Analýzu The US’ Latest Energy Power Play Could Worsen Russian-Turkish Tensions publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 5. prosince 2025

Zelenskyj minulý měsíc oznámilČesky, že Ukrajina bude dovážet americký LNG z Řecka prostřednictvím plynovodu „Vertikální plynový koridor“. Tento projekt doplňuje společné plány Polska s USAČesky a v menší míře i s Chorvatskem na LNG, jejichž cílem je položit základy pro to, aby americký LNG jednoho dne zcela nahradil ruský plyn ve střední a východní Evropě. Ačkoli je mnohem dražší, tvůrci politik na kontinentu s tím pod záminkou energetické bezpečnosti souhlasí, ale hlavní roli v jejich rozhodnutí pravděpodobně sehrál tlak USA.

Nejnovější energetická mocenská akce USA by mohla ukončit také ruské plány na výstavbu plynového uzlu v Turecku. Ty byly oznámenyČesky koncem roku 2022 po jednáních mezi Putinem a Erdoganem, ale agentura Bloomberg loni v červnu informovala, že byly kvůli technickým problémům s dodávkami plynu ze střední a východní Evropy z Turecka a také kvůli neshodám mezi Tureckem a Ruskem odloženy. Ani jedna ze stran svou zprávu nepotvrdila, ale nyní, když USA získaly větší podíl na trhu střední a východní Evropy prostřednictvím plynovodu „Vertikální plynový koridor“, se pravděpodobnost výstavby tohoto uzlu snížila.

Alex Christoforou z Duranu napsal na X poučný příspěvek, v němž důležitým způsobem poznamenal, že „východní Středomoří (Izrael a Kypr) pozorně sleduje začátek výstavby tohoto vertikálního koridoru, protože jej lze v budoucnu využít k prodeji plynu z EastMed do Evropy“. „EastMedČesky“ označuje navrhovaný podvodní plynovod stejného jména pro export obrovských izraelských zásob plynu z moříČesky do EU. Jeho dokončení by v kombinaci s americkým LNG pravděpodobně trvale eliminovalo potřebu ruského plynu ve střední a východní Evropě.

A aby toho pro Rusko nebylo málo, agentura Reuters minulý měsíc informovala, že „přechod Turecka na plyn ohrožuje Rusko a poslední velký evropský trh“, což upozornilo na to, jak by zvýšená domácí produkce a dovoz LNG mohly výrazně snížit budoucí tureckou potřebu ruského plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream. Trumpova hrozba sankcíČesky vůči všem, kdo budou pokračovat v dovozu ruské energie, aniž by se jí prokazatelně vzdali, a které by mohly mít podobu až 500% cel, by tento trend mohla urychlit.

Rusko by nejenže přišlo o desítky miliard dolarů ročních příjmů, pokud by všechny výše zmíněné americké plány uspěly, ale napětí s Tureckem by se mohlo stát nezvladatelným, pokud by se přerušila složitá energetická závislost, která je doposud spojovala. Již nyní se očekává, že Turecko vnese do Střední Asie západní vlivČesky prostřednictvím nového koridoru TRIPPČesky , což by představovalo výzvy na celém jižním okraji RuskaČesky, což by turecko-ruské vztahy dále zkomplikovalo.

Pokud se jejich komplexní energetická závislost do té doby oslabí, například pokud jejich plány na plynový uzel zůstanou v podstatě zmrazené nebo budou oficiálně zrušeny a Turecko začne dovážet méně ruského plynu z TurkStreamu, pak by se v této oblasti mohlo odvážit agresivnějších výzev vůči Rusku. Koneckonců by byl scénář, kdy Rusko zastaví vývoz plynu, aby si během krize vynutilo ústupky od Turecka, méně efektivní, což by mohlo vést k tvrdším postojům Turecka, které zvyšují riziko války.

Rusko by se proto mělo snažit oživit své plány na plynový uzel a dosáhnout dohody s USA, možná jako součást velké dohody, kterou se právě teď snaží vyjednatČesky, aby si ruský podíl na trhu s plynem v Turecku zajistilo a případně obnovilo jeho část ve střední a východní Evropě. To by téměř jistě vyžadovalo, aby Rusko sleviloČesky některé ze svých maximalistických cílů na Ukrajině, a slova USA nelze brát jako samozřejmost, protože budoucí prezidenti by mohli jakoukoli dohodu odmítnout, ale Rusko by tuto možnost mělo i tak zvážit, místo aby ji vylučovalo.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.