Nenávidí Rusko, protože je to křesťanská země

© Foto: Public domain via Strategic Culture Foundation

Tucker Carlson nedávno položil filozofickou otázku, proč Rusko dokáže dělat určité věci, které Spojené státy nedokážou. Nemyslím si, že by v tomto konkrétním případě šlo o otázku rétorickou, a proto si zaslouží odpověď. Konkrétní úryvek z rozhovoru pro RT, který je k dispozici jak v ruštině, tak v angličtině, se na internetu šíří jako lavina, protože tato otázka je velmi aktuální a zdá se, že na ni neexistuje odpověď. Než se pokusíme tento problém analyzovat – neboť jistě musí existovat řešení –, podívejme se na přesná slova tohoto slavného novináře:

Nenávidí Rusko, protože je křesťanské. Proto si myslím, že Putin, který se snaží Rusko znovu christianizovat, není v tom podle mého názoru nijak radikální, ale řekl: ‚Budeme znovu stavět kostely a jsme pravoslavná země s velkou muslimskou menšinou, se kterou vycházíme dobře‘, což je pro některé lidi nesmírně urážlivé. A upřímně si myslím, že kdyby Putin prostě nechal oligarchy na jejich místech – ‚dobře, můžete tajně řídit vládu, jako to dělají ve Spojených státech‘ – a nesnažil se znovu zavést do života země ruské pravoslaví, k této válce by nedošlo, protože znám lidi, kteří ji prosazují, a oni nejvíc nenávidí křesťanství. A musím říct, že Putinův zákaz čarodějnictví v Rusku byl skvělý. ‚Proč nemůžeme zakázat čarodějnictví? Ne, v mé zemi nemůžete uctívat démony, protože by to mohlo mou zemi zničit‘, ale my bychom to nikdy neudělali, protože se ukazuje, že čarodějnická lobby je ve Spojených státech docela silná.

 

–Tucker Carlson

Soudě podle tohoto výroku Carlson do jisté míry odpovídá na svou vlastní otázku. Tvrdí, že právě lobbisté a velké peníze jsou důvodem, proč Spojené státy nemohou následovat cestu Putinova Ruska. Na tomto názoru je něco pravdy, ale není to celý příběh. Každý, komu leží na srdci budoucnost Ameriky, by měl chovat věčnou, žhnoucí nenávist vůči těmto různým lobbistům, kteří si kupují a formují nejrůznější politická opatření tak, aby vyhovovala jejich zájmům, z nichž mnohé jsou na úkor USA. Některé z těchto lobovaných záležitostí jsou sice nepříjemné, ale ne kritické, jako například neustálé útoky automobilového průmyslu na vlaky a veřejnou dopravu, které dokonce formovaly americkou krajinu prostřednictvím územních norem. Kdyby byl každý nucen koupit si auto vyrobené v Americe, ekonomické výhody by to jistě vyvážily. Možná není toto formování Ameriky lobisty úplně špatné. Automobilová kultura se stala americkou kulturou, že? Na druhou stranu však existují otázky, jako je neustále odhalovaný vliv izraelské lobby na zahraniční politiku USA a vojenské kroky, které naprosto ruinují zemi, která kdysi byla – a teoreticky by stále měla být – „nejbohatší zemí na Zemi“. Pokud dokážete najít pozitivní stránku v luxusních válkách, které USA vedly po roce 1991, pak jste opravdový nekompromisní optimista. Ano, peníze a lobbisté mají svůj vliv, ale skutečný důvod, proč Trump nemůže dělat to, co dělá Putin, je zásadní.

Spojené státy čelí zdánlivě neřešitelnému systémovému a ideologickému paradoxu, ze kterého se nemohou vymanit:

• Liberalismus Ameriku vybudoval
  
• Liberalismus Ameriku ničí

Pojem „liberalismus“ se často ztotožňuje s tím, v co věří liberálové/demokraté v abstraktním smyslu, ale já tím liberalismem míním systém založený na „jednotlivci“ jako základu společnosti, nebo jak by to vyjádřil Dugin, „jako subjektu politické teorie“. Jedinou skutečně posvátnou věcí v Ústavě Spojených států je jedinec a jeho práva, což zní hezky, ale jak čas plyne a vytváříme kulturu uctívání každého jedince jako rovnocenného, zejména pokud jde o jeho přesvědčení, měli bychom se opravdu divit, když vidíme obézní muže převlečené za ženy, kteří požadují právo na sex s dětmi? Pohled na podivína i na normálního člověka má stejnou hodnotu. Pokud je vše povoleno, nic nemá smysl ani morálku.

