Obsah:
  1. Pavel Šik: Estonské nebe.. a evropské divadlo
  2. Tyler Durden: Šéfka obrany země NATO naléhá na sestřelení ruských válečných letadel
  3. Tim Hanlon: Donald Tusk varuje, že Polsko sestřelí jakákoliv ruská letadla ve svém vzdušném prostoru
  4. Russia Today: Bývalý ukrajinský prezident vyzývá k dobytí Moskvy
  5. The Defence News: Německo plánuje v případě války s Ruskem ošetřit denně 1 000 zraněných vojáků

Příspěvek Estonské nebe.. a evropské divadlo publikoval Pavel Šik na svém Facebooku 20. září 2025

Estonské nebe.. a evropské divadlo

psik-ru-es-eu-25

… žijeme v hysterické době. Musel jsem se včera smát. Agentura Czechturism se snaží obnovit turistický ruch i směrem k čínským turistům, kterých oproti minulosti razantně ubylo, a tak si dohodla spolupráci s čínskými influencery, zaměřujícími se na cestování nebo jídlo, aby udělali návštěvou u nás v Číně reklamu pro naši republiku jako turistickou destinaci.

Okamžitě se ozve Koudelka s jeho agenty, který před návštěvou čínských tiktokových hvězd u nás varuje a je z toho novinový článek. Smál jsem se proto, že jsem byl den předem na velkém veletrhu, kde třetina vystavujících byly čínské firmy, i proto, že minulý rok objem obchodu EU s Čínou dosáhl ca tři čtvrtě biliónu eur a taky proto, že Koudelka přesně ví, že co Číňané, stejně jako všichni zpravodajci, chtějí zjistit, to si zjistí a nějací influenceři v Českým Krumlově už moc nových poznatků nepřinesou.

Ukazuje to na jednu nádhernou věc. Na celkově se odehrávající politické a zpravodajské divadlo současnosti.

Jistě, na východě zuří válka, ale o to více by se měla evropská politická špička zpravodajcům navzdory snažit o rozvážnou deeskalaci, namísto toho neustálého roztleskáváni strachu a válečného napětí. Protože pokud se opravdu díky nějaké neuvážené reakci dostaneme do průšvihu, těžko se potom ten šílený nabuzený válečný duch dostává zpět pod pokličku.

Člověk před třemi lety předpokládal, že je to jakási šoková reakce na válečný konflikt, ale zdá se, že se z toho stalo prakticky samostatné „odvětví“ politiky, v kterém nejvíce vyniká několik evropských vlád včetně té naší.

Musím se úplně upřímně přiznat, že kdykoli čtu něco o ruské hrozbě odněkud z regionu pobaltských států, tak prostě vypínám nebo se jen usmívám. Když je to navíc z Estonska, tak se to snažím ignorovat, protože si pamatuju, jak se estonská armáda v květnu pokusila „pirátským způsobem“ donutit ruský ropný tanker plující v neutrálních vodách ke změně kurzu a vstupu do teritoriálních vod země až do bodu, že se nad lodí objevila ruská stíhačka a estonská čivava se musela stáhnout.

Byl to estonský prezident Alar Karis, který veřejně prohlašoval, že „Rusko musí být poraženo, že musíme (Západ) překročit všechny červené linie a začít vytlačovat Rusko z Ukrajiny“ a je to i Kallas, která se nedopatřením stala vrchní evropskou nediplomatkou a která se vyjádřila, že porážka Ruska by nebyla špatná věc, protože Ruská federace se skládá z mnoha různých národů a etnických skupin a rozdělení velké mocnosti na menší státy mohlo být pozitivní nebo že „pokud Rusko neprohraje, hrozí třetí světová válka„, i když z logiky věcí je to přesně naopak.

Jenže ono to zcela ignorovat nejde, protože téma narušení vzdušného prostoru pobaltské čivavy samozřejmě zvedla všechna evropská média včetně Politico stejně jako u incidentu v květnu.

