Prší, prší, len sa leje

Je zcela jedno, kterou verzi této lidové písničky posloucháte, Gottovu, Holého či Špinarové, nebo jiné, včetně hudební klasiky. Všechny představují pohlazení duše a srdce moudrostí života, krásou melodie a srozumitelností textu.

Nic z uvedeného neplatí pro zprávy politicky korektních médií, písničky zfetovaných hvězd, prázdné řeči a vysvětlování západních politiků o neúčasti členských států NATO ve vojenských akcích Ukrajiny. Těmi se Západ snaží přesvědčit občany, že Rusko jenom blafuje, bude poraženo a poté bude konat podle not Západu, protože bude mír a nebude schopno vést válku. Přitom s pravděpodobností hraničící s jistotou je skutečností, že Západ již před časem povolil Kyjevu bombardovat cíle hluboko v Rusku a Kyjev patřičně informoval. Proto poslední reakce prezidenta Putina byla uslyšena ve Washingtonu, Londýně, Bruselu a Berlíně. A přesto, podle zprávy MO Ruské federace za poslední den systémy protivzdušné obrany sestřelily tři americké rakety ATACMS, tři letecké pumy Hammer a bylo zničeno 53 dronů ozbrojených sil Ukrajiny.

Ázerbájdžán, perfektní tah

Kdo by to byl řekl. Od roku 2022 Ázerbájdžán Ilhama Alijeva změnil směr a nyní se stal novým strategickým spojencem Ruska a Íránu. S autoritativní podporou Minsku v zákulisí. A to nejlepší teprve přijde, protože překvapení je ještě mnoho.

– Rozhodující setkání v dokonalém kavkazském stylu
– Nezanedbatelný precedens s Běloruskem

FOCAC – Čínsko-africká ekonomika a obchodní spolupráce

FOCAC (Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou) je oficiální fórum mezi Čínskou lidovou republikou a všemi státy Afriky s výjimkou Svazijského království. Jedná se o primární multilaterální koordinační mechanismus mezi africkými zeměmi a Čínou. Od roku 2018 ho tyto země vnímají také jako platformu pro spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka. FOCAC logo symbolizuje solidaritu a spolupráci mezi Čínou a Afrikou, přičemž zelená barva symbolizuje mír a rozvoj a červená vitalitu a prosperitu na bázi rovnocenné konzultace, zvyšování porozumění, rozšiřování konsensu, posilování přátelství a podpory spolupráce.

CASCF (Fórum pro spolupráci mezi Čínou a arabskými státy) je formální iniciativa pro dialog mezi Čínou a Ligou arabských států. Fórum bylo založeno v roce 2004 a slouží jako primární multilaterální koordinační mechanismus mezi Čínou a arabskými státy.

Odkaz Joe Bidena: Válka za americkou nadřazenost

S tím, jak má Joe Biden letos opustit Bílý dům, se jeho jednorázové prezidentství začíná dostávat do hledáčku, aby se zjistil jeho odkaz. Co byl a je tenhle Biden za prezidenta? V jaké míře se mu podařilo dosáhnout cílů své zahraniční politiky? Co jeho éru charakterizovalo? Na rozdíl od Trumpova – „Udělat Ameriku opět velikou“ – a následného „odchodu“ USA ze Středního východu a z amerických „válek navždy“ v Afghánistánu, je hlavním odkazem Bidena jeho intervencionistická zahraniční politika. Jeho intervence se však nepodobaly přímým vojenským intervencím za administrativ Bushe a Obamy. Byly spíše nepřímé, v čemž USA zůstávají předním hráčem, jak otevřeným, tak skrytým. Účelem byla náprava „škod“, které Trumpova administrativa na americké nadřazenosti napáchala.

Jak trio BRICS shlíží na Izrael

Zatímco se Izrael na mezinárodní scéně stále více izoluje, členové BRICS Írán, Rusko a Čína tiše koordinují celospektrální úsilí na diplomatickou a vojenskou podporu Palestiny.

Globální většina si je plně vědoma, že se pachatelé genocidy v Tel Avivu snaží ze všech sil vyvolat apokalyptickou válku – samozřejmě s plnou vojenskou podporou USA.

Zelenskyj se vysmívá indickým pokusům o diplomacii

Sedmihodinová cesta indického premiéra Nárendry Módího na Ukrajinu 23. srpna – šest týdnů poté, kdy se v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem – vzrušila mnoho úředníků v Novém Dillí.