Jakékoli náboženské přesvědčení ve Spojených státech je teoreticky rovnocenné a mělo by být chráněno, a tak je uctívání „Síly“, kterou disponují Jediové, krabice lidských výkalů i Kristovo utrpení na kříži rovnocenné, a tudíž vše bezvýznamné. Když jsou všechny věci rovnocenné a nic není posvátnější než jednotlivec, jediným vítězem je Satan, který si nyní konečně splnil svůj sen stát se ve Spojených státech rovnocenným s Bohem. Koneckonců, po tisících letech se Padlý anděl konečně dostává na roveň Stvořiteli vesmíru, alespoň v liberálních zemích.

Osvícenská myšlenka, že „nemusím souhlasit s tím, co říkáš, ale budu až do smrti bránit tvé právo to říkat“, funguje pouze ve společnosti extrémně podobných lidí, jejichž různé názory se poměrně bezpečně vejdou do jediného velkého Overtonova okna. Ale ve 21. století ve Spojených státech si tím, že až do smrti bráníte názory těch, kteří vás nenávidí a často si přímo přejí vaši smrt, jen kopete vlastní hrob. Jak se z křesťanského pohledu vyplatí neustálá obrana antikřesťanských přesvědčení vám, novodobým Voltaireům?

Osvícenství, které přineslo liberalismus, nikdy nepřekročilo zdi domovů ruské ultraelity. To znamená, že navzdory tomu, že byl Rusku v důsledku porážky SSSR ve studené válce vnucen systém západního typu, prakticky neexistovali žádní jeffersonovští klasičtí liberálové, kteří by na jeho příchod čekali.
„Ruských“ liberálů je málo, ale jsou přesně jako jejich početní současní američtí protějšci – jádrem jejich názorů je pouhá nenávist k jejich původní kultuře, kterou považují za zdroj svého údajného útlaku. Je to jen velká hra, v níž obviňují společnost z toho, že každý z nich je ztroskotanec. Stručně řečeno, liberalismus se v Rusku nikdy neujal, někteří ho v 90. letech pouze využili jako záminku k vydělávání peněz.

Jak tito východní, tak západní liberálové hovoří stejnými globalistickými frázemi, pouze v každé větě zaměňují slova „Putin“ a „Trump“. Zkrátka, Putin je schopen dělat věci, které Carlson chválil, protože ruská společnost nikdy nebyla liberální. V Rusku neexistuje žádná podpora pro obranu „svobody projevu“ nacistů, pedofilů a satanistů. Není nic ušlechtilého na tom, že se lidem dovoluje chovat se na veřejnosti zvráceně nebo hanobit tradiční náboženství. V Rusku platí, že pokud je něco považováno za zásadně špatné, zejména z náboženského hlediska, mělo by to být nezákonné nebo skryté před zraky veřejnosti, i když se lidé dané činnosti – jako je pornografie, hazard, drogy atd. – opravdu oddávají. V Rusku neexistuje argument typu „no, lidé budou brát drogy tak jako tak, tak jim dejme jehly“. V Rusku existuje správné a špatné a systém to odráží; v liberální Americe nejsou právo a morálka tak úzce propojeny a někdy mezi nimi vůbec žádná souvislost není. Las Vegas je Sodoma, ale tolerujeme to, protože místní zákonodárci pod vlivem mafiánských peněz hlasovali pro to, aby tomu tak bylo, takže je to v pořádku, nebo tak něco.

Stále těžší je říci, čím vlastně Rusko jako politický systém je; mohlo by to připomínat myšlenku „neliberálnosti“, jak to vyjádřil Viktor Orbán, nebo se možná náhodou potácí směrem k Duginově čtvrté politické teorii, ale jakmile ústavní referendum v roce 2020 vneslo do hry existenci Boha, prohlásilo, že manželství (a tedy i sex) slouží k založení rodiny mezi mužem a ženou, a díky dalším, jemněji nuancovaným krokům se upevnilo, že navzdory některým demokratickým atributům západního stylu (označení „prezident“, existence parlamentu pod jiným názvem, nezávislá justice atd.) je to nyní něco „jiného“.

Amerika se musí vymanit ze smrtící spirály, v níž se stále více upíná k tomu samému liberalismu, který její nepřátelé využívají k jejímu zničení. Musí začít ctít i něco jiného než jen jednotlivce a možná přestat bránit poněkud doslova „na život a na smrt“ právo říkat a prosazovat věci, které vyvolávají úsměv na tváři Satana.

