Čína | Disput

Jak národ ztrácí rozum; Panča šíla; ŠOS, válka, korupce a sex

Obsah:

Nejnebezpečnější hra: USA – Čína

Zpočátku se mnozí ve Washingtonu domnívali, že vzestup Číny lze zvládnout. V reakci na neúprosnou logiku modernizace a určité přemlouvání se Čína stane, jak v roce 2005 řekl náměstek amerického ministra zahraničí Robert Zoellick, „zodpovědným účastníkem“ mezinárodního systému. Po určitou dobu to vypadalo, že Peking skutečně zkrotne, protože se zdálo, že přijímá západní normy a mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO).

Dnes však tato naděje umírá. Zdá se, že Peking v jedné otázce za druhou globální řád pod vedením USA spíše odmítá, než aby jej přijal, čímž se dostává na kolizní kurz s Washingtonem a vyvolává nekonečné diskuse o tom, jak vyřešit „čínskou výzvu“. Ale při vší specifičnosti debaty – jak zabránit invazi na Tchaj-wan, co dělat s expanzivními nároky Pekingu v Jihočínském moři a zda by se měl Západ ekonomicky a technologicky oddělit od Číny – leží jádro věci v mnohem větší a starší hádance mezinárodních vztahů. Jak se má mocnost, která se drží svého statu quo, vypořádat s mocností na vzestupu, a vedou okamžiky přechodu neúprosně k válce?

Konference a návštěvy

Obsah:

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Ve stínu zlata a žvanění

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti. Proto jsem občas dotazován na to, proč udržuji dialog s Ruskem a Čínou, a zdali nemám strach, když již i Parlamentními listy mně daly na černou listinu a nezveřejňují příspěvky, kterými se pouze snažím podpořit snahy o neformální dialog, především o obtížných otázkách bezpečnostní a mezinárodní politiky.

Jaké je poučení z čínských aut

Čínský BYD, který už předstihl v prodejích Teslu, se vrací k osvědčené praxi Forda z počátků automobilismu, kdy všechno vyráběl sám. To je možná důležitější prvek jeho úspěchu, než jsou státní dotace.

Z evropské návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla pro nás nejdůležitější zastávka v Maďarsku. Nepochybně souvisí s čínským plánem postavit v Segedínu obrovský závod na výrobu elektrických vozů BYD. Po Tesle u Berlína vzniká tak další silný konkurent v blízkém sousedství mladoboleslavské Škody. Ta už je jasně rozjeta na přechod k autům na baterky, ale ocitá se uprostřed cenové války, ve které Evropa marně hledá odpověď na čínskou produkci.

Putin, Si a Ráj

Zatímco se nový a bývalý ministr obrany RF (Andrej Belousov, Sergej Šojgu) usazují v nových křeslech a šéf personálního oddělení téhož ministerstva obrany (Jurij Kuzěcov ) sedí ve vazbě a další ministerští úředníci-korupčníci podávají rezignaci, pomalu a jistě dochází se zpožděním minimálně 12 let k čistce na ministerstvu obrany RF. Připomínám, že prezident Si s čistkou v ministerstvu obrany a bezpečnostních složkách začal ihned po usazení do křesla moci v Pekingu v letech 2012 a 2013. Díky ní jsme ještě tady.

Si po pěti letech v Evropě

Americký ministr zahraničí Blinken, který navštívil Čínu od 24. do 26. dubna, opět potvrdil pokrytectví. Vnímavý pozorovatel poznamenal, že Blinkenovo letadlo přistálo ne v politicky hlavním, ale v tom ekonomickém – Šanghaji. Na přivítání nebyl červený koberec. Dříve v ČLR to udělali i s šéfkou amerického ministerstva financí Janet Yellenovou. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle českého přísloví: Čím kdo zachází, tím také schází.