Když Módí Kyjev opustil, uspořádal Volodymyr Zelenskyj maratonový brífink s indickými médii a neponechal žádný prostor pro jakékoli indické protiargumenty. Brífink podvrátil optiku, kterou se Nové Dillí snažilo vytvořit, a celý průběh návštěvy pozměnil. Indičtí představitelé byli rozhořčeni.

Kursk a konec nejenom Zelenského

Kursk je město a správní středisko Kurské oblasti, ve kterém žije přibližně 440 tisíc obyvatel. Město je stanicí na železniční magistrále spojující Moskvu, Charkov a Krym a je poprvé připomínáno v Životě svatého Teodosia Pečerského (po roce 1032, kdy Jaroslav I. Moudrý ovládl Dněperské levobřeží) a popisováno jako mocné město s rozvinutým obchodem a velkým množstvím obyvatel. Bylo součástí Černigovského, později Perejaslavského a Novgorod-Severského knížectví a poprvé zmíněno k roku založení Kurského údělného knížectví (1095), které existovalo mezi 11. a 13. stoletím.

Dobrodružství komika Zelenského přinese obrat ve vývoji speciální vojenské operace pod vedením generálplukovníka v záloze Alexeje Gennaďjeviče Ďumina (1972). O vývoji osudu Zelenského se zmíním odděleně a později v článku.

ČTVRTÁ světová válka je již tady

Západní političtí a bezpečnostní představitelé si v mnohem větší míře než jejich „východní“ protějšky, jako je Rusko a Čínská lidová republika, neuvědomili, že hlavní silou na strategickém bojišti na počátku 21. století je psychologická oblast, přestože kognitivní rozměr dlouho zkoumali a investovali do něj dlouhá léta výzkumu. Úroveň výdajů na obranu je pouze malou složkou strategického úspěchu či neúspěchu. Veškerý úspěch či neúspěch je generován myslí a v žádné době nedávné historie to nebylo tak zřejmé jako dnes, kdy se formální konflikt během studené války a po ní stal menším faktorem měnící se globální rovnováhy sil.

Realita by neměla být zaměňována: „čtvrtá světová válka“ je v plném proudu a – stejně jako se o první světové válce rozhodovalo na „hřištích Etonu“, rozhoduje se o ní v městské a venkovské krajině, kde se masy „globalistů“ a „nacionalistů“ řadí a jsou ovlivňovány, posilovány nebo poráženy odstíny pojmů a obrazů, profesionálně nasazovaných na hřištích Harvardu a dalších hvězdně obsazených univerzit, kde je kognitivní rozměr konfliktů velmi jasný, ale těžko se dostává do řídících sálů s ovládacími knoflíky.

Třetí plénum a jeho význam

Stojí za zmínku, že Jižní velitelství USA (SOUTHCOM) pečlivě sleduje realizaci čínských infrastrukturních projektů v regionu a s dokončením stavebních prací se otázka Chancay stává pro Washington stále důležitější. Začátkem března 2024 předložila šéfka SOUTHCOM, generálka Laura Richardsonová Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů zprávu o zvýšených výzvách, kterým Spojené státy čelí v Latinské Americe. Richardson kladla zvláštní důraz na zvýšení obchodního a ekonomického vlivu Číny v regionu: od roku 2002 do roku 2022 se obchodní obrat mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky zvýšil z 18 miliard dolarů na 450 miliard dolarů a do roku 2035 to bude 700 miliard dolarů. Vývoz z Peru do Číny v roce 2023 činil 23 miliard dolarů, což představuje nárůst o 300 % oproti 5 miliardám dolarů v roce 2010.

Obsah:

  1. Úvod
  2. Interview „Čína stojí před novým strategickým cílem: zajištění společné prosperity pro všechny“

Čína je na Středním východě úspěšná, USA se nedaří

Čína zase jednou vstoupila na globální diplomatické jeviště a  za neúčasti USA zprostředkovala průlomové dohody mezi palestinskými soupeřícími frakcemi. Po usmíření mezi hlavními velmocemi Středního východu, podepsaném Saúdskou Arábií a Íránem v březnu 2023 v Číně, tu teď máme „Pekingskou deklaraci“ mezi Hamásem a Fatáhem, podepsanou 23. července.

Irsko, Norsko, Španělsko a Slovinsko po vzniku strašlivé humanitární situace v obležené Gaze při neustálých útocích bez prostoru pro uprchlíky palestinskou státnost na základě hranic z roku 1967 uznaly. K evropským státům, které Palestinu uznávají, patří i Bulharsko, Kypr, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko, přičemž celkový počet takových členských států OSN je 147.

