Jak se v íránském konfliktu znovu objevuje náboženská rétorika

Izraelský premiér Netanjahu označil Írán za „Amáleka“ a odvolal se tak na biblického nepřítele, o kterém se v Tóře hovoří jako o síle, na niž je třeba pamatovat a které je třeba čelit. / Reuters

V moderních západních politických systémech by náboženství a stát měly zůstat oddělené; tento princip částečně vychází z dlouhé evropské historie náboženských konfliktů a válek vedených ve jménu víry.

Přesto se náboženská rétorika v momentech geopolitických střetů opakovaně vrací. V návaznosti na nedávné údery USA a Izraele proti Íránu, které proběhly během ramadánu, islámského svatého měsíce, se v některých projevech týkajících se tohoto konfliktu opět objevila teologická témata a apokalyptické obrazy.

Krátce po útocích se objevily zprávyČesky, že někteří američtí vojáci si stěžovali organizacím na ochranu lidských práv, že jejich velitelé prezentovali operaci jako součást „Božího plánu“ s odkazem na biblický koncept Armagedonu popsaný v Knize Zjevení.

Tento text, který uzavírá Nový zákon, obsahuje proroctví o konci světa, která staví zemi Izrael do centra apokalyptické bitvy mezi dobrem a zlem.

„Intenzivní náboženská podpora Izraele vychází z (nesprávného) výkladu Knihy Zjevení,“ říká pro TRT World Richard Falk, odborník na mezinárodní vztahy, a poukazuje na vliv evangelikálních interpretací v americkém politickém diskurzu.

Náboženská symbolika se objevila také v izraelské politické rétorice. Krátce po útocích izraelský premiér Benjamin Netanjahu popsal ÍránČesky jako „Amáleka“ a odvolal se na biblického nepřítele zmíněného v Tóře jako na sílu, na kterou je třeba pamatovat a které je třeba čelit.

„V této týdenní části Tóry čteme: ‚Pamatuj, co ti Amálek udělal.‘ Pamatujeme si to – a jednáme,“ řekl Netanjahu.

Tyto odkazy vyvolaly mezi vědci novou debatu o roli, kterou náboženské příběhy hrají při utváření vnímání konfliktu.

Podle Luciana Zaccary, odborníka na Írán a politiku Blízkého východu, se načasování konfrontace shodovalo také s židovským svátkem Purim, který připomíná přežití Židů v Perské říši, jak je popsáno v Knize Ester.

V roce 2026 začal Purim večer 2. března a pokračoval 3. března, v Jeruzalémě se protáhl až do 4. března. Překrývání s eskalací napětí vůči Íránu vedlo některé komentátory k tomu, aby současnou konfrontaci zasadili do historických a biblických analogií.

Zaccara však varuje před vnímáním náboženství jako hlavní příčiny konfliktu.

„Náboženství není primární příčinou války, alespoň ze strany USA,“ říká pro TRT World, ačkoli poznamenává, že náboženský jazyk může pomoci „podnítit a ospravedlnit“ politická rozhodnutí.

„Není to poprvé, co se to stalo,“ dodává a připomíná, že bývalý americký prezident George W. Bush původně označil invazi do Afghánistánu jako „Nekonečnou spravedlnost“, což je výraz, který byl později změněn po kritice, že vyvolává náboženskou symboliku.

Židovsko-křesťanská nadvláda?

Zaccara také poukazuje na rétoriku Petea HegsethaČesky, ministra války a zastánce křesťanského sionismu, který je „zjevně poháněn extrémním náboženským radikálním přesvědčením, které ovlivňuje celý narativ a ospravedlnění války“.

Během nedávné show Tucker Carlson, americký politický komentátor a přední hlas hnutí MAGA, který se výslovně a často označuje za křesťanského věřícího, odvysílal projev Hegsetha z Jeruzaléma z roku 2018.

Ve videu Hegseth označil založení Izraele, jeho války s arabskými státy a prohlášení Jeruzaléma za hlavní město sionistického státu za „zázrak“ a podpořil výstavbu Třetího chrámu v Jeruzalémě na místě, které muslimové nazývají Haram al-Sharif (Vznešené svatyně), kde se nachází Al-Aksá, třetí nejsvatější místo islámu.