Před dvěma týdny se podobné stalo i německému kancléři Scholzovi. Ten byl ponížen, i když z diplomatického hlediska lze program interpretovat i jinak: Setkal se s ním osobně místostarosta města Čchung-čching ve střední Číně, kde Němci mají továrnu. Pak letěl do Šanghaje kvůli obchodním vztahům, a na závěr do Pekingu, kvůli politice. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle německého přísloví: Kdo bere meč, mečem schází.

Čínská kulturní revoluce – dnes v USA?

V roce 1986 se konečně mohla přestěhovat do Ameriky, aby mohla pokračovat v postgraduálním studiu, ale z větší části zůstala až do roku 2020 politicky neutrální. „To byla doba, kdy jsem zjistila, že musím promluvit, abych tuto zemi zachránila,“ řekla.

Nyní mluví proti indoktrinaci, kterou od roku 2020 vidí infiltrovat USA a která připomíná komunistickou Čínu. Varuje Američany před tím, co je v sázce.

Česká polistopadová malost pod maskou světáka

Fenomén současné české státní a politické malosti má mnoho tváří, spousty variant a nesčetně příčin. Diplomatická událost, o které tento text referuje, inspirovala autora textu k formě zamyšlení nad událostmi zrcadlícími politickou imbecilitu a diplomatickou impotenci panující vládní scény, která by se dala nazvat „Seriál evropských reálně-politických událostí ve vztahu k české nepolitice“.

Yellenová prosí Čínu o zpomalení pro záchranu tváře USA

Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).

Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.

Poplach na Kapitolu aneb proč Sněmovna U.S. odhlasovala zákaz platformy TikTok

Sněmovna reprezentantů U.S. ve středu 13.března schválila návrh zákona, který vyžaduje, aby ByteDance, čínská mateřská společnost TikToku, prodala (!) svou aplikaci nebo jinak bude čelit zákazu jejího šíření v USA. Na odprodej platformy TikTok dala americká Sněmovna společnosti ByteDance 6 měsíců. Americký zákonodárný sbor je dvoukomorový, a tak zákaz ještě podléhá schválení druhou komorou Kongresu, Senátu, a tak zákon, který rozhodne o osudu platformy, již užívá 170 miliónů Američanů, tedy cca polovina obyvatel, je až do hlasování v Senátu nejasný.

Dvě zasedání

V příštích dnech proběhnou v Pekingu dvě nejenom pro samotnou Čínu, ale i svět, důležitá zasedání: Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ), Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS).

Národní výbor Čínského lidového politického poradního shromáždění, krátce nejvyšší čínský politický poradní orgán, uspořádal dnes v neděli 3. března, den před svým výročním zasedáním, tiskovou konferenci. Liou Ťie-i, mluvčí druhého zasedání 14. celostátního výboru KS Číny, informoval tisk o zasedání a o navrhovaném programu pro nadcházející druhé zasedání 14. národního výboru Čínské lidové politické poradní konference (CPPCC), který byl představen v pátek, který ale nemám prostudovaný a tím k dispozici.

Co chce „Micron“ v Praze?

Protiproud TV uvádí další rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním expertem Michalem Svatošem nejen na téma aktuální situace ve válce Západu a NATO proti Rusku na ukrajinském území, ale také o tom, jaké řešení může mít další krvavá „avantýra“ Západu při izraelské genocidě palestinských civilistů v Gaze.

Komunistická e-auta z Číny a nihilistický kapitalismus Západu

Spojené státy oficiálně varovaly Čínu, že na čínské zboží budou uvalena další cla, pokud se bude prodávat za „dumpingové ceny“, tedy levně. Ministerstvo zahraničí zvláště napadlo dodávky levných elektrických aut, solárních panelů a baterií z Číny. Podle amerických úřadů musí Číňané uměle zvýšit ceny tohoto zboží, aby bylo dražší (!!!) než jejich americké protějšky. Administrativa Deep state spravující USA takto „chrání“ své výrobce a nijak se nezajímají o americké spotřebitele, kteří budou muset za toto klíčové zboží platit uměle navýšené ceny.