To, že Rusové po té antiruské hysterii v Pobaltí, kdy jsou tam ve všech třech státech vyhazováni ruští studenti z univerzit a příslušníci ruské menšiny z práce na úřadech nebo veřejné služby, mají asi k pobaltským řvounům velice specifický vztah, je jasný.

Je možný i to, že si tři piloti ruských stíhaček prostě provokativně zkrátili cestu přes estonský vzdušný prostor, i když tvrdí, že letěli nad mezinárodními vodami. Jelikož letadla neměla zapnutý transporder, je to tvrzení proti tvrzení a nic, kromě školáckého obrázku estonského ministerstva obrany jako důkaz neuvidíme. A vzhledem k tomu, že nám třeba polská, mnohem rozumnější vláda vůbec nechtěla říct, že dům v Polsku nezničil ruský dřevěný dron, ale polská raketa, jsou pro mě osobně prohlášení Estonců potom, co jejich představitelé vypouští z úst, naprosto nedůvěryhodná.

Ale o to nejde. Jde o hysterii a ječení dalších evropských politiků, kteří svou politickou existenci založili právě na téhle rétorice a i tu nepřesnou mediální odezvu bez jakéhokoli historického srovnání i kontextu, která zvyšuje napětí i v hlavách obyčejných vojáků včetně pilotů, kteří ta média čtou.

Protože podobné situace, kdy se vojenská letadla přiblíží nebo krátce naruší vzdušný prostor a případně vyvolají tzv. interceptaci, neboli vystartování stíhaček druhé party jako varování, se totiž dějí neustále. Mezi lety 2013 a 2024 došlo přibližně k 3-4 tisícům incidentům, kdy ruská vojenská letadla narušila nebo se přiblížila k vzdušnému prostoru NATO států případně vyvolala interceptaci. Strašné. Jenže opačně, od roku 2014 do září 2025 vyvolala NATO letadla ca 3–4 tisíce podobných incidentů na druhé straně.

Jestli tahle hysterie, přiživovaná i naší šílenou vládou, nemá skončit průšvihem, který si očividně někteří politici v Evropě přejí, mělo by se s tímhle harašením v zájmu Evropy konečně přestat.
Obrázek, který estonskému ministerstvu obrany dle vyprávění estonského Koudelky dělal brigádník z řad studentů ve vlastním grafickém programu na jeho vlastním nezabezpečeném počítači.. (ironie)


Pavel Šik je ekonom, manažer, publicista. Aktivně se podílel jako student na listopadové sametové revoluci. V devadesátých letech se přestěhoval do Kolína nad Rýnem, kde bydlel až do roku 2006. Vedle svého zaměstnání se věnuje malbě a literatuře. Přispívá zejména články k mezinárodní politice do alternativních internetových médií, jako Protiproud, Nová republika, Infokurýr, litterate.cz, První zprávy.

Zpět na obsah


Zprávu NATO Country’s Defense Chief Urges Shooting Down Russian Warplanes publikoval Tyler Durden na serveru Zero Hedge 21. září 2025

Šéfka obrany země NATO naléhá na sestřelení ruských válečných letadel

Vysoká vládní úřednice ze země NATO vyzývá k sestřelení ruských letadel při příštím narušení vzdušného prostoru členské země aliance, a to po několika incidentech s drony a na hranicích, které se odehrály tento měsíc.

Hranice NATO na severovýchodě jsou z nějakého důvodu testovány. Musíme to brát vážně,napsala  litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė v pátek X, ve stejný den, kdy tři ruská válečná letadla údajně narušila vzdušný prostor sousedního Estonska nad Finským zálivem.

Zdroj: Litevská armáda

Tři ruské stíhačky nad Tallinem jsou dalším jasným důkazem toho, že misi Eastern Sentry je už dávno třeba provést,“ prohlásila.

Litevská ministryně obrany zakončila svůj projev zmínkou o incidentu, který jasně ukazuje, že je pro sestřelování ruských letadel.