20. století bylo plné úmrtí souvisejících s touhou vybudovat univerzální systém pro všechny, takže nemohu v dobré víře říci Tuckeru Carlsonovi, že odpovědí je prostě „napodobit Rusko“, protože to není možné – Rusko vzniklo ve středověku a není produktem osvícenství. Řešení ruského typu by však mohlo spočívat v jakési kombinaci uznání existence skupin (například Rusové jsou „státotvorným“ národem Ruska, což byl další klenot reforem z roku 2020) vedle jednotlivců a přidání určitého druhu náboženskosti, která klade ideje nad lidi, by také neuškodilo. V podstatě je třeba zpochybnit posvátnost jednotlivce nade vše ostatní a zavést alespoň nějakou formu „brzd a protivah“.

Termín „křesťanský nacionalismus“ se často skloňuje jako řešení, ale ti samí lidé nechápou, že v Ústavě Kristus není… zatím. Jakmile se objeví ideje větší než lidé, nebo cokoli většího než lidé, či alespoň nějaká povinnost vůči vyšší věci, začnou se podivíni a pedofilové opět stahovat do stínů. Pokud chcete tradiční hodnoty, musíte si uvědomit, že ty vznikly již staletí předtím, než někdo vymyslel pojem „jádrová rodina“. Náš celkový americký nezájem o historii nám brání vidět, že naše postmoderní názory jsou anomálií, a nikoli historickou normou. Existují i jiné způsoby, jak dělat věci, které fungovaly a které by se daly uplatnit i dnes. Pokrok je lež.

Pan Carlson by se měl upřímně podívat na svět, jaký kdysi byl, nebo který se možná vrací – na klasický či středověký svět, kde byly pojmy jako „my proti nim“ a náboženství samozřejmostí. Dokud jsou posvátní pouze jednotlivci, v čem se pak liší jednotlivci z náhodných chudých zemí, kteří se hrnou přes hranice, a proč by měli mít menší právo na život v Americe? Pokud je moje svoboda projevu důležitější než cokoli jiného, jak mi pak můžete zabránit v tom, abych maloval obrazy Panny Marie hnojem? Pokud jsou všechny názory diskutabilní, proč tedy nedovolit hlasování o legalizaci pedofilie? Tento jev existuje od počátku věků a „lidé to budou dělat tak jako tak“. Satan je sakra velký individualista.

Amerika se zrodila z liberalismu a právě kvůli němu umírá. Může se tomuto paradoxu nějak vyhnout? Zdá se, že nemá jinou možnost, a Tucker Carlson má skutečně potenciál pracovat na nalezení řešení, pokud bude schopen rozpoznat a přijmout zdroj problému.

Timothy Dennis Kerby Česky (*1981, rusky Тимоти Деннис Керби), známý jako Tim Kirby, je americko-ruský nezávislý novinář, televizní a rozhlasový moderátor žijící od roku 2006 v Rusku. V roce 2003 absolvoval Pittsburgh Institute of Arts, Fakultu grafického designu (Bakalář). V letech 2004 až 2006 působil jako dobrovolník v Mírových sborech v Kazachstánu a začal studovat ruštinu. Koncem roku 2006 přišel pracovat do Moskvy, nejprve jako designér počítačových her, pak začal vytvářet podcasty a zveřejňovat je na internetu. V roce 2011 se stal hostitelem týdenního pořadu „Vetřelec“ rozhlasové stanice „Maják“ a obdržel ocenění „Radiomania“ v nominaci „Nejlepší politický program“. V roce 2018 obdržel ruské občanství, stal se „nejruštějším AmeričanemČesky“ a založil v Rusku „Americkou vesniciČesky„. Má účty na TelegramuČesky a Instagramu a pravidelně přispívá do Strategic Culture FoundationČesky.

---

DOPLŇUJÍCÍ DOKUMNTY K TÉMATU

Impérium a křesťanský pacifista, část 1

Impérium a křesťanský pacifista, část 2

Impérium a křesťanský pacifista, část 3

Impérium a křesťanský pacifista, část 4

Impérium a křesťanský pacifista, část 5

Impérium a křesťanský pacifista, část 6

Věrnost Kristu z Dněperské křtitelnice

Geopolitika proroctví – Velikonoční intermezzo pro Alexandra Dugina

Geopolitika proroctví