2 x William Hartung: Zbrojní výdaje USA

OBSAH:

William Hartung, Christopher Preble: USA hrají v soutěži s Čínou nepoctivou hru

William Hartung: Falešná tvrzení o zaměstnanosti pohánějí obrovské rozpočty Pentagonu

Projekt „Velká Indie“ nabírá na obrátkách

Indický premiér Naréndra Módí se 22. ledna zúčastnil slavnostního otevření hinduistického chrámu zasvěceného Rámovi, jednomu z bohů početného hinduistického panteonu.

Obřad měl několik významů. Zaprvé v náboženském kontextu symbolizoval vítězství hinduismu nad islámem. Za druhé ukázal sílu samotné Indie v kontextu kulturních a historických tradic. Za třetí to byl jakýsi akt volební kampaně Naréndry Módího a jeho strany Bharatiya Janata Party, která se hlásí k hinduistickému nacionalismu.

4 x Co očekávat od draka

Obsah:

– Čína na cestě k ekologické civilizaci
– Co očekávat od draka (1)
– Co očekávat od draka (2)
– Co očekávat od draka (3)

Pět proměnných, které definují naši budoucnost

Straussovští neocons, kteří drží opratě americké zahraniční politiky, by nikdy nepřijali čínsko-ruské směrování vývoje k multipolárnímu světu. Prozatím tu máme věčný expanzionismus NATO jakožto strategii k vyvolávání úpadku Ruska a Tchaj-wan jako jejich strategii k oslabování Číny.

Avšak během posledních dvou let vede zlovolná válka na Ukrajině jen k urychlování přechodu k multipolárnímu světu, tj. k Eurasií taženému světovému řádu.

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.

Čínská diplomacie na prahu dřevěného draka

Článek představuje před dalším příchodem mrazu z Bruselu ledovku nejenom pro českou, ale i pro oficiální sinofobní EU diplomacii, která se neprobudila ani během nedávného WEF v Davosu.

2x Čína

Obsah:
Kdo chce moc, nemá nic
Po volbách na Tchaj-wanu

Rok draka: Hedvábná stezka, dráha BRICS, Čínská cesta

Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.

Střípky na začátku roku 2024

Předpokládám, že novodobí soudruzi správně pochopí staré dobré moravské úsloví: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by rybníka. Strčil bys prst do prdele a vytáhla kapříka. V tomto duchu nelze dnes ani říkat, co by bylo, kdyby již od konce druhé světové války fungoval na našem území kapitalistický systém v průzračném demokratickém oděvu, internet a pětikoalice.

Co dobře funguje, je pro Washington globální hrozbou, např. LOGINK

Jak se pozná, že je něco nebezpečného a přináší to rizika pro světové dodavatelské řetězce, ekonomickou svobodu a svobodný svět? No přeci, když to dobře funguje a odstiňuje to od rizik. Podívejme se třeba na produkty čínské firmy Huawei, někdejšího žáka americké IBM, která Huawei naučila budovat rozsáhlé dodavatelské řetězce a kooperační sítě podniků až tak dobře, že se z Huawei stala jednička v technologiích komunikačních sítí a 5G technologií, načež se náhle zjevila jako „strašlivá hrozba“ pro národní bezpečnost USA a povinně i všech jejich spojenců i těch, kteří vypracovali své národní certifikáty o bezpečnosti Huawei jako Německo. A nyní se stává ještě „strašlivější hrozbou“, když se vysmála americkým sankcím na pokročilé čipy a přišla s novými telefony na bázi 7 nm čipů vlastní čínské výroby, jaké podle amerických záměrů Čína neměla nikdy mít kapacitu vyrábět.