Nahradí Indie Čínu jako vůdce počínajícího nezápadního mírového procesu na Ukrajině?

Indický WION v pátek s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje informoval, že premiér Módi plánuje koncem srpna návštěvu Kyjeva. To bylo překvapivé vzhledem k tomu, že si v polovině července Indie předvolala ukrajinského velvyslance, aby si stěžovala, že Zelenskyj veřejně urazil Módiho, když navštívil Rusko.

Analyzovali jsme, že když Ukrajina zaútočila na vůdce nejlidnatější země, riskovala ztrátu podpory globálního Jihu, ale pak se stalo něco zásadního, co kalkulaci Dillí změnilo.

NATO, Módí, Putin a rozvědčíci

Dárkový odtajněný dokument z amerického Národního bezpečnostního archivu potvrzuje slova nebožtíka Jelcina, kterými varoval prezidenta Clintona o následcích konání v Jugoslávii: Opakuji, že vývoj událostí v posledních týdnech potvrzuje, že Spojené státy a NATO udělaly velkou chybu. Špatně jste si vypočítal důsledky situace. Jelcin také řekl Clintonovi, že v Rusku nálady proti NATO a proti Američanům rostou jako lavina. Řekl, že vedení Ruské federace je pod obrovským tlakem, aby přijalo opatření na pomoc Jugoslávii.

Další odtajněný dokument z amerického Národního bezpečnostního archivu potvrzuje, že bývalý viceprezident Spojených států amerických Al Gore (1948) navštívil Jelcina v moskevské nemocnici v prosinci 1994. V nemocnici Jelcin požádal o záruky, že se NATO v a po roce 1995, kdy se v Rusku konaly parlamentní volby nerozšíří, a Gore souhlasil. Cituji ve vlastním neautorizovaném překladu: NATO se bude rozšiřovat, ale proces bude postupný a otevřený, budeme to s vámi konzultovat. Tento proces bude probíhat paralelně s prohlubováním americko-ruského partnerství a vašeho partnerství s NATO, uvedl Gore ve zveřejněném citátu.

Jsme ve válce? Katarský speciál

Referát z červnové konference Globální mírovy sumit v Kataru:

Obsah:

– Ekonomové pro mír a bezpečnost
– Účastníci
– Česká republika
– Pedagogika ekonomie míru
– Zbrojení a školství
– Terorizmus
– Pravice – levice
– ČR – NATO – EU
– Zbrojařské lobby
– Čína, Taiwan, USA
– Atmosféra
– Divácké dotazy

Nejnebezpečnější hra: USA – Čína

Zpočátku se mnozí ve Washingtonu domnívali, že vzestup Číny lze zvládnout. V reakci na neúprosnou logiku modernizace a určité přemlouvání se Čína stane, jak v roce 2005 řekl náměstek amerického ministra zahraničí Robert Zoellick, „zodpovědným účastníkem“ mezinárodního systému. Po určitou dobu to vypadalo, že Peking skutečně zkrotne, protože se zdálo, že přijímá západní normy a mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO).

Dnes však tato naděje umírá. Zdá se, že Peking v jedné otázce za druhou globální řád pod vedením USA spíše odmítá, než aby jej přijal, čímž se dostává na kolizní kurz s Washingtonem a vyvolává nekonečné diskuse o tom, jak vyřešit „čínskou výzvu“. Ale při vší specifičnosti debaty – jak zabránit invazi na Tchaj-wan, co dělat s expanzivními nároky Pekingu v Jihočínském moři a zda by se měl Západ ekonomicky a technologicky oddělit od Číny – leží jádro věci v mnohem větší a starší hádance mezinárodních vztahů. Jak se má mocnost, která se drží svého statu quo, vypořádat s mocností na vzestupu, a vedou okamžiky přechodu neúprosně k válce?

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Ve stínu zlata a žvanění

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti. Proto jsem občas dotazován na to, proč udržuji dialog s Ruskem a Čínou, a zdali nemám strach, když již i Parlamentními listy mně daly na černou listinu a nezveřejňují příspěvky, kterými se pouze snažím podpořit snahy o neformální dialog, především o obtížných otázkách bezpečnostní a mezinárodní politiky.