Zaccara sice výslovně nespojuje Trumpa s Hegsethovými postoji, poznamenává však, že americký prezident „nepopírá to, co definují tito náboženští fanatici, protože jsou klíčoví pro jeho konečné cíle a jsou v souladu s maximalistickým přístupem Netanjahua k válce“.

Kromě Petea Hegsetha se podobnými názory vyjádřili i další prominentní američtí politici, včetně vlivného proizraelského republikánského senátora Lindseyho Grahama a Mika Johnsona, republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů, který je v pořadí nástupnictví na prezidentský úřad druhý po viceprezidentovi a převzal by prezidentský úřad, pokud by byl prezident odvolán, zemřel nebo se stal neschopným výkonu funkce.

Mike Johnson popsal Íránce jako stoupence „zbloudilého náboženství“Česky, což je poznámka obecně chápána jako narážka na islám, většinové náboženství v zemi.

Mezitím republikánský senátor Lindsey Graham označil tento konflikt za „náboženskou válku“ s tím, že íránské duchovní vedení je poháněno ideologií usilující o zničení Izraele.

Je to považováno za „projev islamofobie“ běžný mezi americkou krajní pravicí, který se dotýká „křesťanské základní identity Západu“, říká Falk v souvislosti s Johnsonovým výrokem o „zbloudilém náboženství“.

Mnoho Íránců věří, že náboženská rétorika je jen zástěrkou pro západní chamtivost po ropě.

„Prostě to zakrývají rouškou náboženství, nejde o náboženství, jde o ropu a o hrozbu, kterou vnímají ze strany velkých zemí, jako jsme my. Mluví o náboženství, aby to mohli prosadit a měli alespoň nějakou podporu. Nakonec jde ale jen o ropu,“ říká pro TRT World Fatemeh Karimkhan, íránská novinářka působící v Teheránu.

V jiném prohlášení Graham zdánlivě potvrdil Karimkhanovo tvrzení, když řekl: „Až tento režim padne, budeme mít nový Blízký východ a vyděláme spoustu peněz.“

Střet civilizací?

Pokud jde o Johnsonův přístup k islámské kultuře, Falk cituje známou tezi vlivného amerického vědce Samuela Huntingtona „Střet civilizací a přetváření světového řádu“, která předpovídala, že po období mírové geopolitiky po rozpadu Sovětského svazu a konci studené války dojde k válkám mezi civilizacemi.

„V tomto smyslu je Izrael nedílnou součástí širší vize židovsko-křesťanského Západu,“ říká Falk.

V židovsko-křesťanském myšlení jsou muslimové ve srovnání s Židy považováni za outsidery západní civilizace.

Graham poté, co popsal dění na Blízkém východě jako „náboženskou válku“, učinil také zajímavé prohlášení, když řekl, že to, co USA a Izrael v současné době dělají proti Íránu, „určí směr budoucnosti Blízkého východu na příštích tisíc let“.

„Raději jsem o válce s Íránem uvažoval jako o rozšíření mezicivilizační války, kterou Izrael vede v okupované Palestině jménem sionistických ambicí regionální hegemonie, a také jako o vyjádření ideologické geopolitiky bílého křesťanského Západu,“ říká Falk, odborník na mezinárodní vztahy, pro TRT World.

Kromě války s Íránem odrážejí rozdíly v názorech na genocidní válku Izraele v Gaze podle Falka také to, co někteří vědci popisují jako širší civilizační uspořádání, v němž mnoho západních států s křesťanskou většinou podporuje Izrael.

„Tato reakce na izraelskou genocidu není otázkou geografie, ale etnicko-náboženské civilizační identity. Jak jinak vysvětlit podporu izraelské genocidy ze strany tak vzdálených bílých křesťanských zemí, jako je Austrálie?“ říká.

Zatímco mnoho nezápadních států si přeje podporovat palestinskou věc prostřednictvím mezinárodního práva v zájmu „demokratičtějšího světového řádu“, jsou si také vědomy toho, že „vystupování proti Západu otevřeným poskytováním podstatné vojenské nebo ekonomické pomoci“ Palestincům by mělo za následek „sebezničující důsledky“.

Z tohoto pohledu se podle Falka Írán stal terčem západních sankcí a dalších opatření kvůli svým protizápadním postojům.