Snaha o pokrok při zachování stability

Překlad zprávy Ústřední ekonomické pracovní konference (CEWC), která se konala 11. a 12. prosince v Pekingu, se zúčastnili členové Stálého výboru politbyra ÚV KS Číny Li Čchiang, Čao Le-ťi, Wang Chu-ning, Cchaj Čchi, Ting Süe-siang a Li Si, a také hlavní představitelé strany a vlády z provincií, autonomních oblastí, obcí přímo podléhajících ústřední vládě, měst konkrétně označených ve státním plánu, Sin-ťiangského výrobního a stavebního sboru, příslušných útvarů ústředních a státních orgánů, příslušných lidových organizací, některých finančních institucí a podniků řízených ústřední vládou a hlavních představitelů různých oddělení orgánů Ústřední vojenské komise a její předseda, generální tajemník ÚV Komunistické strany Číny a prezident státu Si Ťin-pching.

Čínské centrum pro současná světová studia (CCCWS) a BRI

Čínské centrum pro současná světová studia, založené v srpnu 2010, je think-tank přidružený k mezinárodnímu oddělení Ústředního výboru KS Číny. Slouží jako sekretariát Asociace think-tanků Hedvábné stezky a zaměřuje se na studie světové stranické politiky a zejména na iniciativu Pás a stezka.

Promiň Ameriko, Čína má větší ekonomiku než ty

Globalizace na jednu stranu zmenšuje svět a propojuje lidstvo, na druhou stranu vytváří ekonomickou závislost všech národních ekonomik. Vitalita ekonomiky jedné země tak ovlivňuje vitalitu všech ostatních. A naopak otevření se globálnímu trhu a zdravý přístup k němu ovlivňuje zpětně vnitřní ekonomiku země. Jak to funguje v reálu, jasně ukazuje Čína, která provedla čínskou ekonomickou reformu, díky které se začala otevírat globalizaci v 80. letech 20. století. A během čtyřiceti let dosáhla rozvoje, který je mezi velkými a lidnatými zeměmi nevídaný. Stala se lídrem, který dnes táhne globální ekonomický růst.

Brusel – von der Leyen a Michel v Pekingu

Byl jsem privilegován možností pozorovat setkání představitelů EK s prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu dříve, než mnozí v ČR a jinde v EU. Setkání, zvané summit, v pořadí již 24-té, se uskutečnilo během posledního dne oficiální návštěvy v rámci 10. výročí založení iniciativy Pás a stezka (BRI) prezidentem Si a připomínky 45 let od otevření Číny politikou komunisty a reformátora Teng Siao-pchinga. O něm jsem mj. psal v knize 100 let KP, protože Teng prosazoval strategii socialistické tržní ekonomiky, otevřel Čínu světovému trhu a blahobytu, nejenom Číny, ale i Evropy.

BRICS a osa odporu: konvergence cílů

Čína a jaderné elektrárny

Pro Čínu patří energetika mezi hlavními prioritami a mohutně investuje i do nových technologií, které mají představovat energetiku budoucnosti. Včetně jaderné fúze. Novou formou spolehlivé a dostupné energie jsou jaderné reaktory 4. generace. Právě bylo oznámeno první komerční zprovoznění jaderného elektrárenského bloku 4. generace v jaderné elektrárně Shidaowan.

Potřeba změny: Čína a Mackinder

Leopold Moravčík: Vzťahy USA a Číny v bludnom kruhu
Alastair Crooke: Přehodnocení Mackinderovy strategické bible
Poznámky – Mackinderův Heartland

Orel mouchy nelapá

Blíží se konec kalendářního roku a mnozí se ptají sami sebe, přátel, astrologů nebo podobných tvrdících o sobě, že vědí, jaká bude budoucnost. Časopis The Economist pokračujíc ve své tradici a vydal včas nové číslo s prognostickou obálkou „Svět v roce 2024“.

Uprostřed je volební urna. To dává smysl, protože 2024 bude rok důležitých voleb na Tchaj-wanu, v USA, Rusku a jinde. Biden a Si, otočení zády k sobě, se dívají každý jiným směrem. Zelenskij se dívá na Putina. Nad ním jsou obrázky bomb a nad Putinem je holubice míru. Trump má v hlavě otazník: zda bude nahoře, nebo ne. Mezitím už lidský mozek ovládá stroj – zcela v souladu s plány transhumanistů, jednoho článku nové elity, o které jsem nedávno psal.

