Linke a BSW by se stala třetí největší stranou ve Spolkovém sněmu.

V říjnu 2023 opustilo Die Linke (Levici) až 10 poslanců německého parlamentu (Bundestagu) a deklarovalo záměr založit vlastní stranu. Jejich odchodem se parlamentní skupina Die Linke zmenšila na 28 ze 736 poslanců Spolkového sněmu, zatímco krajně pravicová Aliance pro Německo (AfD) má 78 poslanců.

Jedním z důvodů odchodu těchto deseti poslanců je podle nich to, že Die Linke ztratila kontakt se svou dělnickou základnou a její rozklad kvůli otázkám války a inflace mnohé z nich přivedl do náruče AfD.

V čele nové formace stojí Sahra Wagenknecht (nar. 1969), jedna z nejdynamičtějších političek své generace v Německu a bývalá hvězda Die Linke, a Amira Mohamed Ali. Strana se jmenuje Aliance Sahry Wagenknecht za rozum a spravedlnost (Bündnis Sahra Wagenknecht, BSW) a vzniklaČesky počátkem ledna 2024.

Bývalí spolustraníci Wagenknecht z Die Linke ji obviňují z „konzervatismu“ zejména kvůli jejím názorům na imigraci. Jak však uvidíme, Wagenknecht tento popis svého přístupu zpochybňuje. Popis „levicového konzervatismu“ (formulovanýČesky nizozemským profesorem Casem Mudde) je často používán, ačkoli není jejími kritiky rozpracován.

S Wagenknecht a jejím blízkou spojenkyní – Sevimemou Dağdelen – jsem hovořil o jejich nové straně a nadějích, že v Německu prosadí progresivní program.

Proti válce

Jádro našeho rozhovoru spočívalo v hlubokém rozkolu v Německu mezi vládou – vedenou sociálním demokratem Olafem Scholzem -, která chce pokračovat ve válce na Ukrajině, a obyvatelstvem, které si přeje, aby tato válka skončila a aby jejich vláda řešila vážnou inflační krizi.

Jádrem věci je podle Wagenknecht a Dağdelen postoj k válce. Die Linke podle nich jednoduše nevystoupila důrazně proti západní podpoře války na Ukrajině a nevyjádřila zoufalství obyvatelstva. „Pokud obhajujete sebedestruktivní ekonomickou válku proti Rusku, která uvrhává miliony lidí v Německu do bídy a způsobuje přerozdělování bohatství směrem nahoru, pak se nemůžete věrohodně postavit za sociální spravedlnost a sociální jistoty,“ řekla mi Wagenknecht. „Pokud budete obhajovat iracionální energetickou politiku, jako je dražší dovoz ruské energie přes Indii nebo Belgii, a zároveň budete vést kampaň za neotevření plynovodů z Ruska s levnou energii, pak vám lidé prostě neuvěří, že byste se zastali milionů zaměstnanců, jejichž pracovní místa jsou v důsledku kolapsu celých průmyslových odvětví způsobeného růstem cen energie ohrožená.“

Scholzův ratingČesky se nyní pohybuje na úrovni 17 %, a pokud jeho vláda nebude schopna vyřešit naléhavé problémy vyvolané válkou na Ukrajině, je nepravděpodobné, že by se mu podařilo tento obraz zvrátit. Místo aby se Scholzova koalice sociálních demokratů, Zelených a Svobodných demokratů snažila prosadit příměří a jednání na Ukrajině, snaží se podle Dağdelen „zavázat občany Německa ke globální válce po boku Spojených států nejméně na třech frontách: na Ukrajině, ve východní Asii s Tchaj-wanem a v západní Asii po boku Izraele. O mnohém vypovídá, že ministryně zahraničí Annalena Baerbock na summitu v Káhiře v říjnu 2023 dokonce zabránila humanitárnímu příměří v Gaze“.