Jaké je poučení z čínských aut

Čínský BYD, který už předstihl v prodejích Teslu, se vrací k osvědčené praxi Forda z počátků automobilismu, kdy všechno vyráběl sám. To je možná důležitější prvek jeho úspěchu, než jsou státní dotace. 

Z evropské návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla pro nás nejdůležitější zastávka v Maďarsku. Nepochybně souvisí s čínským plánem postavit v Segedínu obrovský závod na výrobu elektrických vozů BYD. Po Tesle u Berlína vzniká tak další silný konkurent v blízkém sousedství mladoboleslavské Škody. Ta už je jasně rozjeta na přechod k autům na baterky, ale ocitá se uprostřed cenové války, ve které Evropa marně hledá odpověď na čínskou produkci.

Putin, Si a Ráj

Zatímco se nový a bývalý ministr obrany RF (Andrej Belousov, Sergej Šojgu) usazují v nových křeslech a šéf personálního oddělení téhož ministerstva obrany (Jurij Kuzěcov ) sedí ve vazbě a další ministerští úředníci-korupčníci podávají rezignaci, pomalu a jistě dochází se zpožděním minimálně 12 let k čistce na ministerstvu obrany RF. Připomínám, že prezident Si s čistkou v ministerstvu obrany a bezpečnostních složkách začal ihned po usazení do křesla moci v Pekingu v letech 2012 a 2013. Díky ní jsme ještě tady.

Si po pěti letech v Evropě

Americký ministr zahraničí Blinken, který navštívil Čínu od 24. do 26. dubna, opět potvrdil pokrytectví. Vnímavý pozorovatel poznamenal, že Blinkenovo letadlo přistálo ne v politicky hlavním, ale v tom ekonomickém – Šanghaji. Na přivítání nebyl červený koberec. Dříve v ČLR to udělali i s šéfkou amerického ministerstva financí Janet Yellenovou. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle českého přísloví: Čím kdo zachází, tím také schází.

Před dvěma týdny se podobné stalo i německému kancléři Scholzovi. Ten byl ponížen, i když z diplomatického hlediska lze program interpretovat i jinak: Setkal se s ním osobně místostarosta města Čchung-čching ve střední Číně, kde Němci mají továrnu. Pak letěl do Šanghaje kvůli obchodním vztahům, a na závěr do Pekingu, kvůli politice. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle německého přísloví: Kdo bere meč, mečem schází.

Čínská kulturní revoluce – dnes v USA?

V roce 1986 se konečně mohla přestěhovat do Ameriky, aby mohla pokračovat v postgraduálním studiu, ale z větší části zůstala až do roku 2020 politicky neutrální. „To byla doba, kdy jsem zjistila, že musím promluvit, abych tuto zemi zachránila,“ řekla.

Nyní mluví proti indoktrinaci, kterou od roku 2020 vidí infiltrovat USA a která připomíná komunistickou Čínu. Varuje Američany před tím, co je v sázce.

Česká polistopadová malost pod maskou světáka

Fenomén současné české státní a politické malosti má mnoho tváří, spousty variant a nesčetně příčin. Diplomatická událost, o které tento text referuje, inspirovala autora textu k formě zamyšlení nad událostmi zrcadlícími politickou imbecilitu a diplomatickou impotenci panující vládní scény, která by se dala nazvat „Seriál evropských reálně-politických událostí ve vztahu k české nepolitice“.

Yellenová prosí Čínu o zpomalení pro záchranu tváře USA

Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).

Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.

Hlavní přístupy a strategie Kazachstánu v ŠOS

Hlavními cíli ŠOS (Šanghajské organizaci pro spolupráci) v souladu s Chartou ŠOS ze dne 7. června 2002, jsou posílení vzájemné důvěry a dobrých sousedských vztahů mezi členskými zeměmi; podpora účinné spolupráce v politice, obchodu a hospodářství, vědě a technice, kultuře, jakož i vzdělávání, energetice, dopravě, cestovním ruchu, ochraně životního prostředí a dalších oblastech.

V ŠOS jsou Rusko a Čína považovány za nejmocnější zainteresované strany v organizaci. Obě země mají své vlastní geopolitické zájmy, které sledují a které se zaměřují na bezpečnostní hrozby a ekonomické dohody v rámci fóra.

Ašchabad – a plný plyn!