CIIE – Čínský mezinárodní veletrh dovozu

Během posledních let se veletrh CIIE úspěšně konal se silnou podporou mezinárodního společenství již pět krát. Jeho kvalita a účinnost se zlepšily a jeho mezinárodní vliv se rozšířil. Byla zdůrazněna role veletrhu CIIE jako čtyř platforem pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, podporu investic, mezilidské výměny a otevřenost a spolupráci. Platforma se stala oknem, ze kterého je vidět a proto můžeme být svědky toho, jak Čína uskutečňuje nový model rozvoje, jak se prosazuje otevírání se Číny na vysoké úrovni veřejným produktem, důležitým pro mezinárodní společenství. Čína prostřednictvím těchto čtyř platforem prokázala své odhodlání nejenom otevírat se a sdílet rozvojové příležitosti, ale i podporovat ekonomickou globalizaci bez ideologizace a vměšování se do vnitřních záležitostí partnerských států.

Jak se Peking stal Mekkou

Číňané se nechystají k otevřenému konfliktu se Spojenými státy a řídí se starými čínskými příslovími: Chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčí.

Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka

V době, kdy čtete příspěvek, probíhá nebo již proběhla velká událost, o které veřejně právní média referují způsobem, který neodpovídá významu fóra, za to ale plně odpovídá novodobé mediální praxi a principům žvanění.
Pro osvěžení paměti připomínám, že iniciativa Pás a stezka je koncept navržený v roce 2013 Si Ťin-pchingem s cílem podpořit mezinárodní mnohostranný obchod a investiční projekty za účasti zainteresovaných zemí a s využitím čínského i zahraničního kapitálu. Připojilo se k němu již přes 150 států a více než 30 mezinárodních organizací. Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka se bude konat v Pekingu od 17. do 18. října, tj. zítra. První fórum se konalo v roce 2017, druhé v roce 2019.

Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.

Koridor Indie-Blízký východ

Nová hedvábná stezka, nebo diplomacie podle PowerPointu? Snaha USA postavit se Číně s novým tranzitním koridorem IMEC (India-Middle East-Europe Economic Corridor) nechává regionální mocnosti bojovat o vliv. Bude však skutečně využit?

Plán Západu, jak popohnat Čínu, byl vypracován na Ukrajině.

Evropa se obává ztráty přístupu na čínské trhy, což ji uvrhne do hlubší krize životních nákladů. Více se však obává hněvu Washingtonu. Západ píše scénář o svých vztazích s Čínou, který je plný zavádějících informací jako román Agathy Christie. V posledních měsících se američtí a evropští představitelé vydali do Pekingu na takzvaná jednání, jako by se psal rok 1972 a v Bílém domě seděl Richard Nixon. Tentokrát však k žádnému dramatickému, éru určujícímu paktu mezi USA a Čínou, nedojde. Pokud se vztahy změní, bude to rozhodně k horšímu.

Téma: Elektromobilita (1)

Výběr na aktuální téma elektrovozidel:
Vladimír Vokál: Byly k smíchu. Teď čínské automobilky útočí a válcují nás, říká publicista
Pavol V. Podolay: Vyzerá to na veľkú čínsku show
Ladislav Kamenický: Automobilový priemysel EÚ je v smrteľnom objatí Číny!
Další odkazy

Pax Sinica – krok za krokom

Napriek formálnej pohode v regióne je vcelku jasné – a tu sa môžeme stotožniť so stále silnejúcimi expertnými hlasmi – že Stredná Ázia sa môže stať v pomerne skorej dobe zdrojom budúcich (ostrých) rozporov. Konkrétne medzi nastupujúcou mäkkou silou do Strednej Ázie, Čínou a historicky tradične (Ruské impérium, Sovietsky zväz a Ruská federácia) prítomným fenoménom.

Střední Asie je hlavním bojištěm nové velké hry

Samarkand, Uzbekistán – Historický Heartland – neboli Střední Eurasie – již je a bude hlavním bojištěm nové velké hry mezi Spojenými státy a strategickým partnerstvím Číny a Ruska.