Turecko šlo před 10 lety příkladem. Je to podnět k zamyšlení, napsala ministryně.

To se týkalo bezprecedentního incidentu, kdy turecké letouny F-16 v listopadu 2015 sestřelily ruský stíhač Su-24 nad turecko-syrskou hranicí.

Litva se připojila k polské výzvě k naléhavým konzultacím s členy aliance NATO podle článku 4. Konzultace podle článku 4 mohou vést k přijetí opatření ze strany aliance, pokud bude dosaženo konsensu.

Regionální pozorovatel Notes from Poland  uvádíČesky: „Toto opatření bylo dříve použito sedmkrát, mimo jiné Polskem a sedmi dalšími zeměmiČesky, když Rusko v roce 2022 zahájilo totální invazi na Ukrajinu.

Estonské ministerstvo zahraničí po pátečním incidentu popsalo, že tři  ruské stíhačky MiG-31 „vstoupily do estonského vzdušného prostoru bez povolení a zůstaly tam celkem 12 minut“.

Kromě toho diplomatka EU Kaja Kallas, která pochází z pobaltské země a byla první ženou ve funkci premiérky, označila vpád za  extrémně nebezpečnou provokaci .

Evropští lídři využívají těchto stále častějších případů k prosazování protivzdušného obranného štítu na „východním křídle“, který má NATO chránil. Teprve minulý týden dva největší východní členové NATO uvedli, že ruské drony narušily jejich vzdušný prostor

Polský případ byl nejzávažnější, jelikož Varšava obvinila Rusko z úmyslného vyslání „vlny“ dronů – až 19 – což vedlo k tomu, že armáda naléhavě vyslala letadla k jejich sledování. Trump později incident zdánlivě bagatelizoval..


Tyler Durden je pseudonym používaný serverem Zero HedgeČesky pro anonymní příspěvky. Jméno je převzato z postavy Vypravěče (The NaratorČesky) z  románu Chucka Palahniuka Klub rváčůČesky z roku 1996, jeho stejnojmenné filmové adaptaceČesky z roku 1999 a komiksů Klub rváčů 2 a Klub rváčů 3. Postava je nespavec s rozpolcenou osobností a je zobrazována jako bezejmenný „každý“ (ve filmu označovaný jako „Vypravěč“) během dne, který se v noci během nespavosti stává chaotickým a charismatickým Tylerem Durdenem.

Zpět na obsah


Zprávu Tima Hanlona Poland’s Donald Tusk warns country will shoot any Russian planes in its airspace uveřejnil deník Mirror 22. září 2025

Donald Tusk varuje, že Polsko sestřelí jakákoliv ruská letadla ve svém vzdušném prostoru

Ruské stíhačky v posledních týdnech zasáhly do vzdušného prostoru zemí NATO včetně Estonska a nyní polský premiér Donald Tusk prohlásil, že nepřátelské letouny sestřelí.

Polsko sestřelí ruské stíhačky, pokud poruší jeho území, říká premiér Donald Tusk.

Chci, aby bylo jasno. Učiníme rozhodnutí sestřelit létající objekty bez diskusí, pokud poruší naše území a poletí nad Polskem. Tady není žádný prostor pro debatu,“ řekl Tusk na dnešní tiskové konferenci.

Následuje sérii incidentů, při nichž ruské drony nebo válečná letadla vstoupily do vzdušného prostoru Polska, Rumunska a minulý pátek Estonska, když tři ruské letouny MiG-31 zůstaly ve vzdušném prostoru členského státu NATO téměř 12 minut, než aliance v reakci vyslala stíhačky.

Ruská stíhačka MIG-31 letící nad Baltským mořem po porušení estonského vzdušného prostoru ( (Obrázek: HANDOUT/AFP přes Getty Images)

Vladimir Putin vyslal tři stíhačky do vzdušného prostoru člena NATO, což bylo považováno za velkou eskalaci.

Letouny MIG-31 se v pátek ráno bez povolení vydaly do zakázané oblasti.