Pred časom sa končiaca (dúfajme) predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leynová v rámci nezmyselnej témy sankcií voči Ruskej federácii vyjadrila: „…naše sankcie výrazne narúšajú hospodársku základňu Ruska a oslabujú vyhliadky na jeho modernizáciu. Budeme naďalej vyvíjať tlak na Rusko a na tých, ktorí ho podporujú na bojisku. Aj naďalej pôjdeme po Putinových najbližších spojencoch. A pôjdeme aj po tých, ktorí pomáhajú Rusku obchádzať sankcie alebo dopĺňať vojnový arzenál…“

Súdržnosť v Strednej Ázii

Pred časom sa končiaca (dúfajme) predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leynová v rámci nezmyselnej témy sankcií voči Ruskej federácii vyjadrila: „…naše sankcie výrazne narúšajú hospodársku základňu Ruska a oslabujú vyhliadky na jeho modernizáciu. Budeme naďalej vyvíjať tlak na Rusko a na tých, ktorí ho podporujú na bojisku. Aj naďalej pôjdeme po Putinových najbližších spojencoch. A pôjdeme aj po tých, ktorí pomáhajú Rusku obchádzať sankcie alebo dopĺňať vojnový arzenál…“

Poplach na Kapitolu aneb proč Sněmovna U.S. odhlasovala zákaz platformy TikTok

Sněmovna reprezentantů U.S. ve středu 13.března schválila návrh zákona, který vyžaduje, aby ByteDance, čínská mateřská společnost TikToku, prodala (!) svou aplikaci nebo jinak bude čelit zákazu jejího šíření v USA. Na odprodej platformy TikTok dala americká Sněmovna společnosti  ByteDance 6 měsíců. Americký zákonodárný sbor je dvoukomorový, a tak zákaz ještě podléhá schválení druhou komorou Kongresu, Senátu, a tak zákon, který rozhodne o osudu platformy, již užívá 170 miliónů Američanů, tedy cca polovina obyvatel, je až do hlasování v Senátu nejasný.

Dvě zasedání

V příštích dnech proběhnou v Pekingu dvě nejenom pro samotnou Čínu, ale i svět, důležitá zasedání: Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ), Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS).

Národní výbor Čínského lidového politického poradního shromáždění, krátce nejvyšší čínský politický poradní orgán, uspořádal dnes v neděli 3. března, den před svým výročním zasedáním, tiskovou konferenci. Liou Ťie-i, mluvčí druhého zasedání 14. celostátního výboru KS Číny, informoval tisk o zasedání a o navrhovaném programu pro nadcházející druhé zasedání 14. národního výboru Čínské lidové politické poradní konference (CPPCC), který byl představen v pátek, který ale nemám prostudovaný a tím k dispozici.

Co chce „Micron“ v Praze?

Protiproud TV uvádí další rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním expertem Michalem Svatošem nejen na téma aktuální situace ve válce Západu a NATO proti Rusku na ukrajinském území, ale také o tom, jaké řešení může mít další krvavá „avantýra“ Západu při izraelské genocidě palestinských civilistů v Gaze.

Komunistická e-auta z Číny a nihilistický kapitalismus Západu

Spojené státy oficiálně varovaly Čínu, že na čínské zboží budou uvalena další cla, pokud se bude prodávat za „dumpingové ceny“, tedy levně. Ministerstvo zahraničí zvláště napadlo dodávky levných elektrických aut, solárních panelů a baterií z Číny. Podle amerických úřadů musí Číňané uměle zvýšit ceny tohoto zboží, aby bylo dražší (!!!) než jejich americké protějšky. Administrativa Deep state spravující USA takto „chrání“ své výrobce a nijak se nezajímají o americké spotřebitele, kteří budou muset za toto klíčové zboží platit uměle navýšené ceny.

Válka na Ukrajině probíhá na základě klamání

Čím je nepravděpodobnost oficiálního vysvětlení větší, tím naléhavější je potřeba podepřít ho nekontrolovaným opakováním, potvrzováním, vylepšováním. A tak se království nepravdy šíří bez hranic a omezení. Oficiálně schválený popis té či oné události je potvrzován byrokratickým dohledem a obyvatelstvu oznámen spolupracujícím tiskem a médii. Tím je vytvořen konsensus, který se vznáší bez jakýchkoli obav o pravdivost.

Projekt „Velká Indie“ nabírá na obrátkách

Indický premiér Naréndra Módí se 22. ledna zúčastnil slavnostního otevření hinduistického chrámu zasvěceného Rámovi, jednomu z bohů početného hinduistického panteonu.