Stručná neokoloniální historie pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN

Jednou ze základních zásad Charty OSN je ochrana svrchovaných práv států. Od roku 1945 však pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Sovětský svaz/Rusko, Francie, Spojené království, USA a Čína) důsledně používá vojenskou sílu, aby toto pojetí narušilo. A přestože akty záboru území jsou stále vzácnější, pokračující vojenská nadvláda umožňuje imperialismu dále se projevovat prostřednictvím ekonomické, politické a kulturní kontroly.

Budoucnost evropské bezpečnosti

Quincy Institute svolal v květnu na tři online zasedání pracovní skupinu předních odborníků pro evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby diskutovali o postoji evropských zemí k válce na Ukrajině, o „snižování rizik“ ve vztazích s Čínou a o možnostech samostatného evropského přístupu k těmto otázkám.

Číňané nemají moderní bojové zkušenosti

O ruských chybách víme vše, zatímco o Západních, včetně těch českých se zásadně mlčí. Děláme-li všechno správně, proč jsme ty věčně opilé a špatně vyzbrojené ruské mužiky už dávno neporazili?

Jak moc byste se měli bát Číny

Zásadní otázkou v současných debatách o velké strategii USA je, jakou prioritu by měla země přikládat soupeření s Čínou. Kolik zdrojů (peněz, lidí, času, pozornosti atd.) by Spojené státy měly tomuto problému věnovat? Je Čína největší geopolitickou výzvou, jaké kdy Spojené státy čelily, nebo kolosem s hliněnýma nohama? Měl by mít boj proti Číně přednost před všemi ostatními problémy (Ukrajina, změna klimatu, migrace, Írán atd.), nebo je to jen jeden z mnoha problémů a nemusí být nutně nejdůležitější?

Cílem je Čína

Bidenova administrativa uskutečňuje plán, jak vtáhnout Tchaj-wan do přímé vojenské konfrontace s Čínskou lidovou republikou. Plán má mnoho podobností se strategií, která byla použita na Ukrajině, kde bylo Rusko podníceno k invazi v reakci na rostoucí ohrožení své národní bezpečnosti. V tomto případě očekává, že Peking bude reagovat na rostoucí problémy své územní celistvosti ze strany americké administrativy a jejích politických spojenců působících na Tchaj-wanu.

O čem se mlčí – Petr Drulák

Stanislav Novotný se ptá Petra Druláka, proč v posledních dnech navštěvují Čínu nejvýznamnější američtí podnikatelé a politici, v kontrastu s hysterickou protičínskou politikou vazalské Fialovi vlády, která nesmyslnými provokacemi poškozuje česko-čínské vztahy

Bude nová měna BRICS podporovaná zlatem znamenat konec globální dominance pro americký dolar?

Je ohrožena globální dominance amerického dolaru? V posledních týdnech se hodně spekulovalo o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem. V tomto článku je mým cílem utřídit si, co je pravda a co není pravda. Od 22. srpna do 24. srpna se v Johannesburgu v Jižní Africe bude konat 15. summit BRICS. 5. července vyvolala RT vlnu fám, když oznámila, že rozhodnutí o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem, bude učiněno před nadcházejícím summitem v Johannesburgu…

Hrozící válka proti Číně

Navzdory selhání obchodních a finančních sankcí, které Rusku neublížily – a navzdory neúspěchům NATO v Afghánistánu a Libyi, zavázaly se země NATO, že vyzkouší stejnou taktiku proti Číně. Světová ekonomika má být rozdělena mezi USA/NATO/Five Eyes na jedné straně a zbytek světa – globální většinu – na straně druhé. Eurokomisař Joseph Borrell to označuje za rozkol mezi americkou/evropskou zahradou (zlatá miliarda) a džunglí hrozící její pohlcením, jako by to bylo šíření invazního druhu v jejich dobře udržovaném trávníku.

« Starší příspěvky

Další příspěvky »

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře