1. Zdeněk Jemelík: Následky bitcoinového skandálu Pavla Blažka & spol.
2. Zdeněk Jemelík: „Zvorala“ to policie

Článek Zdeněk Jemelík, Následky bitcoinového skandálu Pavla Blažka & spol. vyšel na serveru Chamurappi 8. července 2025

Následky bitcoinového skandálu Pavla Blažka & spol.

Myslím si, že samo zadání je vadné a paní ministryně je neměla přijímat. Vyhnula by se různým trapným situacím. Pověření významné představitelky politické strany vyšetřováním „úletu“ významného straníka, jež má zajistit nestrannost výsledků, je contradictio in adjecto. Ale navíc je také projevem hysterie, které propadli představitelé Spolu po zveřejnění Blažkovy aféry. Žádný systém přece není chráněn před nepředvídatelným selháním dosud důvěryhodného jedince. Pavel Blažek nejednal jako představitel ODS, neplnil stranické poslání, ODS s jeho počinem nemá nic společného. Je to jeho sólo akce, které by si voliči ve vztahu k ODS neměli všímat.

Jediné východisko ze situace je vyšetření příčin a následků jeho činu orgány k tomu povolanými a nekompromisní vyvození důsledků z jimi zjištěné pravdy. Pavel Blažek odstoupil z funkce, pozastavil členství v ODS. Některé prvky jeho počínání zakládají podezření na trestné jednání, takže je v pořádku, že ve věci probíhá policejní vyšetřování. Je na čase, aby se o kauze přestalo debatovat na politických kolbištích, aby o ní přestaly žvanit sdělovací prostředky a svou práci aby v tichosti odvedly elitní policejní útvary pod dozorem obávaného Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Přijímajíc zadání paní Eva Decroix mohla sotva tušit, že jí Pavel Blažek navíc připravil zátěž řešením zužitkování získaných bitcoinů ve financování resortu. Není to tak jednoduché jako by např. byl převod darovaných U.S. dolarů na českou měnu, který by kterákoli banka rutinně provedla během několika minut. Ale jde o politicky a trestně právně neutrální nepříjemnost, která se nějak vyřeší.

Ve snaze zaručit veřejnosti nestrannost a objektivitu vyšetření, co vlastně Pavel Blažek & spol. provedl, zřídila Eva Decroix funkci, kterou nazvala bůhvíproč koordinátorem a k jejímu výkonu přiměla ctihodného bývalého ústavního soudce Davida Uhlíře. Ten se teď amatérsky zabývá zjišťováním skutečností, na němž již současně pracují profesionálové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (dále jen NCOZ). Paralelní postup Davida Uhlíře a policistů již vyvolal nevoli vrchního státního zástupce v Olomouci gen. Radima Dragouna a paní ministryně musela jeho námitkám částečně vyhovět. Zůstávají pochybnosti, zda zřízením funkce koordinátora a jeho pověřením úkoly, pro jejichž plnění je příslušná policie, paní ministryně v dobré víře nerozhazuje peníze daňových poplatníků.

Dalším jejím opatřením, jímž něžnou ženskou rukou chtěla házet písek do očí veřejnosti, je audit ministerstva, provedený nestrannou odbornou organizací. Provedení auditu by za normálních okolností ministerstvu spravedlnosti prospělo. Ale z vlastní zkušenosti vím, že jeho provedení může zabrat několik měsíců, takže není jisté, že do voleb dospěje k výsledku. Je optimální, když zadavatel auditu se ztotožní s jeho výsledky a přijme pak účinná opatření k zužitkování získaných poznatků ke zvýšení účinnosti úřadu. Ale kde bude paní Eva Decroix v době, kdy auditoři předloží výsledky svých zjištění ? Soudím, že zadání auditu má za daných okolností povahu placeba, tedy předstírání, že se cosi dělá, aby se něco dělalo. Řekl bych, že za daných okolností by zadání auditu bylo opět jen rozhazováním peněz daňových poplatníků.

Jiná situace by nastala, kdyby si audit objednal ministr, který budou sloužit nejméně jedno funkční období. V chodu našeho ministerstva spravedlnosti se občas vyskytují podivnosti, jež mu neslouží ke cti. Odhalení jejich příčin a přijetí nápravných opatření by bylo velmi užitečné.