Obřad měl několik významů. Zaprvé v náboženském kontextu symbolizoval vítězství hinduismu nad islámem. Za druhé ukázal sílu samotné Indie v kontextu kulturních a historických tradic. Za třetí to byl jakýsi akt volební kampaně Naréndry Módího a jeho strany Bharatiya Janata Party, která se hlásí k hinduistickému nacionalismu.

Pět proměnných, které definují naši budoucnost

Straussovští neocons, kteří drží opratě americké zahraniční politiky, by nikdy nepřijali čínsko-ruské směrování vývoje k multipolárnímu světu. Prozatím tu máme věčný expanzionismus NATO jakožto strategii k vyvolávání úpadku Ruska a Tchaj-wan jako jejich strategii k oslabování Číny.

Avšak během posledních dvou let vede zlovolná válka na Ukrajině jen k urychlování přechodu k multipolárnímu světu, tj. k Eurasií taženému světovému řádu.

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.

Střípky na začátku roku 2024

Předpokládám, že novodobí soudruzi správně pochopí staré dobré moravské úsloví: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by rybníka. Strčil bys prst do prdele a vytáhla kapříka. V tomto duchu nelze dnes ani říkat, co by bylo, kdyby již od konce druhé světové války fungoval na našem území kapitalistický systém v průzračném demokratickém oděvu, internet a pětikoalice.

Co dobře funguje, je pro Washington globální hrozbou, např. LOGINK

Jak se pozná, že je něco nebezpečného a přináší to rizika pro světové dodavatelské řetězce, ekonomickou svobodu a svobodný svět? No přeci, když to dobře funguje a odstiňuje to od rizik. Podívejme se třeba na produkty čínské firmy Huawei, někdejšího žáka americké IBM, která Huawei naučila budovat rozsáhlé dodavatelské řetězce a kooperační sítě podniků až tak dobře, že se z Huawei stala jednička v technologiích komunikačních sítí a 5G technologií, načež se náhle zjevila jako „strašlivá hrozba“ pro národní bezpečnost USA a povinně i všech jejich spojenců i těch, kteří vypracovali své národní certifikáty o bezpečnosti Huawei jako Německo. A nyní se stává ještě „strašlivější hrozbou“, když se vysmála americkým sankcím na pokročilé čipy a přišla s novými telefony na bázi 7 nm čipů vlastní čínské výroby, jaké podle amerických záměrů Čína neměla nikdy mít kapacitu vyrábět.

Snaha o pokrok při zachování stability

Překlad zprávy Ústřední ekonomické pracovní konference (CEWC), která se konala 11. a 12. prosince v Pekingu, se zúčastnili členové Stálého výboru politbyra ÚV KS Číny Li Čchiang, Čao Le-ťi, Wang Chu-ning, Cchaj Čchi, Ting Süe-siang a Li Si, a také hlavní představitelé strany a vlády z provincií, autonomních oblastí, obcí přímo podléhajících ústřední vládě, měst konkrétně označených ve státním plánu, Sin-ťiangského výrobního a stavebního sboru, příslušných útvarů ústředních a státních orgánů, příslušných lidových organizací, některých finančních institucí a podniků řízených ústřední vládou a hlavních představitelů různých oddělení orgánů Ústřední vojenské komise a její předseda, generální tajemník ÚV Komunistické strany Číny a prezident státu Si Ťin-pching.

Čínské centrum pro současná světová studia (CCCWS) a BRI

Čínské centrum pro současná světová studia, založené v srpnu 2010, je think-tank přidružený k mezinárodnímu oddělení Ústředního výboru KS Číny. Slouží jako sekretariát Asociace think-tanků Hedvábné stezky a zaměřuje se na studie světové stranické politiky a zejména na iniciativu Pás a stezka.

Promiň Ameriko, Čína má větší ekonomiku než ty

Globalizace na jednu stranu zmenšuje svět a propojuje lidstvo, na druhou stranu vytváří ekonomickou závislost všech národních ekonomik. Vitalita ekonomiky jedné země tak ovlivňuje vitalitu všech ostatních. A naopak otevření se globálnímu trhu a zdravý přístup k němu ovlivňuje zpětně vnitřní ekonomiku země. Jak to funguje v reálu, jasně ukazuje Čína, která provedla čínskou ekonomickou reformu, díky které se začala otevírat globalizaci v 80. letech 20. století. A během čtyřiceti let dosáhla rozvoje, který je mezi velkými a lidnatými zeměmi nevídaný. Stala se lídrem, který dnes táhne globální ekonomický růst.