Ruská letadla údajně přeletěly nad oblastí ostrova Vaindloo a zůstaly v estonském vzdušném prostoru po dobu 12 minut. Letouny neměly obousměrnou rádiovou komunikaci s místním řízením letového provozu a jejich transpondéry byly vypnuté.

Úředníci v Estonsku Putinovu vládu odsoudili za porušení a označili vpád za „bezprecedentně brutální„.

NATO potvrdilo, že organizace letoun zachytila, a uvedla: „Dnes ruské letouny narušily estonský vzdušný prostor. NATO okamžitě zareagovalo a ruský letoun zachytilo. To je další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat.

Tusk dnes na tiskové konferenci také řekl, že chce mít „100% jistotu„, že spojenci v NATO budou na jakýkoli vpád pohlížet stejným způsobem, takže „pokud konflikt vstoupí do velmi akutní fáze, nebudeme sami„.

Estonská premiérka Kristen Michal po vpádu do estonského vzdušného prostoru uvedla, že by se mohla dovolat článku 4 NATO, který vyzývá k diskusím mezi spojenci o hrozbách pro územní bezpečnost.

Michal na síti X napsala: „Dnes ráno vstoupily do estonského vzdušného prostoru 3 ruské stíhačky Mig-31. Stíhačky NATO reagovaly a ruská letadla byla nucena uprchnout. Takové porušení je naprosto nepřijatelné. Estonská vláda se rozhodla požádat o konzultace NATO podle článku 4.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna také uvedl, že po šokující eskalaci byli předvoláni ruští diplomaté, píše ERR.

Tsahkazna uvedl: „Rusko již letos čtyřikrát narušilo estonský vzdušný prostor, což samo o sobě je nepřijatelné, ale dnešní porušení, během něhož vstoupily tři stíhačky do našeho vzdušného prostoru, je nebývalo brutální.

Ruské rostoucí hraniční testování a agrese se musí setkat s rychlým posílením politického a ekonomického tlaku.


Tim Hanlon je od roku 2021 zpravodajským reportérem britského deníku Mirror. Hovoří také španělsky a italsky, má zájem o aktuální dění a sport a bohaté zkušenosti s pokrýváním globálních zpráv pro noviny a agentury. Publikuje rovněž v denících Daily Star a Irish Star.

Zpět na obsah


Zprávu Ex-Ukrainian president calls for the seizure of Moscow vydala zpravodajská síť Russia Today 20. září 2025

Bývalý ukrajinský prezident vyzývá k dobytí Moskvy

Žádná země nebude v bezpečí, dokud Rusko povede Vladimir Putin, prohlásil Viktor Juščenko.

ARCHIVNÍ FOTO: Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko hovoří během fóra v polském Gdaňsku. © Getty Images / Michal Fludra

Ukrajina by měla bojovat s Ruskem, dokud nedobyje Moskvu, prohlásil bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Kyjevské síly se již měsíce podél celé frontové linie stahují.

Juščenko působil jako prezident Ukrajiny v letech 2005 až 2010 po takzvané oranžové revoluci, která vedla k tomu, že Nejvyšší soud porušil ústavu a nařídil třetí kolo voleb, které vyhrál.

V pátečním rozhovoru pro Apostrof TV na YouTube bývalý prezident ostře kritizoval ty, kdo volají po zastavení bojů podél současné linie kontaktu.

„Nemůžu to tak nechat. Nikdy to nebude moje volba,“ trval na svém a dodal, že ve věku 71 let má plné právo „mluvit otevřeně“ o tom, co považuje za cíle své země v konfliktu.

Kritizoval také ty, kdo chtějí pouze aby Ukrajina znovu získala území ztracená ve prospěch Ruska, včetně Krymu.

„Pokud si myslíte, že návrat k hranicím z roku 1991 je receptem na vítězství… ve skutečnosti necháváte největší problém svým dětem a vnoučatům. Tím problémem je Moskva,“ řekl.