Murat Sofuoğlu je vedoucí producent turecké televize TRT World. Absolvoval právnickou fakultu Istanbulské univerzity v roce 1996. Magisterský titul v oboru veřejné politiky získal na George Mason University (2004) a pět let (2007–2011) působil jako ředitel organizace Ekopolitik. V minulosti se podílel na řadě společenských projektů zaměřených na otázky identity v Turecku a sousedních regionech a je autorem knihy The Manifest Destiny of Human Being (Osudové poslání člověka, 2004). Má účet na X (Twitteru).

TRT WorldČesky (součást TRT Global Network) je turecká veřejnoprávní televizní staniceČesky, která vysílá v angličtině 24 hodin denně. Provozuje ji společnost TRT Global a sídlí ve čtvrti Beşiktaş v Istanbulu. Stanice přináší celosvětové zpravodajství a publicistiku se zaměřením na Turecko, Evropu, Afriku a západní a jižní Asii. Kromě svého ústředí v Ankaře má TRT World vysílací centra a studia ve Washingtonu, D.C. a Londýně. Je členem Asociace pro mezinárodní vysílání. TRT World uvádí, že je finančně i redakčně nezávislá na turecké vládě a že její zpravodajství je stejné jako u jiných veřejnoprávních vysílatelů po celém světě, s posláním ukázat netureckému publiku události z tureckého pohledu.

---

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Netanyahu Invokes „Amalek“ After Striking Iranian Girl’s School / Netanjahu se po útoku na íránskou dívčí školu odvolává na „Amáleka“

---

Amalek: Israeli officials and soldiers use genocidal phrases for Palestine’s Gaza / Amálek: Izraelští představitelé a vojáci používají genocidní výrazy v souvislosti s palestinskou Gazou

K tomu: PM’s office says it’s ‘preposterous’ to say his invoking Amalek was a genocide callČesky / Kancelář premiéra označuje za „absurdní“ tvrzení, že jeho zmínka o Amálekovi byla výzvou k genocidě
Netanjahuova kancelář poukazuje na to, že biblický citát o připomínání nepřítele starověkých Izraelitů visí v Yad Vashem – stejně jako v Haagu – v památnících věnovaných Židům zavražděným během holokaustu
Netanjahuovy odkazy na Amálkovce byly součástí obvinění Jihoafrické republiky z genocidy proti Izraeli před Mezinárodním soudním dvorem, které bylo projednáno minulý týden v Haagu.
Úřad premiéra uvedl, že když Netanjahu použil biblický citát „Pamatuj, co ti Amálek udělal“, použil jej jako způsob, jak popsat brutální útok Hamásu ze 7. října, a rozhodně ne jako výzvu k bezdůvodnému zabíjení.
Úřad předsedy vlády poukázal na to, že stejná věta se objevuje v stálé expozici muzea holocaustu Yad Vashem, stejně jako na památníku v samotném Haagu věnovaném nizozemským Židům zavražděným během holocaustu.

---

Is Iran Amalek? Is Netanyahu a Liar? Is Franklin Graham a Fake?Česky / Je Írán Amálek? Je Netanjahu lhář? Je Franklin Graham podvodník?

K tomu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně označoval nepřátele moderního Izraele za „Amalek“. Učinil tak v souvislosti s hnutím Hamás i v souvislosti s Íránem.

A při nedávné modlitbě v Bílém domě pronesl Franklin Graham, milovník moderního Izraele, modlitbu, která obsahovala následující slova: (Citát) „Otče, v knize Ester nám říkáš, že Peršané, Íránci, chtěli zabít každou židovskou ženu a každé židovské dítě, a to vše v jediný den, ale ty jsi povzbudil Ester, aby zachránila židovský lid… Dnes Íránci, zlý režim této vlády, chtějí zabít každého Žida a zničit je atomovým ohněm. Ale ty jsi povzbudil prezidenta Trumpa. Vzbudil jsi ho pro takovouto dobu a, Otče, modlíme se, abys mu dal vítězství.“ (Konec citátu)

Je těžké si představit, že by proroci Baalovi ve starověkém Izraeli pronášeli neupřímnější, pokryteckou a marnou modlitbu než tuto od Franklina Grahama. Je také těžké si představit, že by se díky svému podlézání a snaze zalíbit se lidem obohatili více než Franklin a jeho otec Billy.

V výše citované modlitbě Graham mylně informoval Boha, že v Knize Ester chtěli Peršané/Íránci zabít každého Žida. Graham falešně ztotožnil Hamana Agagitu, jednoho muže u perského dvora, s Peršany jako národem.

Zpět na začátek stránky