Jako příklad uvádím případ mého čtenáře, jenž se dočkal kladného rozhodnutí o stížnosti ministerstvu podle zákona o svobodném přístupu k informacím po devíti, ano devíti letech od jejího podání. Svědčí to o nepravostech, které přesahují délku mandátu ministra. Znám více podobných případů. Vyskytovaly se i dříve, ale mám dojem, že vnitřní rozklad ministerstva se za působení ministra Pavla Blažka prohloubil. Věděl, že jej chci upozornit na určité problémy, ale možná i proto se mnou nechtěl mluvit, byť v době jeho prvního mandátu jsme spolu dobře vycházeli a ještě 23. srpna 2022 došlo mezi námi k pohodovému jednání. Projeví-li paní ministryně Eva Decroix zvědavost, nic před ní neutajím.

V souhrnu soudím, že je na čase, aby politici a novináři přestali obtěžovat paní ministryni Evu Decroix variacemi blábolení o bitcoinovém úletu Pavla Blažka & spol. a nechali jí klid pro všední práci. Starost o něj přísluší orgánům činným v trestním řízení a ani ministerstvo, ani politici, ani novináři by se jim neměli plést pod nohy. Nechci tím ovšem natvrdo říci, že se Pavel Blažek & spol. dopustil trestného jednání a nechovám úmysl dostat jej za každou cenu „do tepláků“. Jsem pouze zvědav, co se zásluhou NCOZ o jeho podivném počinu nakonec dovíme. Záměrně zde ponechávám stranou kauzu Tomáše Jiříkovského, který zřejmě nebyl řídícím orgánem Pavla Blažka & spol. a musí odpovídat sám za své činy. Jeho případ není starostí ani ODS, ani ministerstva, paní Eva Decroix nemá důvod se jím zabývat.
Zpět na obsah

Článek Zdeněk Jemelík, „Zvorala“ to policie vyšel na serveru Chamurappi 10. července 2025

„Zvorala“ to policie

Pavel Buráň (www.pavelburan.cz)

Ukončení procesí mediálních výstupů, trvajícího dva a půl roku, mi přineslo úlevu, protože jsem nedokázal odolat pokušení upozornit na nesmysly, jež autoři vytrubovali do světa, a odpovídal jsem na ně. Využíval jsem při tom svého náskoku před ostatními publicisty: znám dokonale trestní spis, mám poznatky z určitých vedlejších řízení a zúčastnil jsem se všech soudních jednání.

Samozřejmě cítím nutkání ozvat se i na čerstvé projevy vyznavačů víry v únos bez únosců. Ale nehodlám jim tentokrát jejich víru vyvracet. Připouštím shodně s Ústavním soudem, že z výrokové věty pravomocného rozsudku o zproštění obžalovaných z důvodu neprokázání skutku lze s pravděpodobností blízkou nule vyvodit, že k činu přece jen mohlo dojít. Není to ale prakticky důležité, protože právní stav kauzy je takový, že k zvrácení zprošťujícího rozsudku může dojít pouze v případě, že se odněkud vynoří čtyři kajícníci, kteří se doznají ke spáchání únosu a vydírání.

Nositel vyprávěnky o únosu bez únosců, podnikatel Pavel Buráň, zřejmě dosud silně prožívá neúspěch pokusu o odeslání věřitele Jaroslava Novotného „do tepláků“, a objednal si další vystoupení k oživení zájmu veřejnosti (nepředpokládám, že se novináři pustili do díla jen z nudy, o své vůli). Možná reagoval na nějaké dění v jiných procesech, jež se ho týkají. Nejdříve došlo k vystoupení investigativního novináře Jiřího Formana a zaníceného propagátora kouření cigaret Luboše Xavera Veselého dne 29. června 2025 v pořadu soukromé televize XTV „Jiří Forman/ Xaver s hostem (zde), které zhlédlo 30 tis. diváků. Navázal článek ze 7.července 2025 na Parlamentních listech „Z oběti žalovaným: Případ Pavla Buráně otřásá důvěrou ve spravedlnost“ (zde), který se na pořad XTV odvolává.

Mezi oběma výstupy jsou určité rozdíly. Především v televizním pořadu se o únosu bez únosců jedná spíše okrajově, zatímco větší pozornost se věnuje 10 milionům Kč, přijatých Robertem Šlachtou. Hlavní projevy nevole směřují k holešovskému pracovišti NCOZ a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Padají jména státního zástupce Petra Šeredy a policisty Jiřího Konvalinky. Není ale jasné, proč se jim této pozornosti dostává. Pavel Buráň čelí sice od ledna r. 2022 trestnímu stíhání pro podvod, a od prosince r. 2023 stíhání pro uplácení svědka, ale z pořadu se nedovíme, o co se vlastně jedná a jaký je vývoj těchto řízení. Autor článku na Parlamentních listech se věnuje výlučně kauze únosu bez únosců, ale všechno zlé nachází v jednání soudců olomouckého Vrchního soudu a intervenujícího státního zástupce.