Když se moderátor zeptal, zda tím myslí, že by ukrajinské síly měly postupovat na ruské hlavní město, bývalý prezident potvrdil: „Ano, na Moskvu.“

Vysvětlil, že ruské hlavní město musí padnout, protože „ani jeden člověk na světě, ani jedna národnost, ani jeden stát nemůže žít v míru… dokud existuje režim [ruského prezidenta Vladimira] Putina“.

Ukrajina od začátku roku téměř všude podél frontové linie neustále ztrácí půdu pod nohama ve prospěch ruské armády.

Ruský náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov koncem srpna uvedl, že armáda od března osvobodila více než 3 500 kilometrů čtverečních území a 149 obcí.

Putin začátkem září zopakoval, že „Rusko nikdy nemělo, nemá a nikdy nebude mít potřebu na někoho útočit.“ Pokud jde o konflikt na Ukrajině, ten byl vyprovokován Západem a Moskva se pouze brání, zdůraznil.


Russia TodayČesky je globální televizní zpravodajská síť poskytující zpravodajství o aktuálním dění, nejnovější zprávy a dokumenty v devíti jazycích: angličtině, arabštině, španělštině, francouzštině, němčině, srbštině, čínštině, hindštině a ruštině. Byla spuštěna v roce 2005. Její sesterská multimediální agentura RUPTLYČesky poskytuje živé vysílání, video na vyžádání, archivní záběry a vysílací služby. RT je k dispozici v čínštině na populárních čínských platformách sociálních médií – Weibo, Bilibili a Douyin a také na sociálních sítích v hindštině. Je nyní k dispozici více než 800 milionům televizních diváků ve více než 100 zemích po celém světě. Je jediným ruským televizním kanálem, který se stal jedenáctinásobným finalistou Emmy. Síť byla nominována na International News & Current Affairs Emmy za zpravodajství o humanitární krizi v iráckém městě Mosul, hladovce vězňů v Guantánamu, protestech Occupy Wall Street a další příběhy. RT se také dostala do užšího výběru na ceny Emmy za zprávy a dokumenty za svůj VR projekt „Lekce z Osvětimi“, který připomíná 75. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau sovětskou armádou. Finanční show „Boom Bust“ společnosti RT America byla v roce 2020 finalistou Daytime Emmy v kategorii Vynikající hlavní titul a grafický design pro program Live Action, zatímco moderátor pořadu „On Contact with Chris Hedges“ zajistil RT America svou její nominaci na Daytime Emmy v roce 2017 jako vynikající moderátor informativní talk show. Je také držitelkou desítek medailí z newyorských festivalů za dokumentární a zpravodajské pořady a byla opakovaně uznávána řadou mezinárodních soutěží a mediálních organizací, včetně Monte Carlo TV Festival Awards, Cannes Lions, Webby Awards, the Lovies., Shorty Awards, Association for International Broadcasting a Asia-Pacific Broadcasting Union, mezi mnoha dalšími.

Zpět na obsah


Zpráva Germany Plans to Treat 1,000 Wounded Soldiers Daily in Case of War with Russia vyšla na serveru Defence News 23. září 2025

Německo plánuje v případě války s Ruskem ošetřit denně 1 000 zraněných vojáků

Německo se připravuje na jeden z nejvážnějších scénářů, kterým čelí od studené války: rozsáhlý konflikt s Ruskem. Nejvyšší vojenský lékař Bundeswehru, generální chirurg Ralf Hoffmann, prozradil, že země vypracovává lékařské plány, které by v případě vypuknutí války zvládly až 1 000 zraněných vojáků denně.

Toto číslo není spekulace, ale realistická prognóza založená na současných hodnoceních NATO a poučeních z ukrajinských bojišť. Hoffmann vysvětlil, že skutečný počet obětí bude záviset na rozsahu bojů a nasazení německých jednotek, ale Berlín se s tímto scénářem zabývá naléhavě.