V roce 2022 totiž durynský premiér a vůdce Die Linke Bodo Ramelow deníku Süddeutsche Zeitung řeklČesky, že německá spolková vláda musí na Ukrajinu poslat tanky. Když Wagenknecht v říjnu 2023 Gazu označilaČesky za „vězení pod širým nebem“, šéf parlamentní frakce Die Linke Dietmar Bartsch prohlásil, že se od ní „důrazně distancuje“ (výraz „vězení pod širým nebem“ k popisu Gazy hojně používá mimo jiné Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv na palestinském území okupovaném od roku 1967).

„Musíme poukázat na to, co se tu děje,“ řekla mi Dağdelen, „naší povinností je organizovat odpor proti tomuto zvrácení protiválečného postoje Die Linke. Odmítáme zapojení Německa do zástupných válek USA a NATO na Ukrajině, ve východní Asii a na Blízkém východě“.

Kontroverze

25. února 2023 Wagenknecht a její stoupenci zorganizovali protiválečný protest u Braniborské brány v Berlíně, kterého se zúčastnilo 30 000 lidí. Protest následoval po zveřejnění „mírového manifestu“, který Wagenknecht sepsala spolu s feministickou spisovatelkou Alicí Schwarzer a který dodnes získal více než milion podpisů. Deník Washington Post o shromáždění informoval článkem s titulkem „Kreml se snaží v Německu vytvořit protiválečnou koalici“.

Dağdelen mi sdělila, že většina účastníků shromáždění a těch, kteří manifest podepsali, je z „centristického, liberálního a levicového tábora“. Známý krajně pravicový novinář Jürgen Elsässer se pokusil demonstrace zúčastnit, ale Dağdelen – jak ukazuje videozáznam – se s ním pohádala a vyzvala ho, aby odešel. Na shromáždění byli podle ní vítáni všichni kromě pravičáků.

Dağdelen i Wagenknecht však tvrdí, že jejich bývalá strana – Die Linke – se snažila shromáždění bránit a za jeho pořádání je démonizovala. „Cílem pomluv je vytvořit vnitřního nepřítele,“ řekla mi Dağdelen. „Očerňování mírových protestů má lidi odradit a zároveň mobilizovat podporu pro odpornou vládní politiku, jako jsou dodávky zbraní na Ukrajinu.“

Část kontroverze kolem Wagenknecht se týká jejích názorů na imigraci. Wagenknecht říká, že podporuje právo na politický azyl, a tvrdí, že lidem prchajícím před válkou musí být ochrana poskytnuta. Problém globální chudoby však podle ní nelze řešit migrací, ale rozumnou hospodářskou politikou a ukončením sankcí vůči zemím, jako je Sýrie.

Skutečná levice se podle ní musí věnovat poplašnému volání komunit po ukončení imigrace a jejich přechodu ke krajně pravicové AfD. „Na rozdíl od vedení Die Linke,“ řekla mi Wagenknecht, „nehodláme voliče AfD odepsat a jen přihlížet, jak pravicová hrozba v Německu stále roste. Chceme získat zpět ty voliče AfD, kteří k této straně přešli z frustrace a na protest proti absenci skutečné opozice, která by mluvila za komunity.“

Podle Wagenknecht není smyslem její politiky ani tak protiimigrační postoj, jako spíše útok na protiimigrační postoje AfD a její strana bude zároveň pracovat s komunitami, aby pochopila, proč jsou frustrované a že jejich frustrace z imigrantů je často širší frustrací ze škrtů v sociální oblasti, ve financování školství a zdravotnictví a v bezohledné politice vůči ekonomické migraci.

„Je příznačné,“ řekla, „že nejtvrdší útoky na nás přicházejí z krajně pravicového křídla.“ Ti, jak upozorňuje, nechtějí, aby nová strana posunula argumentaci od úzkého protiimigrantského zaměření k prodělnické politice.

Průzkumy ukazují, že by nová strana mohla získat 14 % hlasů, což by byl trojnásobek podílu Die Linke a BSW by se stala třetí největší stranou v Bundestagu.

Zpět na obsah