Podle mého laického názoru původci těchto mediálních kratochvílí a s nimi i Pavel Buráň podléhají optickému klamu. Na počátku ztroskotání nadějí Pavla Buráně totiž stojí práce zlínské kriminálky, která mu při rekognicích předestřela k poznávání tři občany Slovenska a pomohla mu k jejich „poznání“ jejich nenápadným označením. Jejich velitele vůbec neustanovila. Pavel Buráň spolkl návnadu: předvedené „únosce“ poznal. Není jasné, jak se k nim zlínská kriminálka dostala. U hlavního líčení to policisté nevysvětlili. „Únosci“ si ale užili postavení obviněných do sytosti: museli strpět domovní prohlídky v časných ranních hodinách, ztrátu zaměstnání a přátel a jiné radovánky. Rodinní příslušníci museli jako svědci cestovat k dalekému zlínskému soudu.

Pohroma vypukla s hlavním líčením. „Únosci“ tvrdošíjně zapírali. Senát předsedy Radomíra Koudely, či spíše osobně předseda senátu se virtuózně vedenými výslechy snažil rozbít jejich alibi. Hned v prvním rozsudku zprostil pravomocně jednoho z „únosců“ obžaloby a důkazní situace se tím začala bortit. Druhým rozsudkem zprostil pravomocně (tj. se souhlasem žalobce) obžaloby zbývající dva, protože vyšlo najevo, že v době údajného přepadení Pavla Buráně nemohli být na místě činu. Vznikla důkazní situace „únos bez únosců“. Senát Radomíra Koudely přesto poslal manžele Novotné do vězení na 7 a 4 roky. Po opuštění soudní síně mi pak pan soudce sdělil, že se cítí nešťastný, že musel (!) vyhlásit tento rozsudek, a to hlavně kvůli paní docentce, která bude muset jít na 4 roky do vězení. Namítl jsem, že přece nemusel strkat paní docentku do vězení. Stačilo uložit jí 3 roky s podmíněným odkladem. Zarazil se, a pak pravil, že soudní rozhodnutí musí být předvídatelné. Pokud v jiných podobných kauzách se ukládají 4 roky, musel je uložit také.

Nevím, zda předseda senátu Radomír Koudela věřil, že rozsudek o únosu bez únosů obstojí v odvolacím řízení. Neobstál. Odvolací soud vrátil věc soudu 1.stupně s doporučením na použití zásady „in dubio pro reo“. Současně nařídil nové projednání věci v jiném složení senátu. Vrchní soud v dané důkazní situaci nemohl udělat nic jiného než se zasadit o zproštění odsouzených, neboť únos bez únosců je zřejmý nesmysl. V článku Parlamentních listů za to čelil kritice, ale ta pouze usvědčuje kritiky z neznalosti trestního řádu.

Senát Radomíra Koudely vyhověl odvolacímu soudu „obchvatem“: věc si ponechal, pouze vyměnil přísedícího, když původní přísedící se zapletl s pravomocně odsouzenými pachateli pokusu o podvod ke škodě obž. Jaroslava Novotného. Vydal pak „podivný“ rozsudek, jímž zprostil manžele Novotné obžaloby, neboť není prokázáno, že se skutek stal. V odůvodnění ale naznačil, že správně měli být obžalovaní odsouzeni. Právní účinek má ovšem jen výroková věta. Jako laik soudím, že předseda senátu Radomír Koudela byl vystaven nějakému tlaku, ale z nepříjemné situace „vybruslil“ se ctí. Na toto téma jsem spekuloval v článku „Rozpaky soudce R“ z 30.dubna 2023 (zde).

Pavel Buráň a jeho fanoušci by měli odvrátit zraky od olomouckých orgánů a nechat si zjistit, kde policie vzala nepravé únosce. Celým pozadím by se tak spíše měla zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Jde ovšem o to, zda se podaří vyvolat její zájem. Vedoucí zlínského střediska GIBS je bývalý člen vyšetřovacího týmu a jeden z vykonavatelů rekognic přešel do služby u GIBS. Pavlovi Buráňovi asi nezbyde, než se smířit s pokynem „vyšetřování skončilo, zapomeňte“. Nelituji ho. Psychické strádání, které vytrpěli Novotní od října 2014 do prosince 2022, bylo skutečně značné. „Únosce“ zprostil soud obžaloby dříve, ale i tak „si užili“.

Zpět na obsah

Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.