Poučení z ukrajinských frontových linií

Válka na Ukrajině změnila pohled evropských armád na bojovou medicínu. Pro Německo poskytla ponurou ukázku toho, jak vypadá moderní válčení:

  • Zranění se již neomezují pouze na střelná zranění. Místo toho dochází k nárůstu zranění z výbuchů, popálenin a střepin způsobených drony, dělostřelectvem a municí, která se nalézá na místě.
  • Frontová linie je nyní zónou plnou dronů, kde bezpilotní letouny neustále provádějí průzkum a útočí. To často brání rychlé evakuaci zraněných a nutí zdravotníky udržovat zraněné naživu v nebezpečných podmínkách po dlouhou dobu.
  • Německé lékařské vzdělávání již bylo aktualizováno, aby tuto realitu odráželo, a zaměřuje se na prodlouženou stabilizaci pod palbou, incidenty s velkým počtem obětí a nové formy péče o traumata.

Rozšíření lékařských kapacit Německa

Aby se Německo s požadavky vysoce intenzivního konfliktu vyrovnalo, přetváří svůj zdravotnický systém:

  1. Nemocniční lůžka
    • Z celkového počtu 440 000 nemocničních lůžek v zemi by muselo být zhruba 15 000 věnováno zraněným vojákům . Civilní nemocnice budou proto do válečného plánování silně integrovány.
  2. Zdravotnický personál
    • Bundeswehr má v současnosti asi 15 000 zdravotnických pracovníků. Za války by tyto síly musely být posíleny civilními lékaři, zdravotními sestrami a specialisty, aby obrovský tok pacientů zvládly.
  3. Přeprava zraněných
    • Německo zkoumá flexibilní evakuační systém, částečně inspirovaný Ukrajinou. Plány zahrnují nemocniční vlaky, speciální zdravotnické autobusy a zvýšenou leteckou evakuaci. Vojáci by nejprve dostali neodkladnou péči poblíž bojiště, než by byli převezeni na zotavení hlouběji do Německa.

Širší důsledky

Německé plánování ukazuje jak realismus, tak i úzkost. Příprava na možnost 1 000 obětí denně podtrhuje, jak ničivá by mohla být válka mezi NATO a Ruskem.

  • Civilní život by byl hluboce zasažen. Desítky tisíc nemocničních lůžek by byly přesměrovány k vojenskému využití a mohly by narušit běžné zdravotnické služby, což by doma vyvolalo napětí.
  • Lidská zátěž pro zdravotnický personál by byla obrovská. Každodenní ošetřování hromadných zranění, často zahrnujících těžké popáleniny a amputace, by prověřilo nejen fyzické zdroje, ale i psychickou odolnost.
  • Z politického hlediska to odráží německé uznání varování NATO, že Rusko by mohlo alianci do roku 2029 ohrozit. Zveřejněním těchto příprav Berlín také vysílá signál odstrašení: bere hrozbu vážně a nenechá se zaskočit nepřipraven.

Moderní vojenská medicína

Němečtí vojenští lékaři čelí výzvám, jaké Evropa po generace neviděla. Jak to vyjádřil Hoffmann, povaha války se dramaticky změnila. Drony, přesné údery a masové ztráty definují moderní bojiště – a Německo se této drsné realitě přizpůsobuje.

Tyto přípravy se netýkají jen logistiky; odrážejí změnu v myšlení. Válka v Evropě, kdysi považovaná za nemyslitelnou, se nyní aktivně plánuje, a to až po počet nemocničních lůžek a zdravotnických autobusů. Připravenost Německa signalizuje varování i ochranu ve stále nestabilnějším bezpečnostním prostředí.


The Defence NewsČesky je indický vojenský zpravodajský server založený v roce 2025. Přináší komplexní zprávy o obraně, výzkum vesmíru, aktuality o nejmodernějších technologiích, odkrývání tajemství a záhad. (Nezaměňovat s arlingtonským Defence News!) Má účty na Telegramu a X (Twitteru).

Zpět na obsah


[PJ]